weby pro nejsevernější čechy

Hrad Ralsko

This entry is part 31 of 59 in the series Hrady a tvrze

Pokud jen trochu znáte region Podralsko, není vám třeba vysvětlovat, podle čeho získal své jméno. Ono je tu opravdu všechno v širém okolí pod kopcem, na němž se skví stejnojmenný hrad – dominantní Ralsko (696 metrů nad mořem) vidíte prostě ze všech stran.

Ralsko (německy Roll či Rollberg) je zřícenina jednoho z údajně nejstarších hradů severních Čech na vrcholu stejnojmenného kopce sopečného původu. Na skalnatém vrcholku zalesněné hory se nacházejí hradby, zříceniny dvou obytných věží, obvodové zdivo paláce a zbytky zdiva dalších budov. Zachovaly se mohutné štítové zdi o tloušťce takřka 6 metrů. Podle některých zdrojů nese stavba znaky románského slohu, celková dispozice však odpovídá stavebním zvyklostem 14. století. Hrad chránil starou zemskou stezku od Mimoně k Jablonnému.

Hrad je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka České republiky pod číslem 34703/5-3152. Horní část kopce i s hradem je začleněna do přírodní rezervace Ralsko.

Kdy byl hrad přesně založen, doloženo písemně není, navíc necitlivá obnova v 1. pol. 20. stol. zapříčinila mnoho nejasností ohledně jeho historie. Existují nepříliš věrohodné záznamy o turnaji v Magdeburku v roce 983, jehož se zúčastnil rytíř Teodor z Ralska, také že majitelem byl snad roku 1175 Heřman z Ralska (podle Palackého přezdívaný Poprocký), zakladatel rodu Markvarticů, ale oba záznamy se týkají možná usedlostí (dvora) na úpatí kopce. Navíc historicky doložená postava Heřmana z Ralska se připomíná až v roce 1380.

Další výklad (doložený archeologickými nálezy) uvádí na Ralsku v roce 1377 mocný rod Vartenberků v osobě Jana z Vartenberka, který vystavěl kamenný hrad místo původního dřevěného a včlenil jej do soustavy hradů k ochraně a kontrole obchodních cest. V nedaleké Mimoni si vybudovali i celní stanici. Přesné datování je ovšem nejasné, protože ještě v roce 1426 hovoří písemné prameny pouze o hoře Ralsko, faktická existence hradu je doložena až dokumenty z roku 1435.

Po Heřmanovi se přídomek z Ralska objevil v roce 1389, tehdy jej získal Jan z Vartenberka, nazývaný pak z Ralska. Měl přezdívku Chudoba z Ralska či Vartenberka. Po roce 1400 za krále Václava IV. hájil zájmy císaře Zikmunda a zabíral s jeho souhlasem četná panství a církevní majetky kolem. Byl proto často ve střetu s husity, kteří mu majetek tak dlouho ničili, až souhlasil roku 1426 s pobytem jejich posádek na svém území.

Hůře dopadl jeho syn Jan Ralsko mladší, který nedodržel dohodu s Žitavou kvůli dobytí Grabštejna, drženého husity, a byl jimi roku 1433 zajat, usmýkán koňmi a rozčtvrcen. To byl jeden z důvodů pozdějších válek Vartenberků s Lužicí.

Po husitských válkách hrad rychle střídal majitele (Jan Čapek ze Sán, Kuneš Rozkoš z Dubé, Vilém z Ilburka). V roce 1457 se majitelem stává další Jan z Vartenberka. Roku 1468 byl hrad dobyt žitavským vojskem z Lužice. Pak zde působili loupeživí rytíři a nacházela se zde podloudná mincovna. Od roku 1505 panství koupila rodina Bibrštejnů a o hrad se přestali starat. O sto let později (1544) byl popisován jako pustý. Byl často terčem hledačů pokladů, kteří v něm dělali četné díry. Hora s okolím byla v letech 1969-1990 nepřístupná pro veřejnost kvůli sovětskému vojenskému prostoru. V době jejich zdejšího působení shořela vyhlídková věž.

Hrad stál na temenu hory, táhnoucím se od západu k východu v délce asi 50 metrů, nejširší místo na východní straně plošiny má cca 30 metrů. Příchozí cesta byla vytesána do skal (zhruba 20 metrů pod jižním průčelím, odkud stoupá k východu) a chráněna dvěma skalními branami. Smysl mohutné štítové zdi, kolem níž cesta prochází, není jasný – v těchto místech se nemohlo jednat o ochranu proti případné střelbě. Cesta končila na parkánové plošině na severovýchodním okraji vrchu. Zde byla před vchodem k podhradí další úzká brána, na níž navazovaly hradby s baštou. Předhradí ukončila stavba dvoupatrové věže, která navazovala na palác horní části hradu. Z paláce vedl padací most do hranolové věže (donjonu), uzavírající areál hradu na jihozápadě. Celková dispozice ukazuje spíše než na panské sídlo na vojenskou pevnost, o čemž svědčí i malý rozměr vstupní brány, kterou nemohly projet vozy na dvůr.

ralsko_pudorys.JPG

Na hrad je možno vystoupat po červené turistické značce od Vranova, nebo od Novin pod Ralskem – obě možnosti prověří návštěvníkovu fyzickou kondici. Z trosek hradu je dobrý kruhový rozhled do dalekého okolí, je možno spatřit Ještěd, Hazmburk, Říp, rozhlednu na Vrátenské hoře u Kokořína, Bezděz, Hvozd, Luž, Jedlovou, Klíč.

Podle tiskových zpráv proběhla v nedávné době změna majitele, bouře nevole a byly oznámeny velké plány – nic z toho ale na hradě vidět není…

Series Navigation<< Hrad HasištejnChřibský hrádek >>
Tagy