weby pro nejsevernější čechy

Tvrz Tlustec (Velký Valtinov)

This entry is part 2 of 92 in the series Hrady a tvrze

Na okraji Velkého Valtinova se na místě bývalé samostatné vsi Tlustec na dohled od zámku nachází mohutné zříceniny stejnojmenné tvrze.

Respekt vzbuzující stavba, na mnoha místech praskliny po celé výšce budovy, se znatelnými přestavbami (přezděná okna), chybějící střecha, propadlé podlahy. A přece natruc pořád stojí, kulturní památka:

Zřícenina šlechtického sídla písemně doloženého ve 14. století je situována na okraji stejnojmenné obce. Tvrz bývala součástí rozsáhlejšího poplužního dvora. Samotnou tvrz tvořila rozměrná obdélná budova, která je dnes značně poškozena.

Historie panského sídla je spojená se stejnojmennou obcí, která vznikla na úpatí vrchu Tlustec zřejmě v průběhu 13. století. Poprvé je panské sídlo připomínáno v predikátu Mikuláše z Tlustce v roce 1371. Ten stejně tak ještě v roce 1380 prezentuje plebána do Dubnice. Před rokem 1391 zemřel, neboť se uvádí jeho sirotek.

Zdá se, že tvrz Tlustec byla manským zbožím, příslušející buď Markvarticům, nebo Berkům z Dubé. Další držitelé tvrze, které známe, jsou pak až v roce 1524 Blektové z Útěchovic na Tlustci. První držel Tlustec Jindřich Blekta, po něm jeho syn Sebastián, zmiňovaný od roku 1540. Tehdy je poprvé připomínána rovněž tvrz. Po smrti Sebastiána roku 1546 připadlo tlustecké zboží pěti příbuzným, z nichž se tvrze s příslušenstvím ujal Jáchym. Po něm drželo zboží postupně několik jeho synů, až byl tlustecký statek v roce 1595 za Jiřího Jindřicha Blekty spojen se sousedním valtinovským zbožím. Kolem roku 1580 došlo nejspíše k výrazné přestavbě, kdy ke staré tvrzi byla přistavěna nová budova, jak vyplývá ze sporů mezi bratry Blekty k roku 1586. Původní tvrz byla zřejmě nahrazena renesanční stavbou tak, že ke starší budově byla přistavena nová tvrz. Obě dvě budovy byly následně upraveny na dvě části, které byly zcela odděleny příčkami a zazděním průchodů.

Roku 1603 statek přešel jako věno Hedviky Blektové na jejího manžela Kryštofa Nybšice z Holtendorfu, tím byl statek načas opět oddělen od valtínovského zboží. Roku 1609 ho ale koupil Kryštof z Donína a znovu jej k Valtínovu připojil. Tvrz tak ztratila sídelní funkci a během 18. století byla barokně přestavěna na sýpku. Oba statky pak tvořily po další staletí součást větších zboží, především panství Jablonné – Nový Falkenburk.

Tvrz je situována v poplužním dvoře naproti tj. jižně od dvora a tvrze přestavěné na zámek ve Velkém Valtinově. Panské sídlo leží na terénní hraně nad rybníkem nedaleko komunikace spojující Brniště a Jablonné v Podještědí. Z indikační skicy Stabilního katastru 1843 vyplývá, že objekt dvora sloužil jako ovčín. Dvůr byl čtyřstranný, hlavní budova ovčína s polovalbovou střechou v čele dvora stála ještě v roce 2009 (dle mapy.cz) – foto na Zaniklé obce zde ->.

Na ní navazoval severní objekt, který je dnes dochován v nepatrném torzu. Naproti na jihu stojí obytný dům dvora, dodnes obývaný, který rozšiřoval obytnou funkci dvora v době, kdy budova tvrze byla využívána patrně více jako sýpka.Dle dodatečného zákresu severního a jižního objektu do indikační skici lze usuzovat, že objekty vznikly až koncem první poloviny 19. století.

Vlastní památkově chráněná budova tvrze je rozměrná obdélná budova na stavební parcele 6/2 (k. ú. Velký Valtinov). Objekt má jedno podzemní podlaží, dnes zcela zasutý sklep a původně tři nadzemní podlaží, kdy třetí bylo přestavbou na sýpku rozděleno na dvě nižší podlaží. Objekt kryla dle starších fotografií valbová střecha s dvěma volskými vikýři nad hlavním vstupním průčelím. Střecha s částí krovu se zřítila v roce 1994, kdy započala postupná větší degradace objektu. Dnes je objekt v soukromém vlastnictví, patří k nejohroženějším památkám s hrozící demolicí.

Foto Davida Pokorného z mapy.cz:

Dispozice objektu je trojdílná. Střední trakt charakteru síně plnil vždy komunikační funkci. Sestupovalo se z něj i do dnes zasutého sklepa, na obou koncích schodů popisuje literatura půlkruhové kamenné portály. Sklep s valenou klenbou pod středním traktem má dnes schodišťovou šíji zasypanou odpadky a destrukcí a je přístupný pouze drobným obdélným oknem ve východním průčelí. V jeho interiéru se nachází ještě u západního čela klenby složitější srůst zdiva, který může souviset se starší podobou tvrze. Nad schodištěm do sklepa stoupalo rovněž schodiště do prvního patra. Do východní části středního dílu byla patrně vložená černá kuchyně s valenou klenbou s trojbokými styčnými výsečemi. Klenba v roce 2004 ještě byla zachována již bez viditelných hřebínků, v současnosti je již z větší části spadlá. Černá kuchyně byla patrně oddělena jen lehkou příčkou, později nahrazenou zdí, v které jsou stojiny portálu s okosením. V bočních stěnách kuchyně jsou odkládací niky a přikládací otvor do topeniště situovaného v pravém jižním traktu. Ve východní stěně je seskupení dvou oken, mezi nimiž je vysoko nasazený sopouch nad otevřeným ohništěm ústící do komína v síle zdiva.

Severní díl přízemí byl otevřený do síně širokým klenutým pasem až následně podezděným. Na pas navazuje trojboká výseč, v severozápadním koutě traktu je situován zazděný půlkruhový portál, který může náležet již staršímu stavebnímu horizontu z doby existence tvrze v 15. století. Valenou klenbou prostupuje zadehtovaný otvor dalšího topeniště.

Jižní trakt byl nejprve plochostropý, později nejdříve kolem roku 1600 byla vložena klenba valená na příložkách s třemi páry styčných trojbokých výsečí. Horní patra tvrze zejména první patro a druhé patro bylo z větší části přestavěno na sýpku v průběhu 18. století. Tomu odpovídají tři řady obdélných sýpkových oken nad sebou v průčelích tvrze. Starší řešení prostoru je patrné z fragmentů omítek a otisků po příčkách na obvodových stěnách tvrze.

Střední trakt v patře byl klenut jen z poloviny a na rub klenby dosedalo dle otisku v omítce dvojramenné schodiště z prvního do druhého patra. Severní díl v patře byl rovněž valeně klenutý s třemi páry trojbokých výsečí.

Jižní trakt v patře byl velkou plochostropou světnicí osvětlenou okny v širokých klenutých nikách. Místnost byla vytápěna patrně kachlovými kamny, obsluhovanými nepřímo ze síně, kde patrně sopouch byl zaústěn do komína černé kuchyně z přízemí. Druhé patro tvrze bylo celé plochostropé, severní díl byl rozdělen příčkou, nad černou kuchyní bylo patrně další topeniště, v jižní části byla patrně další světnice v druhém patře.

Průčelí zejména západní, východní a jižní byla pokryta v renesanci dodnes zčásti dochovaným sgrafitem, stejným jako na sousedním Velkém Valtinově, pouze opačně stínovaným. Dispoziční rozvrh podlaží i dimenze místností jsou rovněž velmi podobné sousední valtínovské tvrzi v obou jejích stavebních etapách. Důvodem bude nejspíše rodová spřízněnost majitelů v průběhu 16. století.

Kolem objektu tvrze proběhly drobné archeologické prospekce, kdy byla ve sběrech identifikována červeně malovaná keramika náležející bez bližšího určení středověku.

Tvrz přestavěnou na sýpku je nutné vnímat jako cenný historický pramen ve všech vrstvách, i kdyby bylo přistoupeno již pouze k ochraně objektu jako jeho zříceniny stejně jak je tomu často u větších panských sídel zejména hradů.

V roce cca 2013 vypadalo přízemí vpravo ještě takto:

Dnes je za proraženou vyzdívkou dveří vidět do zarostlé prostory se zříceným stropem, kde v zadní části je cosi jako žlab.

Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. Severní Čechy, Svoboda Praha, 1984

Series Navigation<< Tvrz KuřívodyHrad Litýš >>
Tagy