weby pro nejsevernější čechy

Tvrz Stranné

This entry is part 59 of 59 in the series Hrady a tvrze

Občas kráčíte od jednoho vyhlédnutého cíle k druhému, a tu najednou nečekaně vprostřed cesty stojí cosi, o čem nemáte nejmenší tušení. Nedaleko Blíževedel na křižovatce silnic i turistických tras leží Stranné, pár baráků, ale hlavně z popela povstalý statek, jehož základem je renesanční tvrz.

Místo natolik zapomenuté, že se mi o něm nepodařilo najít zmínku v žádném tištěném materiálu, které se mi tu všude kolem kupí (selhávají i Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III. – Severní Čechy), a bylo se třeba tentokrát spolehnout jen na netové zdroje.

Přitom se jedná o objekt s nemalou historií – první písemná zmínka o statku zvaném Stranné pochází z roku 1057, kdy patřil k litoměřické kapitule.

Podle archeologických nálezů však byla lokalita osídlena přinejmenším již ve střední době hradištní. Ve 14. stol. zde už existoval dvůr – v roce 1371 se připomínají bratři Bohuněk a Ješek ze Stranného (de Stran) jako svědci na dochované listině.

V 1. pol. 15. stol. patřil statek členům rodu z Mnichova: roku 1404 známe Přibu, vdovu po Jiříkovi ze Stranného, roku 1426 seděl na Stranném zřejmě jejich syn Jiřík z Mnichova. Roku 1446 se připomíná již jen jeho vdova a stejnojmenný syn, kteří prodávají své dědiny.

Krátce poté získal Stranné Vilém z Ilburka a střediskem panství se stává hrad Ronov. Vilémův stejnojmenný syn (Vilém II. z Illburka) měl pouze dceru Annu, která zdědila všechen jeho majetek.  Majetek následně získali její synové a jim sloužila jako středisko panství tvrz ve Stvolínkách. Pravděpodobně jeden ze synů – Vilém Kurcpach z Milice a Trachenburku – začal přestavovat obytnou část dvora ve Stranném a vybudoval zde blíže neuváděnou renesanční tvrz. Roku 1575 zemřel, Kurcpachové samostatné sídlo již nepotřebovali a tak Vilémův bratr Jindřich Kurcpach i další potomci a držitelé využívali dvůr ve Stranném pouze k hospodářským účelům.

Do 17. století patřil dvůr ke Stvolínkám, od roku 1654 připadl k nově zřízenému biskupství v Litoměřicích. V roce 1921 dvůr s pozemky koupil jako zbytkový statek Bedřich Vodňanský. Jeho rodině byl po roce 1948 dvůr zkonfiskován s za socialistického hospodaření se dvůr proměnil ve zříceniny.

Po restituci se stal majitelem dvora Miroslav Vodňanský, který se pustil do obnovy areálu.

Pozůstatky staršího šlechtického sídla ve Stranném nebyly objeveny – kde se nacházelo a jak vypadalo sídlo majitelů Stranného ve 14. a 15. století nevíme. Poplužní dvůr na nevýrazné ostrožně na jižním břehu Litického potoka při cestě z Blíževedel do Litic je zmiňován od roku 1505.

Dnešní dvůr tvoří podélný areál hospodářsky využívaných přízemních budov s jednopatrovou obytnou částí. Její severozápadní čelní křídlo tvoří stojící pozůstatek renesanční tvrze. Stavebně-historickým průzkumem v roce 1992 byly v mladší barokní zástavbě zjištěny pozůstatky staršího objektu, vykazujícího obranné prvky.

Metr silné kamenné zdivo a valeně klenutý vstupní průjezd brány jsou hlavními zbytky renesančního traktu, jehož existující část tvoří obdélník o rozměrech 18 x 11 m s nepravidelnou trojprostorovou dispozicí s valeně klenutým vstupním průjezdem na severu, obdélnou valeně klenutou místností uprostřed a téměř čtvercovou místností na jihu.

Navazující nárožní západní díl byl nahrazen novější barokní dostavbou s nárožním pilířem, stejně tak navazující jihozápadní křídlo je mladšího původu. Pro dezolátní stav byla část renesančního zdiva nejstaršího křídla, včetně jeho severovýchodního barokního ukončení, nahrazena novou zdí.

Celkový pohled na čelní stranu statku
Průčelí s průjezdem
Průjezd na vnitřní nádvoří
Erb nad vjezdem na nádvoří
Series Navigation<< Hrad Přimda (Pfraumberg)
Tagy