weby pro nejsevernější čechy

Großer Zschirnstein

This entry is part 23 of 87 in the series Skály, hory, vrcholy, jeskyně, propasti

Kousek od státní hranice, v podstatě nad údolím Labe, se rozkládá mohutný skalní masiv, na němž se nachází (krom jiného) vyhlídka Großer Zschirnstein.

Z české strany buď z Dolního Žlebu přes Klopotský vodopád, nebo od Maxiček přes Českou Bránu. Z německé strany je možností daleko více, pro nás nejzajímavější jsou cesty ze Schöny – buď přes Zirkelstein, nebo některou souběžnou více ve vnitrozemí. Ať tak nebo úplně jinak, stoupání se nelze vyhnout. Nadmořská výška sice zdánlivě není žádný zázrak, ale převýšení je slušné. Ovšem ty výhledy stojí za trochu námahy.

Něco oficialit:

Großer Zschirnstein se nachází na jihozápadě německé části Děčínské vrchoviny (německy Elbsandsteingebirge). Vrchol leží 2,5 km jihojihovýchodně od Kleingießhübelu, 4,4 km jihojihozápadně od Reinhardtsdorfu a 4 km jihozápadně od Schöny. Všechny tři vesnice jsou místními částmi obce Reinhardtsdorf-Schöna. Jihovýchodním směrem 700 m od vrcholu prochází česko-německá státní hranice a ve vzdálenosti 3,1 km leží Dolní Žleb.

Stolová hora Großer Zschirnstein v Saském Švýcarsku je s nadmořskou výškou 560,3 m nejvyšším vrcholem německé části Děčínské vrchoviny a Saského Švýcarska. Název patrně pochází ze slovanského označení pro černou barvu.

Jihovýchodně od vrchu pramení Gelobtbach (Klopotský potok), východoseverně tekoucí levý přítok Labe, který tvoří státní hranici. Severovýchodně pramení Mühlgrundbach tekoucí severovýchodním směrem do Labe. Jihozápadně od vrchu se nachází pramen Gliedenbachu, který ústí do Krippenbachu (na českém území Napajedla). Na západním svahu v oblasti přechodu obou Zschirnsteinů pramení Hertelsgrundbach a na východním svahu leží nejvyšší pramen Prölitzschbachu, přičemž oba potoky ústí do Krippenbachu.

Podle německého geomorfologického členění patří Großer Zschirnstein ke skupině hlavních jednotek Sächsisch-Böhmisches Kreidesandsteingebiet (Sasko-česká oblast křídových pískovců, číslo 43) a jí podřízené jednotce Sächsische Schweiz (Saské Švýcarsko, číslo 430). Stolová hora je tvořena převážně pískovcem. Na vrcholové plošině se nachází třetihorní průnik čediče, který se zde v malém lomu těžil na štěrk. V nejvyšších partiích jsou v pískovci patrné tvary zvětrávání, jako například okrouhlé prohlubně nazývané Rabenband.

Hora leží na území Chráněné krajinné oblasti Saské Švýcarsko, evropsky významné lokality Tafelberge und Felsreviere der linkselbischen Sächsischen Schweiz a ptačí oblasti Linkselbische Fels- und Waldgebiete.

Na jižním vrcholu vedle výhledu byl roku 1865 vztyčen triangulační sloupek prvního řádu Královské saské triangulace. Pojmenován je po Augustu Nagelovi (1821–1903), saském geodetovi a autorovi obou saských triangulací 19. století. Sloupek se kolem roku 1900 ztratil, roku 2011 však byla vztyčena jeho kopie. Další triangulační body v okolí se nachází na Raumbergu, Liliensteinu, Cottaer Spitzbergu a Děčínském Sněžníku.

Großer Zschirnstein umožňuje od severovýchodu přes jih k severozápadu výhled především na následující kopce, skalní útvary a sídla: Falkenstein, Schrammsteine, Tanečnice, Großer Winterberg, Zirkelstein, Kottmar, Pravčická brána, Mezní Louka, Vlčí hora, Jedlová, Pěnkavčí vrch, Studenec, Zlatý vrch, Růžovský vrch, Ještěd, Klíč, Bezděz, Buková hora, Lovoš, Kletečná, Milešovka, Děčínský Sněžník, Drážďany.

Series Navigation<< Vyhlídka na Křížovém vrchu u RynarticKohlbornstein >>
Tagy