Pamětní deska Tomáše Garrigue Masaryka na domě čp. 148 ve Fastrově ulici v Domažlicích

Na fasádě domu čp. 148 ve Fastrově ulici v Domažlicích je umístěna pamětní deska Tomáše Garrigue Masaryka.
Vpravo od vstupních dveří mezi okny deska s textem:

V TÉTO BUDOVĚ ODPOVÍDAL
V LETECH 1891 – 1893 SVÉMU
VOLIČSTVU PROF. Dr. T. G. MASARYK
JAKO POSLANEC PO PRVÉ VYSLANÝ
DO ŘÍŠSKÉ RADY VE VÍDNI,
ZAHAJUJE TAK SVOJI POLITICKOU
ČINNOST VYVRCHOLENOU R. 1918
OSVOBOZENÍM NÁRODA A
OBNOVENÍM SAMOSTATNOSTI JEHO
V REPUBLICE ČESKOSLOVENSKÉ
PRO VĚČNOU PAMĚT.

PŮVODNÍ TEXT OBNOVEN 1991

Web Masarykovi:

T. G. Masaryk roku 1891 kandidoval za skupinu měst Domažlice – Písek do říšské rady za Národní stranu svobodomyslnou, tzv. mladočechy. Proti němu za staročechy kandidoval domažlický rodák MUDr. Antonín Steidl, statkář z nedalekého Baldova. Masaryka podporoval Politický spolek v Domažlicích v čele s jeho starostou Josefem Klímou, otcem spisovatele Ladislava Klímy. Dne 22. února 1891 Masaryk navštívil Domažlice a zúčastnil se spolu s Antonínem Steidlem předvolební schůze v Bautzově hotelu. Dne 4. března 1891 získal ve své volební skupině o 296 hlasů více než Steidl, a stal se tak za Domažlice, Klatovy, Strakonice, Volyni, Písek, Sušici a Horažďovice poslancem říšské rady. Do Domažlic přijel opět 25. října 1891, kde v sále „U Šumavy“ hovořil o hospodářských a sociálních úkolech říšské rady. Další návštěva Domažlic se uskutečnila 9. dubna 1893, kdy vystoupil ve stejném sále, aby vysvětlil, proč se chce vzdát říšského mandátu. Toho se vzdal v září 1893 a vystoupil rovněž z mladočeské strany. Podruhé byl zvolen poslancem říšské rady až v roce 1907, tentokrát již za 4. volební obvod na Valašsku a za Českou stranu pokrokovou, již založil v roce 1900.

Jako prezident navštívil T. G. Masaryk Domažlice 2. a 3. května 1923. Na radnici mu byli představeni Jan Vrba, Jindřich Šimon Baar, Jindřich Jindřich a další představitelé místního veřejného života. Slavnostní večeři uspořádala městská rada v sále Sokolského domu. Prezident Masaryk v Domažlicích přespal a 3. května byl přítomen vojenské přehlídce konané na jeho počest. Poté se setkal s představiteli Chodů – Tomášem Kozinou, Hančí Kozinovou a M. Verunskou.

Dne 7. března 1935, u příležitosti 85. narozenin, byl T. G. Masaryk jmenován čestným občanem města Domažlice.

Dne 24. května 1934, v den Masarykova třetího zvolení prezidentem Československé republiky, byla na průčelí Bautzova hotelu odhalena pamětní deska s nápisem: ,,V této budově odpovídal v letech 1891–1893 svému voličstvu prof. Dr. T. G. Masaryk jako poslanec poprvé vyslaný do Říšské rady ve Vídni. Zahajuje tak svoji politickou činnost vyvrcholenou r. 1918 osvobozením národa jeho v republice československé. Pro věčnou paměť.“ Slavnostní řeč pronesl Ladislav Horák z Prahy, dále Miroslav Halík ve svém proslovu poděkoval za převzetí záštity nad touto slavností okresnímu hejtmanu Karlu Kupkovi a vrchnímu radovi, starostovi a profesoru Václavu Pavlikovi. Deska na svém místě vydržela necelých 20 let. Na začátku 50. let byly v rámci protimasarykovské kampaně odstraňovány připomínky našeho prvního prezidenta. Dne 30. června 1953 došlo i na odstranění pamětní desky v Domažlicích. Záminkou byla pravopisná chyba v textu. Později z ní byla odlita pamětní deska Juliu Fučíkovi.

V roce 1991 iniciovala Československá národně sociální strana znovuosazení pamětní desky. Dne 28. října 1991 byla kopie desky se stejným nápisem umístěna na původní místo. Toto druhé odhalení provedl čestný občan Domažlic Rudolf Svačina a za domažlické národní socialisty promluvil Josef Vaněk. Této události se kromě široké veřejnosti zúčastnil předseda Okresního úřadu Pavel Faschingbauer a člen Rady svobodné Evropy Zdeněk Slavík.

Domažlický dějepis:

„24.5.1934 – k oslavě třetího znovuzvolení Masaryka prezidentem republiky – byla odhalena bronzová deska na průčelí Bautzova hotelu (Fastrova 148), která nese nápis: “ V této budově odpovídal v letech 1891 – 1893 svému voličstvu prof. dr. T. G. Masaryk jako poslanec po prvé vyslaný do říšské rady ve Vídni, zahajuje tak svoji politickou činnost, vyvrcholenou r. 1918 osvobozením národa a obnovením samostatnosti jeho v republice československé. Pro věčnou paměť.“

Autorem desky, která připomínala, že právě zde Masaryk zahájil svou politickou dráhu, když kandidoval za mladočechy ve volbách do říšské rady, byl sochař Langenberger. Masaryk se v této budově 22. února 1891 zúčastnil předvolební schůze a jeho protikandidátem za staročechy byl Antonín Steidl. Desku inicioval literární historik Miroslav Halík, který patřil k okruhu Pátečníků a měl tedy k Masarykovi blízko.

V r. 1953 byla deska odstraněna. Záminkou se stalo rozdělené psaní slova „poprvé“, což bylo vyloženo jako pravopisná chyba. Dodnes neznáme ani podobu této pamětní desky, bohužel se nepodařilo objevit fotografii původního stavu. V roce 1991 byla do prázdného výklenku na fasádě osazena jednoduchá žulová deska s původním nápisem.

Masaryk na Chodsku ->