weby pro nejsevernější čechy

Pamětní deska Matěje Bacha na bývalém hotelu U bílého beránka v Kladně

Článek je součástí seriálu Pamětní desky (nevojenské)

Vpravo od průjezdu do domu čp. 45 (bývalý hotel Bílý beránek, dnes součást areálu radnice) na náměstí Starosty Pavla v Kladně je umístěna pamětní deska Matěje Bacha.
Na desce text:

ZDE STÁVAL DŮM VARHANÍKOVSKÝ,
KDE ŽIL ROKU 1603-1067
VARHANÍK
MATĚJ BACH
PRVÉMU ZJIŠTĚNÉMU KLADENSKÉMU
HUDEBNÍKU VĚNUJE V 10. ROCE SVÉHO
TRVÁNÍ HUDEBNÍ ŠKOLA V KLADNĚ 1957

Odborná sochařská databáze:

Materiál: bronz
Rozměry: výška 60 cm, šířka: 40 cm
Stav: dobrý, silnější koroze na povrchu desky

Varhaník figuruje poněkud neslavně v historii města:

7. listopadu 1620, v předvečer bitvy na Bílé hoře, vydrancovali obávaní polští kozáci, takzvaní Lisovčíci, městečko Kladno. V Kladně v té době nebyla přítomna vrchnost ani vojsko, které by mohlo městečko bránit. Polští jezdci vypálili Rakovnické a Unhošťské předměstí a vnikli do městečka. Požáru padla za oběť i velká část náměstí a zámek, přičemž vzal za své i archiv ostrovsko-svatojánského kláštera benediktinů a část rodového archivu rytířů Žďárských.

Lisovčíci byli známi jak svou obrovskou odvahou, tak nesmírnou brutalitou. Tato jejich brutalita šokovala i otrlé současníky, kteří byli zvyklí na tehdejší drsné způsoby. Nutno podotknout, že jejich prudký útok proti uherské jízdě ovlivnil také průběh bitvy na Bílé hoře.

Legenda tvrdí, že do Kladna vpustil lisovčíky varhaník Matěj Bach. Prý předek Johanna Sebastiana… Kladno nemělo hradby, jen zdi kolem zahrad a brány ve věžích – viz malba na stropě v břevnovském klášteře…

V bakalářské práci HISTORIE HUDEBNÍCH AKTIVIT NA KLADENSKU Jakuba Poštolky z roku 2013:

Nejstarší dochované hudební aktivity dokumentuje pamětní deska umístěná na místě domu, v němž žil v letech 1603-1607 varhaník Matěj Bach, který je vůbec prvním zmiňovaným zdejším hudebníkem. Ten je často spojován se slavnou bitvou na Bílé hoře. Když během roku 1620 procházely kolem Kladna stavovské oddíly pronásledované bavorským kurfiřtem Maxmiliánem, dorazila ke Kladnu lehká jízda polských kozáků, kterým se říkalo lysovčíci a byli pomocnými oddíly císařských vojsk. Jelikož Kladno v té době nemělo žádnou vrchnost ani vojsko, polští jezdci vypálili Rakovnické a Unhošťské předměstí a vnikli do městečka, kde při požáru zahynulo mnoho lidí a bylo zničeno náměstí a zámek. Vniknutí vojáků do města bylo spojováno se zradou. Té se měl dopustit právě Matěj Bach, varhaník zdejšího kostela, který prý vojáky do města vpustil Slánskou bránou, u které bydlel. Poté Bach emigroval zřejmě do Saska a někteří místní nadšenci říkají, že Matěj Bach byl předek Johanna Sebastiana Bacha.

Tagy