Rozhledna Jitrovník

V sobotu 26. září 2026 o svůj primát nejsevernější rozhledny přišla Tanečnice u Mikulášovic, neboť tento titul připadl nově zpřístupněné rozhledně Jitrovník.
Wiki:

Jitrovník (německy Jüttelberg) je ocelová rozhledna, která stojí na stejnojmenném vrchu (510 m) ve Šluknově (část obce Království) v Ústeckém kraji. Stavba je vysoká 31 metrů a pro veřejnost byla otevřena 26. září 2026. Je nejsevernější rozhlednou České republiky.

Na Jitrovníku stála od roku 1888 spolu s výletní restaurací také dřevěná rozhledna vysoká 24 metrů. Rozhledna byla zničena silnou vichřicí v roce 1903 a nebyla již obnovena.

Návrh zcela nové rozhledny zhotovil Tomáš Beneš. Náklady na výstavbu dosáhly částky 13 milionů Kč a byly spolufinancovány z dotačního programu Interreg Česko-Sasko. Hrubá stavba vyrostla během jara 2026 a stala se tak nejsevernější rozhlednou České republiky namísto dosavadní Tanečnice. Slavnostní otevření rozhledny veřejnosti se uskutečnilo 26. září 2026.

Rozhledna stojí na vedlejším (východním) vrcholu Jitrovníku v nadmořské výšce 504 m. Půdorys stavby je eliptický, konstrukce je zhotovena z pozinkované oceli a doplňují ji dřevěné prvky. Plánovaná životnost je minimálně 70 let.

Rozhledna poskytuje kruhový výhled na Šluknovskou pahorkatinu, Lužické hory a za dobré viditelnosti je možné spatřit také Krkonoše (konkrétně Vysoké kolo), Jizerské hory, České středohoří, část Krušných hor a více než 100 km do nížinatých části Německa a Polska.

Reklamní slogany tvrdí, že je vidět až na Klínovec či Sněžku.

Přípravy:

16. duben 2025 – Dovolte, abychom vám představili první velký přeshraniční projekt, ve kterém město Šluknov uspělo s názvem „Fukovský výběžek – společně nezapomeneme“, jehož hlavní aktivitou je obnova původní nejsevernější rozhledny republiky na Jitrovníku.

Článek bych rád využil jako malé zamyšlení nad stavbami pro českou krajinu již od 19. století tak typickými – rozhlednami. K sepsání těchto řádků nás vedly zejména příspěvky na sociálních sítích, které se objevily v minulých měsících po kratičké zmínce o plánované stavbě v době, kdy ještě nebylo zcela jasné, že vůbec vznikne.

Rozhledny v posledních 20 letech zaznamenaly obrovský boom, často se stavěly v místech k tomu ne zcela vhodných (na polích, v údolích….), díky čemuž tyto původně bohulibé a oblíbené stavby získaly negativní kredit a odsouzení, které si ne vždy zcela zasloužily…. Výběžku jako možná jedinému regionu v republice se (naštěstí) tento boom vyhnul. Zní to možná neuvěřitelně, ale poslední nově postavenou rozhlednou byla v roce 1905 rozhledna na Tanečnici, která se po zkáze původní rozhledny na našem Jitrovníku stala (a dodnes je) nejsevernější rozhlednou Česka. Možná leckoho překvapí, že na počátku 20. století bylo na území výběžku o celých 5 rozhleden více než nyní – všechny však vlivem zejména událostí obou světových válek zanikly. Zatímco po celé republice rozhleden přibývalo, ve výběžku jsme se dostali na polovinu původního stavu a horko těžko jsme zachraňovali (a zachraňujeme, viz Tanečnice a Hrádek) ty stávající.

Je nám velkou ctí, že příští rok, tedy po více než 120 letech bude první nově postavenou rozhlednou právě rozhledna na Jitrovníku, která vyroste na místě původní dřevěné věže stávající zde mezi roky 1888 – 1903. Rozhledna tak vznikne na místě, kde to má smysl (nikoliv na poli nebo v údolí) – na nejvyšším bodu města Šluknov v místě, které si jako místo pro vyhlídku a výlet vybrali již před mnoha desetiletími naši předkové. Za dobrého počasí odtud dohlédnete od Sněžky až po Klínovec. Těšíme se, až toto pozapomenuté místo opět ožije a stane se oblíbeným místem vašich vycházek.

Neváhejte a běžte se tam za pěkného dne podívat a neházejte celý projekt do virtuálního koše jen proto, že se jedná o rozhlednu – tu „zbytečnou stavbu, kterou stavíme místo dálnic“, jak zní častý argument kritiků na sociálních sítích. Rozhledna v původním a čistém významu je místem, kde se člověk může povznést nad starosti, pokochat se krajinou z perspektivy, kterou jinak nemá a prožívat zážitky při pohledu k dálavám, kam by pěšky kráčel mnoho hodin….To je pravý význam a motiv, pro které rozhlednu na tomto původním místě obnovujeme. Rozhledna není něco, co potřebujeme (takové projekty realizujeme ve městě nepřetržitě, ať už opravy silnic, infrastruktury, škol, vylepšení odpadového hospodářství, rekonstrukcí osvětlení a investujeme do nich každý rok x-násobně větší částky, než bude podíl města do stavby této jedné rozhledny), ale něco, co je tzv. navíc. Není na škodu i v našem regionu plném problémů a negativního vhledu na věci veřejné aspoň jednou za 100 let něco takového zkusit.

Proto jsme i pečlivě vybírali, jak bude rozhledna vypadat, jak se bude udržovat a jak dlouho vydrží. 31 metrů vysoká konstrukce bude z pozinkované oceli s životností minimálně 70 let a s minimálními náklady na údržbu v podobě kontroly spojů a jednou za 5 let nátěru dřevěného obkladu. Návrh eliptické konstrukce od architekta Ing. Tomáše Beneše je autorským dílem, tedy originálem, nikoliv kopií stavby již realizované jinde. V současné době podepisujeme smlouvu se zhotovitelem (sokolovskou firmou Lemonta) a v srpnu příštího roku novou nejsevernější rozhlednu republiky slavnostně otevřeme. Její podobu předkládáme ve formě vizualizace

Stavba rozhledny je součástí komplexního přeshraničního projektu v rámci programu Interreg Česko-Sasko, který spolu s námi realizuje obec Sohland. Je pomyslnou třešničkou na dortu mnohovrstevnatého projektu, jehož smyslem na naší straně je obnova toho, co v minulosti na českém území postavili Němci. V rámci projektu rovněž bude realizována řada kulturních akcí (zejména 2 ročníky oblíbení hudební přehlídky „Hudba spojuje sousedy“, dále setkání rodáků, výstava o minulosti a budoucnosti Jitrovníku či naučná stezka po sakrálních památkách). O dílčích výstupech budete postupně informováni a na akce prostřednictvím městských informačních kanálů zváni. Sohland pak v rámci projektu opraví cestu z německé strany do Fukova, včetně nového přechodu pro pěší v Novém Fukově, zřídí zázemí pro turisty u vlakové zastávky v Taubenheimu a bude nám pomáhat s organizací kulturních akcí.

Za ORŽP MěÚ Šluknov Mgr. Martin Chroust

Web o architektuře:

22.03.2026 – Šluknov na Děčínsku zahájil výrobu rozhledny, která se po více než 120 letech vrátí na vrch Jitrovník. Původní rozhlednu dnes připomínají dva kotevní bloky, které kdysi sloužily pro upevnění lana zajišťujícího stabilitu někdejší stavby. Otevření město s Klubem českých turistů chystá na 26. září. Do budoucna chce radnice pod kopcem postavit parkoviště. Rozhledna vyjde asi na 13 milionů korun. ČTK to řekl vedoucí odboru rozvoje a životního prostředí na městském úřadě Martin Chroust.

V současnosti vzniká ocelová nosná konstrukce rozhledny. „Není to typická stavba, která by se odehrávala na jednom místě. Většina výroby probíhá v hale, kde se rozhledna připravuje, a na samotném vrcholu se uskuteční pak jen montáž,“ řekl Chroust. Zatím jde všechno podle plánu. Chroust ocenil dobrou přípravu projektu.

Nedaleko vrcholu 510 metrů vysokého kopce se lidé mohou podepisovat a psát vzkazy do zápisníku umístěného v dřevěné skříňce na stromě. Kromě Čechů výškový bod zdolávají často také Němci či Poláci. „Otevření se uskuteční u příležitosti mezinárodního pochodu ze tří stran,“ přiblížil Chroust zářijové otevření rozhledny. V předstihu město upraví zeleň.

V uplynulých letech se ve městě rozšířila síť turistických tras. K budoucí rozhledně se výletníci dostanou i po místní turistické trase. Pod Jitrovník je trasa značená žlutými značkami, kterou Klub český turistů prodlouží až k nové stavbě. Obecně je síť tras ve Šluknově podle Chrousta téměř hotová. Poslední část, která zájemce provede pro sakrálních památkách, přibude v letošním roce.

Kotevní bloky na vrchu město ponechá. U rozhledny zůstane také zápisník. Původní dřevěnou rozhlednu bude připomínat i dřevěné obložení, které bude kolem nové konstrukce. Jiná bude její výška. Rozhledna z roku 1888 měla 24 metrů, nový cíl pro výletníky bude o sedm metrů vyšší. Ačkoli po kůrovcové kalamitě z kdysi hustě zalesněného kopce stromy v uplynulých letech z větší části zmizely, při navrhování rozhledny se počítalo s jejich návratem. Výhledy do širokého okolí tak mají návštěvníky těšit i za desítky let, až se lesní porost opět obnoví. Chroust slibuje pohledy od Sněžky až po Klínovec.

Původní rozhledna zanikla po vichřici v roce 1903. Konstrukce z pozinkované oceli slibuje životnost nejméně 70 let. Eliptickou konstrukci navrhl architekt Tomáš Beneš.

Cestou na budoucí rozhlednu budou moci výletníci zahlédnout zbytky Vogelovy boudy. Restauraci dal postavit v roce 1888 Johann Vogel. Později budova sloužila jako rekreační středisko. V roce 1998 vyhořela a od té doby chátrá.

Děčínský Deník:

Nová rozhledna má pozinkovanou ocelovou konstrukci a dřevěný obklad. Její životnost by měla být nejméně 70 let a údržba má spočívat převážně v kontrole spojů a obnově nátěru dřevěných částí jednou za pět let. Autorem návrhu eliptické konstrukce je architekt Tomáš Beneš. Rozhledna stála podle Kolonečného zhruba 13 milionů korun, z toho 11 milionů pokryly dotace.

Nově otevřená rozhledna není na Jitrovníku první. Tu původní dřevěnou postavila šluknovská sekce Horského spolku pro České Švýcarsko již v roce 1888, turistům ale sloužila jen patnáct let. V roce 1903 ji totiž strhla vichřice. „Postavení rozhledny umožnil statkář Johann Vogel, na jehož pozemku se vrcholek Jitrovníku nacházel. Byl velmi podnikavý. Nejprve si pod rozhlednou otevřel malé občerstvení. A protože se to ukázalo jako dobrý podnikatelský záměr, tak jej rozšířil v alpském stylu. Nakonec mu to přinášelo téměř víc peněz než hospodářství,“ přibližuje vznik první rozhledny na Jitrovníku ředitel Státního okresního archivu Děčín Jan Němec.

Rodina Vogelu v okolí Jitrovníku působila i po smrti Johanna Vogela. Jeho syn Johann mladší zdědil dnes již neexistující statek, restauraci získal Alfred Vogel a nejmladšího syna ze statku vyplatili. Za peníze z dědictví si pak pořídil restauraci Střelnice v nedalekém Království. Po druhé světové válce pak o své majetky přišli.