weby pro nejsevernější čechy

Rozhledna Kopanina

This entry is part 51 of 55 in the series Rozhledny, věže, vyhlídky

Na pomezí Jizerských hor, Ještědského hřebene a Českého ráje, na dohled od hradu Frýdštejn, skrývá se v lesích na modré turistické značce rozhledna Kopanina.

Cihlová rozhledna je sice přístupná po celý rok, ne však volně. Klíče je třeba si zapůjčit v obci v čísle popisném 2 oproti stokorunové záloze (plus dvacka vstupné). Taky tu můžete koupit pohledy a turistickou známku. Pak už nic nebrání vyrazit za výhledy na krátkou cestu lesem po modré turistické značce k cihlové krásce, české to hlásce.

Rozhledna Kopanina (657 m n. m.) pochází z roku 1894 a postavili ji jako jednu z prvních staveb KČT čeští turisté z Turnova. Projekt na vystavění rozhledny vypracoval již v roce 1893 Ing. František Duba, člen Klubu českých turistů. Ještě na podzim téhož roku (29. října 1893) byl položen základní kámen rozhledny. Na jazykové hranici mezi českými a německými vesnicemi šlo o symbolickou strážní věž vlastenectví, o odpověď na německou Štěpánku. Bývala nazývána rozhlednou Čeňka Paclta na počest turnovského světoběžníka, dobrodruha a všeuměla.

Válcová věž měří 18 metrů, byla vystavěna z pálených cihel, dělena pískovcovými římsami, a v době výstavby byla zakončena cimbuřím opatřeným litinovou předprsní. Zdící práce provedla firma turnovského stavitele Karla Knopa. Práce byly úspěšně završeny 3. června 1894 slavnostním uvedením rozhledny do provozu. Sláva to byla veliká, šlo v podstatě o jedinou českou vyhlídkovou věž Jizerských  hor. Z Prahy byl vypraven zvláštní vlak s delegáty ústředí a zástupci odborů KČT. Slavnostní průvod z maloskalského nádraží doprovázeli hasiči a pěvecký sbor Cyril z Jenišovic. Po předání klíčů jednateli turnovského odboru KČT panu Reslerovi vystoupalo na rozhlednu kolem 500 výletníků. Již zmíněné pojmenování po nedávno zesnulém Čeňku Pacltovi se neujalo a rozhledna dostala jméno po blízké obci.

Dnešní podoba pochází z roku 1936, kdy byl vyhlídkový ochoz zastřešen a opatřen prosklenou nástavbou. Roku 1938 připadla rozhledna s okolím po záboru Třetí říši a ihned byla přejmenována. Po vůdci sudetských Němců Konradu Henleinovi na Konradhöhe. Po válce se nakrátko vrátila do majetku KČT. Klub ale roku 1948 zanikl a rozhledna přešla do majetku Tělovýchovné jednoty Frýdštejn, od níž ji 1965 převzal tehdejší Místní národní výbor Frýdštejn. Po roce 1990 přešla do majetku obce Frýdštejn, která ji dala 1999 kompletně renovovat. V roce 2001 dostala rozhledna novou střechu a v listopadu o rok později nová okna na vyhlídkové plošině.

Nahoru vede 94 schodů, z toho 79 točitých kovových. K neuvěření je skutečnost, že okolí rozhledny bývalo zemědělsky využíváno, lesní porost vypadá, jako kdyby tu byl odjakživa, i když byl údajně vysázen na bývalých loukách až po 2. světové válce.

Za příznivého počasí je odtud vidět na Český ráj, Ralsko, Bezděz, Jizerské hory i vrcholky Krkonoš. Já mám výhled shora perfektní (rozeznávám Trosky, již zmíněný nedaleký Frýdštejn, Černou Studnici, Ještěd). Při vracení klíčů mi pán říká, že na jaře při čirém vzduchu je to daleko lepší a že je vidět třeba i vodní páry chladicích věží elektrárny u Hradce Králové. Já jsem ale spokojen s tím, co jsem viděl – jen škoda, že nahoře nejsou info tabule, přece jen nepoznám úplně všechno.

Marek Řeháček, Jan Pikous, Petr Kurtin: Příběhy jizerských rozhleden, Pavel Akrman – epicentrum 2011

Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, Nakladatelství 555 Liberec 1999

Aktualizace 2019 -> (po opravě)

Series Navigation<< Rozhledna Císařský kámenRozhledna Pajndl na Tisovském vrchu v Krušných horách >>
Tagy