Vyhlídka Terezínka

Na trase červené turistické značky stoupající z Tanvaldu na Hřebenovku, vedoucí po Černostudničním hřbetu, se na úbočí hory Muchov nalézá skalní vyhlídka Terezínka.

Super vyhlídkové místo, pokud si tedy vyberete vhodné počasí. Výstup z města vzhůru není nijak náročný (i když převýšení je značné), zasazení do krajiny je skvělé, plošina je v dobré kondici. Jen stoupat po zledovatělých schodech do mlhy není úplně ideální, natož pak kochání se chuchvalci, které zakrývají už druhu řadu stromů… Inu, někdy v létě to bude lepší.

Něco málo o vyhlídce z netu a informačních tabulí na místě:

Skalní vyhlídka, kterou nechal v roce 1853 na skále vysoké 15 metrů upravit a opatřit zábradlím majitel jedné z tanvaldských přádelen továrník Johann Mayer. Jeho manželka Therezie si oblíbila pohled z tohoto místa dolů – na kotlinu tvořenou soutokem říček Kamenice a Desné, proto dal zamilovaný továrník vyhlídce ve výšce 623 metrů nad mořem jméno Terezina výšina (Theresienhöhe). Častěji se však užívá výraz Terezínka. 

Místní obyvatelé mají pro toto oblíbené výletní místo také název Šouf – podle německého loupeživého rytíře Schoffa, který se prý v těchto místech v 1. polovině 15. století ve své tvrzi skrýval a podnikal odtud dobrodružné výpravy. Jiná verze odvozuje jméno Šouf od německého Schafstein, tedy Ovčí kámen.

Z místa rozhledu je krásný pohled do údolí řeky Kamenice, na Tanvald a Velké Hamry.

V roce 2014 začala rekonstrukce vyhlídkové plošiny, kterou tvoří podezdívka ze žulových kvádrů. V rámci rekonstrukce byly opraveny pohledové stěny, přístupové schodiště a střešní konstrukce. Venkovní fasáda byla vyčištěna a vyspárována.

Údajně tu kdysi stával dřevěný loupežnický hrádek, ve kterém podle pověstí sídlil obávaný rytíř Šouf, zřejmě vyděděný syn slezského hraběte Schlafgotsche. Přepadával kupecké vozy na obchodní stezce údolím Kamenice.

V českých dějinách se skutečně vyskytuje rytíř Kryštof Šóf z Helfenburka, který pocházel z Kladska a jehož rod se věnoval chovu ovcí. Na starých mapách se skála jmenovala Schäffstein, čili Ovčí kámen.

Další pověst vypráví o mládenci, který tu našel je kameni přikovanou pannu, které u nohou ležela přilba. Mládenec podle panniny rady helmu vyčistil, té spadla pouta s svému osvoboditeli se bohatě odměnila. Zajímavostí je, že při stavebních pracech byla nalezena zrezivělá přilba…

V době průmyslového rozmachu na Tanvaldsku majitel firmy c.k. privilegovaná Tanvaldská přádelna bavlny, Johann Mayer, bydlící s rodinou ve Vídini, nechal vybudovat okolo roku 1845 nedaleko vilu čp. 88 (Bálovku), kde s manželkou a dvěma dcerami trávil prázdniny. Manželka si vyhlídku na Šoufu velmi oblíbila, proto tu nechal Johann vystavět 180 metrů nad Dolním Tanvaldem plošinu se schodištěm a zábradlím. Postaveno zde bylo i přístřeší jako útočiště při náhlých změnách počasí. K oblíbenému výletnímu místu vedla udržovaná přístupová cesta. Po mnoho desítek let byla Terezínka cílem nedělních procházek tanvaldských občanů a ještě po 1. světové válce tu stál i stánek s občerstvením. Terezínka se stala výchozím bodem procházek na skalní masiv Muchov. Pozoruhodný útvar ve výšce 786 m n. m. je z dvojslídné žuly, zvané tanvaldská. Zde sídlí dobrý duch Jizerských hor Muhu.

O nejmohutnější skalní vyhlídce Jizerských hor si lze také počíst v knize Příběhy skalních vyhlídek Jizerských hor Marka Řeháčka a Jana Pikouse (str. 238-241), kde je i oprava několika sporných údajů. Vila Bálovka i s okolním parkem je v katastrální mapě města již v roce 1843. A na kvádrech vyhlídky je vytesán letopočet 1893. Přitom již v roce 1860 byla původně soukromá rodinná vyhlídka popisována v průvodci Františka Klučáka, který zmiňuje pana továrníka jako zesnulého. Sporný letopočet 1893 nejspíš patří dodatečným pracím, nějaké rekonstrukci.