Rozhledna Alainova věž

Nedaleko Lomnice nad Popelkou, směrem k Jičínu, v blízkosti známější rozhledny Tábor, stojí na lesní mýtině pozoruhodná stavba – Alainova věž.

Na trase modré turistické značky, mezi výše zmíněnou rozhlednou Tábor a rozcestím u železniční stanice Cidlina (blízko věže modrou značku kříží také žlutá a červená). Výhled tu není úplně dokonalý, okolní lesy dávno věž přerostly. Zbývá jen úzká výseč s pohledem na přilehlou loučku s jezírkem a pár kopců v dáli na obzoru za stromy. Ono se vlastně ani není moc co divit – vždyť to původně býval vlastně posed.

Moc ale nechybělo a nebylo se bývalo z čeho rozhlížet – na mapy.cz jsou k vidění fotky z roku 2010, na nichž má stavba víc než namále. Další neradostná fota zde ->. Zázraky se ale občas dějí. Rekonstrukce proběhla v roce 2014 a věži to moc sluší.

Úplně stručně:

Vyhlídková věž byla postavena v roce 1862 stavitelem Josefem Pruvotem. Stavba je vysoká 13 metrů a postavena v novogotickém stylu z pískovcových kvádrů, má osmiúhelníkový půdorys.

Věž je kulturní památkou ->

O věži se dá najít dostatek informací (i přímo na místě na informacemi nabité tabuli):

Alainova věž, lidově zvaná Alainovka, je novogotická stavba na lesní mýtině na jižním svahu podkrkonošského vrchu Tábor v Libereckém kraji, asi 3 km jižně od Lomnice nad Popelkou. Nachází se v oboře na území bývalého panství Lomnice nad Popelkou. Toto panství bylo známo již od středověku a jeho majiteli byli například Morzinové.

Od roku 1834 vlastnili panství Rohanové, kteří se do Čech přestěhovali po Velké francouzské revoluci. V Čechách, kde vlastnili již tři panství, se Charles Alain Gabriel de Rohan usadil na zámku Sychrov. Jeho dědicem se stal Kamil Rohan, který koupil již zmiňované panství Lomnice nad Popelkou a dal postavit Alainovu věž.

Alainova věž byla postavena na počest prince Alaina, synovce Kamila Rohana. V roce 1857 se princ Alain zúčastnil lovu u knížete Mořice Lobkowicze, v oboře u zámku Košťany spadl z koně a později zemřel na následky zranění. V roce 1862 byla stavba dokončena knížecím stavitelem a architektem Josefem Pruvotem, jenž sloužil knížecímu rodu od roku 1851 a jehož rukopis je zřejmý i na dalších stavbách v okolí (např. krásná lomnická neogotická radnice). V roce 1858 se pustil do práce na architektonických plánech „kratochvilné“ věžovité stavby a věž byla celkovým nákladem 1714 zlatých stavebně dokončena ve zmíněním roce 1862. Honosný posed, který vypadá jako kamenná věž, byl využíván až do 1. světové války k pozorování a lovu lesní zvěře v rozsáhlé rohanské oboře.

Posledním vlastníkem byl JUDr. Antonín Alain Rohan, kterému byl po roce 1945 majetek zabaven na základě Benešovských dekretů a následně vypadl z katastru nemovitostí. Alainova věž byla využívána ještě několik let jako sklad krmení pro zvěř a později byla zcela opuštěna. Postupem času byla zničena dřevěná okna a dveře. Stavba zarostla vegetací, která poničila mimo jiné i zdivo. Věž se postupně začala hroutit a změnila se v ruinu.

V roce 2009 odkoupilo věž město Lomnice nad Popelkou od Lesů České republiky za cenu 60 tis. Kč se záměrem stavbu rekonstruovat. Samotné opravy za cca 1,6 mil. Kč odstartovaly v roce 2013, když byly vyřešeny všechny majetkové spory kolem vlastnictví.

Realizace se chopil Michal Bartoníček – Kamenické práce, Turnov. Nové točité kovové schodiště darovala firma Progles a.s. (dodala firma Mádle-Kovo-Elektro s.r.o. z Konecchlumí za 140 tis. Kč). Současně došlo k vykácení části okolního porostu umožňující částečný výhled alespoň směrem k Jičínu. V pondělí 28. září 2015 byla rekonstrukce, financovaná z rozpočtu města Lomnice nad Popelkou a s využitím dotačních programů a příspěvků na obnovu památek, dovršena slavnostním otevřením a věž se stala plnohodnotnou rozhlednou a památkou přístupnou turistům.

Nyní pouze jednopatrová stavba je postavena na půdorysu pravidelného osmiúhelníku a její plocha čítá okolo 30 metrů čtverečních. Celková výška je 10,5 metru.

Stavba byla původně rozdělena na dvě části, na první patro ve výšce 5,6 metrů, které bylo tvořeno dřevěnou podlahou podepřenou trámy, a na nástavbu o výšce 2,03 metru. V prvním patře se nacházelo osm otvorů ve tvaru lomeného oblouku, vždy jedno na každé straně osmiúhelníku. Tyto otvory mohly sloužit jako střílny či pro pozorování lesní zvěře. Nástavba měla – stejně jako věž – půdorys osmiúhelníku, jen v menším měřítku, a byla využívána hlavně při špatném počasí, kdy nebylo možné využít ochoz.

Do prvního patra věže se dalo vystoupat po levotočivém schodišti o 35 stupních, které vedlo středem stavby. Dále následoval dřevěný desetistupňový žebřík do prostoru nástavby, odkud bylo možné vyjít východem ve tvaru lomeného oblouku na ochoz věže. Ochoz byl obestavěn zábradlím, které bylo stejně jako celá věž postaveno z přírodního neomítnutého kamene.

Vstup do přízemí věže byl zajištěn ze dvou světových stran – severní a jižní – a to dřevěnými dveřmi se skleněnou výplní ve tvaru gotického lomeného oblouku. Východní a západní strana byla osazena vysokými okny ve stejném tvaru jako vstupní otvory, taktéž se skleněnou vitráží. Ve čtyřech zbylých částech osmistěnu byly tvary oken pouze imitovány pomocí nik. Na všech osmi nárožích byly opěrné pilíře (polosloupy) čtvercového půdorysu se zešikmenou vrchní hranou.

Protože Alainova věž stojí na nerovném povrchu směrem do kopce, bylo k její východní části přistavěno kamenné schodiště o sedmi stupních.

Nad jižním je tabulka s nápisem: „Alain Thurm“, v překladu „Alainova věž“. Nad severním vchodem byla tabulka s nápisem: „Dem Andenken des Durchlauchtigen Prinzen Alain Rohan k.k. Escad Comand…(nečitelné)…ei Lichtenstein Huszaren Gewidmet. Geb. am 8. October 1829, gest. am 28. Sept. 1857“, v překladu znamená tento nápis: „Věnována památce nejjasnějšího Prince Alaina…(nečitelné)… Rohanu c. k. veliteli eskadrony jízdy Lichtenštejnových husarů. Narozen 8. října 1829, zemřel 28. září 1857“.

V současnosti je Alainova věž vystavěná z režného kamenného zdiva doplněného červeným pískovcem. V horní části věže byly využity klasické červené cihly. Původní dřevěné patro bylo odstraněno, zůstaly po něm pouze otvory po původních dřevěných trámech, viditelné po celém obvodu věže. Osm malých otvorů původně využívaných jako střílny bylo zachováno a nyní jsou hlavním zdrojem světla ve vyšší části věže. Není však možné se k nim nijak dostat, a tudíž ani plně využít jejich výhledu.

Osmiboká střešní nástavba v nejvyšší části věže byla zachována a omítnuta. Výstupní otvor ve tvaru lomeného oblouku byl také ponechán a nachází se na východní straně Alainovy věže. Ochoz se stal hlavní turistickou atrakcí a místem, které původní posed změnilo v dnešní rozhlednu. Kamenné zábradlí bylo znovu vystavěno z červeného pískovce, z každé strany se třemi malými otvory (okny) ve tvaru lomeného oblouku a s mřížemi ve tvaru kříže, kvůli bezpečnosti.

Zcela obnovené je také sedmistupňové schodiště u jižního vchodu. Vstupy i okna byly zachovány původní, pouze již nejsou doplněny dřevěnými okny, ale jsou ponechány pouze jako otvory, tudíž se stala Alainova věž průchodní a není možné ji žádným způsobem uzavřít. Také pouze imitované lomené oblouky ve zbylých stěnách osmistěnu byly zachovány.

Nad každým vstupem je stále umístěna zmíněná tabulka s nápisy, připomínajícími prince Alaina. Obě tabulky jsou původní, tedy skoro nečitelné.

Celková výška: 10,5 m
Výška vyhlídkové plošiny: cca 9,5 m
Počet schodů: 42