- Rozhledna Luž (Aussichtsturm Lausche)
- Vyhlídka Terezínka
- Rozhledna Vrchbělá
- Vyhlídka Triangl u Markvartic
- Masarykova věž samostatnosti
- Rozhledna Alainova věž
- Rozhledna (vyhlídková věž) Kumburk
- Rozhledna Na Čihadle
- Střekovská vyhlídka
- Víťova rozhledna
- Rozhledna Vrchovina
- Vyhlídková věž Dneboh
- Rozhledna Valtenberg
- Rozhledna Janov
- Rozhledna Špičák u České Lípy
- Věž katedrály svatého Bartoloměje v Plzni
- Městská věž Jirkov (Görkau)
- Rozhledna Kaňk (Havířská bouda) u Kutné Hory
- Bílá věž v Hradci Králové
- Vyhlídka Belvedér
- Stezka korunami stromů – Krkonoše
- Rozhledna Rumburak
- Rozhledna Eliška (Stachelberg)
- Rozhledna Bismarckturm v Neugersdorfu
- Rozhledna Štěpánka
- Rozhledna Vysoká v Tachově
- Rozhledna Bohušův vrch u Plané
- Rozhledna Strážný vrch
- Rozhledna Klínovec
- Rozhledna Bučina
- Rozhledna Hamelika
- Rozhledna Jeřabina
- Rozhledna Erbenova vyhlídka v Ústí nad Labem
- Rozhledna Krudum
- Czorneboh – polorozhledna
- Rozhledna Blatenský vrch
- Rozhledna Vochlice u Lubence
- Rozhledna Strážný vrch u Merboltic
- Rozhledna Kohout u Valkeřic
- Rozhledna na Svatém vrchu v Kadani
- Hlavatice – vyhlídka nebo rozhledna…?
- Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě v Nouzově
- Rozhledna Varhošť u Litoměřic
- Frotzelova rozhledna u Ejmovy chaty na Stříbrníku
- Rozhledna na Skřivánčím vrchu u Málkova
- Rozhledna Schlechteberg
- Rozhledna Tanečnice
- Rozhledna Weifberg
- Rozhledna Krásno (Schönfeld)
- Rozhledna Na Stráži (Sloup v Čechách)
- Rozhledna a lanovka Diana v Karlových Varech
- Rozhledna Vlčí hora
- Rozhledna Slovanka
- Rozhledna Královka
- Rozhledna Studenec
- Rozhledna Jedlová
- Rozhledna Dymník (aneb Augustova věž)
- Rozhledna Semenec u Týna nad Vltavou
- Rozhledna Sokolí vrch
- Rozhledna na Třenické hoře u Cerhovic
- Rozhledna Hard (Hartberg) v Sokolově
- Bismarckova rozhledna – Háj u Aše
- Rozhledna Císařský kámen
- Rozhledna Kopanina
- Rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu v Krušných horách
- Rozhledna Vlčí hora
- Maják (a muzeum) Járy Cimrmana
- Věž kostela svatého Jakuba Staršího v České Kamenici
Máme u nás ve Výběžku řadu míst, k nimž patří geografické označení nejsevernější. Jedním z takových míst je i nejsevernější rozhledna v České republice – Tanečnice.
Západně blízko Mikulášovic na rozložité žulové hoře s čedičovým vrcholkem, takřka na samé hranici s Německem (kousek od Sebnitz), v nadmořské výšce 597 metrů stojí zděná rozhledna. Vrch byl prý pojmenován podle pradávné pověsti, podle které tam chodívala tančit a svádět myslivce překrásná mladá dívka – tanečnice.
Kromě internetových zdrojů (občas trochu protichůdných) opět sahám po knize Příběhy lužických rozhleden, kde je o rozhledně psáno na stranách 156 až 161.
V první polovině 19. století zde stála nad triangulačním kamenem dřevěná vyměřovací věž. Když dosloužila svému účelu, rozhodli se členové mikulášovického Okrašlovacího a horského spolku ji nahradit a v roce 1887 byla postavena dřevěná vyhlídková věž o výšce 26 metrů (sedm pater, ochoz ve čtvrtém patře, na vrcholovou vyhlídkovou plošinu 128 schodů). Na vrcholu Tanečnice je pramen pitné vody, a proto zde byla vykopána 25 metrů hluboká studna. V sousedství rozhledny vznikla už v době její stavby malá prkenná restaurace hostinského Thomase Pilze.
Stavitel Schicht ukotvil pro větší stabilitu trámovou konstrukci čtyřmi ocelovými lany, přivázanými v šestém patře. Rozhledna dostala jméno po korunním princi Rudolfovi a vysvěcena byla o roku později, v květnu 1887. V červenci do ní uhodil blesk a značně ji poškodil, podařilo se ji však do konce roku obnovit. Roku 1903 rozhlednu zničila vichřice, 26. května musela být rozhledna uzavřena a poté rozebrána.
Místní spolek vyhlásil architektonickou soutěž, z níž vyšel vítězně návrh místního architekta a stavitele Josefa Scholze. 10. července 1904 byl položen základní kámen nové osmiboké kamenocihlové rozhledny. V říjnu byla ukončena hrubá stavba a 28. května 1905 byla slavnostně předána k užívání. Při slavnostním ceremoniálu byla (ač na území Rakouska-Uherska) pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarka. Stavbu financoval hrabě František Václav Salm-Reifferscheidet, náklady na stavbu 24 tisíc rakouských korun byly nad možnosti spolku.
Rozhledna zachovala rozměry své dřevěné předchůdkyně – je 26 m vysoká a od 70. let 20. století je přepásána 11 železnými zpevňovacími pásy. Do jedné třetiny (cca 10 metrů) je vyzděná z kamenů a dvě třetiny jsou z cihel. Na vrchol věže můžete vystoupat po 138 schodech.
Několikrát přestavovaná chata pod rozhlednou, zvaná “Chaloupka strýčka Toma“ (zřejmě po majiteli první „občerstvovny“), vyhořela v květnu 1946. V letech 1949 až 1959 byla rozhledna v zakázaném pohraničním pásmu a tudíž veřejnosti nepřístupná. Až v 60. letech byly ruiny opraveny a vedle postaven malý občerstvovací stánek, rovněž byla zastřešena letní veranda s lavicemi a stoly. V roce 1978 zde začali občané Mikulášovic budovat nové základy ke stavbě srubové chaty Koliba, která zde stojí dodnes. Kromě potravy tu zakoupíte i informační a propagační materiály (hádejte, kdo asi tak může být autorem fotografií na pohlednicích).
Tanečnice poskytuje nádherný kruhový výhled po celém okolí, do blízkých Labských pískovců i na kopce ležící za nimi, daleko do Německa. Vidět je Saské Švýcarsko, České středohoří, Lužické hory, Krušné hory i Krkonoše. A jez ní třeba vidět i na Weifberg. Věčná škoda, že tabule s panoramatem jsou umístěny na vnitřních stěnách, nikoli na zábradlí – pokud chcete vědět, nač se koukáte, musíte se točit sem tam. A ani tak to není jednoduché, protože použité zobrazení není ve stylu „co vidíte z ochozu“, nýbrž ve 3D širšího okolí.
Z Mikulášovic vede k rozhledně modrá turistická značka. Buď přímo, nebo se z opačného směru lze napojit ze silničky na Tomášov. Kdo nemá obavy o svoje auto, může se přiblížit hodně blízko – buď zaparkuje na zmíněné cestě u odbočky, nebo lze jet dál, na záchytné parkoviště. Nakonec – parkovat se dá přímo u restaurace pod rozhlednou, ale to je už spíš pro off-road (do roku 2005 prý tu býval zákaz vjezdu).