Rozhledna Tanečnice

Máme u nás ve Výběžku řadu míst, k nimž patří geografické označení nejsevernější. Jedním z takových míst je i nejsevernější rozhledna v České republice – Tanečnice.

Západně blízko Mikulášovic na rozložité žulové hoře s čedičovým vrcholkem, takřka na samé hranici s Německem (kousek od Sebnitz), v nadmořské výšce 597 metrů stojí zděná rozhledna. Vrch byl prý pojmenován podle pradávné pověsti, podle které tam chodívala tančit a svádět myslivce překrásná mladá dívka – tanečnice.

Kromě internetových zdrojů (občas trochu protichůdných) opět sahám po knize Příběhy lužických rozhleden, kde je o rozhledně psáno na stranách 156 až 161.

V první polovině 19. století zde stála nad triangulačním kamenem dřevěná vyměřovací věž. Když dosloužila svému účelu, rozhodli se členové mikulášovického Okrašlovacího a horského spolku ji nahradit a v roce 1887 byla postavena dřevěná vyhlídková věž o výšce 26 metrů (sedm pater, ochoz ve čtvrtém patře, na vrcholovou vyhlídkovou plošinu 128 schodů). Na vrcholu Tanečnice je pramen pitné vody, a proto zde byla vykopána 25 metrů hluboká studna. V sousedství rozhledny vznikla už v době její stavby malá prkenná restaurace hostinského Thomase Pilze.

Stavitel Schicht ukotvil pro větší stabilitu trámovou konstrukci čtyřmi ocelovými lany, přivázanými v šestém patře. Rozhledna dostala jméno po korunním princi Rudolfovi a vysvěcena byla o roku později, v květnu 1887. V červenci do ní uhodil blesk a značně ji poškodil, podařilo se ji však do konce roku obnovit. Roku 1903 rozhlednu zničila vichřice, 26. května musela být rozhledna uzavřena a poté rozebrána.

Místní spolek vyhlásil architektonickou soutěž, z níž vyšel vítězně návrh místního architekta a stavitele Josefa Scholze. 10. července 1904 byl položen základní kámen nové osmiboké kamenocihlové rozhledny. V říjnu byla ukončena hrubá stavba a 28. května 1905 byla slavnostně předána k užívání. Při slavnostním ceremoniálu byla (ač na území Rakouska-Uherska) pokřtěna jménem bývalého německého kancléře Bismarka. Stavbu financoval hrabě František Václav Salm-Reifferscheidet, náklady na stavbu 24 tisíc rakouských korun byly nad možnosti spolku.

Rozhledna zachovala rozměry své dřevěné předchůdkyně – je 26 m vysoká a od 70. let 20. století je přepásána 11 železnými zpevňovacími pásy. Do jedné třetiny (cca 10 metrů) je vyzděná z kamenů a dvě třetiny jsou z cihel. Na vrchol věže můžete vystoupat po 138 schodech.

Několikrát přestavovaná chata pod rozhlednou, zvaná “Chaloupka strýčka Toma“ (zřejmě po majiteli první „občerstvovny“), vyhořela v květnu 1946. V letech 1949 až 1959 byla rozhledna v zakázaném pohraničním pásmu a tudíž veřejnosti nepřístupná. Až v 60. letech byly ruiny opraveny a vedle postaven malý občerstvovací stánek, rovněž byla zastřešena letní veranda s lavicemi a stoly. V roce 1978 zde začali občané Mikulášovic budovat nové základy ke stavbě srubové chaty Koliba, která zde stojí dodnes. Kromě potravy tu zakoupíte i informační a propagační materiály (hádejte, kdo asi tak může být autorem fotografií na pohlednicích).

Tanečnice poskytuje nádherný kruhový výhled po celém okolí, do blízkých Labských pískovců i na kopce ležící za nimi, daleko do Německa. Vidět je Saské Švýcarsko, České středohoří, Lužické hory, Krušné hory i Krkonoše. A jez ní třeba vidět i na Weifberg. Věčná škoda, že tabule s panoramatem jsou umístěny na vnitřních stěnách, nikoli na zábradlí – pokud chcete vědět, nač se koukáte, musíte se točit sem tam. A ani tak to není jednoduché, protože použité zobrazení není ve stylu „co vidíte z ochozu“, nýbrž ve 3D širšího okolí.

Z Mikulášovic vede k rozhledně modrá turistická značka. Buď přímo, nebo se z opačného směru lze napojit ze silničky na Tomášov. Kdo nemá obavy o svoje auto, může se přiblížit hodně blízko – buď zaparkuje na zmíněné cestě u odbočky, nebo lze jet dál, na záchytné parkoviště. Nakonec – parkovat se dá přímo u restaurace pod rozhlednou, ale to je už spíš pro off-road (do roku 2005 prý tu býval zákaz vjezdu).