weby pro nejsevernější čechy

Rozhledna Špičák u České Lípy

This entry is part 3 of 55 in the series Rozhledny, věže, vyhlídky

Na dominantním kopci nad Českou Lípou se schovává rozhledna stejného jména jako sám kopec o nadmořské výšce 459 metrů. I když je Špičák z naší strany při příjezdu do města zdaleka vidět, moc platné to není – zdejší rozhledna je veřejnosti dlouhé roky přístupná jen velmi výjimečně…

Podařilo se mi v roce 2018 zachytit jeden z právě takto vzácných okamžiků, kdy byl objekt otevřen veřejnosti v rámci městských oslav. Lidí se šlo podívat hodně.

Aktuálně cesta na vrchol k rozhledně není nijak značená (proč taky), ale na stromech lze ještě objevit relikt po odbočce z modré turistické, která kopec obchází po jeho úpatí. Cesta vzhůru je však jasná, i když de facto nahoře není nač moc koukat. Vrcholek je zarostlý, místa je tu pramálo, a to málo, co by snad z rozhledny mohlo být vidět, je zakryto přepočetnou směsicí nejrůznějších telekomunikačních zařízení. Přitom rozhled z téhle nevysoké stavby stojí za to. Česká Lípa a okolí prostě jak na dlani…

Vše ostatní bude jasné z citací specializovaných webů a hlavně po nahlédnutí do knihy Příběhy lužických rozhleden (Řeháček-Pikous-Kurtin):

Špičák se nachází na severním okraji města Česká Lípa. První stavbou na vrcholu byla zhruba v roce 1700 kamenná kaplička. V době romantismu, kdy byl kopec hojně navštěvován výletníky (kolem roku 1850) byla v jejích rozvalinách postavena dřevěná chatka, k ní pak vedla klikatá cesta s lavičkami. Brzy však zanikla.

Od roku 1884 stojí na jeho vrcholku 14 metrů vysoká cihlová rozhledna, u jejíhož zrodu stál Severočeský exkurzní klub (zal. r. 1877), konkrétně pak jeho člen MUDr. Franz Hantschel a kněz Anotn Amand Paudler. Po získání povolení ke stavbě vyhlídkové věže, která měla imitovat hrad, od majitele panství hraběte Kaunitze začal spolek shánět potřebný finanční obnos. To se postupně dařilo pořádáním různých kulturních akcí (plesy, koncerty), loterií i veřejné sbírky. Na podporu stavby byla dokonce vydána v kůži vázaná kniha Spitzberg-Album  – takřka 450 stran s verši 150 německých básníků.

Konečná podoba rozhledny byla posléze vybrána z několika návrhů – nejvíce se líbil projekt varnsdorfského architekta Gottlieba Albera. Stavba proběhla ve druhé polovině roku 1884 nákladem 5 tis. zlatých. Dne 10. května 1885 byla rozhledna slavnostně otevřena. Nesla jméno korunní princezny Stefanie. Před rokem 1900 byl u věže zbudován nejdříve dřevěný výčep a posléze v roce 1905 byly dokončeny další úpravy umožňující provoz hospůdky se sklípkem.

Již dva roky po otevření zapálil žhář dřevěné schodiště rozhledny (podle některých zdrojů neznámý, podle jiných si za to si odseděl 10 let těžkého žaláře). Opravené schodiště bylo již vyvedeno z pískovce pocházejícího z Jedlové. Dne 28. srpna 1887 byla rozhledna slavnostně znovu otevřena. Byla pak hojně navštěvována – jen v roce 1906 se do její pamětní knihy zapsalo 2500 turistů. Již zmíněný Excursion klub se stal majitelem. Rozhledna byla několikrát poničena bleskem, ale vždy se Klub postaral o rychlou opravu.

Areál prosperoval až do začátku 1. světové války. Po ní zůstala restaurace v neutěšeném stavu, ale zásluhou finančních darů byla opravena a Českolipané rádi využívali možnost vydat se s celou rodinou na výlet.

V roce 1939 rozhlednu převzalo město Česká Lípa.

Během druhé světové války byla chlouba i symbol města využita jako vojenská protiletecká hláska. Po roce 1945 upadla stavba i restaurace v zapomnění a stala se z ní zřícenina. Nazmar vyšly snahy občanského sdružení na záchranu rozhledny na přelomu 80. a 90. let 20. století. V polovině 90. let poničenou rozhlednu město prodalo místnímu lékaři Miloslavu Čerbákovi. Ten se sice o zpřístupnění rozhledny a obnovu restaurace snažil, leč vzhledem k odmítavému stanovisku tehdejšího vlastníka okolních lesů (Lesy ČR) pronajmout okolní pozemky od této snahy ustoupil.

Ve zuboženém stavu mohli turisté nalézt věž ještě v roce 1997, kdy ji odkoupila společnost Real Invest podnikatele Tomislava Procházky, která ji nákladem 5 mil. opravila a přeměnila v telekomunikační uzel využívaný radiem Crystal a mobilními operátory. Od té doby vnější obvod věže postupně zakryly paraboly a další přenosové prvky. Z důvodu umístění technologických zařízení byla rozhledna pro turisty zcela uzavřena. Přístupná byla pouze výjimečně, např. ve dnech otevřených dveří (nebo během návštěvy členů Klubu přátel rozhleden dne 28. února 2009), časem se však i na tyto mimořádné akce zapomnělo. Situace se přesto pomalu otočila k lepšímu v roce 2015, kdy se město Česká Lípa v rámci Českolipských slavností dohodlo s majitelem věže, že několikrát do roka zájemce na rozhlednu pustí.

V roce 2017 byla rozhledna s přilehlými pozemky nabídnuta českolipské radnici k odprodeji za 28,7 mil. Kč. Za této situace požádalo vedení radnice na konci ledna 2018 o názor občanů v rámci místního referenda (v referendu bylo položeno pět otázek týkajících se – kromě rozhledny – rekonstrukce Jiráskova divadla, výstavby nové knihovny na Jeřábkově náměstí, výstavby venkovního bazénu u Sportareálu a odkoupení Kounicova domu). Účast však dosáhla pouze 15,5 %, což byl důvod k prohlášení referenda za neplatné (nicméně více než dvě třetiny občanů se vyjádřily proti koupi rozhledny). V průběhu roku 2018 jednání o koupi rozhledny pokračovala, nabídková cena byla snížena na 19,9 mil. Kč. Aktuálnější info jsem nenašel, na městském webu o objektu ani zmínka…

Zděná cihlová stavba (cihly jsou z Litoměřic) má vyhlídkovou plošinu ve výši 10 metrů, vede k ní 58 schodů.

 

Series Navigation<< Rozhledna ValtenbergVěž katedrály svatého Bartoloměje v Plzni >>
Tagy