weby pro nejsevernější čechy

Rozhledna Kaňk (Havířská bouda) u Kutné Hory

This entry is part 4 of 53 in the series Rozhledny, věže, vyhlídky

Nad Kutnou Horou pár let vykukuje z lesů nová rozhledna, která je součástí areálu Havířská bouda (výletní restaurace a penzion), ale většinou bývá jmenována podle nedalekého nejvyššího vrcholu Malešovské pahorkatiny (353 m n.m.) či stejnojmenné hornické osady, dnes místní části Kutné Hory – Kaňk.

Když vystoupíte na hlavním kutnohorském vlakovém nádraží a vydáte se směrem do města přes Sedlec, nemůžete vykukující hlavu rozhledny Kaňk po pravé ruce přehlédnout. Ze Sedlce od kostela Nanebevzetí Panny Marie po žluté kolem kostnice ven z města. Už pod kopcem se otevírají výhledy na město a jeho okolí. Žlutá se napojuje na naučnou Stříbrnou stezku a přes NPP Kaňk (bývalá vápenka) už jen pár kroků k rozhledně (která ale stojí mimo značenou trasu).

Samozřejmě to není jediná možná cesta – lze jít z centra Kutné Hory po modré nebo po silnici (Kaňkovská) do Kaňku a tam se napojit na žlutou a NS z druhé strany.

Rozhledna je v mnoha ohledech výjimečná. Hojně se tvrdí, že „zvláštností rozhledny je to, že byla jako první od 30. let 20. století postavena metodou kamenného kyklopského zdiva“. Což je ovšem tak trochu finta, protože na zasvěcenějších webech se lze dočíst, že třicetimetrová věž z roku 2013 je železobetonová a „jen“ obložená kyklopským zdivem. Na stavbu i výzdobu interiérů byly použity kameny z okolních lomů na Čáslavsku.

Uvnitř se kromě 144 schodů ukrývá také výtah (tudíž je rozhledna bezbariérová). A hlavně je na vyhlídkové terase ve výšce 26 metrů malá kavárna s 20 místy k sezení. Až tady platíte vstup – dovnitř se totiž dostanete přes turnikety volně, ven pouze se zaplacenou vstupenkou s čárovým kódem. Cena vstupenky je 60 korun, což se někomu může zdát relativně dost. Výhled z terasy je ovšem super – Sedlec i centrum Kutné Hory jako na dlani, Čáslav a vojenské letiště, menší část Kolína, rozhledna Vysoká, Železné hory a údajně při dobré viditelnosti Ještěd, Říp či Krkonoše. A komu nestačí zákusek a kafe ve výšce, má možnost dole posedět v restauraci pod rozhlednou – pokud tedy na něho zbude místo…

Takže ještě něco z webů:

Rozhledna stojí v místech, kde dříve stávala hájovna, v roce 1895 přestavěná na vyhlídkovou restauraci. V roce 1912 sice vyhořela, ale ve 20. letech došlo k jejímu obnovení. O víkendech a o svátcích zde panoval rušný společenský život, po 2. sv. válce však zájem o toto místo upadal, a zhruba v 50. letech došlo k uzavření restaurace, poté budova sloužila znovu jako hájovna.

K obnově věhlasu Kaňku došlo až tehdy, když začal být realizován záměr společnosti Silnice Čáslav-Holding a.s., respektive jejího technického náměstka pana Aloise Holíka, vybudovat na Kaňku rozhlednu s restaurací. První plány a vzhled rozhledny se bohužel nedostaly ven z jeho šuplíku. K realizaci se dostal až jeho syn Michal, také stavař. Příležitost spatřil v dotačních penězích Evropské unie určených pro oblast cestovního ruchu.

Stavební práce pod dohledem stavbyvedoucích Karla Hájka a Viléma Plašila byly humpoleckou společností STATUS stavební a.s. zahájeny v prosinci 2011 a zahrnuly výstavbu rozhledny (železobetonová konstrukce s kyklopským zdivem a s vnitřním výtahem) a penzionu se šesti pokoji. Zároveň došlo k obnově původní restaurace (nově nazývána jako „Havířská bouda“). Autorem projektové dokumentace byl Roman Šaur. Celý projekt, jehož investorem bylo České vinařství, s.r.o. ze Zbraslavic, si vyžádal téměř 60 mil. korun, z 55% byl financován z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy (prioritní osa 15.2 Cestovní ruch, výzva č. 55).

Slavnostní otevření proběhlo 30. dubna 2013. Rozhledna je přístupná denně od 10-18 hodin, lze si ale objednat romantický večer po zavírací hodině. Nadmořská výška paty rozhledny je 324 m (nestojí na nejvyšším místě Kaňku, tam se už nachází vysílač a památník hornických bouří, ale níže, na lepším přístupovém bodu). U zmíněného památníku si na infoceduli lze prohlédnout plány rozhledny z roku 1906, kdy se místní odbor Klubu turistů rozhodl postavit rozhlednu v těchto místech – ač byla ve hře řada variant,lišících se výškou, vzhledem i materiálem, ba dokonce byly oslovené pražské firmy ke kalkulaci (od 1400 do 2500 zlatých), ke stavbě rozhledny nakonec nedošlo.

Series Navigation<< Městská věž Jirkov (Görkau)Bílá věž v Hradci Králové >>
Tagy