Rozhledna Luž (Aussichtsturm Lausche)

Od roku 2020 je z vrcholu Luže ještě lepší výhled, než jsme byli zvyklí – na německé straně hory vyrostla nová rozhledna.

Nejvyšší vrchol Lužických a Žitavských hor byl pro výhledy vyhledáván už dávno a neustále. Což vedlo již v roce 1823 k výstavbě dřevěné chaty. Majitel Karl Friedrich Matthes z Waltersdorfu  stavbu postupně vylepšoval, přistavoval k ní další objekty a v roce 1833 vybudoval i malou rozhlednu. Vysoká návštěvnost si nakonec vyžádala stavbu prostornější chaty, dokončené v roce 1882. Nová „Lausche Baude“, postavená zásluhou spolků a obyvatel ze Saska, se stala kuriozitou v širokém okolí. Výstavná horská chata stála na území dvou států a hraniční čára ji rozdělovala na část německou a rakouskou (později českou). Přímo uprostřed vyrůstala ze střechy budovy 10 metrů vysoká vyhlídková věž.

Poslední majitel pocházel z Varnsdorfu a i přes pohnutou dobu provozoval restauraci až do konce druhé světové války. Poté byly hranice uzavřeny a turistický ruch na Luži utichl. Dne 8. ledna 1946 byla chata pravděpodobně úmyslně zapálena a do základů vyhořela.

Dlouhé roky tak na všechny příchozí čekalo na vrcholu jen pár laviček a parádní výhledy.

Na německé straně stál nevelký retranslační stožár a na základech bývalé chaty byla upravená vyhlídková terasa obehnaná kamennou zídkou s orientačními tabulemi. Teprve v roce 2008 zahájila obec Großschönau práce na zatraktivnění vrcholu, které byly úspěšné. V roce 2018 byl existující stožár vysílače upraven a během léta 2020 obestavěn ocelovou konstrukcí se schodištěm a zastřešenou vyhlídkovou plošinou ve výšce 8 metrů nad zemí. Stavbu podle projektu Ralfa Reimanna z Budyšína a žitavské inženýrské společnosti Bau Planung Risch postavila firma Kratzer Metallbau. V pátek 21. srpna 2020 byla volně přístupná vyhlídková plošina slavnostně otevřena pro veřejnost. Vyhlídková věž stála 950 000 eur (24,8 mil. Kč), jak uvedl při slavnostním otevření starosta Grossschönau Frank Peuker.Obec se na výstavbě podílela částkou 110 000 eur, zbytek město získalo převážně z dotací. Materiál musel na vrchol hraniční hory dopravovat vrtulník.

Nová rozhledna obepíná věž telekomunikačního převaděče, vnitřní části jsou z plechu a nahoru vede 53 schodů. Z vnějšku je na rozhledně kámen připomínající mramor. Jde o horninu z této oblasti sopečného původu, která má zachovávat ráz zdejší krajiny.

Z vrcholu Luže se otevírá nádherný daleký výhled. Na jižní straně se rozprostírá kopcovitá krajina Lužických hor a Českolipska, lemovaná vzdálenými vrcholy Bezdězu, Vrátenské hory, Vlhoště a Řípu, jihozápadní obzor zaujímá České středohoří s táhlým hřbetem Kozla, Sedlem u Úštěku, Bukovou horou a Milešovkou. Na západě můžeme zahlédnout hřeben Krušných hor a na severozápadě je Šluknovsko s Tanečnicí, Vlčí horou a Hrazeným, za nímž v Německu vystupují kopce Winterberg, Unger, a Valtenberg. Na severu leží výrazně odlišná zvlněná krajina Žitavské pánve, osídlená od Varnsdorfu až k Žitavě. Obzor za ní uzavírají vzdálené kopce Horní Lužice, jako například Bieleboh, Czorneboh, Kottmar, Löbauerberg nebo Landeskrone, a v dálce za Žitavou můžeme vidět polskou elektrárnou Turów. Na východě je výrazná hora Hvozd, v pozadí za ní se táhne Ještědský hřbet a vzdálený obzor uzavírají vrcholky Jizerských hor a Krkonoš.

I já jsem tu byl za výhledy několikrát a nikdy mne nenapadlo, že by se tu ještě někdy mohlo něco změnit. Výhled mi přišel už takhle fantastický a dostatečný. Zprávy o německých plánech a postupu výstavby jsem sledoval, ale neřešil. Zareagoval jsem až v poslední fázi, kdy už se připravovalo slavnostní dvoufázové otevření na 21. srpna 2020, z něhož nakonec (stejně jako z mnoha a mnoha dalších akcí) zbylo v době COVIDové minimum (dopoledne proběhla oficiální část se zástupci zainteresovaných míst, měst a institucí, odpoledne veřejnost). Tehdy už rozhledna stála a já si na místě mohl potvrdit neuvěřitelnosti, které se kolem její stavby odehrávaly. Prý nesmyslné a obludné monstrum, neskutečný moderní hnus, který sem nepatří a kvůli kterému je škoda byť jen pohnout jakoukoli větvičkou, natož kácet stromy (vedla se diskuze i kvůli ořezaní kmene, padlého na příchozí cestu – červenou hřebenovku od chaty Luž, který zasahoval větvemi do pěšiny). Ochrana přírody odtud až potud.

Od otevření rozhledny se stal z tohoto místa Václavák bez ohledu na omezení a zákazy překračování hranic – vypadá to, že ještě dlouho se nikomu nestane, že by tu byl někdy sám…