weby pro nejsevernější čechy

Rozhledna Vlčí hora

Když bude mít tahle nejstarší krasavice ve Šluknovském výběžku v sobotu 24. května 2014 velkou slávu ke svým stopětadvacetinám, je nejvyšší čas se podívat na její historii a přidat pár obrázků.

Vlčí hora (Wolfsberg) je jméno obce, patřící dnes ke Krásné Lípě, stejně se jmenuje i čedičová kupa o výšce 581 metrů nad mořem a stejné jméno se používá i pro zde stojící rozhlednu, dnes vysokou 16 metrů. Pro informace o ní sáhneme nejen na nejrůznější specializované weby, ale také do knihy Příběhy lužických rozhleden (strany 162 až 167), na niž se odvoláváme často.

Krátce po založení Horského spolku pro nejsevernější Čechy v roce 1885 byla na Vlčí horu upravena přístupová cesta a nahoře vytvořeno posezení. Místní obyvatelé, kteří se sdružovali ve spolku, nechali na vrcholu postavit jednoduchou dřevěnou chatu. Tu postavil tesařský mistr Paul Adam z Brtníků a začala plnit svou funkci od 11. září 1887. Prvním nájemcem byl August Wenzel z Vlčí Hory.

Roku 1888 byla zahájena stavba cihlové čtyřboké rozhledny podle projektu rumburského stavitele Josefa Hampela. Slavnostní otevření 12 metrů vysoké věže proběhlo 19. května 1889. Prvním nájemcem se stal Josef Grohmann. Na začátku 20. stol. byla chata rozšířena a v roce 1908 byla na původní cimbuří rozhledny přistavěna krytá prosklená nástavba (a tím celá stavba zvýšena). Původní vzhled vyhlídkové věže se tak setřel, „hradní“ podoba věže zmizela nejen uschováním původního cimbuří do nástavby, ale ve třicátých letech i venkovním překrytím cihel dřevěným obkladem.

Po druhé světové válce se rozhledna vyhnula devastaci, po krátké etapě fungování pro veřejnost ji převzala armáda a až do roku 1953 fungovala jako pozorovatelna. Netrvalo dlouho a stavba byla v dezolátním stavu. Místní ji opravili a otevřeli v roce 1961, což bohužel nemělo dlouhého trvání – v roce 1967 byl připraven kvůli dezolátnímu stavu demoliční výměr. Následovala další nadšenecká obnova a v roce 1972 byla znovu zpřístupněna. V devadesátých letech došlo ke kompletní rekonstrukci. Od roku 1999 je majitelem rozhledny město Krásná Lípa a provoz od 22. května 1999 zabezpečuje KČT Krásná Lípa. Sousední chata, původně s rozhlednou propojená, je v soukromém vlastnictví a část vrcholu je tudíž veřejnosti nepřístupná. K venkovnímu posezení u rozhledny slouží lavičky a zastřešený altán.

Na schodišti v rozhledně jsou na stěně zavěšeny pohledy ze žluté edice rozhlednových pohledů (a není jich málo). Na vyhlídkové plošině je umístěn plastický model širokého okolí rozhledny. Novinkou jsou nad okny umístěné panoramatické fotografie, pro lepší orientaci doplněné popisy okolí (super pomůcka pro takové, jako jsem já – konečně vím, kam koukám). Výhled je parádní, na žádné straně nepřekáží koruny stromů. Lze vidět okolní vrcholy Lužických hor (Luž, Jedlová, Studenec a další), část Krušných hor, Labské pískovce, NP České a Saské Švýcarsko a stolové hory, Ještěd, Bezděz nebo Milešovku v Českém středohoří. Za dobré viditelnosti je prý vidět i Jizerské hory a Krkonoše.

Na vrcholu vybíhají nad povrch šesti, pěti i čtyřboké čedičové výchozy s podílem magnetitu, což údajně způsobuje vychýlení střelky kompasu až o 40 stupňů (nezkoušel jsem, nemaje ani kompas, ani buzolu).

Auto je nutno zaparkovat v obci (do uličky, vedoucí k lesu pod kopcem, je vjezd zakázán) a potom se vydat se nejprve po červené a vzápětí po žluté turistické značce (souběžně s Köglerovou naučnou stezkou). Z opačné strany je možno žlutou značku využít od železniční zastávky v obci Panský. Určitě se vyplatí nevynechat pod vrcholem Verunčinu studánku s pitnou vodou, která byla zřízena v roce 1886 (vede k ní odbočka červené turistické značky).

Tagy