- Zděný Holubí dům u čp. 297 v Luhu v Raspenavě
- Meteorologický sloup u kolonády v Lázních Libverda
- Gloriet na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Mariánského pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Fara ve Valči
- Pozůstatky vodní kaskády v zámeckém parku ve Valči
- Teatron v zámeckém parku ve Valči
- Pivovarské sklepy v zámeckém parku ve Valči
- Letohrádek v zámeckém parku ve Valči
- Zámecký skleník ve Valči
- Gloriet (vyhlídkový altán) v zámecké zahradě v Ploskovicích
- Torzo oranžérie v zámeckém parku v Ploskovicích
- Štola Schachtenstein
- Lesní kavárna v Bílině-Kyselce
- Altán původního pramene Bílinské kyselky v Bílině-Kyselce
- Hudební altán u lázeňského domu Bílina v Bílině-Kyselce
- Letohrádek Milešov
- Vila Pfaffenhof (zámeček Fafák – Veveří) u továrny Richard v Litoměřicích
- Malé Litoměřice
- Park Boheminium (Mariánské Lázně)
- Radovesická výsypka
- Hospodářská usedlost u čp. 5 v Brňanech
- Dřevěná stáj na rozcestí ve Dřevcích
- Hvězdárna Staré (Třebívlice)
- Cihlářská pec u Hnojnice
- Vysoká pec v Šindelové
- Sruby Na Tokáni
- Bytex do půl roku zmizí z mapy Rumburku
- Bytex, sobota 24/3/2012 (doplněno)
- Bytex, neděle 25/3/2012
- Bytex, pondělí 26/3/2012
- Údajná kaple u silnice v České Vsi (Jablonné v Podještědí) – ve skutečnosti hasičská zbrojnice
- Altán bývalého akvária v sadech Československé armády v Chomutově
- Důlní díla Přebuz
V severní části zámeckého areálu ve Valči stojí poměrně velký letohrádek.
V Památkovém katalogu figuruje jen ve výčtu položek areálu zámku, na webu zámku stručná zmínka v historii parku:
Původně barokní stavba, v 19. století přestavěná v historizujícím stylu, doplněna o vyhlídkovou věž, terasu a balkony. Dnes běžně nepřístupná.
V přízemí je společenský sál s velkým krbem a bohatými nástropními malbami znázorňujícími čtvero ročních období. Na stěnách sálu a přísálí místy vystupuje původní barokní výzdoba. V suterénu jsou klenuté sklepy, přístupné vřetenovým schodištěm věže a z aleje v úrovni terénu. Sklepy sloužily zřejmě jako příruční kuchyně.
Suterén je přístupný bočním vchodem pro jezdce na koních. Kolem letohrádku vede stezka, která je směrem od zámku lemována vzrostlými stromy.
Budova je v původním stavu, na svou obnovu a náplň teprve čeká. V letních dnech je využívána jako výstavní místnost nebo prostory pro semináře s různou tématikou, někdy bývá zpřístupněna i vyhlídková věž, pokud to stav budovy dovoluje.
A něco málo z informační tabulky na místě:
První písemná zmínka o letohrádku pochází z roku 1710 a jeho projekt vznikal souběžně s projektem oprav zámku, na což poukazují i některé dochované architektonické detaily, jako je valená klenba s lunetami v přízemí. Stavebníkem by v takovém případě byl hrabě Jan Kryštof Kager ze Štampachu a architekt díla Francesco Barelli nebo jeho nástupce Giovanni Antonio Biana Rossa.
Původně barokní stavba byla v 19. století přestavěna v historizujících stylech novorenesance a zejména novogotiky, a doplněna byla o vyhlídkovou věž, terasu a balkony.
V patře se nachází sál s vlašským krbem a bohatým vrcholně barokním štukovým stropem čisté severoitalské provenience znázorňujícím čtvero ročních období.
Novogotická úprava nebyla důsledná a proto i v dalších prostorách místy vystupuje původní barokní výzdoba. Malby a štuky byly restaurátorsky zajištěny v roce 2007 za přispění Karlovarského kraje.