Budova gymnázia v Masarykově ulici v Duchcově

Na křižovatce ulic Masarykova a Havlíčkova v Duchcově stojí monumentální budova místního (českého reálného) gymnázia.

Městský web:

Po vzniku Československa v roce 1918 bylo také duchcovským Čechům přiznáno právo na středoškolské vzdělání. V letech 1924 – 1926 bylo v místě bývalého vrchnostenského dvora vybudováno První české reálné reformní gymnázium okresů Duchcov, Teplice a Bílina. Objekt s ohradní zdí a branami, ředitelskou vilou a tělocvičnou byl vystavěn v národním rondokubistickém slohu podle návrhu Ing. Ladislava Skřivánka a slavnostně otevřen 22.5.1927. Před objektem je umístěn pomník K. H. Borovského od sochaře J. Fojtíka.

Jedná se o kulturní památku:

Areál gymnázia postaveného v duchu pozdně rondokubistického architektonického stylu, se sochou Karla Havlíčka Borovského, lemovaný ohradní zdí, pocházející z roku 1927, je pro okolní prostor hmotově i pohledově dominantní stavbou.

Českou střední školu gymnaziálního typu v Duchcově zřídili v říjnu 1919; určena byla pro potřeby okresů Duchcov, Teplice a Bílina. Prozatímní sídlo nalezlo gymnázium v objektu gymnázia německého, vyučovalo se i v objektu zámku a v městském hotelu.

Pro vybudování vlastní školní budovy byl zvolen areál bývalého panského hospodářského dvora na Teplickém předměstí. Třípodlažní objekt uzavřené dispozice s atriem, tělocvičnou, samostatně stojící ředitelskou vilou a ohradní zdí s dvojicí bran projektoval pražský architekt Ladislav Skřivánek, známý specialista na školní budovy. Stavbu provedla pražská firma Viktor Beneš nákladem 5 355 407 K.

Architektura stavby nezapře inspiraci soudobými formami tzv. národního slohu. Fasády gymnázia jsou pojednány bohatou karmínově červenou sgrafitovou výzdobou s motivy kruhů a oblouků. Lidovými motivy jsou inspirována i malovaná prkna záklopu střechy ve dvoře.

Prostor atria byl řešen jako shromažďovací místo, k žactvu zde bylo možno promlouvat z dvojice balkonů. Ke slavnostnímu otevření objektu došlo 21. května 1927. Novostavbu doplňoval i prostor s pomníkem K. H. Borovského, jeho piedestal navrhl arch. Skřivánek, sochu pak v roce 1928 realizoval sochař Josef Fojtík. K projektu máme k dispozici i nerealizované varianty a můžeme tak sledovat vývoj návrhu.

Duchcovské gymnázium zůstalo jedinou českou školou tohoto stupně v okresech Teplice, Duchcov a Bílina až do podzimu 1938, kdy bylo po německém obsazení Sudet uzavřeno. Zřejmě z národnostně-politických důvodů došlo k přetření sgrafitové fasády šedozeleným pačokem. Po skončení války se činnost gymnasia obnovila. Po roce 1948 nastal dlouhodobý úpadek úrovně vzdělávání, který se nedařilo maskovat ani několikerou změnou názvu a statusu školy. Chátrala i samotná budova, na jejíž údržbu trvale chyběly prostředky. Až v letech 1990–96 došlo k rekonstrukci, která areálu vrátila původní vzhled.

Areál gymnázia se rozkládá severně od historického jádra města, mezi ulicemi Masarykovou, Havlíčkovou a Lipovou. Vlastní budova 1. gymnázia stojí v severozápadním rohu areálu, při křižovatce ulic Masarykovy a Havlíčkovy. Jižně od této budovy, při Masarykově ulici stojí 3. ohradní zeď I. s branou na severní straně. V jihozápadním rohu areálu, v nároží ulic Masarykovy a Lipové, stojí 2. dům čp. 910, obydlí ředitele školy. Jižní stranu areálu ohraničuje 4. ohradní zeď II. s branou na východní straně. Před severní částí západního průčelí gymnázia stojí 5. socha Karla Havlíčka Borovského. Dvůr má v západní části (jižně od budovy gymnázia) parkovou úpravu a stojí v ní skleník, ve východní části (jižně od tělocvičny) jsou dvě sportovní hřiště.

Ukázka rondokubistické architektury národního slohu 20. let 20. století, pohledová dominanta okolního prostoru.

1 – gymnázium

Zděná dvoupatrová podsklepená stavba čtvercového půdorysu s atriem uprostřed, na východě s přízemní tělocvičnou (pod sedlovou střechou) vystupující do Havlíčkovy ulice, pod pultovou do atria vyspádovanou nejspíše plechem krytou střechou. Fasády jsou členěny pravidelným systémem lisénových rámů, plochy v nich jsou zdobeny sgrafity, s vrchními vrstvami bílými, spodní probarvené do karmínové červeně, tektonický systém v barvě světlého okru (barevnost tektoniky nepůvodní), nad hlavní římsou atika, sokl z pískovce. Okenní otvory od tříd jsou na výšku obdélné, výplně dvojité dřevěné, tříosé (střední díl pevný), výškově dělené v polovině poutcem. Hlavní západní průčelí orientované do Masarykovy ulice je třináctiosé (4+1+1+1+1+1+4 osy), přičemž prostředních 5 os v patrech patří oknům auly, s dvojítými výplněmi, vnější okna dřevěná, vnitřní jsou vitráže s geometrickou skladbou do olova. Pod nimi hlavní vstup, tříosý, s dvoukřídlými dveřmi s nadsvětlíky, otvory rytmizovány prstencovitě bosovanými pískovcovými polosloupy vynášející kladí v 1. patře s balkonem (na jehož zábradlí nápis: „ČESKÉ STÁT.(NÍ) REFOR.(MNÍ) REÁL.(NÉ) GYMNASIUM“). Nad středním vstupem nadsvětlík nahrazen bustou ing. Bydžovského, bojovníka za české menšinové školství. Severní průčelí do Havlíčkovy ulice je třináctiosé (13+1+1 osa), ve 14. ose je rizalit schodiště s dvoukřídlými dveřmi v přízemí. Na východě na průčelí navazuje osmiosé (7+1 osa) severní průčelí tělocvičny, její jižní dvorní průčelí je též osmiosé (1+7 os) s dveřmi v 1. ose. Jižní průčelí obrácené do dvora školy je třináctiosé (1+1+13 os), přičemž ve 2. ose je rizalit schodiště s dvoukřídlými dveřmi v přízemí. Před 13 ti osami je anglický dvorek, tak že jsou i v suterénu velká okna učeben. Východní průčelí obrácené ke sportovištím za tělocvičnou má po stranách lisénové rámy bez otvorů, mezi nimi je 13 (3+7+3) okenních os, přičemž 7 prostředních oken jsou okna malá. Atrium s pětiosými průčelími sloužilo jako shromažďovací prostor, v 1. patře na západní straně tibuna nesená šesti sloupy a přístupná dvěma dveřmi, proti ní ředitelský balkon, pod nímž fontánka. Omítky se sgrafity, na zdech nápisy, hesla a znaky. Zastřešení s výrazným přesahem do atria, podhledy prkenné, zdobené malováním evokujícím vernakulární revival soudobé národně slohové architektury. V interiéru železobetonové kazetové stropy, podlahy na chodbách mají keramickou dlažbu, v místnostech vlýsky. Interiér tělocvičny zastropen trámovým stropem s malovaným záklopem.

2 – dům

Ředitelský dům č. p. 910 situovaný v jihozápadním nároží areálu, přízemní podsklepená stavba s obytným podkrovím obdélného půdorysu, pod polovalbovou střechou krytou s pálenými bobrovkami na husté laťování, v hřebenu střechy s dvojicí komínových těles. Omítky sgrafitové, identické dle hlavní budovy a ohradní zdi – svrchní omítka bílá, spodní probarvená do karmínové červěně, sgrafita obloučková. Fasády členěny předstupujícím pískovcovým soklem (u dvorních průčelí pouze v omítce), lizénovými rámci a konzolovou hlavní římsou. Okenní otvory obdélné, výplně dřevěné, trojdílné šestikřídlé devítitabulkové, ve dvou třetinách výšky dělené poutcem, osazené ve špaletě. Jižní štítové průčelí v dvouosé, ve štítu v centrální ose obdélné okno, po stranách s nautickými okénky. Hlavní vstup z Masarykovy ulice v západním průčelí stavby s dvoukřídlými dveřmi v obdélném závětří s dvojicí prstencově bosovaných sloupů. Nad vstupem nízký pultový vikýř s trojící nízkých obdélných okének. Na jih od vstupu jedno okno. Severní dvorní průčelí je tříosé, ve středu zadní vstup v hlubokém závětří, po stranách po dvoukřídlém třítabulkovém úzkém okně s poutcem, štít týž jako u jižního průčelí. Východní průčelí tříosé s třemi lisénovými rámy, v prostřední ose okno trojdílné, po stranách úzká okna jako v severním průčelí.

3 – ohradní zeď s branou I.

Ohradní zeď školního areálu při jeho západním okraji, zděná konstrukce, členěná vysokým soklem (ve spodní úrovni konstruovaným z kamenných bloků, vyšší partie soklu omítané), na stranách částí zdi lisény. Zbývající plochy omítané zdobené sgrafitem v identické úpravě dle gymnázia, svrchní vrstva bílá, spodní probarvena do karmínové červeně. Zeď ukončena pískovcovou římsou, koruna zdi oplechována. V severní odsazené trojosé části je zeď ve středu prolomena branou tvořenou dvojicí lisén a vrcholící kladím s konzolovou římsou, vjezdový otvor zhruba čtvercový, osazen dvoukřídlými mřížovými vraty s motivem kruhů Při patách brány vjezdové pískovcové půlkulové nákolníky. V polovině výšky je zeď prolomena čtvercovými okny osazenými mříží s kruhy. V hlavní části zdi je těchto oken třináct, po jednom jsou vedle brány a další čtyři jsou ve dvou osách (nad sebou) v krátké jižní části. Ke vnitřní straně hlavní části zdi byla ve dvoře asi později přistavěna budova, která (soudě dle leteckých snímků) změnila mezi léty 1975 a 1995 půdorys.

4 – ohradní zeď s branou II.

Ohradní zeď školního areálu při jeho jižním okraji, zděná konstrukce, členěná vysokým soklem (ve spodní úrovni konstruovaným z kamenných bloků, vyšší partie soklu omítané), na západní straně lemována lisénou a na východní branou tvořenou dvojicí lisén a vrcholící kladím s konzolovou římsou, vjezdový otvor zhruba čtvercový, osazen dvoukřídlými mřížovými vraty s motivem kruhů. Při patách brány vjezdové pískovcové půlkulové nákolníky. Zbývající plocha omítnuta sgrafitem v identické úpravě dle gymnázia, svrchní vrstva bílá, spodní probarvena do karmínové červeně. Zeď ukončena pískovcovou římsou, koruna zdi oplechována. V polovině výšky je zeď prolomena čtyřmi čtvercovými okny osazenými mříží s kruhy. K výše popsané zdi patřila původně i zeď na její východní straně, která je i s branou jejím zrcadlovým obrazem, s tím rozdílem že má pouze tři okna. V minulosti však byla prodána k sousednímu domu čp. 714 (dnes tedy stojí na p. č. 105/2) a dle něho opatřena nevhodnou barevností a její okna zazděna.

5 – socha Karla Havlíčka Borovského

Původní evidenční list památky:

Čtyřkřídlá dvoupatrová budova bývalého českého gymnasia kolem čtvercového dvora, zděná a omítaná. Průčelí s 13 okenními osami. Střed s 5 osami rozčleněn úzkými lisenovými rámy, postranní osy uzavřeny v 1 rám. Patra oddělena pásovými římsami, pod hlavní římsou zubořez. V přízemí 3 vchody oddělené bosovanými polosloupy. Stěny pokryty červenobílým sgrafitem obloučkového dekorativismu. 1921 – architekt L. Skřivánek.

Web o architektuře na severu Čech:

Českou střední školu gymnaziálního typu v Duchcově zřídili v říjnu 1919; určena byla pro potřeby okresů Duchcov, Teplice a Bílina. Prozatímní sídlo nalezlo gymnázium v objektu gymnázia německého, vyučovalo se i v objektu zámku a v městském hotelu. Pro vybudování vlastní školní budovy byl zvolen areál bývalého panského hospodářského dvora na Teplickém předměstí. Třípodlažní objekt uzavřené dispozice s atriem, tělocvičnou, samostatně stojící ředitelskou vilou a ohradní zdí s dvojicí bran projektoval pražský architekt Ladislav Skřivánek. Stavbu provedla pražská firma Viktor Beneš nákladem 5 355 407 K. Architektura stavby nezapře inspiraci soudobými formami tzv. národního slohu. Fasády gymnázia jsou pojednány bohatou karmínově červenou sgrafitovou výzdobou s motivy kruhů a oblouků. Lidovými motivy jsou inspirována i malovaná prkna záklopu střechy ve dvoře.

Prostor atria byl řešen jako shromažďovací místo, k žactvu zde bylo možno promlouvat z dvojice balkonů. Ke slavnostnímu otevření objektu došlo 21. května 1927. Novostavbu doplňoval i prostor s pomníkem K. H. Borovského, jeho piedestal navrhl arch. Skřivánek, sochu pak v roce 1928 realizoval sochař Josef Fojtík. K projektu máme k dispozici i nerealizované varianty a můžeme tak sledovat vývoj návrhu.

Text Mgr. Jiří Bureš

Web školy ->

Škola vznikla sloučením dvou institucí – gymnázia a střední průmyslové školy. Tradice obou škol sahá až do dvacátých let minulého století. V současnosti sídlí obě školy v budově gymnázia, která byla postavena v roce 1927. Po rozsáhlé rekonstrukci, která proběhla v letech 1990 1996 je dominantou města Duchcova.