weby pro nejsevernější čechy

Automatické mlýny

Článek je součástí seriálu Architektura, technické památky, důlní díla

Znáte to, jsou takové baráky, které vás dostanou na první pohled. Třeba chaloupka někde na samotě, hrad nebo pyramida, ale hodně podobně fungují i objekty průmyslové, které se stavěly někdy na začátku minulého století a mají v sobě tolik půvabu, když do nich teda nemusíte chodit makat od nevidim do nevidim, že si je zamilujete z fleku. Třeba ostravský areál v Dolních Vítkovicích. Vyrábět ocel by se vám tam asi nechtělo, ale skočit tam na koncert a na pivko ve chvíli, kdy zapadá slunko, to je zážitek!

Podobná, i když úplně jiná je stavba, kterou navrhl Josef Gočár pro mlynářské bratry Egona a Karla Winternitzovy v Pardubicích. Na břehu řeky Chrudimky vznikla v roce 1910 prostě úchvatná budova: má styl a charakter, a navíc byla i pravděpodobně spolehlivě funkční, protože mlynářský provoz tu fungoval ještě před deseti lety.

V mezidobí, kdy nebylo jasné, co s tím krásným industriálním barákem bude dál, tu v režii nedalekého divadla 29 proběhly akce nazvané Automatické kulturní mlýny, jenomže to bylo řešení sice kreativní, ale dočasné, protože areál potřeboval rekonstrukci a značné investice.

V tu chvíli přišla zápletka, klasický český trabl.

Firma GoodMills, vlastník mlýnů, nabídla areál Pardubickému kraji i městu Pardubice. Ty ale na nabídku nereflektovaly, a tak nebylo vůbec jasné, co bude dál.

V pardubických barech a restauracích se sice kuly plány, jak s touhle Gočárovou stavbou naložit, ale všichni věděli, že to nebude investice za korunu, čili nic.

Nejvyšší čas na to, aby na scénu vstoupil někdo, kdo situaci zachrání (jak se ale dost často nestává).

Pardubice měly kliku, protože přišel chlápek jménem Lukáš Smetana, Automatické mlýny koupil a začal vymýšlet, co s nimi dál.

To byl moment, kdy se město i kraj probudily s touhou do projektu vstoupit. Překvapivě nedošlo k žádným naschválům a nedohodám a rozjela se opravdu monstrózní rekonstrukce, jež, myslím, nemá obdoby a jejíž první etapa bude dokončena a korunována otevřením celého areálu pro veřejnost letošní poslední zářijový víkend.

Dvě galerie (městská i krajská), vzdělávací centrum Sféra, ale třeba i dvě vyhlídkové terasy a kavárny na jednom místě – na místě, které je prostupné a otevřené a nad nímž bdí Gočárův genius loci. Takové jen tak někde nenajdete.

Fakt.

(psáno pro reflex)

Series Navigation<< Důlní díla Přebuz
Tagy