Bývalé děkanství u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově

Součástí areálu kostela svatého Jiří v Horním Slavkově s přilehlým hřbitovem je také budova bývalého děkanství.

Na informační tabuli:

Barokní stavba bývalého děkanství patří díky své poloze na svahu nad městem spolu s kostelem sv. Jiří mezi dominanty města. Vybudována byla v letech 1755 až 1756 místním stavitelem J. Pöpperlem. Uvnitř budovy se dodnes dochovaly valené klenby i štukové stropy. Budova navazuje na mohutné hřbitovní zdi, které jsou ve skutečnosti první obrannou linií zdejšího pevnostního kostela. Horní Slavkov totiž neměl hradby a tak tento deficit nahradil v 16. století právě výstavbou opevněného kostela.

Zaniklé obce:

Pozdně barokní budova děkanství byla postavena v letech 1755-1756 stavitelem J. G. Pöpperlem z Horního Slavkova. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války přestal být objekt využíván, zůstal opuštěný a postupně chátral. V roce 1958 byla budova děkanství zapsána na státní seznam kulturních památek. V devadesátých letech 20. století byla budova nově zastřešena. Plánovaná realizace obnovy areálu děkanství a jeho bezprostředního okolí nebyla uskutečněna. Objekt se nachází v havarijním stavu. Je však řádně zajištěn proti vstupu, aby nedocházelo k jeho další devastaci.

Památky a příroda Karlovarska:

Pozdně barokní budova děkanství čp. 178 byla postavena v letech 1755-1756 stavitelem J. G. Pöpperlem z Horního Slavkova patrně podle vlastního projektu snad na místě starší stavby těsně u hřbitovní zdi pod farním kostelem sv. Jiří na návrší ve východní části města Horní Slavkov (Schlaggenwald).

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být objekt děkanství využíván ke správním účelům a byl opuštěn. Neudržovaná budova následně postupně zcela zchátrala. Vnitřní zařízení objektu bylo následně rozkradeno či zničeno. Dne 3. května 1958 byla budova děkanství zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 15095/4-4206.

V devadesátých letech 20. století byla střecha zdevastované budovy nově pokryta pálenou krytinou. V roce 2005 byla v rámci projektu regenerace městské památkové zóny Horní Slavkov plánována rekonstrukce zchátralé budovy bývalého děkanství, ve které měla být zřízena centrální expozice Česko-bavorského geoparku a informační centrum. Prostor pod děkanstvím měl být přeměněn na přírodní park s upravenými stezkami, jejichž součástí by byla i exteriérová expozice hornin Slavkovského lesa.

Plánovaná realizace obnovy areálu děkanství a jeho bezprostředního okolí nakonec nebyla uskutečněna. Opuštěný objekt bývalého děkanství se dnes nachází v havarijním stavu, vážná statická narušení způsobují významné trhliny v obvodovém zdivu. V interiéru objektu jsou zřícené některé stropy, chybí okenní výplně.

Samostatná pozdně barokní patrová kamenná budova na obdélném půdorysu krytá mansardovou střechou s vikýři původně se šindelovou, dnes pálenou krytinou. Hlavní jižní sedmiosé průčelí je prolomeno obdélnými okny s kamenným ostěním a obdélným portálem vstupu ve středové ose. Vnější stěny budovy jsou členěny mohutnou lineární kordonovou římsou, oddělující patro objektu, iluzivní nárožní bosáží v omítce a završeny mohutnou profilovanou vynesenou římsou pod střechou. Místnosti v přízemí jsou zaklenuty valenými klenbami s pětibokými výsečemi, v patře jsou pak místnosti plochostropé s bohatým štukovým orámováním. V interiéru se dříve nacházela umělecky hodnotná kachlová kamna Louis XVI.

Před jižním průčelím budovy se rozkládal původní dvůr, ohraničený mohutnou vysokou tarasní ohradní zdí hřbitova, s několika hospodářskými objekty, zachovanými dnes v rozvalinách, dřevěnými kolnami a velkým hrázděným objektem. Dnes již z větší části zřícenou omítanou branou při jihozápadním nároží budovy děkanství vstupovala do dvora původní hlavní příjezdová cesta z jihu.

Mezi budovou děkanství a hřbitovní zdí vede do dvora sevřená bohatě zdobená vstupní průchozí branka z Kostelní ulice, tvořená obdélným, polokruhově završeným kamenným portálem s klenákem s dvakrát odskočenými pilastry po stranách s mohutnou profilovanými hlavicemi, vynášejícími mohutnou vynesenou profilovanou římsu, na kterou navazovala kordonová římsa budovy děkanství. Branka bývala nad římsou završena štítovým nástavcem s velkou nikou s křídly po stranách. Západně od areálu děkanství se rozkládala bývalá děkanská zahrada, svažující se směrem k severozápadu, místy upravená terasními zídkami.

V nice hřbitovní zdi před brankou do areálu děkanství se původně nacházelo sousoší Kalvárie z roku 1666. Při schodišti z Kostelní ulice pod děkanstvím stojí pozdně gotická kamenná zádušní svítilna z první poloviny 16. století, přenesená ze hřbitova, která patří k nejcennějším umělecko-historickým památkám Horního Slavkova.

Budova je kulturní památkou:

Pozdně barokní budova děkanství byla postavena v roce 1756 stavitelem J. G. Pöpperlem z Horního Slavkova patrně na místě starší stavby. K děkanství dále náleží dnes již zpustlá zahrada, dříve sad, vstupní brána a vjezdová brána v torzálním stavu.

Areál děkanství se nachází v kopci, po cestě ke kostelu sv. Jiří, v těsné blízkosti jeho areálu. Samotná budova děkanství je orientovaná hlavním průčelím na jih, od ní je jižně příjezdová cesta se zbytky hospodářských budov, dvorem a ohradní hřbitovní zdí areálu kostela sv. Jiří. Západně je zahrada. Mezi hřbitovní zdí a děkanstvím je vstupní, průchozí brána, na níž byl portál, ze kterého se dochoval dvakrát odskočený pilastr s mohutnou profilovanou hlavicí, na kterou navazuje kordonová římsa budovy děkanství. Na jihozápadní roh budovy děkanství navazuje vjezdová brána, značně zničena povětrnostními vlivy tak, že omítky již nemá. Na dvoře bylo několik hospodářských objektů, dřevěné kolny, zděný a velký hrázděný objekt. Zahrada se svažuje směrem k severozápadu, místy je upravena terasními zídkami.

Areál děkanství s kvalitní pozdně barokní architekturou vlastní budovy a bývalým hospodářským zázemím děkanství. Areál děkanství vhodně dotváří areál pozdně gotického kostela. Hodnotný urbanistický celek na území MPZ.

děkanství

Volně stojící zděná omítaná jednopatrová podsklepená budova na obdélném půdorysu. Střecha stupnicová valbová. Střešní krytina původně dřevěný šindel, dnes měděná. Malé střešní sedlové vikýře. Fasáda hladká, členěná římsami a na nárožích štukovou bosáží. V ose dvorního průčelí zděný portál uzavřený segmentem. Okna v profilovaném kamenném ostění s nárožními uchy a vrcholovým klenákem. V okenní mříži vedle vstupní brány byl šesti řádkový nápis: “Antoni/Josefi Schim/mer Huefschmidt Schlag/genwald 1756”.

brána

Mezi JV nárožím budovy děkanství a SZ rohem hřbitovní zdi je vystavěná brána – vstup do areálu děkanství. Stlačeným segmentem zaklenutý vstup v kamenném profilovaném ostění s klenákem, je nadezděn do výšky zhruba 4 metrů. Členění a výzdoba nad vchodem se nedochovala. Po pravé straně vstupní brány se dochoval dvakrát odskočený pilastr s mohutnou profilovanou hlavicí, na kterou navazuje kordonová římsa na budově děkanství.

brána s ohradní zdí

Na severozápadní straně je areál děkanství obehnán fragmentálně zachovanou kamennou zdí, v níž je u JZ nároží děkanství segmentově zaklenutý široký vjezd (pro kočár). Zbytky obvodového zdiva jsou i v JZ a J části areálu. Z východní strany je areál ohraničen terasní zdí hřbitova. K této zdi přiléhali ještě v roce 1968 torza zděných budov, pravděpodobně hospodářského charakteru.

zahrada a dvůr

Bývalý sad, dnes zpustlý a zarostlý nálety. Na dvoře bylo několik hospodářských objektů (dřevěné kolny, zděný a velký hrázděný objekt).

Původní evidenční list památky:

Volně stojící zděná omítaná jednopatrová budova na obdélném půdorysu. Fasáda hladká, členěná římsami a na nárožích štukovou bosáží.V ose pravoúhlý portál. Vedle hlavního vchodu v okenní mříži šesti řádkový nápis: “Antoni/Josefi Schim/mer Huefschmidt Schlag/genwald 1756”. Místnosti v přízemí převážně klenuté, v patře sál se štukovým stropem. Na dvorní straně ke hřbitovu zděný portál, segmentem uzavřený. Na záp. straně vjezdová brána. Okna v profilovaném kamenném ostění s nárožními uchy a vrcholovým klenákem.

Stavení opuštěno. Všechny hospodářské budovy spadlé. Dvůr i zahrada úplně zpustlé. Obvodní teď místy značně porušena.

V prvním svazku perfektní knihy Sokolovsko: Umění, památky a umělci do roku 1945:

Fara, původně z druhé poloviny 17. století, stojí ve svahu v těsné blízkosti hřbitovní zdi u kostela sv. Jiří. Současný objekt byl postaven v letech 1755-6 Johannem Georgem Pöpperlem, v té době slavkovským stavitelem. Patrová barokní obdélná stavba má mansardovou střechu, v interiéru jsou zachovány valené klenby s pětibokými výsečemi a plochostropé prostory se štukovou výzdobou. Pro interiér děkanství namaloval Eliáš Dollhopf dnes nedochovaná plátna s námětem Oslava Nejsvětější Trojice a Kristus na hoře Olivetské (rozměrné plátno nechal pořídit tehdejší děkan Johann Jakob Höffner). Zřejmě z děkanství pochází také rozměrné barokní plátno s legendistickým výjevem ze života sv. Antonína z Padovy (zpředu nesignováno a nedatováno). Dnes je objekt v havarijním stavu, přestože byla v 90. letech 20. století opravena střecha.