Tyršův dům v Tyršově ulici v Mělníku

V Tyršově ulici v Mělníku naproti parku u pozůstatku městských hradeb stojí trojice propojených budov, na pravém okraji je to Tyršův dům.

Středočeská vědecká knihovna v Kladně:

Sokolovna v Tyršově ulici, vybudovaná v l. 1904-1905 (slavnostní otevření 7. 8. 1905). Autorem návrhu ing. Ludvík Čížek, stavbu realizoval mělnický stavitel Karel Novák. Novorenesanční patrová budova s výraznými štíty a sgrafitovou výzdobou. Slavnostně otevřena v srpnu 1905. Vedle Tyršova domu je od r. 1947 pomník věnovaný sokolům, kteří padli v 1. a 2. sv. válce.

Budova je kulturní památkou:

Novorenesanční členitá patrová budova, postavená na půdorysu obráceného „T“ je zdobená sgrafity a výraznými štíty. Do šířky rozvinuté pětiosé průčelní křídlo má vstup komponovaný na střední osu. Na fasádě jsou v medailonech zobrazené portréty J. Fügnera a M. Tyrše, postavy Sokolů a řada nápisů. Předmětem ochrany je Tyršův dům (čp. 95) a vymezený pozemek.

Kvalitní historizující architektura z počátku 20. století ve stylu Wiehlovy české novorenesance. Významná je též kulturně historická hodnota domu. Objekt je součástí architektonického a urbanistického prostředí této části MPZ.

Mělnický Sokol na svém webu uvádí mírně odlišná data:

Na podzim 1884 byl dán první podnět k postavení vlastní tělocvičny. Návrh názvu „Tyršův dům“ vyšel jednohlasně při místní smuteční tryzně po tragické smrti br. Dr. Miroslava Tyrše (7. 8. 1884) na jeho počest. Potřeba vlastní tělocvičny se jevila stále více a více. Tehdejší místnosti v Besedě a ve škole a neustálé vyklizení nářadí ze zapůjčených sálů naprosto nevyhovovalo a bylo brzdou rozmachu a zájmu cvičitelů. Vždyť cvičilo již žactvo a dorost. Počet členů neustále stoupal a dosáhl počtu 264 členů a to po II. Všesokolském sletu v roce 1891.

V roce 1903 bylo konečně započato se stavbou tělocvičny – Tyršova domu a 7. srpna 1904 byl Tyršův dům slavnostně otevřen. Kompletně byla budova Tyršova domu dostavěna v roce 1905. Nová tělocvična na Mělníce byla financována z veřejných sbírek, z výtěžku mnoha akcí jednoty, z darů mecenášů a z půjčky hospodářské záložny. Budovu Tyršova domu projektoval vrchní inženýr Ludvík Čížek z Prahy, stavbu prováděl stavitel Karel Novák z Mělníka. Náklad stavebního rozpočtu byl 50 207,05 korun.

V roce 1920 v době pilných příprav na VII. Všesokolský slet v Praze – první v osvobozené vlasti – byla tělocvična denně nabita. Ukazovalo se jasně, že Tyršův dům již prostorově nestačí. Vyrojil se plán rozšířit budovu a zastavit letní hřiště novým sálem. Menší rekonstrukce tělocvičny byla provedena ještě v zimě.

V roce 1922 valná hromada rozhodla o koupi svahového pozemku a o částečné úpravě Tyršova domu, stavbou jedné lodi.

S pracemi na cvičišti se opět začalo v dubnu 1923 a koncem červencem téhož roku byly na přední části práce zhruba hotovy, takže se mohlo začít se cvičením na pravené části letního cvičiště.

V roce 1932 navštívil Tyršův dům a zajímal se o činnost Sokola prezident T. G. Masaryk a zapsal se do památníku návštěv v Tyršově domě. 

Rokem 1933 vstoupila mělnická jednota Sokol do důležitého období svých dějin. Připravovala se stavba velkého díla „biografické budovy“ jak je vedeno v zápisech. Letní cvičiště nebylo ještě ani zdaleka dokončeno, nebylo a vyžadovalo stále nových nákladů a ještě přibyl velký dluh s novostavbou – biograf v hodnotě 495 000 Kč. Začátkem června 1933 se konal první slavnostní výkop na staveništi pro biograf. V době hospodářské krize to byla jediná stavba ve městě a okolí a zaměstnávala až 50 dělníků a stavba budila pozornost celého města. V neděli 15. října 1933 byly slavnostním způsobem zahájeny hry v nové budově biografu a tak myšlenka oddělit biograf od tělocviku, ku prospěchu obou, našla své opodstatnění. Sotvaže byl nový sál odevzdán svému účelu, měl výbor skoro na každé poradě žádost o propůjčení místních spolků a korporací z celé republiky. Dramatický odbor Sokola zde odehrál výbornou veselohru „Milion“ s takovým úspěchem, že se ještě 2x veselohra opakovala.

Druhá světová válka přinesla a zanechala nesmírnou spoušť ale i hrdiny. Sokolu byla zastavena činnost a nakonec byl rozpuštěn a majetek zabaven. Tyršův dům byl zabrán celý pro účely skladů ukradeného majetku od židovských občanů. Dokonce na průčelí budovy byly odstraněny omítkou překryty sgrafita nápisů a obrazů Tyrš a Fügnera. Jen v kině se hrálo kvůli týdeníkům, ale zisk šel do kapes okupantů. Přesto zde byla úloha Sokola vydržet, udržet členstvo v houfu, v tělocvičnách. Činnost se omezovala na provozování her a uspořádání závodů a vycházek do přírody.

Web o sokolských památkách:

V posledních letech se dočkal objekt generální opravy fasády včetně opravy sgrafit. Dominantou objektu se stal nově umístěný sokol na vrcholu štítu, který byl po roce 1945 odstraněn. Dále byly všechny štíty kompletně oplechovány, osazeny nové pískovcové vázy. Veškeré římsy, sgrafita, bosáže byly obnoveny dle stávajících.