Rozhledna Čáp v Adršpašsko-teplických skalách

Na trase zelené turistické značky mezi Teplicemi nad Metují a osadou Skály přes Teplické skály na vrchu Čáp stojí stejnojmenná rozhledna.

Wiki:

Rozhledna stojí na vrcholu Čáp, nejvyšší hoře Adršpašsko-teplických skal s nadmořskou výškou 786 m. Rozhledna stojí na skalním bloku v lesích v katastrálním území Skály u Teplic nad Metují zhruba 4 km na jihozápad od obce Teplice nad Metují v okresu Náchod.

Rozhledna je tvořena středovým ocelovým sloupem s točitým ocelovým schodištěm, osm dřevěných hlavních sloupů je na čtyřech patkách. Celkově má rozhledna dvě nadzemní podlaží, příčle i táhla jsou z hraněného řeziva. Krov rozhledny je z dřevěných hranolů. Povrch střechy je plechový. Na vyhlídkovou plošinu je přístup přes točité schodiště.

Z plošiny je panoramatický výhled na Krkonoše (Sněžka a Černá hora, Studniční hora, Žalý), Rýchory, Vraní hory (Královecký Špičák), Janovické rudohoří (Skalnik), Adršpašsko-teplické skály, Křížový vrch, Trójgarb, Dziób, Góry Kamienne (Lesista Wielka, Stożek Wielki, Suchawa, Waligóra), Javoří hory (Ruprechtický Špičák), Soví hory (Velká Sova), Ostaš, Broumovské stěny (Božanovský Špičák, Koruna), Stolové hory (Velká Hejšovina, Bor), Orlické hory, Jestřebí hory (Žaltman), Kocléřovský hřbet (Liščí hora), Zvičina, Kumburk, Tábor a blízké okolí.

Stavba rozhledny na vrcholu Čáp byla realizována v rámci projektu „Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis“. Investorem projektu byla Branka, o.p.s., přičemž byl projekt spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky z Operačního programu Přeshraniční spolupráce ČR-PR 2007-2013. Projektantem rozhledny je Ing. Antonín Olšina. Rozhledna byla postavena 9. září 2014 na již dříve vybetonovaných patkách, vzhledem k poměrně nedostupnému místu staveniště v NPR Adršpašsko-teplické skály, byla stavba realizována za pomoci vrtulníku.

Slavnostní otevření rozhledny se konalo dne 20. září 2014, při příležitosti 25. ročníku turistického pochodu Teplicko-adršpašská 33.

Český rozhlas:

31. březen 2015 – V Teplických skalách na Náchodsku v Královéhradeckém kraji je mnoho míst, odkud lze pozorovat krajinu širokého okolí. Od loňského září je díky nové rozhledně, která vyrostla na Čapím vrchu, možné vidět celý region jako na dlani.

Na Čapí vrch se můžete vydat buď z Teplic směrem na Jiráskovy skály a pak po zelené turistické značce k vrchu Čáp nebo ze směru od Náchoda přes Bishofstein do osady Skály a pak už stejnou trasou po zelené.

I když nová rozhledna měří jen 13 metrů, výhled je odtud naprosto dokonalý. Na Čapím vrchu, který je nejvyšším bodem Teplických skal, sice bývala vyhlídka, ale okolní stromy už široký výhled neumožňovaly. Z rozhledny je teď dobře vidět na Jestřebí hory, Krkonoše se Sněžkou, Teplické skály, Křížový vrch, Javoří hory, Broumovské skály s Hejšovinou i Polsko. A pod kopcem i na zámek Bischofstein, Jiráskovy skály a také Supí skálu.

Snahy vybudovat rozhlednu trvaly nejméně 7 let, než se obce a města celého Kladského pomezí dohodly na spolupráci. Evropský projekt dal nakonec vyrůst celkem sedmi rozhlednám v Kladském pomezí.

Samotná výstavba rozhledny se ve složitém skalnatém terénu neobešla bez potřebné techniky. A tak dřevěnou konstrukci s kovovým točitým schodištěm tam v létě 2014 usadili odborníci pomocí vrtulníku.

Cestou na Čapí vrch si můžete připadat jak v pohádkovém lese, plném balvanů a obrovských kamenů či kusů skal, někdy až v nepřirozených uskupeních. A tak se naskýtá otázka, zda to není nakonec pozůstatek lidské činnosti.

Říká se, že na Čapím vrchu jsou i zbytky skalního hradu, podobně jako u nedalekého zámku Bishofstein, nad nímž je patrná zřícenina hradu Skály. S určitostí to ale historici potvrdit nemohou. A tak si můžeme jen představovat, jak nedobytný býval hrad ukrytý v hlubokých hvozdech a skalách.

iDNES:

15. září 2014 – Třináctimetrová rozhledna už zdobí Čáp, nejvyšší vrchol Adršpašsko-teplických skal. Vrtulník vynesl nahoru její díly a řemeslníci je smontovali za několik hodin. Rozhledna se slavnostně otevře v sobotu při pochodu Teplicko-adršpašská třiatřicítka.

„Vybrali jsme místo na Čápu, protože tam menší dřevěná rozhledna stávala za první republiky, ale rozpadla se. Nyní však v úplném rozhledu brání vzrostlé stromy. Podesta nové rozhledny bude v devíti metrech a bude z ní dobře vidět kolem dokola,“ říká starosta Teplic Milan Brandejs.

Město uvažovalo o rozhledně delší dobu a přidalo se k projektu společnosti Branka, která chystala v okolí další rozhledny. V turistickém regionu Kladské pomezí vyrostou do podzimu celkem tři rozhledny.

„Stavby těchto rozhleden jdou podle plánu, nejzazší termín pro jejich předání je do konce listopadu. Na Čápu firma pracovala o něco dřív, protože tam byla složitá montáž s pomocí vrtulníku. I kvůli počasí bylo třeba stihnout tuto rozhlednu co nejdříve,“ vysvětluje Markéta Venclová z obecně prospěšné společnosti Branka založené obcemi na podporu cestovního ruchu.

Branka se podílí na projektu Místa plná rozhledů v euroregionu Glacensis, v němž vznikne nebo se opraví devět rozhleden a vyhlídkových míst v českém a polském pohraničí

Zástupci Branky očekávají, že rozhledna na Čápu přivede do zdejší oblasti víc návštěvníků. Uleví se tím přetíženému skalnímu okruhu v Adršpachu.

„Rozhledna určitě zvýší atraktivitu Čápu a okolí. Ukazuje se to například u nedávno dokončené rozhledny v Markoušovicích, kterou budovaly Lesy České republiky. Tam už míří hodně lidí,“ tvrdí ředitelka Venclová.

Do listopadu se otevřou i další dvě rozhledny. Napřed se dočká dokončení rozhledna na vrchu Signál na Slavíkově u Horní Radechové, která bude stát u bunkrů z druhé světové války. S 29 metry bude z nových rozhleden nejvyšší. Další rozhledna na Žernově o výšce 24 metrů metrů vzniká v sousedství Rýzmburského altánu nedaleko Babiččina údolí.

Opravy starších vyhlídek i nové stavby rozhleden v euroregionu Glacensis přijdou celkem na 43,3 milionu korun. Turisté se za nimi mohou vydat nejspíš už na podzim do polských měst Nowa Ruda, Radków a Kudowa Zdrój, do Krkonoš na Stachelberg a na Mariánku na Orlickoústecku. Rozhledna Maxovka v Krkonoších letos nevznikne, protože stavební řízení bylo napadeno občanským sdružením Rýchory.

Rozhledna na Čápu:

Typ/materiál: dřevěná rozhledna s ocelovými prvky
Nadmořská výška: 786 m
Období výstavby: září 2014
Oficiální zpřístupnění: 20. září 2014
Celková výška: 13 m
Výška vyhlídkové plošiny: 9 m
Počet schodů: 44
Otevírací doba: volně přístupná
Výhled: pohled na Adršpašsko-teplické skály, ale i na Krkonoše, Zvičinu, Orlické, Jestřebí, Soví i Javoří hory, Broumovsko, Dobrošov ad.

Historie: Rozhledna na vrcholu Čáp (také Čapí vrch, nejvyšší vrchol Teplicko-Adršpašských skal) nedaleko osady Skály (obec Teplice nad Metují, okres Náchod) je jedna z věží, která v roce 2014 vznikla z podnětu obecně prospěšné společnosti Branka. Ta v roce 2007 naplánovala výstavbu několika nových rozhleden v regionu Kladského pomezí – rozhledny na Čápu, u Žernova, u Horní Radechové a u Vysoké Srbské (směrem ke Zličsku). Od realizace dalších dalších zamýšlených rozhleden na Klůčku u Police nad Metují, u Hořiček (u Barunčiny vyhlídky) a u Velkých Petrovic se v průběhu projektu odstoupilo. Za účelem realizace projektu byla podána žádost o dotaci z EU, a ačkoli byl projekt dobře bodově ohodnocen, nebyl doporučen k financování.

Stavba nových vyhlídkových věží v Kladském pomezí se po tomto nezdaru nakonec stala součástí širšího projektu „Místa plná rozhledů v Euroregionu Glacensis“, který navíc zahrnul na české straně rozhledny Stachelberg u Trutnova a Mariánku u Horní Čermné (původně i rozhlednu u Maxovy boudy na Rýchorách, ale od jejího zahrnutí do projektu bylo ustoupeno) a na polské straně výstavbu nové rozhledny Suszyna v Radkowe, rekonstrukci rozhledny na hoře Sv. Anny v Nowe Rude a také úpravu výhledového místo Altán lásky v Kudowe Zdroji. Potřebné prostředky na realizaci projektu se podařilo získat (na druhý pokus) z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR – PR 2007-2013.

Rozhlednu na Čápu, kde ještě v 50. letech minulého století stával dřevěný vyhlídkový triangl, vyprojektoval zkušený stavitel rozhleden architekt Antonín Olšina, stavebních prací se chopila společnost Tesmen spol. s r.o. z Olešnice u Červeného Kostelce. Právě v areálu této firmy byly jednotlivé díly konstrukce připraveny a 10. září 2014 dopraveny až na místo vrtulníkem, kde proběhla i montáž rozhledny. Náklady na stavbu rozhledny dosáhly výše 1,4 mil. Kč.

Slavnostní otevření rozhledny se uskutečnilo v sobotu 20. září 2014 jako součást 25. ročníku turistického pochodu „Teplicko-Adršpašská 33“. Pásku k nové rozhledně přestřihli společně starosta města Teplic nad Metují Milan Brandejs spolu s předsedou Svazu cestovního ruchu Kladské pomezí Mgr. Josefem Thérem a předsedou Správní rady BRANKY, o.p.s Zdeňkem Špringrem. Rozhlednu provozuje město Teplice nad Metují.

Rozhledna pěkná, od pohledu zachovalá… Jen ty výhledy bohužel potvrdit nemohu – někdy se to tak stane, že počasí nelze poručit. Na vyhlídkovou plošinu jsem se neobtěžoval, mlha a drobný déšť.