Rozhledna Letná v Teplicích

V Letenském parku v Teplicích, sousedícím se zámeckou zahradou, stojí objekt bývalé restaurace s rozhlednou Letná.

Stavba je kulturní památkou:

Eklekticky romantický objekt z konce 19. století ve svém výrazu uplatňuje téměř všechny pseudoslohové prvky. Vstup pseudoklasicistní, nad ním heraldický znak. V patře terasa s pseudogotickým opěrákem. Nad arkýřem balkon s věžičkou.

Budova byla postavena teplickým Horským spolkem v roce 1897 na oblíbeném výletním místě; sloužila jako restaurace a vyhlídková věž, v části rovněž k ubytovacím účelům.

Bývalá restaurace s vyhlídkovými terasami má podobu romantického hrádku s poměrně složitou hmotovou skladbou. Ze základní obdélné patrové budovy vyrůstá na severozápadě věžovitá část a na severovýchodě a jihozápadě se připojují obdélné přízemní přístavby. Severozápadní (hlavní) průčelí tvoří hlavní budova a na jihozápadě navazující přístavba. Větší část přízemí hlavní budovy je skryta přistavěnou přístupovou cestou, která je vedena v úrovni prvního patra a v přízemní části obsahuje prostory, přístupné z boku. Cesta je vymezena bočními zdmi, rozdělenými vyššími a předstupujícími hranolovými sloupky. Hlavní budova je rozdělena na vysokou severovýchodní část s věžovitými nástavbami a patrovou část jihozápadní. Věžová část je v úrovni prvního patra trojosá. Ve střední ose je edikulový vstupní portál. Dvoukřídlé prosklené dveře mají půlkruhový nadsvětlík, se sluncovitými příčlemi. Stěna kolem vstupu je členěna dosti vystupující pásovou bosáží, zalamující se nad horním obloukem do klenáků – bosáž nesahá až k otvoru, takže pás kolem něj je hladký. Na střední horní bose je hlavní klenák, dole s volutou, zdobený listovým dekorem. Edikulu tvoří dva pilíře, nesoucí kladí s trojúhelným frontonem. Pilíře stojí na poměrně vysokém soklu. Mají patku s nahoře okosenými rohy, dřík má zkosené hrany, hlavice je korintská. Architráv a vlys jsou bez výzdoby. Nad profilovanou horní římsou se zvedá trojúhelný fronton, v jehož vnitřku je štukový reliéf. V jeho středu je oválná, na výšku orientovaná kartuše s ohrnutými okraji, z její dolní části vedou dva stonky s listy, uprostřed stočené. Stěna vpravo a vlevo od vstupu je opatřena pásovou bosáží, začínající v úrovni dolního okraje zde umístěných oken. Vodorovné členění je u nároží levé osy doplněno svislými stezkami, umístěnými ob pás. Okna jsou nahoře zakončena do půlkruhového oblouku, po stranách a nahoře je lemuje profilovaná šambrána se sdruženým hlavním klenákem. Klenák je i u obou pat oblouku. Vpravo od pravé osy je stěna hladká, až na plochou mezipatrovou římsu. Ta obíhá i rizalit, vystupující z pravé části severozápadní stěny. V jeho přední stěně je v přízemí půlkruhově zakončené okno, které má kolem horního oblouku ve stěně zasazené řídce rozmístěné vystupující „klenáky“ z nepravidelných kamenů. V prvním patře se nachází široké okno, nahoře se segmentovým obloukem. Je rozděleno na tři stejně široké díly, a to i v horní části, oddělené poutcem. Kolem otvoru je plastická bosáž – po stranách se nad sebou střídají širší a užší bosy, nahoře se zalamují na způsob klenáků. Boční stěny rizalitu jsou bez otvorů, stejně jako část vpravo od něj. Rizalit má nad obíhající plochou římsou nástavec, na němž spočívá stanová střecha, krytá dvojitě kladenými bobrovkami. O něco vyšší nástavbu má i nevystupující část severozápadní stěny. Jde o zděné zábradlí terasy, umístěné na střeše jihozápadní části budovy, opatřené v nárožích vyšším sloupkem s čučkem v podobě koule.

Jak bylo uvedeno, na severozápadě se na úroveň prvního patra napojuje hranolová věžová nástavba, která je užší než první patro – zvedá se nad osami první a druhou zprava a nad krajní levou osou je terasa s hranolovou vížkou. Věžová nástavba má v jihozápadní části nad třetím patrem terasu, z níž vyrůstá válcová věž, vyšší, než zbytek nástavby. Tato věž se přimyká k jihozápadní stěně hlavní hranolové části. Severozápadní průčelí hranolové věžové nástavby má v úrovni třetího patra v levé ose kruhové okénko ve špaletě, rozdělené do kříže, nad okénkem je na stěně znak města Teplic – hlava sv. Jana Křtitele na míse (hlava směřuje bradou doleva – z hlediska pozorovatele). Znak je provedený jako erb. Je umístěný v rozeklaném štítu, nahoře je turnajová přilba, od níž vedou bohatě členěná stáčená přikryvadla z listoví. Klenot tvoří svazek listů či květů. V pravé ose třetího patra je dřevěný obdélný arkýř, jehož konzoly zasahují do nižšího podlaží. Jeho přední stěna je v dolní části plná, tvořená dvěma zhruba čtvercovými výplněmi, mezi nimiž a také u nároží je předstupující sloupek. V dřevěné stěně horní části jsou prolomena dvě jednokřídlá okna, na stěně mezi nimi a u nároží je sloupek, zdobený ve středu plastickým kosočtvercem s diamantováním. V bočních stěnách je dole obdélná výplň a nad ní úzké jednokřídlé okno. U nároží jsou nahoře i dole stejné sloupky jako na přední straně. Půljehlancová střecha se zhruba v polovině prudce zalamuje a horní část se přimyká ke stěně věže. Krytinou jsou dvojitě kladené bobrovky. V pravé ose třetího patra je dvoukřídlé okno ve špaletě, členěné vodorovnou příčlí v horní čtvrtině výšky. Na bocích a nahoře ho lemuje šambrána. Nad oknem v této části stěna severozápadního průčelí končí profilovanou římsou, zatímco v levé ose pokračuje výše o více než jedno patro. Je zde velmi vysoké, půlkruhově zakončené okno ve špaletě. Rozdělené je dřevěnou deskou na vyšší dolní a nižší horní část, obě člení dvě vodorovné a dvě svislé příčle, které se přetínají u rohů. Poutec odděluje horní půlkruhovou část okna. Barevné orámování doplňuje nad obloukem široká plochá šambrána. Nad tímto oknem je kruhové okénko, rozdělené do kříže a umístěné v hluboké špaletě. Střed stěny v horní části výrazně předstupuje na způsob balkónu, neseného konzolami, na jeho přední stěně je sdružený klenák. V horní části věže je vysoká profilovaná římsa, která přechází i na „balkón“ a strany věže. Nad touto římsou se zvedají stěny zděné terasy, sledující půdorys a vybíhající tak i na „balkón“, jehož zábradlí nahrazují dva hranolové sloupky s kulovitým čučkem nahoře. Mezi nimi je čtvercová dřevěná výplň s dvojím křížem. Tenké příčle rozdělují strany na poloviny, silné diagonální vedou z rohů a přetínají se ve středu. Stěna věže pod horní římsou až zhruba k polovině úzkého vysokého okna v levé ose je opatřena nepravidelně rozmístěnými shluky lomového kamene. Část nároží věže má armování. Na pravé straně je lizéna, sahající od úrovně druhého patra až po horní římsu. Na lizéně je pásová bosáž, která začíná pod úrovní dolního okraje střechy arkýře a končí pod římsou. Na opačné straně je bosáž tvořená střídavě širšími a užšími „kvádry“, sahajícími lehce nad úroveň římsy u protějšího nároží.

Na střeše nižší třípatrové části hranolové věžové nástavby je terasa. Má zábradlí se zděnými hranolovými sloupky, které mají na jednotlivých stranách vpadlé obdélné, na výšku orientované pole s dovnitř vykrojenými rohy (nesahá po celé výšce, zhruba po horní čtvrtinu). Vrchol sloupků kryje přesahující deska s kulovitým čučkem. Mezi sloupky jsou vždy dvě pole dřevěného zábradlí stejného provedení, jako u terasy nad levou osou. Válcová věž, vyrůstající z terasy nad pravou osou, má na severozápadní straně dole vstup – dřevěné, téměř celé prosklené dveře. Zhruba v úrovni horní římsy části nad levou osou je na válcové věži široká plochá římsa, obíhající celou věž. Nad ní je dřevěné okno ve špaletě, rozdělené svislou a vodorovnou příčlí vždy v polovině. Poutec odděluje dvoudílnou půlkruhovou horní část, oblouk lemuje plochá šambrána. Věž zakončuje dvojitá plochá hlavní římsa (dolní část je nižší), na níž nasedá jehlancová střecha s námětkem. Do vrcholu střechy je zasazena dvoudílná makovice, zakončená hromosvodem. U severního nároží sahá severozápadní průčelí pouze do výše prvního patra. Nad ním je terasa, ohraničená balustrovým zábradlím. Na severozápadní straně jsou dva hranolové sloupky, jejichž přední stěna je téměř celá vyplněná vpadlým obdélným polem s dovnitř vykrojenými rohy. Nahoře je zakončuje přesahující deska s čučkem v podobě koule. Mezi sloupky je balustráda s šesti kuželkami oblého kovex-konkávního tvaru a deskovitou patkou a hlavicí. Součástí severozápadního pohledu je i dvoustupňový opěrák s vestavěnou hranolovou vížkou (viz dále).

Severovýchodní průčelí má přízemní část čtyřosou. V osách první, druhé a třetí zprava je dvoukřídlé okno ve špaletě. Křídla člení jedna svislá a jedna vodorovná příčle, oddělenou horní část vždy jedna svislá příčle. V levé ose jsou dvoukřídlé, převážně prosklené dveře rámové konstrukce. Stěnu mezi dveřmi a oknem v ose třetí zprava člení předstupující část, tvořící podnož výše umístěnému dvoustupňovému opěráku. Je provedený v podobě směrem vzhůru se zužující trojúhelníkové stěny, situované kolmo k průčelí. Šikmou část stěny kryjí dvojitě kladené bobrovky, nahoře se opěrák napojuje na hranolovou věžičku, umístěnou ve středu severovýchodního okraje terasy nad prvním patrem. Mezi její jihozápadní stranou a severovýchodní stěnou velké hranolové věže pokračuje ve stejném sklonu jako opěrák prampouch z režného lomového zdiva, dole zaklenutý do lomeného oblouku. Korunu zdiva prampouchu kryjí dvě řady bobrovek, spojených na horní hraně hřebenáči. Hranolová věžička má přesahující římsou oddělenou horní část, která má v každé stěně obdélný otvor, zakončený nahoře do trojúhelníku. Nad dvoudílnou hlavní římsou se zvedá jehlancová střecha s námětkem, krytá dvojitě kladenými bobrovkami a zakončená dvoustupňovou makovicí s hromosvodem. V prvním patře severovýchodního průčelí budovy jsou dvě okna, každé na jedné ze stran, vymezených opěrákem. Okno v levé ose je větší, nahoře a po stranách ho lemuje šabmrána a zasklení je členěné poměrně složitou sítí vodorovných a svislých příčlí. Obě okna vedou na zděné terasy – před levou osou je terasa prostá, o něco užší než pod ním se nacházející přízemí, korunu zdiva kryjí kamenné desky. Před pravou osou je terasa mírně vyšší, u nároží a uprostřed se zapojeným vyšším hranolovým sloupkem. Korunu zdiva sloupků i terasy kryjí kamenné desky (terasa pokračuje před hlavní průčelí budovy). Nároží prvního patra jsou bosovaná – u severního nároží jde o střídavě širší a užší „kvádry“, situované ve stejných úrovních jako sousední pásová bosáž na jihozápadní straně. U východního nároží je pásová bosáž, sahající pod horní plochou římsu, nad níž se zvedá terasa (bosáž je společná s vedlejší jihovýchodní stěnou). Nad stropem prvního patra se nachází terasa, jejíž zábradlí je stejného provedení jako na severozápadní straně budovy. Sloupky jsou situované u nároží a u hranolové věžičky. V úrovni druhého patra, tedy již ve věžovém nástavci, je u severního nároží vstup na terasu – převážně prosklené jednokřídlé dveře. Vlevo od nich a výše je na stěně drobné kruhové okénko v hluboké špaletě. V úrovni třetího a čtvrtého patra jsou další tři okna. Ve středu stěny je to o něco kratší obdoba okna v severozápadní stěně (horní okraje jsou ve stejné úrovni), nad horním obloukem se stejnou plochou šambránou. U severního nároží jsou to dvě okna nad sebou. Dolní z nich je svojí větší částí situováno níže, než výše popsané okno. Je dvoukřídlé, s poutcem oddělenou horní půlkruhovou částí, rozdělenou svisle na poloviny. Nahoře má širokou plochou šambránu. Nad tímto oknem je obdélné jednokřídlé okno, rozdělené jednou svislou a dvěma vodorovnými příčlemi, lemované plochou šambránou. Jeho horní okraj sahá výše, než okno ve středu stěny. Podobně jako na severozápadní straně jsou i zde v omítce zasazené shluky režných lomových kamenů. V horní části stěny je stejný „balkónový“ výstupek jako na severozápadě a rovněž tak ohraničení horní terasy. Severní nároží je opatřené bosáží, která je společná pro obě strany nároží (je provedená tak, že tam, kde je na severozápadní straně bosa širší, je na severovýchodní užší), na obou stěnách tak končí ve stejné výšce.

Jihovýchodní průčelí má na obou okrajích přízemní část, na jejíž střeše je terasa. V pravé krajní ose je dvoukřídlé okno ve špaletě, s křídly rozdělenými do kříže a s dvoukřídlou horní částí, jejíž křídla dělí svislá příčle na poloviny. V ose druhé zprava je přízemní rizalit s šikmými bočními stěnami, nesoucí balkón v prvním patře. V přední stěně rizalitu je velký vstupní otvor, jehož půlkruhově zakončenou horní část lemují na způsob klenáků úzké kameny nepravidelného tvaru, rozmístěné s mezerami. Ve stěně uvnitř rizalitu je okno, členěné do kříže, podobná jsou i v osách třetí a čtvrté zprava. Úsek s osami pátou a šestou zprava velmi mírně předstupuje. V obou osách jsou okna, rozdělená dvěma vodorovnými a jednou svislou příčlí. Okna v osách sedmé a osmé zprava jsou rozdělená do kříže. Východní nároží má v úrovni prvního patra pásovou bosáž, která sem přechází ze severovýchodní strany a sahá tak i stejně vysoko. První patro je prolomeno čtyřmi otvory, přičemž osy první až třetí zprava odpovídají rozmístěním osám přízemí. V pravé ose jsou prosklené dvoukřídlé dveře na balkón, nahoře zakončené do půlkruhu. Otvor lemuje šambrána s rytými linkami naznačenými klenáky, včetně hlavního, kolem horního oblouku. Obdélný balkón má stejné dřevěné zábradlí jako terasa, z níž vyrůstá válcová věž. V ose druhé a třetí zprava jsou půlkruhově zakončená okna v šambráně obdobného provedení, jako je kolem dveří. Jejich dolní okraj je umístěný ve stejné úrovni, avšak okno v ose druhé zprava je užší a nižší, než okno v ose třetí zprava. V krajní levé části průčelí je přízemí odděleno plochou římsou. V patře je zde velké široké trojdílné okno, zakončené segmentovým obloukem. Po stranách je bosáž ze střídavě širších a užších bos, nahoře zalomených do klenáků. Na jižním nároží je pásová bosáž, sahající po mezipatrovou římsu. Nad osami prvního patra první a druhou zleva pokračuje ze severovýchodu terasa s balustrovým zábradlím, nad osou třetí zprava se zvedá jednopatrová hranolová nástavba se sedlovou střechou, krytou dvojitě kladenými bobrovkami. V její přední stěně je sdružené okno ze dvou jednokřídlých, půlkruhem zakončených částí. Obdélná plocha kolem oken vystupuje, nahoře má rozšířené rohy. Mezi okny je sloupek, tvořící dojem arkád, pod nimi je parapetní římsa, nesená třemi volutovitými konzolami. Nad profilovanou hlavní římsou se zvedá vysoký štít, dole s širšími zaoblenými boky, nahoře s úzkou částí tvaru trojúhelníku, jehož horní roh je nahrazen půlkruhem. Ve štítu je dole trojúhelný fronton, nad ním vystupující obdélné, na šířku orientované pole, na vrchol štítu je nasazen obelisk. V jihovýchodním průčelí se uplatňuje také hranolová i válcová věž. Hranolová věž má v jihovýchodní stěně tři otvory nad sebou. Nahoře a dole je to malé kruhové okénko v hluboké špaletě, rozdělené do kříže, uprostřed je stejné vysoké okno, jako na severovýchodní straně. Opakuje se zde i horní „balkón“ a terasa. Také na této straně jsou v horní části shluky lomových kamenů. Východní nároží věže je opatřené armováním ze střídavě širších a užších bos, sahajícím do úrovně dolní části vysokého okna. Z válcové věže je vidět horní patro, oddělené dole širokým plochým pásem. Ve stěně je zde půlkruhově zakončené okno, v horní části s plochou šambránou.

Jihozápadní strana objektu vykazuje tři výškové úrovně. Dvouosé přízemí má nároží opatřená pásovou bosáží, která sem přechází z vedlejších stěn. V pravé ose je velké okno, zakončené segmentovým obloukem, v levé ose prosklené dveře rovněž se segmentovou horní částí. Dveře jsou přístupné po přiloženém jednoramenném schodišti, jehož podesta má dřevěné zábradlí stejného provedení, jako jsou i v ostatních částech budovy. Na střeše přízemí je terasa, ohraničená zdí, doplněnou v nárožích hranolovými sloupky s kulovitým čučkem nahoře. V prvním patře jsou umístěny symetricky rozmístěné tři otvory, zakončené do tvaru segmentového oblouku. Nad plochou římsou se zvedá zeď, ohraničující terasu na střeše prvního patra. Je stejného provedení jako u dolní terasy. Horní část jihozápadního průčelí tvoří hranolová věž a válcová věž. Hranolová věž zde má dvě úrovně. V dolní jsou uprostřed stěny dvoukřídlé prosklené dveře na balkón, lemované šambránou. Obdélný balkón má dřevěné zábradlí stejného typu jako na již popsaných místech. Nad profilovanou hlavní římsou je terasa, na níž je postavena válcová věž. Terasa má opět stejné dřevěné zábradlí, zde však doplněné zděnými hranolovými sloupky. Ty jsou zdobeny na výšku situovaným obdélným polem s dovnitř vykrojenými rohy a čučkem v podobě koule na přesahující horní desce. Na levé straně vyšší úrovně hranolové věže jsou prosklené dveře, vedoucí na terasu, ve stěně jsou na obou stranách od válcové věže opět zasazeny shluky lomových kamenů. Nad profilovanou hlavní římsou se zvedá zeď, vymezující terasu na vrcholu věže. Na spodnější terase hranolové věže je postavena válcová věž. Na jihozápadní straně má v dolní části okno, rozdělené do kříže a lemované po stranách a nahoře jednoduchou šambránou. Nad plochým dělícím pásem je stěna věže plná, zakončuje ji dvoudílná hlavní římsa, obíhající celou věž.

Objekt bývalé restaurace je zajímavým příkladem eklektické romantické stavby z období konce 19. století s působivě pestrou hmotovou skladbou; zároveň jde o jednu z krajinných dominant města.

Původní evidenční list památky:

Zajímavý eklekticky romantický objekt z konce 19. století, který ve svém výrazu uplatňuje téměř všechny historické pseudoslohové prvky. Hlavní průčelí je tříosé, vstup je ve střední ose (pseudoklasicistní), nad ním heraldický znak a okno. Vlevo od vstupu je v přízemí okno, v patře terasa s opěrákem (pseudogotickým), vpravo od střední osy nad oknem v přízemí je dřevěný arkýř, nad ním okno a balkon s kruhovou věžičkou. K objektu je přistavena přízemní budova bývalé restaurace, která je zastřešena pultovou střechou s terasou.

Ze západní strany, před terasou, parkoviště přiléhajícího sportovního areálu. Objekt zachovalý, budící dojem, že restaurace je zrovna náhodou zavřená – dokud se nepodívá zblízka a nenarazí na ceduli na dveřích. Z opačné strany, v o několik řádů nižším terénu, další parkoviště za kovovým plotem. Odtud to vypadá, že zde funguje nějaká spolková činnost pro děti…

Z dalších zdrojů:

Rozhledna vypadající jako hrádek z nějaké pohádky stojí v Letenském parku, nedaleko Zámeckého parku, téměř v srdci města. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 25 metrů, odkud se nabízí výhled na celé Teplice, Krušné hory a České středohoří.

Přijďte se podívat na vyhlídkovou věž a objevte tak jedinečný výhled na České středohoří a celé okolí Teplic, který jen tak nikde v Teplicích nespatříte. Rozhledna s restaurací byla postavena Horským spolkem roku 1897 k 30. výročí panování císaře Františka Josefa I. Po 2. světové válce rozhledna zchátrala, opravena byla až novým majitelem roku 2014.

Cílem Horského spolku bylo rozvinout cestovní ruch u úpatí Krušných hor, proto v hořejší části objektu vybudoval ubytovnu pro studenty, která sloužila jako levný nocleh na jejich cestách. V přízemních prostorách hrádku až do konce 2. světové války fungovala restaurace, jež nabízela obyvatelům Teplitz-Schönau příjemný odpočinek od rušných ulic centra města.

Po odsunutí sudetských Němců však jeho sláva začala upadat. Z hrádku se během následujících 50 let stala zřícenina a od neblahého osudu ho až v roce 2008 zachránila rekonstrukce, která mu pomocí dobových fotografií a kreseb navrátila původní pohádkový vzhled.

Dnes lze rozhlednu hrádku navštívit každý den od 9-20 hodin a to skrze hlavní vchod, který se nachází napravo od vstupu do tenisového areálu. V areálu klubu lze také navštívit lovecký zámeček, který je dnes klubovnou tenistů a sídlí v něm výborná kavárna Caffé Letná.

===

Rozhledna Letná (nazývaná i jako Stráž císaře Františka Josefa I. nebo Královská výšina) se nachází na vrcholu Letná na jižním okraji lázeňského města Teplice.

Jedná se o původní restauraci s rozhlednou, která zde byla vystavěna v roce 1897 z iniciativy Horského spolku k 30. výročí panování Františka Josefa I. Honosná stavba na Letné je dílem teplického architekta Gustava Adolfa Jirsche.

Horský spolek zde měl své spolkové místnosti a v patře se též nacházela ubytovna pro studenty na prázdninových cestách a stylová restaurace. Na přelomu 19. a 20. století se v zahradní kavárně během léta konaly též večerní symfonické koncerty. Dominantní stavba, kterou pak hojně navštěvovali nejen místní, ale zejména lázeňští hosté na svých vycházkách do přírody, dostala vznešené dobové pojmenování Stráž císaře Františka Josefa I. (po 1. světové válce přejmenována na Vysoká stráž, později se objektu též říkalo Kozí nebo Malý Hrádek). V roce 1899 přešla z finančních důvodů, kdy nebyl Horský spolek schopen splácet dluhy, do majetku města Teplice.

Po 2. světové válce zůstal objekt bez péče a pomalu chátral. Byl sem umístěn výtvarný ateliér a později amatérská radiostanice. Letné nepomohla ani privatizace v roce 1991, kdy se ji tehdejší majitel Jiří Ryvola snažil zrekonstruovat a umístit sem nahrávací studium. Nevyšel ani projekt přestavby v luxusní vyhlídkovou restauraci zastavený krátce po zahájení prací. Jako naprostá ruina byl objekt v roce 2003 odkoupen v aukci od Komerční banky společností Viamont, která jej v letech 2007–08 kompletně opravila podle dobových fotografií. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2014, kdy byla rozhledna opět zpřístupněna.

Výška rozhledny je 25 m. Rozhledna má tři vyhlídkové plošiny, nejvyšší je ve výšce 15,7 m. Rozhledna nabízí výhled na celé Teplice, Krušné hory a České středohoří.

===

Rozhledna na Letné v Teplicích

Zděná rozhledna na kopci Letná asi 1 km jižně od centra Teplic.
Nadmořská výška: 264 m
Oficiální zpřístupnění: 1897
Celková výška: 25 m
Výška vyhlídkové plošiny: 15,7m
Počet schodů: celkem 91 – po 25 kamenných stupních se vystoupí na první vyhl. plošinu (výška 4,3m), po dalších 40 schodech pak na druhou plošinu (výška 11m) a nakonec po 26 stupních ocelového spirálového schodiště umístěného ve věžičce se ocitneme na nejvýše položené terase ve výšce 15,7m
Otevírací doba: Klíče k rozhledně jsou k zapůjčení v nedaleké kavárně Caffé Letná za přilehlým tenisovým areálem.

Přístup: Z Laubeho náměstí od pivnice U Palmy, kam vede od autobusového a vlakového nádraží červená TZT, vede na Letnou dlouhé schodiště. Po jeho zdolání nás ještě čeká cca 300 m parkem. Automobilisté mohou vyjet až k rozhledně (není-li areál otevřen, lze zaparkovat v ulici Na Letné).

Výhled: Teplice, Krušné hory, České Středohoří

Historie: Jedna z dominant lázeňského města Teplice se nachází na jednom ze zdejším návrší na Letné – jedná se o původní restauraci s rozhlednou, která zde byla vystavěna v roce 1897 z iniciativy Horského spolku, který sdružoval zájemce o turistiku a podporoval turistické aktivity v Krušných horách a Českém Středohoří (stál např. u vzniku rozhledny s observatoří na Milešovce).

…

Jako naprostá ruina byl objekt v roce 2003 odkoupen v aukci od Komerční banky společností Viamont a.s., která jej v letech 2007-08 kompletně opravila podle dobových fotografií. Společnost zde zřídila svoje školící středisko. Celkem si opravy vyžádaly 50 mil. Kč, z toho 18 mil. Kč činila dotace od Czech Investu. Samotná věž, která není součástí vzdělávacího zařízení, byla zrekonstruována na náklady společnosti (10 mil. Kč). Od jara 2014 se stala provozovatelem teplické Letné společnost Terahertz, s.r.o. Nicméně od října 2015 je objekt nabízen jistou realitní agenturou k prodeji za částku 35 mil. Kč. Vyhlídková věž nesoucí původní název Stráž Františka Josefa I. je nicméně stále návštěvníkům přístupná.

===

Aktuální komentář na mapy.cz 2. 7. 2025:

Rozhledna je moc pěkná a nabízí zajímavé výhledy na město a okolí. Ale jak už to v severních Čechách bývá, nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. V tomto regionu si nikdo nedělá hlavu se zveřejněnou otevírací dobou. Navštívit památku lze až od 10 hodiny dopolední! Občerstvení v přízemí budovy je mimo provoz. Takže pro turistu z daleka citelná komplikace. Po 10 minutách pátrání v terénu se nám podařilo nakonec zapůjčit klíče v rychlém občerstvení pod tenisovými kurty (otevírá rovněž v 10:00). Poplatek 50,- Kč za osobu.