Ferdinandova vyhlídka u bývalého čedičového lomu v Zákupech

Poblíž bývalého čedičového lomu v Zákupech se nachází Ferdinandova vyhlídka.

Na pěšinách mimo značené turistické trasy je na jihozápadním cípu vstupu do lomu hromada kamení a informační tabule. A také samozřejmě výhled.

Na tabulích je uvedeno:

Zalesněný čedičový hřbet Kamenického vrchu (JZ vrchol 465 m n. m.) byl zákupskou Horskou společností (Berggesellschaft) v roce 1885 upraven na vyhlídkový bod. K němu vedla serpentinová cesta vedle mocné čedičové stěny. Přímo pod kamenolomem byla upravena odpočinková plošina, kde rád pobýval císař Ferdinand („Ferdinandsruh“). V roce 1893 bylo upraveno další odpočinkové místo přímo pod kamenolomem, zvané „Karlsplatz“. Na samotném vrcholu byl zřízen přístřešek a velká plošina s odpočinkovými lavičkami a stoly zvaná „Rudolfplatz“ jako upomínka na korunního prince Rudolfa.

V roce 1902 zde byla obnovena kamenná, 7 metrů vysoká rozhledna – některé zdroje uvádějí výšku 5 metrů. Rozhledna měla obvod 17 metrů a byla z čedičových balvanů. Opatřena byla zábradlím. Ta původní, vybudovaná v roce 1885, byla v témže roce dvakrát za sebou zničena revírníkem Leanderem Prankem zaměstnaným u c.k. statků v Zákupech.

V roce 1887 Horská společnost rozšířila svoji činnost i na Kamenické údolí. Kromě již existujícího „Jakobova léčivého pramene“ zde zachytila další dva prameny, které byly označena pískovcovými pyramidami.

Zajímavostí je, že Horská společnost působila i mimo Zákupy a jejich okolí. Na podzim roku 1886 dokončila na kopci Špičák u České Lípy druhý, severní výstup. Za to se jí dostalo v dobovém tisku velkého uznání.

Horská společnost se zasloužila velkou měrou o rozvoj turistického ruchu v zákupském regionu a město samé pomohla zvýraznit jako známé letovisko.

===

Na vrcholu kopce Kamenický vrch, který měl v té době výšku 465 m n. m., byl Hsrskou společností ze Zákup dobrovolně a ve volném čase postaven chráněný útulek. Byla to věžovitá stavba z čedičových sloupů a nazývala se „Vyhlídková skála“. Výstup k ní byl upraven serpentinovou cestou, vedoucí podél mocné čedičové stěny. Ta se skládala z krásných sloupců, uložených jako v milíři. Pod vrcholem byla upravena odpočinková plošina, tzv. „Ferdinandův odpočinek“. To proto, že zde rád pobýval a vyhlížel do okolí Zákup císař Ferdinand. Jiné odpočinkové místo, zvané „Karlova plošina“, se nacházelo přímo nad kamenolomem a bylo upraveno 1893. Vrcholová plošina s přístřeškem a lavičkami se nazývala „Rudolfova plošina“. Byla upomínkou na korunního prince Rudolfa.

Původní stavba byla postavena roku 1885, roku 1902 byla obnovena a upravena na 7 metrů vysokou rozhlednu z čedičových balvanů, opatřenou železným zábradlím. Od roku 1892 zde byla k dispozici u směrová tabule.

Věž byla pozoruhodnou stavbou, protože čedičové bloky byly poskládány bez použití malty nebo vápna. Místy proto byly mezery, které byly využívány k hnízdění ptactvem.

Na Rudolfově plošině byl v jubilejním roce panování císaře vysazen památeční dub.

Původní věž měla obvod 17 metrů, vysoká byla 5 metrů. Na její stěně byla tabule s německým nápisem, který v českém překladu znamenal „Nejen umění a věda samy, i trpělivost k dílu musí být. Ráno i večer s chutí do práce a bez mnohého nářadí se dostaneme dále. Na naší práci je znát, že lidská ruka učinila více než mrtvé mohly stroje.“

Výše byl ještě nápis „Vystavěno v roce 1885- Základní kámen položen 6. dubna. Dílo svobodné práce“. Dochovala se i výroční zpráva z roku 1902, která vypovídá o stavbě věže na Kamenickém vrchu. Uvádí se zde, že v pozdním podzimu toho roku byla obětavostí Horského spolku připravena kamenná rozhledna. Práce na ní začaly 21. března za velmi špatného počasí. V ten den byly na vrchol dopraveny první kameny. Dále se zde uvádí, že práce byla velmi namáhavá a nudná, protože kameny musely být vynášeny na nosítkách nebo na ramenou. Práci začalo dese mužů. Ve vynášení se pokračoval 25. března v počtu 13 mužů. Poslední kameny byly vyneseny s velkou námahou a za velmi špatného počasí 28. března. Vyneslo je za velké námahy 16 mužů. Neskončili dřív, než byl poslední kámen nahoře. Během tří dnů tak bylo ručně přepraveno 16 m2 materiálu o váza asi 800 metráků.

4. dubna 14 mužů dopravilo z Rudolfova náměstí zeminu, která byla ke stavbě potřeba. Po skončení prací tak ležela na místě hromada zeminy údajně větší než koňská fůra.

Další týden již práce pokročily natolik, že se mohlo začít s placenými pracemi. Jednalo se o vybudování schodů, samotné věže a postavení zábradlí. Účet za provedené práce zednické, tesařské a nádenické práce dosáhl výše 31 zlatých a 30 krejcarů.

11. dubna byla již hotová věž, postavilo se zábradlí a na východní straně vrcholu byla postavena stavba z černých kamenů. Materiál vynášelo 13 mužů ze zadní strany kopce. Šest mužů pracovalo ten den i odpoledne, protože se muselo dokončit zábradlí. Šestý den 13 mužů zkracovalo stromy a pracovalo na přístavbě. Tak tomu bylo i sedmý den. Desátý den se již jen pracovalo na úklidu a přípravě věže na zimu. Účastnilo se 13 mužů.

Dne 9. června 1902 smetl hrozný vichr namáhavě postavenou rozhlednu z vrcholu. Členové Horského spolku ze Zákup se dali okamžitě do opravných prací, tentokrát však už sbírali příspěvky. Chtěli nakoupit staré kolejnice od železniční společnosti, nakonec však železo sehnali v Pertolticích. Stavbu začali 17. září a dokončili 23. října 1902.

V noci 23. prosince 1907 se zřítila část stěny lomu na Kamenickém vrchu, protože se tam těžilo velmi bezohledně. Čedičové kameny se lámaly stále v jednom směru, takže se opakovaně řítily. Té noci byl dokonce stržen i velký kus cesty vedoucí na vrchol. Vrchní upravená plošina byla natolik ohrožena, že se stala nepouživatelnou. Musela být proto za cenu velkých nákladů přeložena. Sesutý materiál pokryl potřebu kamene na delší dobu.

7. února 1926 v 9 hodin v noci došlo k dalšímu velkému sesuvu na stejném místě. Cesty, které na Kamenický vrch vybudovala Horská společnost, tak dostaly další ránu. Navíc hrozily i další sesuvy. V důsledku toho byla ohrožena likvidace kalamitního mniškového dřeva, které bylo třeba z tamějších lesů vyvézt. Problematikou se dokonce zabýval i Památkový ústav v Praze. Ten zjistil, že nikdo o řádné přihlášení provozu v lomu nepožádal – těžba kamene tak byla nelegální. Zastavena však byla až v 70. letech 20. století.

===

Slov plno, ale k téhle konkrétní vyhlídce se jich vztahuje pramálo.

Nic víc o místě k nalezení není.