weby pro nejsevernější čechy

Sloup se sousoším Piety v Jirkově

V blízkosti kostela sv. Jiljí v Jirkově stojí v Kostelní ulici od roku 1965 barokní pískovcový sloup se sochou Bolestné Panny Marie (Pieta), pocházející z dílny Jana Brokofa.

Sloup, mylně označovaný za morový, stál původně na hlavním náměstí (dnes Dr. E. Beneše) u radnice. Jak uvádí Rostislav Křivánek v knize Příběh hrdého města Jrikova, socha byla přemístěna v době, kdy se náměstí přejmenovalo na Klementa Gottwalda a Panna Maria nesměla setrvat v blízkosti prvního dělnického prezidenta.

Sloup s Pietou před kostelem sv. Jiljí

Zhotovit jej nechal jirkovský měšťan, sladovník a radní Matěj (Matyáš) Seemann, v roce 1695 na paměť přežitých hrůz třicetileté války. Autorem díla je Jan Brokof, který v letech 1687 a 1688 působil na zámku Červený hrádek (po přesunu z Klášterce nad Ohří). Osud sochy byl ale napjatý, zástupci města Jirkova nechtěli na rozdíl od objednatele sochy žádat vrchnost o souhlas a tak hrabě Ferdinand Hrzán z Harasu, vlastnící červenohrádecko, prostřednictvím svého bratra Zikmunda vyhrožoval stržením neoprávněně vztyčené sochy… Socha nakonec byla vysvěcena místním vikářem děkanem Františkem Wittigem ze Strittenfildu a kaplanem P. Andreasem, město se obhajovalo svými právy, existencí dřívějšího sloupu a souhlasem konzistoře.

Sloup s Pietou před kostelem sv. Jiljí

Další informace lze nalézt v brožuře Jaroslav Cinybulka Brokof a Jirkov (vydalo město Jirkov 2012):

Na dvoustupňovém trůnu, uloženém na korintské hlavici, sedí Matka Boží v širokém plášti a na klíně drží mrtvého syna, jehož tělo, ztěžklé splynutím se smrtí, spočívá přes matčino stehno.

Socha Panny Marie s Kristem v náručí

Pohled na zadní stranu sochy z věže kostela

Korintská hlavice sloupu s anděly

Na přední straně hranolovitého podstavce je špatně čitelný nápis, v překladu znějící:

V Kristově roce 1695 dne 22. října p. Matheus Seemann, zdejší měšťan, se svou manželkou Annou Kateřinou, nechal v Jirkově vztyčit tento sloup na počet Bohu a jeho Bolestné Matce.

Dedikační nápis na čelní straně podstavce

Na zadní straně je vytesáno IOHNNES BRCKOFF FECIT ET INVENIT (tzn. vytvořil, zhotovil) a na dolejším soklu je drobnějším písmem OBNOVENO V ČERVENCI 1952.

Signatura autora sloupu

Nepopsané strany podstavce

U sloupu pořádalo po velikonocích oslavy nově založené Bratrstvo Bolestné Matky Boží.

Nejvíce informací o sloupu přináší jako vždy kniha Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Ústeckém kraji (strany 236 až 239).

Podle soupisu knih jirkovské farnosti z roku 1835 byl sloup chráněn 8 kolem stojícími žulovými sloupky., na podstavci byl železný držák lampy a socha byla modře štafírovaná se zlatými doplňky.

Schodiště kolem sloupu

Celkový pohled na sloup

První dokladovaná oprava proběhla v roce 1952, kdy zadal Místní národní výbor práce akademickému sochaři profesoru Bohumilu Kokrdovi z Prahy. V té době byla jen puklá patka sloupu a při čištění plastiky byly nalezeny zbytky původního zlacení. Další opravy provedl v roce 1964-1965 akademický sochař František Rada ze Žatce. Tehdy došlo k přestěhování, oficiálně odůvodněnému skutečností, že nestabilní sloup ohrožuje shromáždění lidu při slavnostních příležitostech. Sloup byl opět potrhán od zrezivělých čepů a hrozil jeho pád, došlo k náhradě čepů a kramlí za měděné. Další zásahy kniha do roku 2008 neuvádí.


Tagy