Pomník obětem 2. světové války u Tyršových sadů v Pardubicích

Na jihovýchodním okraji Tyršových sadů v Pardubicích u křižovatky Sukovy třídy a Kostelní ulice stojí monumentální pomník obětem 2. světové války.

Na webu Spolku pro vojenská pietní místa:

V Centrální evidenci válečných hrobů je pomník evidován pod číslem CZE5309-35103:

Monumentálním památník Osvobození věnovaný obětem pardubických občanů za druhé světové války, je koncipován tak, aby vyjadřoval vděčnost občanů ke svým osvoboditelům.

Rudoarmějec se zbraní v ruce a přilbou stojící na pylonu sklání hlavu k dívce nesoucí květinový věnec. Po boku pylonu stráž pionýrů vzdává hold osvoboditeli. Scenerie kamenných plastických postav je umístěna do středu osmihranného podstavce, složeného s přesně otesaných pískovcových osmihranů. Památník je postaven v severní části náměstí Republiky při vstupu do Tyršových sadů.

Památník Osvobození postavený v roce 1957 byl několikrát poničen vandaly. Dnes je památník po celkové rekonstrukci, včetně kompletní revitalizace povrchu kamene. V 90. letech 20. stol. zrušeno prohlášení za kulturní památku, pomník stojí na pozemku kult. památky – vodního příkopu Zámku Pardubice. Od roku 2016 součástí kompozice vstupního schodiště do Tyršových sadů.

Jak je v textu zmíněno, byl památník osvobození nějaký čas (především z ideologických důvodů) kulturní památkou (3. 5. 1958 – 21. 3. 1995).

Sousoší Rudoarmějce „Sbratření“ od K. Malejovského z r. 1957. Památková ochrana zrušena v r. 1995.

Na sedmibokém nízkém soklu, který má v rozích nízké kruhové čučky a který se pozvolna zvedá ke středu zadní části, je na odstupněném soklu vysoký hranol a na něm socha rudoarmějce. V levé pokrčené ruce drží samopal, pravá ruka podél těla, v ní helma. Hlava mírně předkloněná vlevo, přes ramena dlouhý plášť, nahoře rozhalený, u pasu sepnutý, vzadu padá až na zem. Vpravo od hranolu pionýr, který drží v obou rukách žerď praporu opřeného o rám. Vlevo pionýrka v kroji, pravice upažena do pionýrského pozdravu, vpředu před hranolem je postava ženy v dlouhých šatech, která věší na hranol věnec z obilí a ovoce. Vzadu na hranolu štít s letopočtem 1957.

Ve jméně v Památkovém katalogu je chyba, autorem je sochař Josef Malejovský (19. 04. 1914 Holice – 20. 12. 2003)

O památníku podrobně zde ->

Památník osvobození (Pomník Rudé armády)
Autoři díla:
Josef Malejovský (1914–2003) (hlavní autor)
Richard Ferdinand Podzemný (1907–1987) (další autor)

Výška: 600 cm
Šířka: 1000 cm
Hloubka:  1000 cm
Jedná se o celkové rozměry památníku i s podstavou. Rozměry podstavy sloupu jsou cca 220×220 cm.

Datace osazení: 1957
Datace realizace: 1957
Datace restaurování: 1991

15. 1. 1957 doplněna socha rudoarmějce. Posouzení modelu plastiky v ateliéru Malejovského.

R. 1976 restaurováno sochařkami Helenou Trubáčkovou a Jindrou Sekyrovou z Prahy za 19 000 Kč.

Opět restaurováno roku 1985 ak. soch. K. Krátkým za 39 000 Kč.

Roku 1991 oprava po vandalském poškození (byla ulomena ruka zdravící pionýrky).

V letech 2001-02 byla nainstalována měděná deska s nápisem.

Aktualizace:

iDNES 6. února 2026 – Pouhé tři hlasy chyběly k tomu, aby z pardubického náměstí Republiky zmizela socha sovětského vojáka a pionýrů. Ani jeden hlas nedodala ODS. Za ANO hlasoval kladně pouze primátor Jan Nadrchal a jeho náměstkyně Jiřina Klčová. Návrh naopak podpořili zastupitelé za SPD a Trikoloru.

Těžko si představit, že by bývalý premiér a šéf ODS Petr Fiala zablokoval odstranění symbolu propagující komunismus a Sovětský svaz. A naopak, že by šéf SPD Tomio Okamura zvedl ruku pro to, aby takový artefakt zmizel z ulice do muzejního depozitáře.

Ovšem právě něco takového se v pondělí večer odehrálo na jednání pardubického zastupitelstva. Atmosféra v sále naznačovala, že by konečně po letech měly skončit dohady o tom, zda na náměstí Republiky bude dál stát sousoší z 50. let minulého století, které zobrazuje rudoarmějce a pionýry. „Návrh je za mne rozumný, podpořím ho, když předkladatelé doplní do usnesení, že akce bude mít dopad na městský rozpočet,“ uvedl první náměstek primátora Jakub Rychtecký ze Žijeme Pardubice.

Předkladatelé návrhu z TOP 09 a Pirátů zpozorněli. Jejich šance na úspěch se dramaticky zvedly. Zvláště když alespoň vlažnou podporu projevil i primátor a šéf radniční koalice Jan Nadrchal z hnutí ANO a jeho náměstkyně a kolegyně ze strany Jiřina Klčová.

„Na možném stěhování sousoší pracujeme vlastně už dva roky. Musím říct, že to často není příjemná práce. Občas mi chodí i výhrůžky. Ovšem jsme vlastně předběžně domluveni, že by socha mohla putovat do depozitáře Východočeského muzea,“ uvedla Jiřina Klčová.

V tu chvíli se zdálo, že je hotovo a Pardubice se zbaví uměleckého díla Josefa Malejovského z roku 1957, jež mělo původně znázorňovat nechvalně známého vůdce Sovětského svazu Josifa Vissarionoviče Stalina. Až pád jeho kultu mohl za to, že místo něj putoval na podstavec prostý voják.

„Pomník nebyl postaven jako pietní připomínka konce války. Je to propaganda své doby, původně dokonce zamýšlená jako socha Stalina. Pro mnoho pamětníků a obětí komunistického režimu není neutrální historickou kulisou, ale symbolem moci, která jim ublížila,“ řekl za předkladatele zastupitel Ondřej Müller z TOP 09, který už také věřil ve svůj úspěch.

Jenže pak přišlo hlasování a studená sprcha. Návrh neprošel o tři hlasy, a to hlavně kvůli tomu, že se proti kompletně postavila ODS. Všichni její zastupitelé včetně poslance Karla Haase se zdrželi.

„Dlouhodobě říkáme, že jsme pro to, aby rudoarmějec zůstal na místě. Určitě bychom se nebránili edukaci třeba v podobě vysvětlovací tabulky, aby bylo jasné, za jakých podmínek pomník vznikal, aby to viděli dnešní mladí lidé. Určitě si ale nemyslíme, že by bylo dobré sochu bourat nebo stěhovat,“ řekl šéf zastupitelského klubu ODS Jan Mazuch.

Pro bod nehlasovali ani politici z hnutí ANO kromě Nadrchala a Klčové. Ruku naopak zvedli zástupci SPD nebo Trikolory. „Paradoxy hlasování o přemístění pomníku ‚rudoarmějce‘ z padesátých let dvacátého století. Návrh neprošel zejména kvůli nepodpoře ODS a ANO, naopak, návrh podpořili i zastupitelé za SPD a Trikoloru,“ shrnul nezvyklou situaci v sále zastupitel za lidovce Vít Ulrych.

O přesunu sochy rudoarmějce u náměstí Republiky se na radnici mluví opakovaně. Exprimátorka Štěpánka Fraňková ze Žijeme Pardubice vzpomínala, že město chtělo už před 15 roky památník odstěhovat při obnově Tyršových sadů. Podle návrhu architekta Tomáše Jiránka tam mohl vzniknout otevřený prostor s výhledem na zámek. Záměr se tehdy nezdařilo prosadit.

Přesun památníku si přeje také iniciativa. Na téma upozorňovala loni městskou radu dvakrát. Sousoší podle ní mělo za úkol strhnout pozornost na sebe a zabránit výhledu na zámek. „Nepřepisujme proto dějiny, nezamlčujme fakta a pojďme společně tomuto místu v centru Pardubic vrátit kouzlo, které bylo v 50. letech minulého století potlačeno. Blížící se rekonstrukce náměstí Republiky je ideální příležitostí nikoliv k pokroucení dějin, ale k jejich narovnání,“ uvedla iniciativa.

Podle některých zastupitelů by bylo dobré kvůli soše udělat referendum. „Zkušenost s plebiscitem máme v případě Zelené brány. Proč si referendum nezopakovat?“ řekl třeba náměstek primátora za ANO Jan Hrabal.

Několik zastupitelů ho od toho však zrazovalo. „To se teprve téma stane předmětem kulturních válek. Pokud nechceme podporovat větší polarizaci společnosti, tak ho nepořádejme,“ řekl Pirát Vojtěch Jirsa.

„Referendum by z Pardubic udělalo cíl ruské propagandy, vše by se začalo točit kolem války na Ukrajině. To by bylo špatné. Tohle musíme rozhodnout my – zvolení zastupitelé,“ dodal Ulrych.