Dům č.p. 97/85 v Dlouhé ulici v Dubé

V Dlouhé ulici v Dubé na rozcestí, kde odbočuje ulice Zahradní, stojí dvojice roubených domů, vlevo je to č.p. 97/85.

Dům je kulturní památkou:

Patrový roubený objekt je situovaný kolmo ke komunikaci. Dům pocházející z přelomu 18. a 19. století je dobře dochovaným zástupcem předměstské zástavby s hospodářským zázemím. Zároveň jde o kvalitní příklad venkovského stavitelství.

Dům čp. 97 stojí v severozápadním výběžku intravilánu města, na východní straně ulice Dlouhé, asi ve středu její délky. Jedná se o patrový roubený ve východní části podsklepený objekt pod sedlovou, tmavými vláknocementovými šablonami krytou, střechou postavený na obdélném půdoryse s hrázděným přístavkem pod pultovou střechou, krytou šablonami z živičné lepenky, při východním průčelí. Orientován je kolmo ke komunikaci.

Západní hlavní štítové uliční průčelí je dvouosé s asymetricky osazeným (to pro zápraží před severním průčelím) štítem, který je bez oken a má svislé bednění s přelištováním. Okna jsou na celém objektu (pokud není uvedeno jinak) stejná, dvojitá dovnitř otvíravá v líci osazená dvoukřídlá vnější šestitabulková vnitřní dvoutabulková bíle natřená, jejich rámy a šambrány s podokenními římsami jsou natřeny lazurní zelení, pouze okna v patře severního a východního průčelí jsou asi zatím natřena pouze fermeží. Všechna okna byla vyrobena nově v devadesátých letech 20. stol. dosti zdařile dle původních, jejichž vnější křídla byla v přízemí ven otvíravá a měla mohutnější podokenní římsy udělané z trámků oproti dnešním z prken.

Severní vstupní průčelí se zápražím má v přízemí pět os, v první je okno sdružené, ve druhé ose je okno lišící se od popsaného tím, že je jednokřídlé, vnější čtyřtabulkové, vnitřní jednotabulkové. Ve třetí ose jsou levé dřevěné dovnitř otvíravé rámové dveře o pěti výplních osazené v zárubni z 90. let 20. stol. Dveře i se svou zárubní a šambránou jsou natřeny lazurní zelení. Ve čtvrté a páté ose jsou okna. V patře jsou okna pouze tři (v první, ve třetí a páté ose). Okno ve třetí ose je vsazeno mezi zárubně bývalých dveří vedoucích asi na malou pavláčku, zrušenou však asi již hluboko v 19. století. Ve východní části průčelí, kde terén klesá a je vyrovnán na zápraží několika schody, je ve zděném hladce omítnutém suterénu jedno okénko na šířku vyplněné pouze pletivem. Nade dveřmi je krom nové lucerničky přibita plechová, dnes již rezavá, cedule s čp. „No 97“.

Východní uliční štítové průčelí se uplatňuje pouze patrem s oknem v jižní části a asymetricky osazeným štítem se svislým bedněním s přelištováním v jehož severní části dole jsou nízká nenápadná dovnitř otvíravá pravá svlaková dvířka. Zbytek je skryt za již zmíněným hrázděným přístavkem z devadesátých let 20. stol. Ten je přízemní (jeho přízemí je přistavěno k suterénu domu) pod pultovou střechou s jedním volským okem se spádem k východu. Svisle bedněný štít s přelištováním (s jedním asi pevným jednoduchým čtyřtabulkovým oknem) severního průčelí přístavku lícuje se severním průčelím domu, zatím co dvouosé (v první ose s asi jednoduchým dvoukřídlým čtyřtabulkovým dovnitř otvíravým ve špaletě osazeným oknem a ve druhé ose s asymetrickými dvoukřídlými dovnitř otvíravými rámovými dveřmi o deseti výplních osazenými v dřevěném rámu – vše tmavě namořeno) vlastní průčelí přístavku ustupuje o více jak šířku dveří vedoucích od tud do suterénu vlastního domu. Východní průčelí přístavku má jedno velmi široké okno rozdělené (falešně) na 6+12 tabulek. Jižní průčelí přístavku je bez oken a má svisle bedněný štít s přelištováním. Hrázdění přístavku není pravé, pouze napodobené z prken.

Jižní průčelí je bez otvorů a je zajímavé tím, že zhruba uprostřed jeho přízemí má místo roubení zděnou část odpovídající síni a černé kuchyni v interiéru. Mezi tímto průčelím a severním průčelím sousedního domu čp. 96 je úzká ulička zakončená na východě (ještě nahoře nad opěrnou zdí postavenou z pískovcových kvádrů) studnou se starou litinovou pumpou. V interiéru má dům v suterénu býv. chlívek (s betonovou mazaninou na podlaze a třemi poli cihelné segmentové valené klenby nesené dvěma ocelovými válcovanými nosníky profilu „I“.

V přízemí má dům za vstupem síň vzadu vpravo s obloukem pozůstatku černé kuchyně, přístupné po několika schodech dolů, na západ od síně je světnice a na východ byly dvě komory z nichž ta zadní (jižní) byla upravena na koupelnu (na východě), záchod (v jihozápadním koutě) a chodbičku mezi koupelnou a síní (v severozápadním koutě) z níž je přístupný ze síně jak záchod tak koupelna. Naproti dveřím do světnice je v síni schodiště do patra, do horní síně, v níž je nad přízemní černou kuchyní zachován poměrně velký dymník. Na východ od horní síně je jedna místnost přístupná dovnitř otvíravými svlakovými levými dveřmi se zámkem gotického typu a na západ od síně (nad dolní světnicí) jsou místnosti tři. Nejdříve se vstoupí do bezokenné komory (nyní používané jako šatna) z které je přístupná ložnice v severozápadním nároží domu a dlouhá komora při jižním průčelí osvětlená pouze jedním oknem ze západu. Tato komora má neomítnutý strop z trámů a z přes ně položených méně kvalitních prken a podobných dřevěných zbytků spojených navzájem hliněným výmazem. Nad schodištěm do patra pokračuje z horní síně další schodiště na půdu, která je přístupná poklopem v podlaze a skrývá, krom komína, krov hambalkové soustavy (zavětrovaný jednou stojatou stolicí nesenou třemi stojkami – dvěma při štítech a jednou uprostřed) nově postavený podle původního v devadesátých letech 20. stol. Není-li jinak uvedeno jsou stropy v domě trámové i s trámy omítané, podlahy v přízemí keramické (z 90–tých let 20. stol.) s výjimkou větší západní části světnice a přední komory, kde jsou, tak jako v celém patře a na půdě podlahy prkenné, někdy kryté linoleem. Vnitřní dveře asi z poloviny 19. stol. jsou většinou jednokřídlé rámové o čtyřech či šesti výplních a natřeny jsou barvou odstínu slonové kosti. Nové dveře z devadesátých let 20. stol. od záchodu a koupelny jsou jednokřídlé rámové o čtyřech výplních a jsou namořeny do barvy mahagonu.

Ve stráni pod východním průčelím domu je vchod do ve skále vytesaného sklepa, který možná, alespoň z části, zasahuje pod východní část domu. Vchod je opatřen jednokřídlými ven otvíravými levými svlakovými dveřmi s větracím okénkem nahoře, za ním je z pískovcových kvádrů vyzděné a segmentovou valenou klenbou opatřené schodiště směřující na západ a ústící dole do poměrně malého sklepení o půdorysu ve tvaru písmene „L“. Východní vstupní strana sklepa je vyzděna z pískovcových kvádrů, zbytek je pak vytesán v pískovcové skále, která tvoří i strop. V jižní části sklepa (u vchodu) je studna, dnes s instalovanou malou vodárnou.

Před severním průčelím je dnes vybetonované zápraží. Na sever a na východ se rozkládá zahrada s altánem postaveným v 90-tých letech 20. stol. zhruba necelých 10 m před severním průčelím přístavku domu. Zahradu na západní straně odděluje od komunikace plot z dřevěných latí nesený sloupky z ocelových tenkostěnných profilů a opatřený při domě nejdříve vrátky (ústí na zápraží) a pak dvoukřídlými vraty.

Dům postaven asi kolem roku 1800, ve 2. pol. 19. stol. zřízen nebo přestavěn chlívek v suterénu domu, v té době asi zanikla černá kuchyně, za posledních oprav v 90. letech 20. stol. provedena výměna oken, vstupních dveří, střechy s krovem, přízemí z části opatřeno novou keramickou dlažbou a zřízena koupelna, záchod a ve světnici kuchyňská linka s plynovým sporákem. Objekt dnes znovu trvale obýván, po přestávce, kdy sloužil rekreačnímu bydlení a nebo chátral.

Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku ->