Pavilon Kolostůjovy věžičky v Teplicích

Součástí širšího areálu zámku v Teplicích je jižně od kostela svatého Jana Křtitele renesanční lusthaus zvaný Kolostůjovy věžičky.

Stavba je kulturní památkou:

Pavilón z r. 1600, postavený jako lusthaus okrasné zahrady na nádvoří zámku, je cenným dokladem rozmachu areálu v období renesance. Jedná se o patrovou stavbu zakončenou dvojicí jehlancových střech na čtvercovém půdorysu, s psaníčkovým sgrafitem v patře.

Budova vznikla jako letohrádek v okrasné zahradě, situované na malém zámeckém nádvoří. Postupně se měnilo její využití, před rokem 1945 bylo uváděno, že je zde byt zámeckého kaplana. V současné době je zde restaurace.

Stavba obdélného půdorysu je zasazená do terénu, takže se ze severozápadní strany (do zámeckého nádvoří) jeví jako jednopodlažní, zatímco na protější jihovýchodní straně jako dvoupodlažní. Pětiosé jihovýchodní průčelí je ve vysokém přízemí prosté, členěné pouze otvory. V pravé ose je menší obdélné okno v hluboké špaletě, zabezpečené vnější mříží, osa druhá zprava chybí. Ve střední ose je situován vstup, v osách čtvrté a páté zprava jsou okna, umístěná v hluboké špaletě. Jsou dvoukřídlá dřevěná, s křídly členěnými dvěma vodorovnými příčlemi a s jednoduchou vnější mříží. Stěna patra je pokrytá psaníčkovým sgrafitem, což se opakuje i na ostatních stranách objektu. Ve všech osách jsou stejná okna ve špaletě – dvoukřídlá dřevěná, křídla rozdělují dvě vodorovné příčle a poutec odděluje dvoukřídlou horní část. Její křídla člení v polovině vodorovná příčle. Kolem oken je šambrána s profilovaným vnějším okrajem. Před větší částí průčelí se nachází zděná terasa s vnitřním prostorem, přístupným ze severovýchodní strany. Na terasu lze vstoupit po dvoustupňovém schodišti, situovaném proti vchodu do objektu. Severovýchodní průčelí z velké části zakrývá krček, spojující objekt s kostelem sv. Jana Křtitele. Protější jihozápadní fasáda je v přízemí bez otvorů, u jižního nároží se napojují schody, zvané Ptačí. V prvním patře jsou dva okenní otvory, z nichž v pravém je stejné okno jako na jihovýchodě a levý je zaslepený. Pod otvory je parapetní pole v šíři šambrán, vymezené plastickým okrajem. Je prázdné a omítka je zde bez sgrafit. Severozápadní průčelí má v pravé části dvě stejná okna jako na jihovýchodní straně, včetně šambrán. Před část levého úseku stěny je představeno obdélné bedněné zádveří s dveřmi v levé části delší stěny a oknem v boční stěně. Má pultovou střechu, krytou asfaltovým šindelem. Vlevo od zádveří se k objektu napojuje ohradní zeď. Ačkoliv jsou obě podélná průčelí fasádou sjednocena, střecha je tvořena dvěma samostatnými jehlancovými střechami. Jejich dolní část nad čtvercovým půdorysem je čtyřdílná, na ni je zhruba v polovině nasazena horní část, která je úzká a osmihranná. V jejím vrcholu je zasazena jehla, ukončená ostnatou koulí. Krytinou je pálená taška.

Budova je významným dokladem rozmachu areálu nově budovaného zámku v období pozdní renesance, kdy sloužila jako součást oddechového zázemí pro zámecké panstvo. Je také výrazným prvkem jihovýchodního panoramatického pohledu na areál zámku. Mimo to jde o zajímavou součástí historické místní lidové tradice – její název souvisí se skutečností, že byla označována za sídlo zemana Kolostůje, s nímž je spojováno objevení teplických pramenů.

Původní evidenční list památky:

Kolostůjovy věžičky vymezují východní stranu malého nádvoří zámku. Je to volně stojící obdélná budova o 5 oken. osách, v líci fasády zdobená sgrafit. bosáží a zastřešená 2 čtyřbok. jehlanci, které přecházejí ve štíhlé osmiboké jehlance-prejzy. Z nádvoří zámku budova přízemní, z vnějš. prostoru patrová; k objektu přiléhá barokní dvouramenné schodiště, které spojuje níže položený park s nádvořím zámku. Nádvoří nad schodištěm uzavřeno tepanými mřížemi.