Jirschova vila čp. 1348/10 v ulici Pod Doubravkou v Teplicích

U křižovatky ulic Pod Doubravkou a Josefa Suka v Teplicích stojí nepřehlédnutelný dům, Jirschova vila čp. 1348/10.

Na wiki:

Vila Gustava Jirsche, lidově též Dům s rytířem, je stavba v Teplicích, kterou si nechal postavit v roce 1900 (památkový katalog uvádí rok 1906) významný teplický architekt Gustav Adolf Jirsch jako své sídlo. Architekt použil směsici různých architektonických stylů – hlavním stylem domu je Heimatstil, jenž byl v severozápadních Čechách na počátku 20. století velmi populární, celkový vzhled budovy odkazuje na německou hradní architekturu, což dokládá mj. socha rytíře na pětadvacetimetrové věži domu. Jsou zde též znatelné vlivy secese – členění oken na západní fasádě, tvarování hrázdění, štuková výzdoba a okenní vitráže v interiéru budovy.

Budově dominuje 25 metrů vysoká věž s hrázděním na vrcholu, která je vidět z celého okolí.

Architekta Jirsche ke stavbě zřejmě inspirovala vila Schwarzer v polském Coselu (dnešní Kandřín-Kozlí), přičemž autoři knihy Teplice: architektura moderní doby 1860–2000 se domnívají, že vzhledem k podobnosti obou budov lze mluvit o plagiátu.

Budova stojí na rohu ulic Pod Doubravkou (dříve německy Schlossbergerstraße, v překladu Doubravská) a Josefa Suka (dříve Beethovenstraße, v překladu Beethovenova).

Web o Teplicích:

Vila na rohu ulic Pod Doubravkou a Josefa Suka s patrnými německými vlivy a lidovými motivy byla postavena v roce 1900 podle projektu teplického architekta Gustava Adolfa Jirsche. Byla zbudována v historizujícím stylu v rámci širší výstavby šanovského zahradního města, zaoblené tvary v hrázděném štítu poukazují i na vliv secese. Netradiční dominantu stavby představuje pětadvacetimetrová věž.

Dům je kulturní památkou:

Rodinná vila architekta Gustava Jirsche byla postavena roku 1906 a nese znaky tzv. Heimatstilu. Členitou hmotu vily doplňuje věž s hrázděním ve vrcholu, v jejím nároží je osazena postava rytíře. Vilu obklopuje zahrada a oplocení se zděnými sloupky.

Podle literatury byla inspirací pro architekta Gustava Adolfa Jirsche vila Schwarzer v polské obci Cosel (dnes Kędzierzyn-Koźle) – hovoří se dokonce o tom, že šlo o plagiát (viz HANZLÍK, Jan; ZAJONCOVÁ, Jana; HÁJKOVÁ, Lenka. Teplice: architektura moderní doby 1860-2000. 1. vydání, Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 12. 2016. 360 s. ISBN 978-80-85036-66-4. Kapitola Secese a Heimatstil, s. 64.).

Vila je zděná patrová budova členitého půdorysu s rizality a arkýřem. Rizality zakončují štíty s ozdobně tvarovaným hrázděním a dalšími dřevěnými prvky, okna mají výrazné členění různě provedenými příčlemi. Na rizalitu vstupního průčelí je i štuková výzdoba. Dominantou vily je vysoká hranolová věž, nahoře se zdobným hrázděním. Kolem vily se nachází zahrada, která má většinu plochy zatravněnou. Na severozápadě je u oplocení řada jehličnatých stromů. Na zahradě se dále nacházejí různé keře, zejména u oplocení, a také několik dalších stromů. Na uličních stranách vymezuje areál vily oplocení výrazného provedení s hranolovými sloupky, doplněnými tvarovanou zdí. Mezi sloupky jsou prkenná plotová pole.

Vila, doplněná zahradou a oplocením, je cenným a dobře dochovaným příkladem hodnotné reprezentativní architektury sloužící obytným účelům. Budova, dokládající rozvoj stavební činnosti v této části města kolem roku 1900, je rovněž výrazným prvkem urbanistické struktury dané lokality.

vila

Velká patrová vila z roku 1906 má bohatě členěná průčelí s hrázděnými štíty rizalitů. Dominantou stavby je vysoká věž s postavou rytíře v nároží a nahoře s hrázděním. Autorem návrhu je teplický architekt Gustav Adolf Jirsch.

Vila je zděná patrová budova členitého půdorysu. Severozápadní průčelí (do ulice Josefa Suka) má suterén oddělený plochou římsou. Uprostřed fasády se nachází rizalit. V přízemí má na levé straně menší, segmentově zakončené dvoukřídlé okno se záklenkem lemovaným širokou šambránou. Stejné orámování mají i úzké dveře, situované vpravo od okna a ukončené rovněž do segmentového oblouku. Jsou jednokřídlé dřevěné, v dolní části s výplní, členěnou dvěma protínajícími se diagonálami. Horní část je zasklená, opatřená zdobně tvarovanou mříží – stejně jako nadsvětlík, oddělený profilovaným poutcem. Vstup je přístupný po dvou kamenných schodech. Pravou stranu rizalitu vyplňuje trojstěnný arkýř. V každé stěně je prolomeno okno, které má nahoře segmentový tvar. Je dvoukřídlé, poutec odděluje horní část, členěnou dvěma svislými příčlemi a jednou vodorovnou, umístěnou v dolní čtvrtině. Okna mají plochou šambránu, která je nahoře širší. Střecha arkýře, krytá plechem, sahá do úrovně prvního patra, na obou rozích má nástavec s makovicí. V levé části prvního patra rizalitu je sdružené okno v šambráně, tvořené třemi segmentově ukončenými částmi. Rizalit vrcholí trojúhelným štítem, opatřeným ozdobně tvarovaným hrázděním a lemovaným dřevěnou konstrukcí s vyřezávanými motivy. Uprostřed štítu jsou tři obdélná okna vedle sebe, oddělená dřevěnými sloupky. Do pravé dolní části štítu zasahuje segmentově zakončené okno, situované nad střechou arkýře. Pod oknem je obdélné, na šířku orientované vpadlé pole, v němž je štukový reliéf s rozvilinami. Rizalit má sedlovou střechu, krytou drážkovými taškami. Vpravo od rizalitu je v přízemí široké okno, nahoře tvarované do segmentového oblouku, který lemuje šambrána. Širší střední část okna rozděluje vodorovná příčle na poloviny, užší boční jedna svislá a čtyři vodorovné příčle. Poutec, oddělující hořejšek, je u střední části okna situován výše, než u bočních. Horní úsek okna člení na bocích jedna svislá a tři vodorovné příčle, ve středu tři svislé a dvě vodorovné příčle. Pod oknem je profilovaná parapetní římsa. V prvním patře jsou dvě dvoukřídlá okna, zakončená do segmentového oblouku. Poutcem vymezený hořejšek má uprostřed na výšku situovaný šestiúhelník, doplněný třemi svislými a dvěma vodorovnými příčlemi. Dole je profilovaná parapetní římsa.

Do kouta, tvořeného rizalitem a levou částí severozápadního průčelí, je vložen dvoustěnný přístavek. Na jeho severozápadní straně je v přízemí segmentově zakončené okno, jehož záklenek lemuje široká šambrána. V prvním patře jsou dva úzké obdélné okenní otvory, jejichž špalety jsou v dolní čtvrtině okosené. Levý z nich je zazděný, v pravém je výplň – dole nečleněná, nahoře rozdělená do kříže. Stejné okno bylo i v horní části severovýchodní stěny přístavku, dnes je otvor zazděný. Umístěný je ve výrazně větším vpadlém obdélném poli, nahoře zakončeném do segmentového oblouku. Špaleta je v dolní části okosená, oblouk lemuje profilovaná šambrána. Stěna je nahoře zakončená do trojúhelného štítu, pokryté svisle kladenými prkny, dole tvarovanými do obloučků. V dolní části přístavku se nachází hlavní vstup do vily, přístupný po šesti kamenných schodech. Jde o jednokřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce. V dolní části mají výplň, členěnou dvěma protínajícími se diagonálami. Horní část je zasklená, chráněná zdobnou mříží se stylizovanými stonky s listy a květy. Tuto otvíravou část doplňují po obou stranách úzké boční části s výplněmi s plastickým dekorem. Nahoře a dole je obdélná, na výšku orientovaná výplň s bohatě tvarovanými rozvilinami, uprostřed čtvercová výplň se stylizovaným listovím. Profilovaný poutec se zubořezem odděluje prosklený nadsvětlík, jehož segmentový hořejšek lemuje profilovaná šambrána. Nadsvětlík má vnější mříž rovněž s listy a květy, avšak odlišného tvarování, než u vlastních dveří. Přístavek má pultovou střechu, krytou drážkovými taškami. Vstupní prostor kryje zděné zastropení, podpírané sloupem, který je umístěný na zídce vpravo od schodiště. Obě strany zastropení mají dole tvar segmentového oblouku, lemovaného šambránou. Nad obloukem na severovýchodní straně se nachází vpadlé, na šířku orientované obdélné pole, které dole sleduje tvar oblouku. Je v něm štuková obdélná, na šířku orientovaná kartuše, ve středu horní a dolní části s volutami. V kartuši je nápis „SALVE“, po stranách ji doplňují široké řasené pásky se zavinutými konci. Zastropení vstupu má pultovou stříšku, krytou drážkovými taškami. Štít na severozápadní straně zastropení kryje prkenné bednění.

Také severovýchodní průčelí má uprostřed rizalit. Ve stěně vpravo od něj jsou v přízemí i patře stejná okna jako vpravo od rizalitu na severozápadě. Vlevo od rizalitu je v přízemí i patře stejné okno, jako v patře vpravo od rizalitu, pouze v členění horní části chybí střední polygonální motiv. Trojstěnný rizalit má v přední stěně v přízemí i patře vždy tři okna vedle sebe. V přízemí jsou obdélná, dolní část je rozdělená vodorovnou příčlí na poloviny. Hořejšek, oddělený poutcem, má dvě svislé a dvě vodorovné příčle. Okna v patře mají dolní část stejnou, horní je nahoře zakončená do segmentového oblouku. Čtyři prohnuté příčle se svislou dolní částí doplňuje v dolní třetině příčle vodorovná. V bočních stěnách rizalitu je vždy po jednom okně, podobném jako ve stěně střední, avšak užším. Mezi přízemím a patrem je na všech stěnách rizalitu vysoký pás se štukovým reliéfem. Uprostřed střední stěny je stylizovaný štít, který na obou stranách přidržuje dětská polopostava. Je nahá, pouze klín kryje listoví, pokračující i na boční strany. Trup dolní částí směřuje na vnější stranu, nohy přecházejí v olistěné stonky. Pozdvižená vnější paže je ohnutá v lokti vedle těla, ruka přidržuje roušku, vedoucí za zády postavy. Vnitřní paže je rovněž zdvižená, předloktí a ruka, přidržující erb za horní část, směřují vzhůru. Hlava dítěte je nakloněná k vnějšímu rameni. Krátké vlasy jsou členěné do pramenů, z nichž výrazný je zejména ten uprostřed čela. Zbývající část reliéfu vyplňují bohatě stáčené olistěné stonky, z nichž jeden nese stylizovaný tulipánovitý květ. Obdobné motivy, avšak bez erbu a dětských postav, jsou i na bočních stěnách rizalitu. Rizalit vrcholí na střední stěně lichoběžníkovým štítem, opatřeným ozdobně tvarovaným hrázděním. Uprostřed štítu jsou tři okna vedle sebe, oddělená dřevěnými sloupky. Jsou obdélná, nahoře zakončená do lomeného oblouku a lemovaná dřevěnou šambránou. Rizalit má polovalbovou střechu, krytou drážkovými taškami. V jejím hřebeni je na přední straně zasazena hrotnice, ukončená makovicí. Jihovýchodní průčelí má v pravé části hluboký rizalit, ukončený lichoběžníkovým štítem s ozdobným hrázděním. Rizalit má polovalbovou střechu, krytou drážkovými taškami. Do rohu mezi něj a zbytek průčelí je vložena obdélná přístavba, která je v přízemí zděná a v patře dřevěná. V suterénní části jsou její stěny vykrojené do půlkruhu a vytvářejí tak vnitřní prostor. V přízemí vyplňují téměř celé stěny přístavby okna, členěná příčlemi. V jihovýchodní stěně tvoří okno čtyři části a zděným sloupkem oddělná pátá část vpravo, v jihozápadní dvě části. V patře tvoří přístavbu dřevěná konstrukce se zdobnými prvky, převážně zasklená. Přístavba má pultovou střechu. Vlevo od přístavby jsou dvě osy, vyplněné v přízemí i patře obdobnými okny jako jsou vpravo od rizalitu v patře severozápadní fasády.

Jihozápadní fasáda je velmi členitá. Má celkem tři rizality, přičemž směrem odprava jsou vždy více vystupující. Část stěny u západního nároží je bez otvorů, ve stěně u jižního nároží je jedna osa. V přízemí je zde oválné, na výšku orientované okénko, rozdělené čtyřmi prohnutými svislými příčlemi a ve středu dvěma vodorovnými nad sebou. V patře je obdobné okno jako v částech mimo rizality na ostatních průčelí. Poutcem oddělenou horní část člení dvě zprohýbané svislé příčle u osy otvoru a jedna vodorovná v dolní třetině. Stejné členění je i u menšího, výše situovaného okna s nedělenou dolní částí, které se nachází v pravé ose rizalitu prvního zprava. Pod ním v přízemí je obdobné okno jako v krajní ose prvního patra průčelí, avšak horní část, vymezená poutcem, je rozdělená na dvě vodorovné a čtyři svislé příčle. V levé ose tohoto rizalitu je v přízemí stejné okno jako v ose pravé, v prvním patře jsou pak dvoukřídlé dveře na balkón. Až na plnou dolní část jsou prosklené, jejich hořejšek nad poutcem má stejné členění jako u okna v pravé ose patra rizalitu. Dveře vedou na obdélný balkón s ozdobně provedeným mřížovým zábradlím. Svislé pruty, zpevněné nahoře a dole vodorovnými příčlemi se střídají s pruty konvexně prohnutými. Ve středu přední strany zábradlí je stvol s rozvinutým květem. Rizalit druhý zprava je velmi úzký. U styku s rizalitem třetím zprava je situováno úzké obdélné okénko s nečleněnou dolní částí a hořejškem rozděleným do rovnoramenného kříže. Rizalit třetí zprava má v přízemí široké okno, nahoře zakončené do segmentového oblouku. Nad oknem a pod ním je široká plochá šambrána. Okno tvoří tři části – širší střední je nečleněná, užší boční rozděluje jedna svislá a pět vodorovných příčlí. Profilovaný poutec odděluje trojdílný hořejšek. Střední úsek má dvě vodorovné a dvě svislé příčle, boční dvě vodorovné a jednu svislou. V prvním patře rizalitu jsou dvě stejná okna jako v osách první a druhé zprava v severozápadním průčelí. Rizalit zakončuje hrázděná nástavba s ozdobně tvarovanými dřevěnými prvky, v jejíž přední stěně jsou dvě dvoukřídlá okna vedle sebe. Nad okny se zvedá dřevěný trojúhelný štít. Rizalit a přilehlá část domu mají valbovou střechu, krytou drážkovými taškami. Stejnou krytinu má i sedlová stříška nad štítem. Vila v částech mimo rizality má valbovou střechu, krytinou jsou drážkové tašky. V jihozápadní straně střechy jsou nad sebou umístěny dva obdélné vikýře s pultovou střechou z drážkových tašek. Dolní je širší, jsou v něm dvě na šířku orientovaná okna vedle sebe. Horní je zhruba poloviční, s jedním oknem.

Na severozápadní straně je do střech zde se nacházejících částí vily zasazena vysoká hranolová věž. V její severozápadní stěně jsou dvě úzká obdélná okna, umístěná ve ven se rozevírající špaletě, dole okosené. Nižší dolní okno je nedělené, vyšší horní rovněž, avšak poutcem oddělený hořejšek je rozdělený do rovnoramenného kříže. Nároží věže jsou v této úrovni vyhloubená do niky, nahoře zakončené do špičky. Levá nika je prázdná, v pravé se nachází socha rytíře. Jde o čelně stojící mužskou postavou, oděnou do zdobně tvarované zbroje. Přední části nohou přečnívají z podlahy niky do prostoru. Rytíř má obě paže ohnuté v lokti před tělem, ruce drží za jílec široký meč, opřený hrotem o podlahu niky před rytířovýma nohama. Hlava, opatřená přilbou, je natočená k pravému rameni a mírně pozdvižená. V horní části niky se nachází plastická mušle (stejná mušle je i v prázdné nice). V jihozápadní stěně věže je pouze horní okno – stejného provedení jako na severozápadě. Výše se zvedá horní část s okny, která je hrázděná. V severozápadní a jihovýchodní stěně věže jsou uprostřed této hrázděné části dvě obdélná, na výšku orientovaná okna, umístěná vedle sebe. Tyto strany zakončuje lichoběžníkový štít, v jehož horní části je ve dvou středních polích hrázdění drobné okénko, nahoře tvaru segmentového oblouku. V severovýchodní a jihozápadní stěně věže je uprostřed obdélné okno. Věž má polovalbovou střechu, krytou drážkovými taškami.

zahrada

Vilu čp. 1348 obklopuje menší zahrada, tvořící oddechové zázemí obyvatel vily.

Zahrada se rozkládá na všech stranách vily. Většina její plochy je zatravněná, na severozápadě je u oplocení řada jehličnatých stromů. Na zahradě se dále nacházejí různé keře, zejména u oplocení, a také několik dalších stromů.

Zahrada je významným doplňkem vily, majícím především oddechovou a rekreační funkci pro uživatele objektu. Zároveň je součástí vnějšího vzhledu areálu vily.

oplocení

Původní secesní oplocení se skládá se z podezdívky a kvádrovitých sloupků, společně tvořících stlačené oblouky, do nichž jsou vsazena pole dřevěného plaňkového plotu. Oplocení se nachází na uličních stranách areálu.

Oplocení má dole nízkou podezdívku, jejíž líc je vyskládaný z kamenů nepravidelných tvarů, horní část tvoří svisle vedle sebe kladené cihly. V podezdívce jsou zapojené zděné omítnuté hranolové pilíře, dole sahající až k chodníku. Nahoře jsou na straně do ulice výrazně zaoblené, na protější pouze lehce. Pilíře spojuje zděná omítnutá zeď, nad podezdívkou nízká a směrem k pilířům se konkávně zvedající a sahající pod hořejšek pilířů. Ve vymezených polích je plot, tvořený prkny, spojenými nahoře a dole vodorovnou příčlí. Horní část prken je seříznutá do tvaru negativně kopírujícího oblouk zdi nad podezdívkou. Na pravém konci severozápadní části oplocení a rovněž na pravém konci severovýchodní strany je pilířová brána s brankou s novodobými vraty a vrátky.

Oplocení je funkčním doplňkem vily a díky svému provedení zároveň výraznou součástí vnějšího vzhledu areálu.

Původní evidenční list památky (bez záruky, strojopis je takřka nečitelný):

Dvoupatrová vila s kombinovanou sedlovou a valbovou střechou. Hlavní vstupní průčelí je členěno hlubokým rizalitem na tři části, přičemž vlastní vstup je v pravé části průčelí kryt střechou. Parapetní část rizalitu je zdobena reliéfem s heraldickým znakem a květinovým motivem. Pohledově se nejvíce uplatňuje průčelí do Sukovy ulice s rizalitem, vikýřem a věží. Rizality jsou v patře z hrázděného zdiva, věž hrázděná s postavou romantického rytíře v nárožním výklenku s polovalbovou střechou. Celý objekt je oplocen původním secesním plotem.