Meteorologický sloup v Sadech Československé armády v Teplicích

V Sadech Československé armády v Teplicích na okraji prostranství před Šanovskou mušlí stojí poněkud problematický sloup.
Nejen mapy.cz o něm totiž tvrdí, že jde o jubilejní pomník Josefa II.

Kdo ví, odkud se některými zdroji citované info vzalo:

Již za svého života požíval císař Josef II. velké popularity a to díky reformám tehdejší společnosti. Zrušil nevolnictví, vydal toleranční patent a zasadil se o občanskou rovnoprávnost. Při svých inspekčních cestách několikrát navštívil Teplice. Při příležitosti stého výročí návštěvy císaře Josefa II. v Teplicích nechalo město postavit v šanovském parku /dnes sady Čs. armády/ pomník. Pomník byl nedávno zrestaurován.

V Teplicích opravdu pomník Josefa II. býval, ale zcela jinde (a dnes z něho zbylo minimu). O žádném jiném pomníku Google není schopen najít – nejspíš proto, že tento sloup je ze zcela jiné doby a jiného účelu:

Pravděpodobně nejstarší kamenný meteorologický sloup na území Čech, Moravy a Slezska. Vznikl někdy po roce 1860 v teplickém Šanovském parku (Sady Čs. armády). Objekt není vybaven meteorologickými přístroji.

Podrobněji:

Pravděpodobně za jeden z nejranějších meteorologických sloupů na území tří historických českých zemí – Čech, Moravy a Českého Slezska lze považovat teplický kamenný sloup, který stále
můžeme obdivovat v centrálním lázeňském parku, v místech častých procházek jak lázeňských hostů, tak i obyvatel Teplic. Asi 3 m vysoký tesaný kvádr je bez přístrojů a nachází se v Šanovskémparku, resp. v Sadech československé armády.

Objekt vznikl již někdy po roce 1860. V roce 2011 se dočkal opravy vzhledu. Restaurátorské práce provedla stavební a štukatérská firma Martin Černý – MEANDR.

Letitý sloup v Teplicích byl svědkem mrazivých Vánoc a také ničivých povodní, jak oznamuje následující text. „K době častých mrazivých a zasněžených Vánoc patřila druhá polovina 19. století.S krutými mrazy se setkáváme také roku 1864 a 1870. Těsně před Vánocemi roku 1886 postihlo Teplice zase v důsledku působení tlakové níže katastrofální sněžení. Mnohé vlaky tehdy zůstalyvězet zapadlé ve sněhu a s nimi i cestující jedoucí strávit svátky klidu a pohody. V roce 1897 se při dvoutýdenních deštích vylila voda z Bystřice daleko z břehů a způsobila velké škody. Přívaly vodtehdy nejvíce postihly oblast Dubí, kde rozervaly silnici, poškodily nádraží s okolím, strhly množství mostů, zpustošily řadu domů a vyžádaly si též lidské oběti na životech. Tehdy došlo i k podemletí tramvajové trati do Dubí, na níž byla doprava přerušena po dobu dvou týdnů. Bystřický potok navíc přinesl nánosy sutě jak do Trnovan, tak do lázeňského Šanova. Podle historickýchsvědectví byly také staré Kamenné a Štěpánovy lázně zavaleny bahnem až do výšky dvou metrů. Když voda zalila ulice U Nových a U Hadích lázní včetně šanovského sadu, museli lázeňské hosty evakuovat na loďkách“

Vznik po roce 1860
Rekonstrukce 2011
Celokamenná konstrukce
Rekonstruovaný

Na území lázeňského města Teplice byly v minulosti tři meteorologické sloupy. Do dnešní doby se dochovaly dva. Druhý zachovaný pochází pravděpodobně ze začátku minulého století
a třetí, již neexistující, z konce čtyřicátých let 20. století.