Dům čp. 72/1 v Lázeňské ulici v Teplicích – Zlaté slunce

Na severovýchodním okraji Mírového náměstí v Teplicích v Lázeňské ulici stojí fronta lázeňských domů, z nichž první je čp. 72/1, zvaný Zlaté slunce.

Dům je kulturní památkou (součást areálu lázní Beethoven):

Nárožní dvoupatrový klasicistní dům se sedlovou střechou s volskými oky, s průčelím členěným pilastry s římsami a s obdélným portálem, u něhož znak s nápisem Zlaté slunce a pamětní deska připomínající, že v r. 1812 v domě bydlel L. van Beethoven.

Všechny domy čp. 72-76 v jedné řadě proti Městským lázním (Pravřídlu) lehly popelem při velkém požáru města 1. 6. 1793 – domy v klasicistní podobě zde byly postaveny hned v první vlně staveb po požáru.

Lázeňský dům čp. 72, zvaný Zlaté slunce, je součástí komplexu dvanácti lázeňských objektů, doplněných kotelnou, krytým dvorem a parkem, dnes nazývaného Beethoven. Jde o dvoupatrový zděný řadový dům, jehož tři křídla tvoří půdorys zhruba odpovídající písmenu U.

Dům, zasazený do terénu, je situovaný na nároží Lázeňské ulice a Zámeckého náměstí. Jihovýchodní průčelí (do Lázeňské ulice) je čtyřosé, přičemž v ose druhé zleva je v prvním a druhém patře sdružené okno. Dolní část stěny chrání sokl. V krajní pravé ose přízemí je okno, které je situováno výše, než ostatní okna přízemí, jinak je ale stejné – dvoukřídlé, zasazené ve špaletě, s křídly, rozdělenými vodorovnou příčlí na poloviny a s poutcem oddělenou dvoukřídlou horní částí. Kolem okna je šambrána, směrem vně se rozšiřující a asymetricky prodloužená na dolní straně. Po obou stranách okna se nachází lizéna, sahající po mezipatrovou římsu. V ose druhé zprava je vstupní otvor, lemovaný lizénami. Dveře jsou novodobé dvoukřídlé dřevěné, rámové konstrukce, s prosklenou horní částí. Ve zbývajících dvou osách přízemí jsou stejná okna jako v pravé ose. Jejich šambrána se zvýrazněným vnějším okrajem, má dolní a horní část užší, než boky. Po obou stranách oken je jednoduchý pilastr se soklovou patkou a s prostou hlavicí, oddělenou tenkou profilovanou římsou. Nad okny je průběžná profilovaná římsa, přecházející vlevo na sousední stěnu a vpravo končící u lizény vlevo od okna v pravé krajní ose. Všechny osy v prvním a druhém patře odděluje stejný pilastr, jako je v přízemí. Stejná jsou také okna, avšak šambrána má odchylku – nahoře je širší, než u oken v první a druhé ose zleva v přízemí. V ose druhé zprava je okno sdružené, tvořené dvěma částmi. V prvním patře se nahoře a dole nachází mezipatrová římsa – dolní je užší a profilovaná, horní širší a spíše plochá. Obě, stejně jako nadokenní římsa přízemí, přecházejí na vedlejší stěnu. Římsa mezi přízemím a první patrem na pravé straně neobvykle přechází bez přerušení v římsu pod okny v prvním patře na vedlejším lázeňském domě čp. 73, zvaném Zelený kříž. Jihovýchodní stěna vrcholí profilovanou hlavní římsou.

Na fasádě přízemí je vlevo od vstupu umístěná pamětní deska s nápisem: „V TOMTO DOMĚ / ZVANÉM / ZLATÉ SLUNCE / BYDLEL V ROCE / 1812/ LUDWIG VAN / BEETHOVEN“.

Podobně jako průčelí do ulice Lázeňské je členěná i čtyřosá jižní stěna do Zámeckého náměstí, která se mírně zalamuje mezi osou druhou a třetí zleva. Dolní část fasády je opatřena soklem, který má díky terénu tři díly. V osách první a druhé zleva je sdružené okno, ve zbývajících dvou osách okno samostatné. Okna jsou stejná jako na jihovýchodě. U os přízemí první a druhé zprava je podobná šambrána jako u přízemního okna jihovýchodního průčelí v ose první zprava. Vpravo a vlevo od okna v pravé ose je lizéna, sahající pod profilovanou nadokenní římsu, která sem přechází z jihovýchodní strany. Vlevo od okna v ose druhé zprava je lizéna vyšší, končící až pod mezipatrovou římsou. Sdružená okna ve zbývajících osách přízemí mají společnou šambránu. Nahoře a po stranách se směrem ven rozšiřuje, mezi okny je plocha členěná vodorovnými vruby. Mezi těmito osami a u styku s vedlejším domem je lizéna, vedoucí pod mezipatrovou profilovanou římsu. Úroveň prvního a druhého patra je členěná stejně, jako na jihovýchodní straně. Průčelí zakončuje profilovaná hlavní římsa. Na severovýchodě je díky tomu, že vedle stojící dům je nižší, viditelná část severovýchodní stěny. Je zakončená do trojúhelného štítu a bez členění a otvorů. Podobně je tomu i na volné protější straně. Dvorní fasády jsou jednoduché, členěné jednotlivými okenními otvory a dveřmi. Severní křídlo, připojené k vedlejšímu domu, má střechu pultovou, zbývající části domu střechy sedlové. Krytinou jsou bobrovky. Na uličních stranách jsou ve střeše zasazené velké vikýře tvaru volských ok, které vyplňují téměř celé šíře střech. V přední stěně mají vikýře okno, které je menší obdobou oken na průčelí. Okna jsou dole zapuštěná do střechy. Na jihovýchodní straně jsou čtyři, na jižní straně pak tři.

Hodnotný objekt, postavený v roce 1795, je dokladem obnovy objektů teplického lázeňství na konci 18. století po požáru; jde o součást cenného komplexu lázeňských budov, situovaných severovýchodně od Zámeckého náměstí, který je výrazným prvkem urbanistické struktury historického jádra města.