weby pro nejsevernější čechy

Stará radnice na Krakonošově náměstí v Trutnově

Na severní straně Krakonošova náměstí v Trutnově v ústí Horské ulice stojí budova staré radnice.
Městský web:

Jak se dozvídáme z unikátní kroniky trutnovského měšťana Simona Hüttela, po velkém požáru města v roce 1583 byla na severní straně dnešního Krakonošova náměstí postavena nová radniční budova, ve které v květnu 1595 poprvé zasedala městská rada. Na původní renesanční podobu radnice upomíná její boční fasáda se sgrafitovou výzdobou, obnovená v 80. letech 20. století. Vznikla na základě objevu sgrafitové výzdoby na radniční budově v roce 1925. Vzhled radnice se ovšem jinak mnohokrát změnil, a to především vlivem rozsáhlých požárů, které ji velmi výrazně poškodily.

Současná podoba radnice je výsledkem rozsáhlé přestavby po posledním katastrofálním požáru města v roce 1861, který ji silně poškodil. Průčelí bylo v roce 1862 upraveno ve stylu anglikánské novogotiky podle návrhu Františka Schmoranze. K radnici také tehdy byla přistavěna štíhlá novogotická věž s hodinami, která se stala novou dominantou náměstí. Využití radniční budovy bylo v 19. století opravdu široké. Původně totiž fungovala nejen jako zasedací sál městské rady, ale i jako vězení a četnická stanice. V letech 1898 a 1924 byla věž radnice opravována. Dílčích oprav se budova dočkala i po druhé světové válce. Zásadní rekonstrukce, při níž byla změněna i vnitřní dispozice, ovšem proběhla až v 80. letech 20. století. Od jejího dokončení slouží radnice se svou reprezentační obřadní síní zejména ke slavnostním příležitostem. V jejím přízemí se pořádají také krátkodobé výstavy. V původních renesančních sklepeních je provozována restaurace. Poslední rozsáhlejší opravou prošla novogotická část radnice v letech 2006–2009, při ní byla s náklady okolo 3 mil. Kč obnovena původní barevnost a doplněny chybějící ozdobné a reliéfní prvky fasády. V roce 2016 byla dokončena rekonstrukce restaurace, která využívá sklepní prostory Staré radnice. Poslední větší úpravou prošlo v roce 2019 turistické informační centrum, které sídlí ve spodní části Staré radnice.

Infocentrum Trutnov:

Trutnov měl svou radnici již od konce 16. století. V roce 1861 ji však, jako většinu domů na náměstí, zachvátil požár a tak musela být původní renesanční budova vystavěna znovu, tentokrát ve stylu novogotickém, podle návrhu F. Schmoranze. Přidána jí byla navíc štíhlá věž.

Při opravách radnice v roce 1925 byla na její boční straně objevena původní sgrafitová výzdoba, která byla obnovena během další rekonstrukce v 80. letech 20. století.

V průběhu 19. a 20. století sídlily v budově radnice různé instituce. Fungovaly zde úřadovny městské samosprávy, vězení i četnická stanice. Až v roce 1987 se tato budova opět vrátila ke svému původnímu účelu a její reprezentační prostory jsou využívány při slavnostních příležitostech.

Při Dračích slavnostech, začátkem května, je na radniční věž slavnostně zavěšována plastika draka, symbolu města, jako připomínka mytických počátků města Trutnova. Visí zde každoročně od jara do podzimu, kdy je slavnostně sundána a uložena do trutnovského podzemí, kde vyčkává na své opětovné vyzdvižení.

Budova je kulturní památkou:

Významná městská architektura dominující celému náměstí. Budova je hodnotným dokladem architektonického i urbanistického vývoje zástavby města. Z historického hlediska je dokladem městské samosprávy, čímž významnou měrou souvisí s dějinami města.

Pozdně gotická až renesanční, pseudogoticky upravená nárožní jednopatrová obdélná budova s podloubím, nárožním arkýřem a štítem, situovaná na hloubkově orientovaném městišti (uprostřed severní strany náměstí). Podloubí otevřené do náměstí třemi lomenými oblouky na pilířích, sklenuto křížovými klenbami se štukovými žebry a jehlancovými konzolkami. Hlavní průčelí (obrácené do náměstí) je historizující, s bohatým pseudogotickým dekorem. Uprostřed patra je balkón a po jeho stranách po dvou obdélných oknech. Na nároží je věžovitý arkýř. Průčelí je ukončeno štítem a cimbuřím. Západní průčelí je rekonstruované podle původních zbytků. Je pokryté renesanční rustikou. V podloubí je v ose budovy obdélný pozdně gotický vstupní portál.

Původně radnice, dnes slouží potřebám městského úřadu – turistické informační centrum, fotoateliér, příležitostné výstavní prostory apod. V přízemí zadního traktu v ulici Horská vinárna s restaurací.

  • po 1563 – vznik
  • 1591 – přestavba
  • 1862 – přestavba
  • 2006 – oprava (obnova vnějších poškozených fasád, restaurování kamenných prvků, výmalba podloubí)
  • 2007 – 2008 – oprava (vybourání novodobé příčky ve sklepním prostoru)

Původní evidenční list památky 1:

Rohový dům náměstí Stalingradského a Gottwaldovy třídy, jednopatrový se sedlovou střechou, lomenou do pravého úhlu, krytou eternitem v levém rohu s věží. Původní gotická stavba pochází z r. 1592 a byla několikrát přestavována. Dnešní vzhled pochází z r. 1862. Průčelní zeď je nesena třemi gotickými oblouky s hřebínkem. Nad krajními oblouky jsou vždy dvě okna pravoúhlá. Střední pilíře mají vysazený užší pilíře, nesoucí balkon s kamenným zábradlím gotických kružeb. Balkon má dva lité sloupy, které celkem nesou tři gotické oblouky. Balkon zasahuje vzadu do místnosti, ve které je oddělen dřev. stěnou o dvou oknech a dveřích. Nad balkonem přechází zeď do trojstupňového štítu s cimbuřím. Ve stěně kulaté okno gotické kružby a nad ním městský znak. Jak pilíře, tak i okna mají nadpražní římsy. Okna jsou pravoúhlá. Zeď je ukončena cimbuřím. Věž je třístupňová zužující se. V dolení části pamětní deska o osvobození Rudou armádou. Nad ní gotické okno, které je i v druhé části, třetí část přechází do štítu, kde jsou ciferníky hodin. Střecha věže vysoká, krytá břidlicí. Boční stěna je dvoudílná. Přední část přechází do gotického štítu, stupňovitého se 4 okenními osami, z pravého kraje got. portál (vchod do věznice). Zadní levá část má 10 oken. os, dolení malá okénka, byla z cel věznice. Ve výši stropu přízemí, římsa (ve výši balkonu). Na zdi část zachovalého sgrafita z doby renes. Vlastní portál na levé části podloubí, neseného kříž. klenbou s hřebínkem. Schodiště osvětlené okny got. kružeb. Chodby klenuté hřebínky.

Dříve byla radnice sídlem městských úřadů, po roce 1945 sídlem lidosprávy. Nyní jest sídlem komunál. podniků (kanceláře). V roce 1958 byla radnice celá opravena a omalována žlutě (imitován byl pískovec).

Původní evidenční list památky 2:

Pozdně gotická až renesanční, pseudogoticky upravená nárožní jednopatrová obdélná budova s podloubím, nárožním arkýřem a štítem, situovaná na hloubkově orientovaném městišti uprostřed severní strany náměs­tí. Podloubí otevřené do náměstí třemi lomenými oblouky na pilířích je sklenuto křížovými klenbami se štukovými žebry a jehlancovými konzolkami. Hlavní průčelí obrácené do náměstí je historizující, s bo­hatým pseudogotickým dekorem. Uprostřed patra je balkón a po jeho stranách po dvou obdélných oknech. Na nároží je věžovitý arkýř. Průčelí je ukončeno štítem a cimbuřím. Západní průčelí je nově rekonstru­ované podle původních zbytků. Je pokryté renesanční rustikou. V podloubí je v ose budovy obdélný pozd­ně gotický vstupní portál. V přízemí je ve střední ose chodba sklenutá křížovými klenbami se štukovými žebry a jehlancovými konzolkami s čabrakami. Po pravé straně chodby jsou místnosti sklenuté valenou půlkruhovou klenbou. Po levé straně je prostor sklenutý na střední pilíř, se dvěma poli křížové klenby s hřebínky, konzolkami a čabrakami a dvěma poli segmentové klenby. Střed přízemí je z větší části plochostropý. Vzadu na západní stěně jsou místnosti klenuté plackami a valenými klenbami s výsečemi.

V patře za plochostropým krytým balkónem je přes celou šíři hlavního průčelí plochostropá síň. V arkýři je placková klenbička. Za síní je jiný příčně situovaný prostor tvořící dvojlodí. Klenba s hřebínky a konzolami s čabrakami spočívá na třech pilířích, z nichž dva jsou hranolové a jeden šestiboký s geomet­rickou výzdobou. Schodištní prostor ve střední části patra je sklenut plackovou klenbou. Zbytek patra je plochostropý. Celý interiér je radikálně modernizován.

Pozdně gotické jádro přestavěno po r. 1591 C. Valmadim. V r. 1862 radnici pseudogoticky upravil J. Novotný.

Tagy