Fuchsova vila v Kraslicích

V křižovatce ulic Dukelská a Rybná v Kraslicích stojí Fuchsova vila, dnes sídlo městské knihovny.
Wiki:

Fuchsova vila (rovněž Vila továrníka Wilhelma Fuchse) v Kraslicích je secesní stavba z počátku 20. století. Nachází se jihovýchodně od centra města nad levým břehem říčky Svatavy v Dukelské ulici. Budova je využívána jako městská knihovna. Je chráněna od roku 2012 jako kulturní památka.

Honosnou reprezentativní vilu v těsné blízkosti tehdejší továrny na strojní výšivky vyprojektoval karlovarský architekt Otto Steinl. Jeho první navrženou budovou v Kraslicích byla rodinná Breinlova vila, postavená v roce 1903. Fuchsovu vilu nechal pro sebe a svoji rodinu postavit významný a bohatý kraslický továrník Wilhelm Fuchs z rodiny známých textilních podnikatelů. Jeho otec Johann instaloval v Kraslicích v roce 1862 první vyšívací stroj. Wilhelm vystudoval reálku v Praze a vyšší tkalcovskou odbornou školu v Brně. Od svého otce převzal spolu se svými bratry Janem a Josefem fabriku, která dále vyráběla textilní výšivky pod názvem Johann Fuchs Söhne, po spojení s Josefem Meindlem a Ferdinandem Horném pod názvem firma Fuchs, Meindl a Horn.

Po smrti Wilhelma Fuchse v roce 1910 přešla vila do majetku firmy Fuchs, Meindl a Horn. Od roku 1928 byla v držení rodiny Kreyových. Po druhé světové válce byla vila zkonfiskována a přešla do správy místního národního výboru. Později byla do vily umístěna mateřská škola. Objekt prošel v roce 1998 rekonstrukcí. Od roku 2004 sídlí ve vile městská knihovna a objekt je majetku Města Kraslice.

Samostatně stojící objekt romantizující secese byl postaven ve své době v oblíbeném Heimatstilu. Objekt si zachoval kvalitní původní dispozici i původní detaily a dochoval se v téměř nezměněném původním stavu, bez degradujících stavebních úprav. Starobylost zvýrazňuje mohutný sokl z bosovaného zdiva, použitého místy i ve fasádě. Vila má tři nadzemní podlaží, nejvyšší v podkroví.

Stavba je členěna četnými rizality, arkýři, balkony a lodžiemi. Na první pohled zaujmou iluzivní hrázdění a dřevěné vyřezávané konstrukce, umístěné zejména ve fasádách a na štítech. Hlavní průčelí se člení na centrální křídlo, ve štítu s půlkruhovým oknem, završené věžičkou s korouhví a severozápadní nároží s polygonálním arkýřem, zastřešeným plechovou helmicí. Zadní část průčelí vyplňuje rizalit s hrázděným patrem. Odskok od hlavního průčelí je vyplněn dřevěným zádveřím s jedním rohovým hranolovým sloupem. Objekt je zastřešen valbovými střechami s plechovou krytinou.

Hlavní vstup do objektu je přístupný přes krátké kamenné schodiště. Nachází v rohu mezi centrálním rizalitem a zbytkem objektu. Vstup je chráněn krytým polygonálním arkádovým zádveřím s trojicí arkád.

Za hlavním vchodem se nachází malý vestibul, který pokračuje do centrální, dřevěným deštěním zdobené schodišťové haly. Velké okno nad schodištěm osvětluje prostor haly. Původní stavební plány vily se nedochovaly, přesto se dá přibližně určit účel jednotlivých místností. Z centrální haly v přízemí byly přístupné reprezentační místnosti, možná salony a pracovna. Dá se předpokládat, že v suterénu byly sklepy a různé provozy, například prádelna, možná kuchyně. Dřevěným schodištěm s vyřezávaným zábradlím byly přístupné místnosti v patře. Jednalo se nejspíš o ložnice. Malé pokojíky se nacházely v podkroví. V interiéru se dochovalo mnoho původních prvků a konstrukcí, například dřevěná schodiště, dřevěná obložení stěn, malované okenní výplně s kováním, kachlová kamna a štuková výzdoba. Rovněž původní jsou veškeré dveře a jejich zárubně, v jídelně imitace kazetového stropu s volutovým fabionem po obvodě a rozetou uprostřed.

Vila je kulturní památkou:

Vila ve stylu romantizující secese, postavena dle projektu architekta Otto Stainla na počátku 20. století. Objekt má dvě nadzemní podlaží s obytným podkrovím a sklep. Objekt je postaven na bosovaném soklu. 1. NP je částečně hrázděné s věžicemi.

Samostatně stojící vila ve stylu romantizující secese byla postavena dle projektu architekta Otto Stainla. Objekt má dvě nadzemní podlaží s obytným podkrovím a sklep. Budovu zvýrazňuje mohutný sokl z bosovaného zdiva, které místy vystupuje rovněž do fasády a evokuje romantickou starobylost. Hlavní (západní) průčelí je rozčleněno centrálním křídlem se štítovou orientací. Na hřeben sedlové střechy tohoto křídla je osazena polygonální věžička s korouhví. Plocha štítu je zdobena iluzivním hrázděním vytvářející secesní dekor rámující centrální půlkruhové okno. Severozápadní nároží je akcentováno polygonálním arkýřem s horní částí dekorativně hrázděnou, který je zastřešen helmicí. Mezi arkýřem a středním křídlem je ve zvýšeném přízemí vložena lodžie a v patře balkón se secesně pojednaným dřevěným zastřešením a předsazenou nakoso postavenou levou částí, která je samostatně zastřešena jehlancovitou stříškou. Zadní polovinu severozápadního průčelí vyplňuje rizalit s hrázděným patrem předstupující na hloubku jedné osy. Půdorysný odskok směrem k hlavnímu průčelí je vyplněn dřevěným zádveřím s jedním zděným pilířem v severozápadním koutu. Zádveří je situováno na terase tvořící součást bosovaného soklu, která je přístupná kolmo posazeným schodištěm. K pohledově pravé části centrálního křídla je připojen další trakt ustupující na hloubku dvou okenních os za čáru hlavního průčelí. Do takto vzniklého výklenku je vloženo polygonální zádveří otvírající se trojicí arkád. Střední vstupní arkáda je přístupná nakoso přistavěným schodištěm. Budovy jsou zastřešeny valbovými střechami s měděnou krytinou. Východní (zadní) průčelí je členěno zadním štítem centrálního traktu mírným půdorysným odskokem. V patře objektu se uplatňuje pohledové hrázdění (kromě centrální části, kde je použit rostlinný motiv rámující řadu sdružených oken). Při výzdobě fasád a interiéru budovy je hojně využíváno vegetabilních a rustikálních motivů.

Objekt architektonicky velmi kvalitní s původní dispozicí, hmotou a materiály, kvalitně dochovanými detaily, velkou vypovídací hodnotou. Patří k naprosto nedoceněné unikátní architektuře pohraničí! Vila byla vystavěna pro výrobce hudebních nástrojů pro továrníka Wilhelma Fuchse. Je dokladem mohutného rozmachu města Kraslic na poč. 20. stol., kdy byl počet obyvatel 3x větší než dnes (až 16000). Objekt se podařilo díky izolovanosti městečka u státní hranice dochovat ve zcela nezměněném původním stavu, bez degradujících stavebních úprav. Vystavěn karlovarským architektem Otto Stainlem, jehož vily patří též ke skvostům v městské památkové zóně Karlovy Vary.

Prohlášení za památku:

Slavné vily Karlovarského kraje:

Druhá vila projektovaná Ottou Steinlem v Kraslicích patřila podnikateli Wilhelmu Fuchsovi, který reprezentoval další významné odvětví kraslického průmyslu – textilní výrobu. Fuchs patřil do rodiny známých textilních podnikatelů. Jeho otec Johann zavedl v Kraslicích v roce 1862 první vyšívací stroj. Wilhelm po vystudování reálky v Praze a vyšší tkalcovské odborné škole v Brně převzal spolu se svými bratry Janem a Josefem po svém otci podíl v textilní firmě Johann Fuchs Söhne. Ta se zabývala výrobou textilních výšivek. V roce 1881 se bratři Jan a Wilhelm Fuchsovi spojili se svým zetěm Josefem Meindlem a Ferdinandem Hornem a vznikla firma Fuchs, Meindl a Horn zabývající se textilní výšivkou. Vila Wilhelma Fuchse byla postavena roku 1904 v dnešní Dukelské ulici v těsné blízkosti jeho textilní fabriky. Stejně jako dům pro A. R. Breinla byla Otto Steinlem navržena v romantickém secesním duchu. Mohutná rozložitá stavba vily je opět pročleněna četnými rizality, arkýři, balkony a lodžiemi. Ještě více než na předchozí stavbě je patrná inspirace místní hrázděnou architekturou. Na štítech se uplatňují bohatě vyřezávané dřevěné konstrukce, fasády jsou dekorovány iluzivním hrázděním. Budovu zvýrazňuje mohutný sokl z bosovaného zdiva, které místy vystupuje rovněž do fasády a evokuje romantickou starobylost. Hlavnímu uličnímu průčelí dominuje centrální rizalit. Plocha štítu je zdobena hrázděním vytvářejícím secesní dekor rámující centrální půlkruhové okno. Severozápadní nároží vily je akcentováno polygonálním arkýřem s helmicí. Hlavní vstup do objektu je umístěn do rohu mezi centrální rizalit a zbytek stavby. Vchod je chráněn krytým zádveřím ve formě arkády. Při výzdobě fasád je hojně využíváno vegetabilních a rustikálních motivů. Také základní dispoziční schéma vily je shodné s předchozím objektem a vychází z tehdy moderních vlivů. Zvýšenému přízemí dominuje centrální schodišťová hala, která je zdobena dřevěným deštěním. Halu osvětluje rozměrné okno s malovaným rostlinným motivem umístěné nad schodištěm. V přízemí jsou kolem centrální haly rozmístěny po třech stranách jednotlivé pokoje. Do patra vede dřevěné schodiště s vyřezávaným zábradlím se secesním dekorem. V horním patře je situace rozložení pokojů obdobná. V některých místnostech v přízemí i patře jsou dochována kachlová kamna a štukové stropy s jemným vegetabilním dekorem. V interiéru je dochována řada původních uměleckořemeslných prvků a konstrukcí. Po smrti Wilhelma Fuchse přešla vila do vlastnictví firmy Fuchs, Meindl a Horn. Od roku 1928 je v držení továrnické rodiny Kreyových, kterým patřila barvírna a bělírna v Kraslicích. Po znárodnění připadl objekt do správy místního národního výboru, který zde umístil mateřskou školku. Vila Wilhelma Fuchse prošla před několika lety citlivou rekonstrukcí. V současné době zde sídlí městská knihovna.

Český rozhlas Karlovy Vary:

Kraslice patřily na přelomu 19. a 20. století mezi nejdůležitější průmyslová města u nás. Kromě hudebních nástrojů se zde vyráběly dětské hračky a také textilní výrobky. Město bylo v té době plné továren, dílen a obchodů a svá honosná sídla si ve městě budovali i bohatí továrníci. To je případ i krásné secesní vily v Dukelské ulici.

Postavit si jí nechal Wilhelm Fuchs – významný kraslický továrník, patřil do rodiny známých textilních podnikatelů, jeho otec Johann zavedl v Kraslicích v roce 1862 první vyšívací stroj.

Jedná se o secesní budovu ve stylu cottage. Architekt Otto Steinl původem z Teplic, v Kraslicích postavil i vilu průmyslníka Antona Richarda Breinla. Navrhl i budovu spořitelny v Karlových Varech a spořitelnu v Trnovanech. Interiéru vily vévodí centrální schodišťová hala, kterou osvětluje rozměrné zdobené okno. Reprezentativní prostory jsou umístěné převážně v přízemí kolem haly: salónky, jídelna, nacházela se tam i pracovna továrníka Fuchse. V některých místnostech se dochovala řada původních prvků: kachlová kamna, dřevěné obložení stěn a zdobené štukové stropy. Do patra vede dřevěné schodiště s vyřezávaným zábradlím se secesním dekorem.

Po smrti Wilhelma Fuchse vilu získala další továrnická rodina – Kreyovi, kterým patřila barvírna a bělírna v Kraslicích. Po znárodnění zde sídlil národní výbor a mateřská školka. V roce 2003 prošla vila rekonstrukcí a nachází se v ní městská knihovna.