Dům kultury Ostrov

Východní stranu Mírového náměstí v Ostrově uzavírá monumentální budova místního Domu kultury.
Ostrov. Pro mne pořád nad Ohří, byť už tomu tak dávno není. Město, které má minimálně dvojí tvář – na jedné straně historické centrum, plné nejrůznějších památek, na opačném pólu zářný příklad SoReLy v architektuře, kdy člověk pochybuje, že je v západních Čechách. A mezi geometrickou bytovou výstavbou se širokými bulváry podivné prázdné náměstí, které pocitově přecházíte půl dne, na jehož konci trčí pozoruhodný úkaz…

Wiki:

Dům kultury v městě Ostrov u Karlových Varů je víceúčelový kulturní dům, který byl postaven v letech 1954–1955 jako součást a hlavní budova nového konceptu socialistického zahradního města Ostrov.

Podle osově a středově symetrického urbanistického plánu stojí kulturní dům na východní straně tehdy nového Mírového náměstí se dvěma kašnami, na severní a jižní straně náměstí stojí osově proti sobě symetrické bloky obytných domů, otevřené tzv. čestným dvorem do náměstí. Severně a východně od kulturního domu za Tylovou ulicí jsou parky, jež dotvářely ideu socialistického zahradního města.

Ak. arch. Jaroslav Krauz (1908-1991) a Ing. arch. Josef Sedláček projekt vypracovali jako socialistický závazek v rekordně krátkém čase v roce 1953

Nad průčelím se nachází sousoší tří postav v nadživotní velikosti, k jehož vytvoření byl přinucen akademický sochař Jaroslav Šlezinger, vězněný ve Vykmanově. Na vlysu římsy pak reliéfy: znak města Ostrova, emblémy divadla (masky Tragédie a Komedie) a hudby (lyra).

Pro interiéry akademický sochař a grafik Václav Lokvenc (1930-2002) vytvořil šest výjevů z dějin hornictví v Čechách a Československu, z nich 4 mají lineární kresbu švarclotem s barevným kolorováním technikou podmalby na skle, barvy jsou průsvitné a od počátku pod ně byl instalováno zářivkové osvětlení. Akademická malířka Jarmila Kalašová-Svobodová (1927-?) namalovala na východní stěnu foyer vedle vstupu do divadelního sálu obraz Tanec na louce technikou fresky.

Vybudování kulturního a kreativního centra (2022-2025) – „Cílem realizace projektu je vytvoření kulturně kreativního centra se zaměřením na divadlo, hudbu, kino, kreativní virtuální realitu a ostatní kulturní činnosti v objektu Domu kultury, který je od roku 1954 let tradičním místem společenského života v Ostrově. Rekonstrukcí prostor dojde k vytvoření kvalitního a moderního zázemí pro všechny žánry – divadlo, kino, společenské kulturní akce, hudební zkušebny, učebny, nahrávací studio, prostor pro hudební workshopy a semináře. Stávající sály a přidružené prostory budou rekonstruovány včetně potřebných technologií tak, aby nabídly prostor pro kvalitní produkci a představení pro veřejnost.“

Turistický portál města:

Dům kultury Ostrov je významným představitelem architektury 50. let XX. století v České republice i zahraničí. Je dominantou nejen Mírového náměstí, ale celé nové části města a od svého vzniku slouží jako centrum kultury a společenského života města.

Objekt byl postaven v letech 1954 – 1955 podle projektu akademického architekta Jaroslava Krauze a Ing. Arch. Josefa Sedláčka. Obdélná dvoupatrová budova je rozčleněna rizality na střední vstupní část a postranní křídla s nárožními rizality. Monumentální účinek získává užitím vstupního portiku se sloupovou lodžií. Fasády jsou členěny vysokým pilastrovým řádem. Střechy jsou nízké, kryté antikami. Krajní rizality i střední vstupní portikus, vrcholí stupňovitými štíty se štukovou výzdobou. Štít středního rizalitu pak vrcholí sousoším, krajní rizality umělecky pojatými znaky města s nápisovou stuhou. V přízemí je za vstupní halou umístěn divadelní sál, sloužící rovněž jako stálé kino. Ze vstupní haly vedou dvě schodiště do prvního patra, kde je situováno foyer s lodžií, po obou stranách je malý a velký sál. V patře jsou dochovány nad vstupy do společenských sálů výrazně tradicionální malby na skle, zachycující hornickou symboliku jáchymovských dolů, které provedl Akademický sochař Václav Lokvenc, spolu s Jarmilou Kalašovou. Dům kultury je příkladem klasicizujících tendencí v architektuře padesátých let dvacátého století.

Současný dům kultury je středobodem kulturního dění v Ostrově. Působí jako příspěvková organizace města Ostrova.

Web o rekonstrukci objektu:

Cílem realizace projektu je vytvoření kulturně kreativního centra se zaměřením na divadlo, hudbu, kino, kreativní virtuální realitu a ostatní kulturní činnosti v objektu Domu kultury, který je od roku 1954 let tradičním místem společenského života v Ostrově.

​Rekonstrukcí prostor dojde k vytvoření kvalitního a moderního zázemí pro všechny žánry – divadlo, kino, společenské kulturní akce, hudební zkušebny, učebny, nahrávací studio, prostor pro hudební workshopy a semináře. Stávající sály a přidružené prostory budou rekonstruovány včetně potřebných technologií tak, aby nabídly prostor pro kvalitní produkci a představení pro veřejnost. Stavebním kamenem pro skutečné naplnění cíle je následná spolupráce s různými partnery, kteří nabídnou kulturní, vzdělávací i společenskou náplň ve jmenovaných oblastech a žánrech prostřednictvím konaných aktivit v prostorách Domu kultury s celorepublikovým dopadem.

Cílem rekonstrukce je vytvoření zázemí pro:

• Divadelní představení, promítání filmů ve formátech 2D a 3D. Hudební zkušebny – dovybavení učeben a jejich úprava pro fungování jako hudební zkušebny pro začínající hudebníky a kapely.
• Nahrávací studio – vybudování a dovybavení kvalitní technikou pro možnost nahrát si vlastní CD či hudební klip pro začínající hudebníky, audio knihy a jiné kreativní možnosti.
• Společenské sály s kvalitní technikou pro produkci a poslech hudby s možností záznamu i on-line přenosu (Experimentální virtuální studio, Velký sál, předsálí, kavárna).
• T-klub a stylový kavárenský provoz.
• V rámci projektu KKCO bude realizována stavební a technologická rekonstrukce celého objektu DK. Zejména se bude jednat o nově řešenou vzduchotechniku, měření a regulace, elektroinstalaci, zvukovou a osvětlovací techniku, divadelní mechaniku, promítací techniku a akustiku.
• Projekt je součástí plánovaného cíle, jehož filozofií je vytvoření fungujícího společenství kulturně kreativních center různého zaměření se spádovou oblastí celého Karlovarského kraje.

​Harmonogram realizace projektu:

• Přípravná fáze projektu probíhá v období 5/2022 – 12/2023 (zahájení výběru zhotovitele projektové dokumentace, zpracování žádosti o dotaci, projektové dokumentace ve stupni PDPS a DPS včetně položkového rozpočtu, získání pravomocného stavebního povolení a výběr dodavatele stavebních prací).
• Fyzická realizace projektu se předpokládá v období od 1.7.2023 do 31.8.2025. Provedena bude postupně ve vysoutěžených krocích, dokončena bude kolaudací.
• V období od 1. 9. 2025 do 31. 12. 2025 budou probíhat aktivity, které zajistí otevření zrekonstruovaných prostor pro veřejnost a zahájení činnosti KKCO v Domu kultury.

​Spolupráce s dalšími subjekty:
Smluvní spolupráce v rámci naplnění provozních aktivit KKCO je navázána mezi Městem Ostrov a bude spolupracovat na provozní část projektu a následujícími 8 subjekty:

• Cirqueon, z.ú., Praha (cirkusová pedagogika)
• CZLAN z.s., Merklín (Herní průmysl)
• Inovační centrum INION, z.ú., Karlovy Vary (aktivity v oblasi podnikání, inovací v kulturní oblasti)
• Institut lázeňství a balneologie, v. v. i. (výzkum v oblasti lázeňství a balneologie)
• Léčebné lázně Jáchymov a.s. (radonové lázně)
• Karlovarský kraj (Komunikace a spolupořádání půlročních programů)
• Kumst z.s., Kreativní Hub Brno (mezioborová kreativní spolupráce, činnost)
• Městská knihovna Ostrov, příspěvková organizace města Ostrov (práce s knihovním fondem v klasické a e-formě)
• TS Mirákl Ostrov z.s. (taneční skupina s mezinárodním přesahem)
• Porolaví z.s. (cestovní ruch a kulturní aktivity západního Krušnohoří)
• S. & W. Automobily s.r.o. (autorizovaný prodejce vozů Mercedes v Karlových Varech a Ústí n/L)
• Základní umělecká škola Ostrov, příspěvková organizace města Ostrova (Výuka hudební výchovy)

​Samotný projekt je rozdělen na dvě části:

„Obnova technického vybavení a scénické techniky pro Dům kultury v Ostrově – Vybudování kulturního a kreativního centra“
Vysoutěžený dodavatel technologií: Divadelní služby Plzeň, Sukova 2604/26, Jižní Předměstí, 301 00 Plzeň
Cena: 33 854 349 Kč bez DPH

„Dům kultury v Ostrově – Vybudování kulturního a kreativního centra“
Vysoutěžený dodavatel stavebních prací: PRACOM s.r.o., Nad Paťankou 1810/38, 160 00 Praha, IČO: 48026450
Cena: 53 899 777,56 Kč bez DPH

​Žadatelem projektu Město Ostrov. Realizací projektu, tj. provádění investice včetně financování je zajištěno Městem Ostrov, následný provoz Kulturně kreativního centra bude zajišťovat , p. o. DK Ostrov.

Doba realizace projektu: 09/2022 – 08/2025
Poskytovatel dotace: Ministerstvo kultury
Investor: Město Ostrov
Projekt „Dům kultury v Ostrově – Vybudování kulturního a kreativního centra (KKCO)“ reg.č. 0231000029 je spolufinancován Evropskou unií

Na webu České dědictví UNESCO:

Dům kultury byl postaven na počátku výstavby města v roce 1955 a jako jeho samozřejmá součást slouží veřejnosti dodnes. V době svého vzniku patřila budova Domu kultury k nejmodernějším kulturním stánkům v naší zemi.

Ve volné krajině, v bezprostřední blízkosti starého Ostrova, začalo od roku 1947 vyrůstat zcela nové město. Jeho vybudování bylo podmíněno nárůstem počtu pracovních sil Národního podniku Jáchymovské doly. Ústředním prostorem města se stalo monumentální Mírové náměstí. Architektura Sorela – socialistický realismus byl umělecký směr, který roku 1932 schválil Ústřední výbor Komunistické strany SSSR jako oficiální směrnici pro literaturu, výtvarné umění a hudbu. Charakteristickými prvky byly barvy fasád: okrová, šedá a červená(terakota), výrazné dekorativní rostlinné a figurální motivy, sgrafitová a sochařská výzdoba objektů.

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska:

Dům kultury postavený ve stylu SORELA (SOcialistický REalismus LAkomý)
Budova domu kultury v Ostrově je významnou dominantou Mírového náměstí i celého města. Z architektonického hlediska je největším představitelem tradicionalismu (socialistického realismu) v Ostrově. V jeho stavbě jsou uplatněny prvky celé řady architektonických slohů z nichž nabízíme několik příkladů. Takzvané bobulové hlavice sloupů monumentálního portiku jsou přetransformovány z románského slohu. Klasicizující tendence jsou patrné ve členění fasády pomocí pilastrů, v uplatnění atiky i v samotné architektuře. Ta graduje namísto typických jehlanců v budovatelské sousoší. Prvky socialistického realismu jsou dále patrné už jen v podobě skleněných vitráží ve společenských prostorách budovy. Dům kultury byl postaven na počátku výstavby města v roce 1955 a jako jeho samozřejmá součást slouží veřejnosti dodnes. V době svého vzniku patřila budova Domu kultury k nejmodernějším kulturním stánkům v naší zemi.

Památkový katalog:

Vrcholná ukázka klasicizujícího směru tradicionalismu 50. let 20. století. Autorem projektu byly Jáchymovské doly, hlavním architektem byl akad. arch. Jaroslav Krauz. Uměleckou výzdobu vytvořil kolektiv akad. mal. Václava Lokvence s Jarmilou Kalašovou.

Jedná se o dům kultury a veřejného prostranství před budovou. Monumentální budova z 50. let 20. století, uzavírající jako solitér Mírové náměstí na východní straně. Kompozice budovy dosahuje vysokého účinku nejen výrazným architektonickým členěním, rizality a v jejich legiích sloupy s pilíři, završením rizalitu plastikami na stupňovaném nástavci s reliéfem, v krajních rizalitech završeném znakem města, v průčelích členěním pilastry střídajícími okna, profilovanými římsami s dalšími detaily, ale také barevným řešením, a to účinným střídáním barvy červené a světle šedé – obložením bosovaného soklu a pilířů červeným pískovcem, červenou omítkou pásovaného přízemí. V patrech jsou z červeného pískovce hlavice sloupů a pilastrů, konzoly nesoucí hlavní profilovanou římsu a střídající se červené a světle šedé výplně.

V interiéru vstupní hala se schodišti, v 1. patře hala, společenský sál, kavárna, kino a v závěru divadlo jsou prostory štukatérsky náročně dekorované, vybavené obklady mramorem, kovanými mřížemi, zrcadly a bohatými skleněnými lustry, individuálně vyrobenými.

Obdélná plocha veřejného prostranství před budovou je dlážděna a podélně severně i jižně doplněna zelenými pásy s nízkou a vysokou vegetací, s lavičkami, kandelábry a dekorativními pilířky. Parter je komponován na příčnou osu, vedenou severně a jižně plochou čtverce, v koutech dekorovanou čtyřmi vázami.

Monumentální budova z 50. let 20. století, uzavírající jako soliter Mírové náměstí na východní straně, spolu s obdélnou plochou veřejného prostranství před budovou. Budova je cennou ukázkou socialistického realismu.

Původní evidenční list památky ->