- Lázeňský dům čp. 82 v Lázních Libverda
- Obří sud v Lázních Libverda
- Lázeňský dům Jizera čp. 116 v Lázních Libverda
- Lázeňský dům Depandance Vodoléčba čp. 113 v Lázních Libverda
- Zámecký pivovar ve Frýdlantu
- Dům čp. 94 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 104 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 102 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 2 zvaný Na Panské zvůli na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 95 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 43 v Havlíčkově ulici ve Frýdlantu
- Dům čp. 42 v Havlíčkově ulici ve Frýdlantu
- Dvojdům čp. 92 a 93 (hotel Bílý kůň) na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 3 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Radnice ve Frýdlantu
- Bývalý špitál čp. 176 ve Frýdlantu
- Dům ev.č. 89 v Benešově ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 79 v Mlýnské ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 134 v Mlýnské ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 101 v ulici Ke Hradu ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 102 v Potoční ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 109 v ulici Ke Hradu ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 181 v Mikovcově ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 167 v ulici Pod Hradem ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 149 v Alšově ulici v Novém Boru
- Dům čp. 172 v Palackého ulici v Novém Boru
- Dům čp. 170 na Palackého náměstí v Novém Boru
- Dům čp. 183 na Palackého náměstí v Novém Boru
- Dům čp. 184 na Palackého náměstí v Novém Boru
- Dům čp. 215 v ulici Bratří Čapků v Novém Boru
- Dům čp. 211 v Tkalcovské ulici v Novém Boru
- Dům čp. 206 v Tkalcovské ulici v Novém Boru
- Dům čp. 139 ve Špálově ulici v Novém Boru
- Dům čp. 132 ve Sloupské ulici v Novém Boru
- Dům čp. 129 ve Sloupské ulici v Novém Boru
- Dům čp. 109 v Kalinově ulici v Novém Boru
- Dům čp. 107 v Kalinově ulici v Novém Boru
- Dům čp. 46 v ulici T. G. Masaryka v Novém Boru
- Dům čp. 106 v Kalinově ulici v Novém Boru (informační středisko)
- Radnice v Novém Boru
- Kittelův dům čp. 101 v Novém Boru
- Hornický dům Sokolov
- Dům kultury Ostrov
- Venkovské usedlosti Nový Drahov
- Radnice v Mnichově Hradišti
- Fuchsova vila v Kraslicích
- Katova ulička v Kadani
- Radnice na náměstí v Hostinném
- Stará radnice na Krakonošově náměstí v Trutnově
- Kittelův dům v Krásné u Pěnčína
- Fara u kostela svatého Josefa v Krásné u Pěnčína
- Altán v parku u školy v Teplicích nad Metují
- Krakonošovy schody v Teplicích nad Metují
- Radnice na Masarykově náměstí v Polici nad Metují
- Kubečkova fara čp. 54 v Machovské Lhotě
- Meteorologický sloup v Sadech Československé armády v Teplicích
- Vila Landhaus čp. 1230/6 v ulici Pod Doubravkou v Teplicích
- Jirschova vila čp. 1348/10 v ulici Pod Doubravkou v Teplicích
- Dům čp. 270 v ulici U Hrádku zvaný Škvárovník v Teplicích
- Úřednický dům s voliérou u zámku v Teplicích
- Opěrná zeď s balustrádou a zamřížovanými okny u zámku v Teplicích
- Ptačí schody u zámku v Teplicích
- Pavilon Kolostůjovy věžičky v Teplicích
- Dům čp. 72/1 v Lázeňské ulici v Teplicích – Zlaté slunce
- Kolonáda na Mírovém náměstí v Teplicích
- Budova Magistrátu města Teplice zvaná Nová radnice
- Protiletecký kryt v Tanvaldu
- Riedlova vila v Desné
- Dům čp. 16 ve Starých Křečanech
- Dům čp. 15 ve Starých Křečanech
- Model rozhledny Vlčí hora ve Starých Křečanech
- Budova fary ve Starých Křečanech
- Radnice v Žatci
- Skalní sklípky v Dubé (Sadová ulice)
- Dům č.p. 208/80 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 97/85 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 96/87 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 94/91 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 91/97 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 90/99 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 110/94 v Dlouhé ulici v Dubé
- Budova fary v Dubé
- Altán v parku v ulici Požárníků v Dubé
- Budova radnice na Mírovém náměstí v Bílině
- Největší hedvábná růže světa v Sebnitz
- Bývalá vodárna u zámku Lemberk
- Sušárna chmele v Dubé
- Radnice v Dubé
- Dům čp. 12 na Tyršově náměstí v Cítolibech
- Bývalý špitál čp. 60 v Cítolibech
- Dělnický dům čp. 219 v Cítolibech
- Zemědělský dvůr zvaný Ovčín čp. 26 v Cítolibech
- Bývalý cukrovar Chlumčany
- Sluneční hodiny u domu čp. 14 v Chlumčanech
- Dělnický dům ve Veltěži
- Kleinův statek v Konětopech
- Památník bývalého nádraží Strupčice zaniklé místní železniční dráhy Počerady – Vrskmaň
- Fara u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Dům č.ev. 124 v Janově-Novém Boru
- Viniční dům Kartuziánský lis v Mělníku
- Barokní sýpka v Brníkově
- Budova kampeličky v Podbradci
- Bývalá železniční stanice Horní Jiřetín
- Bývalý pivovar Postoloprty
- Dům čp. 3 na Mírovém náměstí v Postoloprtech
- Budova nové radnice v Postoloprtech
- Budova bývalé restaurace Pod lesem čp. 2119 v Tylově ulici v Litvínově
- Rieckenova vila u textilní továrny v Šumné-Litvínově
- Textilní továrna v Šumné-Litvínově
- Úpravna vody Bílý potok – Meziboří
- Pivovar v Lišnici
- Barokní sýpka (bývalá tvrz) v Lišnici
- Bývalý statek čp. 14 v centru Polerad
- Nádražní budova v Chotyni
- Bývalá venkovská usedlost (hotel RON) u kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích
- Fara u kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Ambity křížové cesty u kostela svatého Jiří ve Chřibské
- Bývalé děkanství u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově
- Skalní most Bastei
- Lesní divadlo u Sloupu v Čechách
- Mayerův gloriet v Karlových Varech
- Egermannův dům čp. 100 v Novém Boru (Pivovar Born)
- Bývalá plynárna ve Hřensku
- Budova pošty čp. 55 v Novém Boru
- Gloriet nad bývalou Střelnicí u České Kamenice
- Altán na Jehle u České Kamenice
- Torzo střeleckého sloupu pod Jehlou v České Kamenici
- Bývalá Střelnice ve Sládkově ulici v České Kamenici
- Altán na pěšině nad Máchovou ulicí v České Kamenici
- Vila Franze Matzkeho v Máchově ulici v České Kamenici
- Bývalý vrchnostenský špitál v České Kamenici
- Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem
- Vinice v Brné
- Café Henke v Rumburku
- Obřadní síň hřbitova v Kralupech nad Vltavou
- Automatické mlýny
- Sluneční hodiny ve Vehlovicích
- Hospodářský dvůr – Palmův statek v Jablonném v Podještědí-Markvarticích
- Dům U Zlaté hvězdy čp. 11 v ulici 5. května v Mělníku
- Dvůr Hořín
- Budova vlakového nádraží Duchcov
- Budova bývalého německého gymnázia v Duchcově
- Budova gymnázia v Masarykově ulici v Duchcově
- Bývalá Odborná horní škola pro severozápadní Čechy v Bezručově ulici v Duchcově
- Hospodářský dvůr v Želénkách
- Meteorologický sloup v Městském parku v Hrádku nad Nisou
- Budova bývalé manufaktury v ulici Gen. Svobody v Hrádku nad Nisou
- Budova banky na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové
- Bývalý palác Občanské záložny v ulici V Kopečku v Hradci Králové
- Bývalý palác Záložního úvěrního ústavu na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Bývalá Státní odborná škola koželužská v Hradci Králové
- Budova muzea v Hradci Králové
- Tyršův dům v Tyršově ulici v Mělníku
- Budova bývalého gymnázia v Tyršově ulici v Mělníku
- Knihtiskárna Jiřího Jelena v ulici U Tanku v Mělníku
- Radnice na náměstí Míru v Mělníku
- Dům čp. 27 na náměstí Míru v Mělníku
- Dům U Zlatého hroznu na náměstí Míru v Mělníku
- Bývalá Okresní hospodářská záložna v ulici Fibichova v Mělníku
- Husův dům u evangelického kostela v Mělníku
- Hradiště – archeopark svatý Jan v Netolicích
- Kamenný stůl v Běhánkách
- Sluneční hodiny u rozhledny Stradonka
- Mlýn u Karkulky na potoce Žejdlík v Košticích
- Hüttichův statek ve Třtěně
- Budova bývalé měšťanské školy v Jirkově
- Dřevěné úly u jižní terasní zdí v zámeckém parku v Libochovicích
- Altán v lázeňském parku ve Mšeném-lázně
- Lázeňský Pavillon Dvorana ve Mšeném-lázně
- Sýpka v Lenešicích
- Sýpka (špýchar) zvaná Čertův mlýn u zámku Budenice
- Barokní kaštanová alej Zlonice – zámek Budenice
- Altán v parku v Zákolanech
- Sluneční hodiny na Komenského náměstí v Kralupech nad Vltavou
- Kapucínský klášter u zámku Mnichovo Hradiště
- Sala terrena u zámku Mnichovo Hradiště
- Lanová dráha v Mariánských Lázních
- Památník Antonína Dvořáka (původně barokní špitál) ve Zlonicích
- Původní převodové kolo z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Původní regulátor otáček z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Květinové hodiny v ulici Boženy Němcové v Chomutově
- Obří sedačky v Čermákových sadech v Rakovníku
- Bývalé popraviště na Šibeničním vrchu u Bečova nad Teplou
- Bývalá pozorovatelna civilní obrany na Hostibejku v Kralupech nad Vltavou
- Altán v areálu Zahnovy vily v Kamenickém Šenově
- Zděný Holubí dům u čp. 297 v Luhu v Raspenavě
- Meteorologický sloup u kolonády v Lázních Libverda
- Gloriet na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Mariánského pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Fara ve Valči
- Pozůstatky vodní kaskády v zámeckém parku ve Valči
- Teatron v zámeckém parku ve Valči
- Pivovarské sklepy v zámeckém parku ve Valči
- Letohrádek v zámeckém parku ve Valči
- Zámecký skleník ve Valči
- Gloriet (vyhlídkový altán) v zámecké zahradě v Ploskovicích
- Torzo oranžérie v zámeckém parku v Ploskovicích
- Štola Schachtenstein
- Lesní kavárna v Bílině-Kyselce
- Altán původního pramene Bílinské kyselky v Bílině-Kyselce
- Hudební altán u lázeňského domu Bílina v Bílině-Kyselce
- Letohrádek Milešov
- Vila Pfaffenhof (zámeček Fafák – Veveří) u továrny Richard v Litoměřicích
- Malé Litoměřice
- Radovesická výsypka
- Hospodářská usedlost u čp. 5 v Brňanech
- Altán bývalého akvária v sadech Československé armády v Chomutově
- Dřevěná stáj na rozcestí ve Dřevcích
- Hvězdárna Staré (Třebívlice)
- Cihlářská pec u Hnojnice
- Údajná kaple u silnice v České Vsi (Jablonné v Podještědí) – ve skutečnosti hasičská zbrojnice
- Sruby Na Tokáni
- Park Boheminium (Mariánské Lázně)
- Vysoká pec v Šindelové
- Důlní díla Přebuz
- Bytex, pondělí 26/3/2012
- Bytex, neděle 25/3/2012
- Bytex, sobota 24/3/2012 (doplněno)
- Bytex do půl roku zmizí z mapy Rumburku
Jednou z dominant Lázní Libverda je restaurace, umístěná v Obřím sudu severně od města.
Na webu Frýdlantského infocentra:
Obří sud je výletní restaurace postavená roku 1931. Nechal ji vybudovat Stefan Hausmann, kterého inspiroval z Vídně dovezený Obří sud na Javorníku.
Restaurace je opravdu skutečný dřevěný sud postavený za necelý rok podle projektu frýdlantského stavitele Antona Luxe. Sud byl slavnostně otevřen 1. února 1931. Později byla k původnímu sudu přistavěna další budova.
Celý objekt prošel v sedmdesátých letech náročnou rekonstrukcí, která znamenala postupné rozložení samotného sudu a jeho opětovné sestavení z nového materiálu. Proto také trvala celé čtyři roky.
Unikátní výletní restaurace Obří sud se nachází v obci Lázně Libverda v regionu Frýdlantsko. Návštěvníky přitahuje nejen pozoruhodná stavba ve tvaru obřího dřevěného sudu, ale i překrásný výhled na panorama severní části Jizerských hor obklopující obec.
Obří sud je výletní restaurace postavená roku 1931 na základě nápadu Stefana Hausmanna z blízkého Přebytku. Restaurace je opravdu skutečný dřevěný sud postavený za necelý rok podle projektu frýdlantského stavitele Antona Luxe. Později byla k původnímu sudu přistavěna další budova. Celý objekt prošel v sedmdesátých letech náročnou rekonstrukcí, která znamenala postupné rozložení samotného sudu a jeho opětovné sestavení z nového materiálu. Proto také trvala celé čtyři roky.
Samotný celodřevěný sud dosahuje výčky 11,40 m, délky 14,15 m a šířky 10,50 m. Přímo v sudu je taneční sál pro 160 návštěvníků a v sousední budově je k dispozici restaurace se salónkem o celkové kapacitě 50 míst. Před restaurací je velká zahrádka pro 100 návštěvníků. Za návštěvu stojí jak výhled na severní svahy hor, tak i kvalitní česká kuchyně. Vítáni jsou jak cyklisté, tak pěší turisté. Hosté s dětmi či zvířaty se nemusí ničeho bát, rádi se o ně postaráme.
Obří sud naleznete asi 1 km nad obcí, po pravé straně silnice směrem na Přebytek a Nové Město pod Smrkem, lze sem vystoupat i po schodech, jež začínají nedaleko kolonády.
V okolí Obřího sudu můžete navštívit několik vyhlídek, které provází místní pověsti. Milovníky cyklistiky potěší nedaleká stezka Singltrek pod Smrkem. Samozřejmě nemůžeme opomenout ani dvoukřídlou kolonádu nebo klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem přímo v Lázních Libverda.
Restaurace je v současné době dočasně uzavřená!
Nebylo to s restaurací jednoduché ->
25. května 2016 – Známé výletní místo Obří sud v Libverdě na Frýdlantsku je už zhruba měsíc v nabídce realitní kanceláře. Restaurace se prodává za 22 milionů korun. Podle asistentky liberecké pobočky M&M Reality Jitky Plaskurové majitelé na kupce příliš nespěchají.
Prodejem restaurace je překvapen i starosta Libverdy Jan Pospíšil. Podle něj totiž Obří sud prosperuje. Třetím rokem jej údajně provozuje syn majitele. Ten ale o prodeji mluvit nechtěl.
„Myslím, že sud funguje dobře. Tím, že poblíž je singletrek, tak tam jezdí i hodně bikerů a přes léto je tam i plno turistů. Přes zimu je to asi slabší, ale to je v Libverdě všechno,“ přiblížil starosta.
Restauraci prý vlastní už pětadvacet let rodina Nulíčkova. „Získali to v malé privatizaci a od té doby obří sud provozují,“ podotkl starosta.
Unikátní stavbu chce majitel prodat zřejmě ze zdravotních důvodů. Svou roli ale mohou hrát zřejmě i rodinné spory. „Chtějí to sice prodat, ale zároveň si přejí, aby restaurace dál fungovala,“ dodala Plaskurová.
„Je to jedna z dominant, na kterou upozorňujeme, anebo na kterou se sami turisté ptají. Má velký potenciál, je na krásném místě, nabízí hned několik vyhlídek na Jizerské hory a atraktivní je nyní i pro děti, protože tam mají také minizoo,“ vysvětlila Veronika Pelikánová, vedoucí informačního centra v Libverdě.
Ta si neumí představit, že by zůstal Obří sud dlouhodobě uzavřený. Obec by tak přišla o jednu z velkých lákadel.
Na netu jsem více než mnohdy informace zastaralé, mnohdy bohužel nedatované… Restaurace už zase funguje:
Dříve, než se nám podaří provést kompletní rekonstrukci tohoto unikátního objektu stojícím nad městečkem Lázně Libverda, provedeme drobné úpravy vedoucí ke znovu otevření výletní restaurace ve vnitřních prostorech samotného sudu.
20.06.2025 opět otevíráme, těšíme se na vás…..
11:00 hod – 21:00 hod
- denní nabídka hotových jídel tradiční české kuchyně
- speciální nabídky sezónních jídel
- rychlá jídla snack menu
- nabídka chlazených nápojů
Ubytování:
Čtyřlůžkový pokoj s možností přistýlky, vlastní sociální zařízení.
Rodinný apartmán se dvěma ložnicemi a šesti lůžky, vlastní sociální zařízení.
Celková kapacita 10 lůžek.
Wiki:
Obří sud je výletní restaurace zbudovaná roku 1931 severně od obce Lázně Libverda. Vzorem jí byl Obří sud na vrcholu Javorníku. Sud u Lázní Libverdy dosahuje výšky 11,40 m, délky 14,15 m a šířky 10,50 m. Je celý postaven ze dřeva a otevřen byl na začátku února 1931. Během 70. let 20. století prošel rekonstrukcí, během níž byl celý rozebrán a poté opětovně sestaven. Od roku 1974, kdy Obří sud na Javorníku vyhořel, až do otevření po jeho znovupostavení v roce 2011 byla libverdská stavba jedinou takovou v celé České republice.
V sudu je restaurace taneční sál pro 160 návštěvníků a v sousední budově, která byla k hotelu přistavěna, je k dispozici dalších 60 míst. V této přistavěné budově se nacházelo též deset lůžek k ubytování. Od restaurace je výhled na strmé severní svahy Jizerských hor.
Výstavbu restaurace si objednal Stefan Hausmann, který pocházel z nedalekého Přebytku. Nechal se inspirovat jinou podobnou stavbou, která již od roku 1899 stála na vrchu Javorníku. Projekt pro stavbu sudu u Libverdy zpracoval stavitel Anton Lux z Frýdlantu. Stavební povolení vydal okresní úřad ve Frýdlantě 16. srpna 1930 a hned na stavbě začalo pracovat dvanáct tesařů, šest zedníků a tři truhláři. Objekt měl být dokončen ještě téhož roku, leč deštivé počasí otevření budovaného díla odsunulo na později. K otevření tak došlo až masopustní slavností 1. února 1931. V následujících letech byl k původnímu sudu přistavěn další objekt, v němž je restaurace spolu s hostinskými pokoji. V sedmdesátých letech 20. století prošel sud celkovou rekonstrukci, která trvala čtyři roky, během níž dělníci celý sud rozebrali a následně jej z nových dřevěných dílů opět složili. Sud na Javorníku 20. září 1974 při jedné z častých slavnostních výjezdních zasedání společnosti Skloexport nešťastnou náhodou vyhořel. Od té doby byl libverdský Obří sud až do 1. října 2011, kdy byl znovu postavený javornický Obří sud opětovně otevřen, jedinou stavbou svého druhu v České republice.
Když v roce 1980 vyšla v Londýně publikace nazvaná Fantastická architektura, objevil se mezi díly světových architektů, například Salvadora Daliho či Antonia Gaudího, také libverdský Obří sud.
Stavba ve tvaru sudu je 14,15 m dlouhá, 10,50 m široká a dosahuje výšky 11,40 m. Jeho objem je 10 000 hektolitrů. Celá je vyrobena z borového dřeva. V jeho útrobách je taneční sál s kapacitou 160 míst, která se nacházejí jednak v přízemí a jednak na galerii. Nábytek je původní. Dalších 40 míst je v restauraci, jež je spolu se salónkem majícím kapacitu ještě 20 míst umístěna v k sudu přistavěné budově. V patře této budovy se nacházejí čtyři pokoje, v nichž se nabízelo turistické ubytování o kapacitě 10 lůžek (tři pokoje jsou dvoulůžkové a jeden čtyřlůžkový). Během letních měsíců lze využít i posezení na terase venku před vchodem do sudu. K objektu přiléhá parkoviště a trojmístná garáž.
K restauraci vede od jihu pěšina pro pěší, jež navazuje na schodiště začínající na kolonádě v Lázních Libverdě. Na západní straně sudu je parkoviště pro osobní automobily či autobusy. Přístupné je krátkou zpevněnou příjezdovou cestou ze silnice III/29015 spojující Lázně Libverdu s Přebytkem a Ludvíkovem pod Smrkem. Parkoviště je spravováno soukromým správcem a je placené. Bezplatné parkování je možné na parkovišti za sudem na jeho severní straně. Na placeném parkovišti stojí dva stánky, v nichž jsou k prodeji nabízeny suvenýry a také zdejší turistická známka (číslo 359).
Na iDnesu:
„Lidi to moc nerozlišují, ale zajímavostí je, že zatímco sud na Javorníku byl opravdový sud, ten libverdský je jen stavba ve tvaru sudu,“ upozornil milovník Jizerských hor, spisovatel Marek Řeháček.
…
Pozoruhodný je i interiér, který tak trochu zavádí návštěvníky do minulých dob.
„Uvnitř to je krásné retro. Jakkoliv se mi v duchu socialistické módy vyvedený interiér ještě před pár lety nelíbil, dneska už připouštím, že to zestárlo do určité zajímavosti a krásy. Čas se tam zastavil, ale nevnímal bych to negativně. Skoro by stálo za to ten interiér památkově chránit,“ usmívá se spisovatel Řeháček.
Štěstí podle něj bylo, že vnitřek nikdo nezmodernizoval. „Vždycky to je tak, že věci jsou nové a zhruba dvacet let se na ně dá koukat. Pak nastane taková deziluze, kdy všichni říkají, jak je to hnusné a že je to šílený design. A když se tahle doba překulí, je to zase hezké – už napořád,“ uzavřel Řeháček.















