- Areál Mikov v Mikulášovicích – Ignaze Röslera synové, továrna kovového zboží
- Dům správce hřbitova v Mikulášovicích
- Tovární budova v Mikulášovicích – Anton Pohl, továrna na gumové stuhy
- Tovární budova čp. 478 v Mikulášovicích – Franz Frenzel, továrna na nože
- Tovární budova jižně od dolního nádraží v Mikulášovicích – Josef Kunert & synové, kovové a kancelářské zboží
- Schodiště ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově
- Bývalá radnice v Levíně (hospoda U Levínského kocoura)
- Lázeňský dům čp. 82 v Lázních Libverda
- Obří sud v Lázních Libverda
- Lázeňský dům Jizera čp. 116 v Lázních Libverda
- Lázeňský dům Depandance Vodoléčba čp. 113 v Lázních Libverda
- Zámecký pivovar ve Frýdlantu
- Dům čp. 94 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 104 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 102 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 2 zvaný Na Panské zvůli na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 95 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 43 v Havlíčkově ulici ve Frýdlantu
- Dům čp. 42 v Havlíčkově ulici ve Frýdlantu
- Dvojdům čp. 92 a 93 (hotel Bílý kůň) na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Dům čp. 3 na náměstí T. G. Masaryka ve Frýdlantu
- Radnice ve Frýdlantu
- Bývalý špitál čp. 176 ve Frýdlantu
- Dům ev.č. 89 v Benešově ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 79 v Mlýnské ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 134 v Mlýnské ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 101 v ulici Ke Hradu ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 102 v Potoční ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 109 v ulici Ke Hradu ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 181 v Mikovcově ulici ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 167 v ulici Pod Hradem ve Sloupu v Čechách
- Dům čp. 149 v Alšově ulici v Novém Boru
- Dům čp. 172 v Palackého ulici v Novém Boru
- Dům čp. 170 na Palackého náměstí v Novém Boru
- Dům čp. 183 na Palackého náměstí v Novém Boru
- Dům čp. 184 na Palackého náměstí v Novém Boru
- Dům čp. 215 v ulici Bratří Čapků v Novém Boru
- Dům čp. 211 v Tkalcovské ulici v Novém Boru
- Dům čp. 206 v Tkalcovské ulici v Novém Boru
- Dům čp. 139 ve Špálově ulici v Novém Boru
- Dům čp. 132 ve Sloupské ulici v Novém Boru
- Dům čp. 129 ve Sloupské ulici v Novém Boru
- Dům čp. 109 v Kalinově ulici v Novém Boru
- Dům čp. 107 v Kalinově ulici v Novém Boru
- Dům čp. 46 v ulici T. G. Masaryka v Novém Boru
- Dům čp. 106 v Kalinově ulici v Novém Boru (informační středisko)
- Radnice v Novém Boru
- Kittelův dům čp. 101 v Novém Boru
- Hornický dům Sokolov
- Dům kultury Ostrov
- Venkovské usedlosti Nový Drahov
- Radnice v Mnichově Hradišti
- Fuchsova vila v Kraslicích
- Katova ulička v Kadani
- Radnice na náměstí v Hostinném
- Stará radnice na Krakonošově náměstí v Trutnově
- Kittelův dům v Krásné u Pěnčína
- Fara u kostela svatého Josefa v Krásné u Pěnčína
- Altán v parku u školy v Teplicích nad Metují
- Krakonošovy schody v Teplicích nad Metují
- Radnice na Masarykově náměstí v Polici nad Metují
- Kubečkova fara čp. 54 v Machovské Lhotě
- Meteorologický sloup v Sadech Československé armády v Teplicích
- Vila Landhaus čp. 1230/6 v ulici Pod Doubravkou v Teplicích
- Jirschova vila čp. 1348/10 v ulici Pod Doubravkou v Teplicích
- Dům čp. 270 v ulici U Hrádku zvaný Škvárovník v Teplicích
- Úřednický dům s voliérou u zámku v Teplicích
- Opěrná zeď s balustrádou a zamřížovanými okny u zámku v Teplicích
- Ptačí schody u zámku v Teplicích
- Pavilon Kolostůjovy věžičky v Teplicích
- Dům čp. 72/1 v Lázeňské ulici v Teplicích – Zlaté slunce
- Kolonáda na Mírovém náměstí v Teplicích
- Budova Magistrátu města Teplice zvaná Nová radnice
- Protiletecký kryt v Tanvaldu
- Riedlova vila v Desné
- Dům čp. 16 ve Starých Křečanech
- Dům čp. 15 ve Starých Křečanech
- Model rozhledny Vlčí hora ve Starých Křečanech
- Budova fary ve Starých Křečanech
- Radnice v Žatci
- Skalní sklípky v Dubé (Sadová ulice)
- Dům č.p. 208/80 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 97/85 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 96/87 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 94/91 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 91/97 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 90/99 v Dlouhé ulici v Dubé
- Dům č.p. 110/94 v Dlouhé ulici v Dubé
- Budova fary v Dubé
- Altán v parku v ulici Požárníků v Dubé
- Budova radnice na Mírovém náměstí v Bílině
- Největší hedvábná růže světa v Sebnitz
- Bývalá vodárna u zámku Lemberk
- Sušárna chmele v Dubé
- Radnice v Dubé
- Dům čp. 12 na Tyršově náměstí v Cítolibech
- Bývalý špitál čp. 60 v Cítolibech
- Dělnický dům čp. 219 v Cítolibech
- Zemědělský dvůr zvaný Ovčín čp. 26 v Cítolibech
- Bývalý cukrovar Chlumčany
- Sluneční hodiny u domu čp. 14 v Chlumčanech
- Dělnický dům ve Veltěži
- Kleinův statek v Konětopech
- Památník bývalého nádraží Strupčice zaniklé místní železniční dráhy Počerady – Vrskmaň
- Fara u kostela svaté Kateřiny Alexandrijské ve Sloupu v Čechách
- Dům č.ev. 124 v Janově-Novém Boru
- Viniční dům Kartuziánský lis v Mělníku
- Barokní sýpka v Brníkově
- Budova kampeličky v Podbradci
- Bývalá železniční stanice Horní Jiřetín
- Bývalý pivovar Postoloprty
- Dům čp. 3 na Mírovém náměstí v Postoloprtech
- Budova nové radnice v Postoloprtech
- Budova bývalé restaurace Pod lesem čp. 2119 v Tylově ulici v Litvínově
- Rieckenova vila u textilní továrny v Šumné-Litvínově
- Textilní továrna v Šumné-Litvínově
- Úpravna vody Bílý potok – Meziboří
- Pivovar v Lišnici
- Barokní sýpka (bývalá tvrz) v Lišnici
- Bývalý statek čp. 14 v centru Polerad
- Nádražní budova v Chotyni
- Bývalá venkovská usedlost (hotel RON) u kostela svatého Mikuláše v Mikulášovicích
- Fara u kostela Navštívení Panny Marie v Lobendavě
- Ambity křížové cesty u kostela svatého Jiří ve Chřibské
- Bývalé děkanství u kostela svatého Jiří v Horním Slavkově
- Skalní most Bastei
- Mayerův gloriet v Karlových Varech
- Egermannův dům čp. 100 v Novém Boru (Pivovar Born)
- Bývalá plynárna ve Hřensku
- Budova pošty čp. 55 v Novém Boru
- Gloriet nad bývalou Střelnicí u České Kamenice
- Altán na Jehle u České Kamenice
- Torzo střeleckého sloupu pod Jehlou v České Kamenici
- Bývalá Střelnice ve Sládkově ulici v České Kamenici
- Altán na pěšině nad Máchovou ulicí v České Kamenici
- Vila Franze Matzkeho v Máchově ulici v České Kamenici
- Bývalý vrchnostenský špitál v České Kamenici
- Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem
- Vinice v Brné
- Café Henke v Rumburku
- Obřadní síň hřbitova v Kralupech nad Vltavou
- Automatické mlýny
- Sluneční hodiny ve Vehlovicích
- Hospodářský dvůr – Palmův statek v Jablonném v Podještědí-Markvarticích
- Dům U Zlaté hvězdy čp. 11 v ulici 5. května v Mělníku
- Dvůr Hořín
- Budova vlakového nádraží Duchcov
- Budova bývalého německého gymnázia v Duchcově
- Budova gymnázia v Masarykově ulici v Duchcově
- Bývalá Odborná horní škola pro severozápadní Čechy v Bezručově ulici v Duchcově
- Hospodářský dvůr v Želénkách
- Meteorologický sloup v Městském parku v Hrádku nad Nisou
- Budova bývalé manufaktury v ulici Gen. Svobody v Hrádku nad Nisou
- Budova banky na náměstí Osvoboditelů v Hradci Králové
- Bývalý palác Občanské záložny v ulici V Kopečku v Hradci Králové
- Bývalý palác Záložního úvěrního ústavu na Velkém náměstí v Hradci Králové
- Bývalá Státní odborná škola koželužská v Hradci Králové
- Budova muzea v Hradci Králové
- Tyršův dům v Tyršově ulici v Mělníku
- Budova bývalého gymnázia v Tyršově ulici v Mělníku
- Knihtiskárna Jiřího Jelena v ulici U Tanku v Mělníku
- Radnice na náměstí Míru v Mělníku
- Dům čp. 27 na náměstí Míru v Mělníku
- Dům U Zlatého hroznu na náměstí Míru v Mělníku
- Bývalá Okresní hospodářská záložna v ulici Fibichova v Mělníku
- Husův dům u evangelického kostela v Mělníku
- Hradiště – archeopark svatý Jan v Netolicích
- Kamenný stůl v Běhánkách
- Sluneční hodiny u rozhledny Stradonka
- Mlýn u Karkulky na potoce Žejdlík v Košticích
- Hüttichův statek ve Třtěně
- Budova bývalé měšťanské školy v Jirkově
- Dřevěné úly u jižní terasní zdí v zámeckém parku v Libochovicích
- Altán v lázeňském parku ve Mšeném-lázně
- Lázeňský Pavillon Dvorana ve Mšeném-lázně
- Sýpka v Lenešicích
- Sýpka (špýchar) zvaná Čertův mlýn u zámku Budenice
- Barokní kaštanová alej Zlonice – zámek Budenice
- Altán v parku v Zákolanech
- Sluneční hodiny na Komenského náměstí v Kralupech nad Vltavou
- Sala terrena u zámku Mnichovo Hradiště
- Lanová dráha v Mariánských Lázních
- Památník Antonína Dvořáka (původně barokní špitál) ve Zlonicích
- Původní převodové kolo z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Původní regulátor otáček z miřejovické elektrárny na břehu Vltavy v Kralupech nad Vltavou
- Květinové hodiny v ulici Boženy Němcové v Chomutově
- Obří sedačky v Čermákových sadech v Rakovníku
- Bývalé popraviště na Šibeničním vrchu u Bečova nad Teplou
- Bývalá pozorovatelna civilní obrany na Hostibejku v Kralupech nad Vltavou
- Altán v areálu Zahnovy vily v Kamenickém Šenově
- Zděný Holubí dům u čp. 297 v Luhu v Raspenavě
- Meteorologický sloup u kolonády v Lázních Libverda
- Gloriet na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Mariánského pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Altán Eduardova pramene na kolonádě v Lázních Libverda
- Fara ve Valči
- Pozůstatky vodní kaskády v zámeckém parku ve Valči
- Teatron v zámeckém parku ve Valči
- Pivovarské sklepy v zámeckém parku ve Valči
- Letohrádek v zámeckém parku ve Valči
- Zámecký skleník ve Valči
- Gloriet (vyhlídkový altán) v zámecké zahradě v Ploskovicích
- Torzo oranžérie v zámeckém parku v Ploskovicích
- Štola Schachtenstein
- Lesní kavárna v Bílině-Kyselce
- Altán původního pramene Bílinské kyselky v Bílině-Kyselce
- Hudební altán u lázeňského domu Bílina v Bílině-Kyselce
- Letohrádek Milešov
- Vila Pfaffenhof (zámeček Fafák – Veveří) u továrny Richard v Litoměřicích
- Malé Litoměřice
- Radovesická výsypka
- Hospodářská usedlost u čp. 5 v Brňanech
- Altán bývalého akvária v sadech Československé armády v Chomutově
- Dřevěná stáj na rozcestí ve Dřevcích
- Hvězdárna Staré (Třebívlice)
- Cihlářská pec u Hnojnice
- Údajná kaple u silnice v České Vsi (Jablonné v Podještědí) – ve skutečnosti hasičská zbrojnice
- Sruby Na Tokáni
- Park Boheminium (Mariánské Lázně)
- Vysoká pec v Šindelové
- Důlní díla Přebuz
- Bytex, pondělí 26/3/2012
- Bytex, neděle 25/3/2012
- Bytex, sobota 24/3/2012 (doplněno)
- Bytex do půl roku zmizí z mapy Rumburku
U hlavní silnice, procházející Mikulášovicemi, nad tokem Mikulášovického potoka stojí areál firmy Mikov.
Tady není pochyb – v knize Industriální topografie stejně jako v on-line evidenci průmyslové architektury a technických staveb se dá továrna snadno nalézt:
Mikulášovice – 1865 (továrna na místě mlýna)
Ignaz Rösler (1808–1872), synovec zakladatele mikulášovického nožířství stejného jména, založil druhou továrnu na výrobu kovového zboží v roce 1865. Po jeho smrti se vedení podniku pod názvem Ignaz Rösler’s Söhne ujali jeho synové Wilhelm Josef Ignaz, Hermann Karl a Alfred Röslerovi. Firma prosperovala, na přelomu 19. a 20. století zaměstnávala přes 400 lidí a před první světovou válkou spolu s dalšími velkými mikulášovickými nožířskými podniky vyvážela nože a další kovové zboží do Francie, Spojených států, Kanady, Jižní Ameriky, na Balkán a do Turecka. V této době pravděpodobně také vznikl nejznámější místní produkt – kultovní kapesní nožík rybička, který se nepřetržitě vyrábí dodnes. Roku 1948 vznikly v Mikulášovicích dva národní podniky: Koh-i-noor Mikulášovice se specializací na kancelářské potřeby a Sandrik Mikulášovice, zaměřený na výrobu nožů. V roce 1955 vznikl spojením obou závodů n. p. Mikulášovický kovoprůmysl (Mikov). Budovy bývalé továrny Ignaz Rösler’s Söhne se zachovaly v takřka původním stavu a výroba nožů a kancelářského kovového zboží je stále v provozu. Poslední majitel rodinné firmy Adolf Rösler po válce odešel do německého Sebnitz, ležícího těsně za hranicemi, kde spolu s Franzem Frenzelem jr., potomkem další významné mikulášovické nožířské rodiny, obnovili firmu na nože Sebnitzer Stahlwaren (Sesta).


Mikov, s.r.o. je světově uznávaným tradičním výrobcem kancelářské techniky a průmyslových spojovačů značky RON a širokého sortimentu nožířského zboží značky Mikov. Své produkty dodává nejen do České republiky a na Slovensko, ale exportuje je do celého světa. Firma je ve vlastnictví českého kapitálu a hlásí se k historickým kořenům poctivého řemesla.
Firma navazuje na staletou tradici výroby drobného průmyslového zboží a nožů v Českém Švýcarsku, konkrétně ve městě Mikulášovice a v obci Lipová. První výrobnu, která je přímým předchůdcem dnešních továren, založil v Mikulášovicích obchodník Ignaz Rösler již v roce 1794. Vyráběl tehdy nože, hlavničky k dýmkám, pilníky, srpy, kosy i váčky na tabák.
Hospodářské a obchodní úspěchy Ignaze Röslera vedly v 19. století k tomu, že v Českosaském Švýcarsku vznikla řada dalších, podobně orientovaných továren. Oblast se svou výrobou stala proslulou v celém Rakousku-Uhersku a dokonce si vysloužila předzdívku „český Solingen“. V rámci průmyslového rozmachu regionu také založil v Lipové roku 1863 Johann Hille továrnu na výrobu slabých plechů (alobal) a výrobu válcovaného drátu. Ze skromných počátků se z ní na přelomu 19. a 20. století stala největší firma tohoto oboru v severních Čechách.
Průmyslová výroba na Mikulášovicku úspěšně pokračovala i po rozpadu mocnářství v roce 1918 v samostatném Československu. V té době se firma v Lipové přeorientovala na výrobu sponek a drobných kovových výrobků, zatímco Röslerova továrna v Mikulášovicích se soustředila na produkci nožů. Výroba zde přetrvala i po konci II. světové války, navzdory tomu, že byla částečně narušena vysídlením místního německého obyvatelstva.
Mikulášovice byly i po roce 1948, kdy došlo k převzetí moci komunisty, vnímány jako centrum drobné průmyslové výroby. Z místních továren zde vznikly dva národní podniky: Koh-i-noor vyrábějící kancelářskou techniku a Sandrik, který se soustředil na nožířství. Firma v Lipové byla v té době začleněna do národního podniku Koh-i-noor Mikulášovice.
V roce 1955 došlo k další reorganizaci a sloučení všech dosavadních továren pod jeden národní podnik Mikulášovický kovoprůmysl, který začal používat obchodní jméno Mikov. Továrna na kancelářské potřeby v Lipové zůstala jeho součástí až do roku 1991. Tehdy se podnik v Lipové od Mikova osamostatnil, stejně jako Mikov byl zprivatizován, jejich cesty se na nějakou dobu rozešly a vystřídala se v nich řada vlastníků.
V roce 2003 zakoupila podnik v Lipové firma Conmetron, s.r.o. Tržní úspěch firmy s kancelářskými produkty značky RON vedl k tom, že v roce 2017 Conmetron zakoupil i společnost Mikov. Nově vzniklá firma si ponechala jméno Mikov, s.r.o a stala se největším českým výrobcem kancelářské techniky i nožů.

Web věnovaný ikonickému nožíku:
Je to více než 225 let, když v Mikulášovicích, které se tehdy nazývaly Nixdorf, vznikla první továrna na nože, hlavičky k dýmkám, pilníky, srpy, kosy i váčky na tabák. Srdce takzvaného Českého Švýcarska tehdy udělalo další krok k tomu, aby se mu o pár let později začalo předzdívat český Solingen. Muž, který za tím vším stál, byl zdejší občan Ignaz Rösler.
Narodil se v 1. srpna 1765. Vyučil se kupcem, nějaký čas žil ve Vídni. Živil se jako obchodník, ale nebyl příliš úspěšný. Jeho současníci ho charakterizovali jako odvážného, ale také zbrklého a konfliktního člověka, který na druhé lidi nebral žádné velké ohledy a dokázal jít tvrdě za svým rozhodnutím.
Zabýval se výrobou stuh, prodával dřevo, obilí a dovážel z Polska kořalku. Kolem roku 1794 k tomu pak přidal i broušení a výrobu nožů a skalpelů. Protože nebyl nožířem, najal si na to odborníky, kteří v kraji žili, a broušením nožů se po domech tradičně zabývali. Nejvíce mu pomohl kovářský mistr Anton Weber, schopný odborník, avšak bez obchodního ducha.
Továrna měla už v roce 1811 měla kolem stovky zaměstnanců, za necelých deset let poté už dvojnásobek. Po čase zřídila pobočky v Brně a ve Vídni a začala ohrožovat zavedené vídeňské nožíře. To Ignazovi způsobovalo potíže, musel čelit intrikám, ale díky své obchodní tvrdosti vše zvládl a firma přežila.
V roce 1819 pak dosáhl i povýšení do šlechtického stavu a dostal titul „Edler von Ehrenstahl”. V osobním životě však příliš šťastný nebyl, jeho děti mu zemřely v mládí. Prodělal mrtvici a to poznamenalo i jeho duševní zdraví. Továrnu po něm zdědil synovec Josef Emanuel Fischer společně s dalšími synovci Franzem Fischerem, Josefem Röslerem a Aloisem Röslerem. Jeho náhrobek se pak nachází v Mikulášovicích u zdi kostela svatého Mikuláše.
O mlýně, který původně na místě stál, zde ->
Ferdinand Petters byl posledním mlynářem na tomto mlýně. V roce 1865 byla na místě vodního mlýna Ignazem Röslerem založena tovární budova na výrobu nožů a dalšího ocelářského zboží, která dostala čp. 741. Ignaz Rösler již v tté době provozoval továrnu na výrobu nožů p. 442 při katastrální hranici s obcí Vilemov. V roce 1908 měla továrna název Iganz Rösler´s Söhne a vlastnili ji dědicové Ignaze Röslera, Hermann a Wilhelm Röslerovi.
Areál sloužil k pořádání Nožířských slavností (než se po COVIDu přestěhovaly a staly se placenou akcí), bývalo tu (od roku 2012) muzeum nožířské tradice, než se v roce 2017 přestěhovalo blíže k centru.















