Fara u kostela Zvěstování Panny Marie na náměstí Republiky v Duchcově

V jihozápadním rohu náměstí Republiky v Duchcově naproti kostelu Zvěstování Panny Marie stojí fara.

Budova je kulturní památkou:

Budova fary má složitý stavebně historický vývoj – počínaje renesancí a konče klasicistní fasádou s pilastry. Zděný patrový objekt čtyřkřídlé dispozice má sedlovou střechu se třemi volskými oky, okapově orientovanou k náměstí.

Předmětný objekt je ukázkou historického objektu farní budovy se složitým stavebně historickým vývojem, který počíná ve středověkém období. Stavba byla druhotně rozšiřována a upravována, stávající podoba fasády vychází z pozdně klasicistní úpravy, mírně upravené v první polovině 20. století (odstraněním bosáží v ploše 1. NP). Stávající okenní výplně tvoří starší vnitřní okna typově odpovídající počátku 20. století a mladší vnější okna pocházející patrně z meziválečného období.

Zděný hladce omítnutý patrový z části podsklepený čtyřkřídlý objekt pod sedlovou nad nárožími zvalbenou střechou krytou pálenými bobrovkami na husté laťování. Hlavní severní křídlo ukončuje na západě řadovou zástavbu jižní fronty nám. Republiky. Hlavní severní průčelí tohoto křídla je čtyřosé v pravidelném rytmu, fasáda členěna plochými pilastry, v nárožích zdvojenými, horizontálně předstupujícím soklem, pásovou kordonovou a profilovanou korunní římsou, která je doplněna na úplné kladí, v jehož vlysu mají pilastry po rozetě. Okenní otvory výškově obdélné, s šambránami s obvodovou páskou. Výplně dřevěné, v patře dvojité – vnitřní původní desetitabulkové (v přízemí s vnitřními okenicemi) čtyřkřídlé, výškově dělené zhruba ve dvou třetinách poutcem, osazené do mělkých špalet. Ve 2. ose levé dvoukřídlé dovnitř otvíravé rámové dveře o šesti výplních (prostřední čtvercové s reliéfem na koso postaveného čtverce s rozetou, ostatní, horní a dolní, svisle rýhované) hlavního vstupu v ostění s obvodovou lištou. Za vstupem chodba s valenou klenbou se styčnými trojbokými výsečemi, dispoziční rozvržení hlavního křídla v obou podlažích je dvoutraktové. Přízemní prostory klenuté valenými klenbami s trojbokými výsečemi, prostory v patře plochostropé. Vnitřní dvůr lichoběžníkového půdorysu, severní (hlavní křídlo), západní a jižní křídlo obytné, východní má v přízemí arkády s plnými oblouky, v patře komunikační lodžie s nízkým zděným parapetem zastřešená pultovou střechou vynášenou kamennými renesančními sloupy ze zbořeného kostela sv. Jiří. Sloupy členěny plintem, prstencem, dříkem s entasí, prstencem a abakem. Na jihu se lodžie zalamuje před jižní křídlo, kde je přístupná schodištěm ze dvora. Vnitřní dispozice západního a jižního křídla je jednotraktová. Zahradní jižní průčelí jižního křídla tříosé, okna jako v patře hlavního severního průčelí, ale s kamenným ostěním s obvodovou páskou, v 1. ose patra okno segmentové bez šambrány, ve 3. ose v přízemí dvoukřídlé levé dovnitř otvíravé rámové dveře o šesti výplních osazené v pískovcovém profilovaném ostění. Vpravo od těchto dveří otisk zaniklé stavby zahradního domku. Před tímto průčelím a před jižním křídlem sousedního domu čp. 17 leží zatím jako památka neevidovaná farní zahrada obehnaná zdí s barokním portálem na jižní straně.

Významný doklad architektury městského domu se složitým stavebně historickým vývojem počínaje renesancí. Pohledová dominanta části náměstí a ul. Havířská.

Přilehlá ulice aktuálně nenese jméno Havířská, ale G. Casanovy.

Nad vchodem je na fasádě v patře umístěna pamětní deska Františka Heilmanna.