Radnice na náměstí Míru v Bochově

Na jižní straně náměstí Míru v Bochově stojí budova radnice.

Wiki:

Radnice v Bochově je empírový dům čp. 1 na tamním náměstí Míru. Nachází se na jižní straně náměstí, na nároží Pražské ulice. V budově sídlí městský úřad. Empírový dům z první čtvrtiny devatenáctého století je chráněn jako kulturní památka.

Jako původní radnice v Bochově sloužil dům, který město roku 1533 koupilo od majitele panství Jindřicha z Plavna. Na začátku devatenáctého století byl dům ve špatném stavu, a proto město rozhodlo o jeho zbourání. Stavba nové radnice začala položením základního kamene na místě zbořeného domu dne 15. května 1818 a skončila roku 1820. Od 19. listopadu 1820 město vlastnilo také sousední dům čp. 2, v němž mělo v přízemí kanceláře a byt policejního sluhy a v prvním patře se nacházel byt zkoušeného rady.

Roku 1848 město uvolnilo prostory radnice (čp. 1) pro potřeby okresního soudu, ale nadále zůstalo jejím vlastníkem a mělo oprávnění využívat sklep, dvě místnosti v přízemí a zasedací sál, které byly přístupné bočním vchodem z Kostelní ulice.

Jednopatrová empírová budova radnice má čtyři křídla postavená kolem malého dvora. Užší hlavní průčelí se šesti okenními osami směřuje do náměstí. Průčelí je zdůrazněno dvouosým rizalitem, v jehož přízemí se nachází průjezd do dvora. Rizalit je zakončen trojúhelným štítem orámovaným římsou. Zbývající fasáda hlavního průčelí je hladká a člení ji pouze kordonová a korunní římsa. Průjezd je sklenut třemi nestejně velkými poli plackové klenby.

Nad rizalitem vybíhá dvoupatrová hranolová věž s nárožními pilastry ve druhém patře. Věž je ukončena korunní římsou, která se ve středu stěny půlkruhově zvedá, a ve vzniklém výklenku je v průčelí věže umístěn ciferník hodin. Střecha budovy je na volných nárožích valbová a v místech, kde přiléhá k sousední budově, sedlová. Pokrytá je šindelem.

Také boční průčelí s jedenácti osami je členěné rizalitem se štítem upraveným stejně jako v hlavním průčelí. V rizalitu původně bývalo jedno široké okno, které při pozdějších úpravách nahradila dvojice užších oken.

Po stranách průjezdu jsou dvě přibližně čtvercové místnosti s neckovými klenbami. Klenuté jsou i další přízemní prostory, ale místnosti v prvním patře mají stropy ploché. Schodiště do patra je dvouramenné.

Okresní archiv Karlovy Vary:

Radnice – původní budova radnice byla zakoupena městem od majitele panství Jindřicha IV. z Plavna v roce 1533.19 V berní fassi josefinského katastru z roku 1787 je označena číslem popisným 1.20 Kvůli špatnému stavu budovy bylo přikročeno k její novostavbě na stejném místě. Základní kámen byl položen 15. května 1818 a stavba, financovaná ze zvláštních zdrojů mimo obecní fond, probíhala do roku 1820.21 V protokolu stavebních parcel z roku 1841 je radnice vedena stále pod č.p. 1. Z mapy stabilního katastru je patrné, že se jednalo o nárožní budovu, nalézající se v jižní části náměstí, kolem jejíhož východního boku, vedla jihovýchodním směrem ke kostelu sv. Archanděla Michaela Kostelní ulice (něm. Kirchengasse).22 Dne 19. listopadu 1820 město zakoupilo sousední dům č.p. 2, přiléhající k domu č.p. 1 na jeho západní straně, následně jej přestavělo a od roku 1834 jej začalo využívat rovněž pro potřeby radnice – v přízemí se nalézaly kanceláře a byt policejního sluhy, v prvním patře byl byt zkoušeného rady.23 Na konci roku 1848 se město rozhodlo budovu č.p. 1 poskytnout státu, aby zde byl umístěn okresní soud. Celý dům č.p. 1 ovšem zůstal nadále v majetku města, jeho užívací práva však zde byla omezena pouze na sklep, 2 přízemní místnosti a zasedací sál. Tyto prostory byly přístupné z bočního vchodu z Kostelní ulice, průčelní vchod z náměstí sloužil okresnímu soudu.24 Inventáře majetku města ze 20. a 30. let uvádějí již jako sídlo purkmistrovského (městského) úřadu dům č.p. 2, přičemž evidují i jeho vnitřní zařízení.

Obecní web:

Budova radnice se nachází na severozápadě náměstí v Bochově. V květnu roku 1818 byl položen základní kámen pro její stavbu. Do kamene bylo vloženo šestnáct tehdy platících mincí. Této významné události se zúčastnilo mnoho dospělých i dětí z obce. Každé dítě tehdy dostalo jednu housku (jako projev péče městské rady o své občany) a mírný políček (jako připomenutí poslušnosti). Při stavbě radnice odpracoval každý občan dvacet dní práce zdarma. Občané také přispěli na stavbu částkou 28 000 zlatých.

Barokní radnice byla na počátku 19. století přestavěna do dnešní podoby. Radnice se pyšní hranolovou věží, která je zakončena zvonovitou bání. Střecha radnice je kryta šindelem. V současné době je v budově sídlo městského úřadu Bochov a nachází se zde restaurace Radniční sklípek s kamennými sloupy, oblouky a atriem.

Budova je kulturní památkou:

Původně gotická radnice ze 3. čtvrtiny 14. století, která prošla barokní přestavbou v 18. století. Podobu fasády určily empírové úpravy v 19. století. Jedná se o čtyřkřídlou stavbu s hlavním průčelím o 6 osách. Celé stavbě dominuje hranolová věž.

Čtyřkřídlá, jednopatrová, zděná omítaná budova se středním úzkým dvorem má 6 (dříve 5) × 11 os. Na západě navazuje na řadovou zástavbu. V ose hlavního průčelí je zakončena hranolovou věží, k rohům je kryta valbovou a k sousednímu domu sedlovou střechou. Krytinou byl, stejně jako na helmici věže původně plech. V současnosti tvoří střechu šindel. Průčelí do náměstí je uprostřed členěno dvouosým (dříve jednoosým) rizalitem, v němž je v kvádrované rustice v přízemí prolomen otvor průjezdu se stlačeným obloukem (s vyznačenými klenáky) a v patře původně čtyřdílné okno s podokenní římsou (v současnosti nahrazeno dvěma menšími okny, podobnými oknům v postranních částech). Rizalit vrcholí trojúhelným štítem, rámovaným římsou a mutuky. Postranní dvouosé části průčelí jsou hladké, členěné pouze hlavní římsou a kordónovou římsou přecházející i přes rizalit. Starší obdélná okna bez orámování, ve špaletě byla při rekonstrukci nahrazena novými dřevěnými dvoukřídlými okny, s dělením na 8 tabulí, odsazená od líce fasády a rámovaná šambránou. Věž nad rizalitem má vlastní sokl, na němž stojí pilastry s píšťalami v hlavicích. Hlavní římsa se uprostřed půlkruhově zvedá a pod ní je umístěn ciferník hodin (na boku je pouze orámovaný kruhový otvor). Okna na čelní a bočních stranách jsou umístěna v ploché šambráně, na podokenní římse a s římsovými úseky při patě půlkruhového zakončení. Helmice je čtyřboká, zvonovitá, dole konkávně prohnutá, nahoře kupolovitě vrcholící a doplněná čtyřbokou lucernou s obdélnými okénky a jehlanovou stříškou s proláklými stěnami. Nad stříškou je větrná růžice a otočná korouhvička. Boční (východní) průčelí o 11 osách je uprostřed členěno rizalitem se štítem stejné úpravy včetně původně širokého okna (dnes 2 užších oken) na podokenní římse se 4 konzolkami a hlavním klenákem. Po stranách rizalitu je nad kordónovou římsou po 5 oknech v patře, v přízemí byly dříve částečné zazdívky, dnes jsou okna opět prolomena, jen nejjižnější bylo ponecháno upravené na dveře. Zadní pětiosá fasáda za zaobleným rohem je v patře stejná jako na bočním průčelí, v přízemí zleva směrem k nároží jsou 3 ležatá stájová nebo sklepní okénka. Ve dvoře jsou jednoduché hladké fasády. Dnešní dvojkřídlá okna nahradila starší kusy, členěné do tvaru T.

Příklad radnice, ovládající svým průčelím s věží náměstí, dochované v původní dispozici s klenutými, zčásti dvoulodními interiéry.

Objekt slouží potřebám městského úřadu, úřadu práce a muzea, v přízemí funguje restaurace.

Původní evidenční list památky ->