Dům obuvi Baťa v Liberci

V severovýchodním rohu Soukenného náměstí v Liberci na křižovatce ulic Pražská a Revoluční stojí výrazná patrová budova obchodního domu Baťa.
Wiki:

Dům obuvi Baťa na Soukenném náměstí v Liberci je funkcionalistická výšková budova z roku 1932. Obchodní dům je od roku 1987 zapsán v seznamu kulturních památek.

Devítipodlažní budova s železobetonovou nosnou konstrukcí byla postavena na místě původní klasicistní zástavby, ve které původně bylo železářství Jana Mráze.

Blok domů zakoupil zřejmě v roce 1930 Tomáš Baťa. Je postaven po vzoru Baťova paláce. Podle projektů Baťovy projekční kanceláře pod vedením Vladimíra Karfíka stavbu realizovala pražská firma Fanta a spol. Objevily se však vážné nedostatky a některé části musely být postaveny znovu. V prosinci 1931 byla stavba již dokončena. Budova je jedním z příkladů funkcionalistické architektury v Liberci. Původnímu majiteli byl vrácen v rámci restituce v roce 1992.

Na webu, věnovaném architektuře Liberecka:

Obchodní dům firmy Baťa byl postaven na místě starší klasicistní zástavby (dům z 50. let 19. století navrhl liberecký stavitel Antonín Hollub). Demolicí uvolněná stavební parcela na obchodně značně výhodném a rušném místě nároží dnešní Pražské ulice (dříve Schücker Str.) a Soukenného náměstí byla značně malá, což se odrazilo na vertikalitě stavby. Jedná se o devítipodlažní objekt železobetonové konstrukce se zaobleným nárožím a s nadvakrát ustoupenými horními podlažími (zasunuté sedmé a osmé patro a následně i poslední deváté). Elegantní směrem vzhůru se zužující budovu tvoří rytmicky se střídající pásy oken probíhající přes zaoblené nároží a užší omítané parapety Mírně za uliční čáru zapuštěný parter s prosklenými výkladci, opaxitovým a syenitovýn obkladem v úrovni soklu má hlavní vstup do prodejních prostor v zaobleném nároží. Vedlejší vchod, kterým je přístupné vnitřní schodiště se nachází na straně budovy v dnešní Revoluční ulici. Interiér objektu byl řešen v duchu zásad moderního prodeje s přihlédnutím k maximální využitelnosti otevřených obchodních ploch. Nezbytné provozní, komunikační a sociální zázemí obchodu bylo situováno v pravé části půdorysu. Kancelářské prostory se nacházely v posledních podlažích. Přidružené služby související s obchodní strategií firmy Baťa, jako např. manikúra, pedikúra, správka obuvi, masáže apod. se nacházely buď v horních podlažích nebo byly situovány v zadní části půdorysu. V roce 1992 byl obchodní dům v restituci vrácen původnímu majiteli a slouží i nadále účelu, pro který byl postaven.

Objekt je kulturní památkou:

Funkcionalistický obchodní dům firmy Baťa byl postaven mezi lety 1931–1932 pražskou firmou Ing. Fanta & Co. a libereckými staviteli Ernstem Peukertem a Richardem Wojatschkem. Autorem projektu z let 1930–1931 byl zlínský architekt Vladimír Karfík.

Obchodní dům Baťa byl postaven na místě domu z roku 1857, který vlastnil obchodník Jan Mráz. Původní záměr vykoupit i vedlejší domy firmě nevyšel a tak musel být dům postaven na malé parcele.

Jedna z mála funkcionalistických staveb v Liberci, převišující svým významem region. Svou hmotou utváří prostor Soukenného náměstí a výrazně se uplatňuje v panoramatu města.

V knize Soupis nemovitých kulturních památek – město Liberec:

Zálohováno v archivech ->

Český rozhlas Liberec:

12. únor 2021 – Baťa ho postavil, teď z něj firma už podruhé odchází. Střípky z historie paláce v centru Liberce.

Z devítipatrového domu v dolním centru krajského města, kterému nikdo neřekne jinak než Baťa, odchází stejnojmenná prodejna obuvi. Světoznámou značku tam prodávali desítky let. Proč obchod končí a co prázdné místo zaplní, zjišťovala Jana Pšeničková.

Od 30. let 20. století sloužila devítipatrová budova v centru Liberce účelu, kvůli kterému byla postavena; prodejně obuvi. Na její fasádě i na střeše se vyjímá červený nápis Baťa a právě obchod se stejnojmennou značkou tam fungoval i posledních 28 let. V únoru 2021 firma Baťa funkcionalistickou budovu opouští.

Důvod je jednoduchý. Developerská společnost Heritage Real Estate se sídlem ve Zlíně, která dům vlastní, už firmě Baťa neprodloužila nájemní smlouvu. Jednatel developera Viktor Šimeček důvod prozradit nechtěl. Společnost prý plánuje rekonstrukci budovy a v přízemí by místo prodejny mohla být kavárna. Firma Baťa obývala tři patra; toho, že by po jejím odchodu zůstala prázdná, se Šimeček neobává.

Protože firma Baťa z budovy odchází, zmizí z ní do budoucna zřejmě i její logo, které je umístěné na střeše a také na průčelí domu. Podle Denisy Jandové z marketingového oddělení je rozhodnutí majitele domu nájem nadále neprodloužit mrzí. A to především s ohledem na tradici prodeje bot, která je s budovou spjatá. Zatím tak značkovou prodejnu najdou lidé v obchodním centru Nisa a firma jedná také o otevření nové prodejny v centru Liberce, pravděpodobně ji přesune do obchodního centra Forum.

Devítipodlažní dům na Soukenném náměstí byl postaven v letech 1931 až 1932, poté, co blok domů v této části Liberce zakoupil Tomáš Baťa. Právě podle projektů Baťovy projekční kanceláře pod vedením Vladimíra Karfíka dostal palác svou podobu. Šlo opravdu o unikátní a výjimečnou stavbu, podle libereckého spisovatele Marka Řeháčka působil tehdy jako zjevení. Mezi nízkými domy postavenými v německé architektuře meziválečného stylu najednou stál mrakodrap.

Celá budova tehdy sloužila firmě Baťa a kromě obuvi byly v horních patrech i služby související s obchodní strategií, například manikúra, pedikúra, oprava obuvi, masáže. Po znárodnění firmy zůstala v domě prodejna bot, obuv značky Baťa se tam ale neprodávala. Zpátky se vrátila až v roce 1993 poté, co se palác v restituci vrátil původním majitelům.

Vyjádření akciové společnosti Baťa:

„Rozhodnutí majitele objektu Bata Heritage nám neprodloužit nájem nás mrzí s ohledem na tradici prodeje bot, která je s domem spjatá. Nicméně rozhodnutí plně respektujeme a obyvatelům Liberce zůstává plně k dispozici naše značková prodejna Baťa v obchodním centru Nisa. Intenzivně nyní jednáme o otevření nové prodejny v centru města, která bude odpovídat naším vysokým standardům na pohodlné a komfortní nakupování. Našim zákazníkům chceme nabídnout pohodlnější a moderní nakupování. Vyjednáváme o relokaci prodejny v rámci centra města do nedalekého nákupního centra. Komplikace spojené s koronavirem tuto aktivitu pouze pozdržely, ale určitě neukončily.“

„V současnosti měl Baťa obsazená tři patra. Ta ostatní patra už byla v pronájmu jiným nájemcům. Takže my tam máme právní kancelář, máme tam online obchod s outdoorovým oblečením, máme tam realitku, zubní laborantku…,“ přiblížil zástupce majitele obchodního domu Viktor Šimeček a zároveň prozradil, že v přízemí by mohla být v budoucnu kavárna. Prodejna obuvi zůstane v obchodním domě do konce února.

Liberecký Deník:

21. 2. 2021 – Pátek 19. února představoval poslední den, kdy mohli zákazníci nakoupit u Bati na libereckém Soukenném náměstí. Současný majitel budovy neprodloužil firmě nájemní smlouvu. Baťa nezmizel z města úplně, jeho obchod sídlí i v OC Nisa Liberec.

Obchodní dům Baťa v Pražské ulici vyrostl v roce 1932 a je tou nejčistší ukázkou funkcionalisté architektury v krajském městě. Provozy doplňkových služeb souvisejících s prodejem obuvi, mimo jiné manikúra, pedikúra, správka obuvi či masáže, byly situovány v horních podlažích, nebo zadním traktu domu. Původní záměr firmy Baťa koupit také sousední domy čp. 19, 20, 21 a 22-III se nezdařil.

Projekt vypracovala projekční kancelář firmy Baťa pod vedením Vladimíra Karfíka a výsledkem byla devítipodlažní stavba se železobetonovou konstrukcí s proskleným pláštěm členěným bílými betonovými pásy. Samotnou budovu postavila stavební firma ing. Fanta a spol. Na podobě se podepsal i vliv francouzského architekta Le Corbusiera, který patřil k odborným poradcům firmy Baťa. Jedno z poznávacích znamení baťovských obchodů představuje oblé nároží.

Druhým zástupcem čistě funkcionalistického stylu v Liberci je bývalý obchodním dům Brouk&Babka postavený o dva roky později.

Magisterská diplomová práce Obchodní domy firmy Baťa Bc. Terezy Kovaříkové z roku 2013 (Liberec od strany 103):

V únoru 1930 přináší tisk zprávu o tom, že Tomáš Baťa zakoupil blok domů na rohu Soukenického náměstí. Místo nich postaví velký obchodní dům dle pražského vzoru za náklad 5 milionů korun. Vladimír Karfík v článku pro Sdělení z října 1930 potvrzuje, že liberecký dům služby patří k typům určeným pro velká města. Rychlost výstavby umožňují standardizované stavební komponenty, které však nesmí ubrat na působivosti celkového dojmu.

Obchodní domy Baťa, stavěné podle vzoru domů v Praze na Václavském náměstí a v Karlových Varech, mají být svým vzezřením vzorem pro domy další, aby v základě jednotná architektonická koncepce umožnila snadnou identifikaci značky Baťa. V listopadu 1930 tisk oceňuje přizpůsobení zlínského standardu nepravidelné parcele, která svou povahou nutí stavbu k růstu do výšky. Fasáda bude pokryta světle šedým umělým kamenem, opaxitovými pásy a sklem, sokly pak sestávají z tmavomodré švédské žuly. Pás neonové reklamy prý bude zářit do „všech částí města i vzdáleného okolí.“

V dubnu 1931 se objevuje znepokojivá zpráva, že pražská stavební firma Karel Fanta a spol. během zimy propustila značnou část místních dělníků a nadále pracuje pouze se zaměstnanci vlastními, které nutí pracovat dnem i nocí. V polovině března pak stavební komise zjistila, že stavba vykazuje vážné nedostatky. Stropy se prohnuly, protože sloupy nejsou v jednotlivých podlažích vycentrovány, mají velké trhliny a dutiny. Další práce byly přerušeny a firma Fanta začala osekávat a vyztužovat beton. Poškození však údajně způsobil mráz, když se stavělo bez ohledu na nevhodné počasí. Poškozené části musely být zbourány a postaveny znovu. V letech 1932 – 1933 probíhá soudní spor mezi firmou Fanta a Baťa.

Dům byl dokončen v prosinci 1931. Objevují se titulky, jako „Baťa omráčí klidné město mrakodrapem.“, „Liberec má ve svém středu Baťův vykřičník.“ nebo také „Palác, na který jsou Liberečané pyšní.“ Výsledná stavba působí ohromujícím dojmem i dnes. Čistota a lesk „vykřičníku“ se na pozadí šedivé historizující architektury neobyčejně vyjímá. Ačkoli objekt svou výškou poněkud přesahuje úroveň okolí, úsporné řešení v ploše a průhledy stavbou navozují dojem křehkosti a transparentnosti. To bylo také pravým záměrem firmy. Dům služby je přece „domem světla a vzduchu“. Architekt Karfík použil tradiční horizontální dělení průčelí pomocí bílých opaxitových pásů. Oblé nároží je prvkem velmi elegantním, který navíc umocňuje lesk velkoformátových oken. Právě ta, v horních patrech členěná jen velmi subtilními příčkami, navozují dojem ohraničeného vzduchoprázdna. Pilíře, schované uvnitř stavby a překryté skleněným pláštěm, se nacházejí také na brněnském „mrakodrapu“. Jeho pravoúhlá strohost jej však tlačí k zemi, zatímco ladné oblouky mají tendenci se vznést. Je velká škoda, že u většiny následujících projektů již byly skleněné tabule svírány do těsného rámoví.

V únoru 1935 se realizovala úprava oken v bytech. Pravděpodobně kvůli většímu proudění vzduchu ve vyšších patrech v nich bylo chladno, takže se okna zdvojila. V květnu pak stavební úřad povolil instalaci neonové kontury, která sestávala z trubic o průměru 20 mm a v červnu byl instalován přesuliční pás, upozorňující na prodej zbytků. Obchodnické grémium si pravidelně stěžovalo na pouliční prodej konaný firmou Baťa. V červnu 1937 byla podána žádost o přístavbu prádelny a sušárny v šestém poschodí, ale realizovala se až v dubnu 1938. Po převzetí domu národní správou bylo třeba vykonat opravy v ceně více než 200 000 Kč, protože Němci dům důkladně zničili.

V listopadu 1945 vedoucí informoval hospodářský úřad o tom, že má na prahu zimy skladem víc než 10 000 párů obuvi a může být proto vydáno množství dalších poukazů na obuv. To se však nestalo kvůli nedostatku tištěných poukazů, což je nejen tristní, ale vzbuzuje i velkou nevoli obyvatel. Redakce Rudého práva dokonce uvažuje o záměrné sabotáži, která má vyvolat občanské nepokoje. Generální obnova objektu byla provedena již v roce 1965, novodobá rekonstrukce proběhla až v roce 1994. Úpravy interiéru provedl roku 2005 Atelier 91.