Rodný dům Josefa Hory v Dobříni

Na malém náměstíčku, tvořeném stykem ulic Horova a V Zátiší v Dobříni, stojí rodný dům Josefa Hory.

Dům má vlastní web a údajně se v něm nachází „expozice rodinných fotografií, nábytku, obrazů, maleb a kreseb sourozenců, rodinných knih i básníkových spisů, odkazů na dílo, plakátů a textů akcí k výročím básníka“ přístupná na vyžádání, ale kdo ví – aktuálně to na domě znát není, že by byl někdy veřejnosti přístupný. Pouze je na fasádě pamětní deska.

O historii domu z výše zmíněného webu:

V roce 1837 byl rodný statek Josefa Hory postaven do dnešní podoby jeho prapradědečkem Františkem Šustrem jako čtvrtá usedlost v Dobříni u Roudnice nad Labem. Na statku po něm hospodařil syn Josef, který provdal svou dceru Marii za Antonína Aubka z Prahy Libně – Kunrádky. Navzdory povodním na polích, požáru stodoly, střídajícím se suchým létům a ztrátě nejvýnosnějších polí pro stavbu železnice se jim podařilo statek udržet. Když manželé Aubkovi předávali statek své dceři Marii, provdané za Antonína Horu z Libušína od Kladna, statek byl již částečně zadlužen. Ženich však přinesl do statku jmění získané prodejem svého poddolovaného statku. 8.července 1891 se manželům Horovým narodil první syn Josef. Po narození dcery Marie koncem roku 1892 statek přišel takzvaně na buben a hospodaření převzal sedlák Duras, nový majitel statku. Několik let v druhé polovině devadesátých let předminulého století však na statku hospodařil jako nájemce Antonín Aubek se svou ženou a dcerou Emílií a Boženou , kteří se tam starali i o malého Josefa.. Statek pak často měnil své majitele, postupně ubývalo polí až v roce 1947 zbylo u statku jediné pole. V té době básníkova matka Marie s tetou Emílií Aubkovou prodaly svou vilku v Roudnici nad Labem a zanedbaný statek zakoupily, aby ho uchovaly jako památník Josefa Hory, který svým básnickým dílem podporoval svou zemi v pohnutých dobách. S pomocí ženy básníka Zdeny Horové, sestry básníka Marie Horové a jeho bratra Jiřího s ženou Annou vybudovaly v prvním patře domu pamětní světničku Josefa Hory. 28. září 1947 jí otevíral básník Jaroslav Seifert, nositel Nobelovy ceny. Zároveň byla na dům zasazena pamětní deska, dílo akademického sochaře Jana Jiřikovského. Po smrti své matky a sestry bratr básníkův Jiří Hora prodal ideální polovinu domu Zdeňce Laksarové s tím, že na domě zůstalo věcné břemeno rodné světničky. V dobách komunismu měl Jiří Hora velké starosti jak uchovat pamětní světničku s rodným domem. S pomocí roudnických občanů, zvláště pana Pinky, se mu podařilo zaregistrovat kulturní památku v krajském úřadu památkové péče v Ústí nad Labem v roce 1964. A tím byl i dům č.4 v Dobříni registrován v Ústředním seznamu kulturních památek. Od stého výročí básníkova narození se při každém kulatém výročí konají kulturní pořady na počest básníkovu u jeho rodného domu.

Památkový katalog:

Areál rodného domu básníka Josefa Hory v západní části obce. Obdélný prostor vymezen zděnou ohradní zdí s půlkruhovou brankou s datací 1837. V čele areálu umístěn vlastní obdélný obytný dům z počátku 19. století s pamětní deskou umělce v průčelí.

Dům:

Patrový empírový dům s polovalbovou střechou a zděným štítem, se dvěma volskými oky v ploše. Hlavní průčelí otevřeno obdélnými okny, v patře mezi okny reliéf srdce ve věnci. V přízemí na průčelí bronzová pamětní deska Jana Hory od J. Jiříkovského.

Brána:

Zděná omítaná bloková brána s prejzovou krytinou na koruně. V horních rozích umístěna hladká obdélná štuková pole, levé s datací 1837, pravé s čp. domu. V otvoru, ukončeném mírně stlačeným obloukem, jsou zavěšena dvoukřídlá dřevěná vrata.