Katova ulička v Kadani

Každé město se chlubí něčím výjimečným, unikátním. V Kadani je to třeba nejužší ulice na našem území – Katova ulička.
Wiki:

Katova ulička je unikátní architektonicko-urbanistický prvek městského opevnění v Kadani a nejužší pojmenovaná ulice v České republice. Ulička je chráněna jako kulturní památka.

Katova ulička, která spojuje centrum Starého Města se Špitálským předměstím, vznikla společně s Katovou brankou již na počátku 14. století jako součást prvního pásu městských hradeb. Tento fortifikační prvek se nachází mezi měšťanskými domy čp. 76 a 77. V průběhu obléhání města sloužila Katova ulička jako rychlá spojnice mezi hlavním náměstím a hradebním parkánem. Ve středověku byla v nočním čase jediným vstupem do města, protože ostatní brány se úderem desáté hodiny večerní uzavíraly. Zároveň plnila funkci stoky, která odváděla přebytečnou vodu z někdejších tří kašen na hlavním náměstí do dnes zatrubněného Bystřického potoka a také do hradebního příkopu. Naopak v době sucha vedla Katovou uličkou nejkratší cesta pro transport užitkové vody ze zmíněného potoka do města. Podle tradice chodíval Katovou uličkou kadaňský kat, ale též městský ras, tedy další zástupce nepříliš úctyhodného řemesla. Od roku 1465, kdy na levém břehu Bystřického potoka vznikly s podporou krále Jiřího z Poděbrad městské lázně, chodíval uličkou také hlavní městský lazebník.

Katova ulička a Katova branka představovaly důležité prvky městského opevnění, právě v jejich těsné blízkosti docházelo v dobách válek k nejkrvavějším střetům, a to především během třicetileté války (1618–1648).

Její délka činí přibližně 50 m, v nejužším místě je široká pouhých 66,1 cm. Podle údajů agentury Dobrý den z roku 2007 je tak nejužší ulicí v České republice. Od roku 2013 nese z rozhodnutí městského zastupitelstva název „Katova ulička“ též oficiálně.

Naproti Katově brance se nachází tzv. Katův dům (čp. 190). Jde o polygonální hradební baštu z poloviny 15. století. Krátce na to začala pod touto baštou vznikat nová ulice Na Příkopě (v letech 1948 až 2015 pojmenovaná Sokolovská). Zřejmě již v této době sloužila jako obydlí některého z městských služebníků. Koncem 18. století v ní žil poslední kadaňský kat Ignác Kayl, proslulý jako ranhojič a lidový léčitel.

Katova ulička spolu s Katovou brankou, Katovým domem a Katovým pláckem tvoří unikátní architektonicko-urbanistický areál s více než 700 let dlouhým historickým vývojem. Nad Katovou brankou se nachází dvě hradební vížky, jedna s obskurní skulpturou ženy se třemi ňadry, která je dílem kadaňského sochaře a výtvarníka Herberta Kiszy. Další pískovcová socha situovaná hned vedle Katovy branky představuje postavu Pierota s opičkou a v roce 1996 ji vytvořila umělkyně Jitka Křivancová. Na Katově plácku najdeme také dva poněkud neobvyklé stromy, a sice jinan dvoulaločný (čili ginkgo) a blíže Katovu domu pavlovnii plstnatou, které se přezdívá čínský císařský strom.

V roce 1546 se Katovou uličkou pokusili do centra města proniknout vojáci české zemské hotovosti, kteří zde hodlali rabovat, byli však odraženi kadaňskými měšťany ozbrojenými píkami. V lítém boji zahynul městský sluha Erasmus Prescher, který vlastním tělem chránil radního Wolfganga Schönhofera. Roku 1570 přelezl v noci jakýsi odvážlivec hradbu poblíž Katovy branky, přičemž se posmíval strážnému. Z rozhodnutí městské rady byl za tento přečin umístěn na pranýř a následně vypovězen z města na deset let.

Jedna z kadaňských pověstí vypráví o rouhavé jeptišce z magdalenitského kláštera v Želině u Kadaně, která byla za trest zazděna právě v Katově uličce. V pozdních nočních hodinách se tu prý zjevuje společně s duchem kata Ignáce, pomáhá pocestným a trestá pobudy a výtržníky.

Městský web:

Katova ulička je nejužší pojmenovanou ulicí v České republice! Ve svém nejužším místě je široká pouhých 66 centimetrů, na délku má pak zhruba 50 metrů. Uličku naleznete na centrální kadaňském Mírovém náměstí v prostoru mezi měšťanskými domy čp. 76 a 77. Projdete-li uličkou směrem z náměstí, ocitnete se na katově plácku, který je součástí hradebních parkánů kadaňského městského opevnění. Katovu uličku uzavírá tzv. Katova branka, nad kterou jsou umístěny dvě hradební vížky. Vydáte-li se po hradebním parkánu směrem doleva, narazíte na Minoritskou baštu, velkou obrannou dělovou věž, kde se nachází muzeum vojenství Militaria. Dáte-li se po hradebním parkánu doprava, zavede vás cesta kolem barbakánu Žatecké brány až ke Kadaňskému hradu.

Jak název uličky napovídá, sloužila svého času kadaňskému katovi. Provozovatelé tohoto řemesla sídlili po staletí v hradební baště známé jako Katův dům (čp. 190). Dnes už zde kat nepřebývá, zato tu můžete nakoupit čaje a koření, i to však souvisí s tradicí řemesla katovského, jelikož kadaňští kati se mimo jiné věnovali právě bylinkářství a ranhojičství. Katova ulička sloužila nejen jako průchod na náměstí pro kadaňského kata, ale také dalším účelům. Plnila například funkci stoky, která odváděla přebytečnou vodu z náměstí do Bystřického potoka na Špitálském předměstí. Dále pak ulička sloužila jako rychlá spojnice mezi náměstím a hradebními parkány v čase obléhání, a také pouze skrze ni, bylo možné v naléhavých případech vstoupit do města v nočních hodinách, kdy byly hlavní městské brány uzavřeny. Na své opevnění bylo město patřičně hrdé, a proto ten, kdo se pokusil, byť třeba v žertu, v noci městské hradby překonat, byl tvrdě potrestán. Když byly v 15. století na břehu Bystřického potoka zřízeny městské lázně, chodíval uličkou pravidelně též hlavní městský lazebník. Uličkou do města vstupoval také kadaňský ras, společně s katem další příslušník tzv. nečistých řemesel.

Katova ulička se ukázala jako nanejvýš důležitý prvek městského opevnění, a to zejména během třicetileté války (1618–1648), kdy byla vždy dějištěm těch nejkrvavějších střetů a obráncům města poskytovala značnou taktickou výhodu. To se ukázalo již dříve, a sice například roku 1546, kdy se Katovou uličkou pokusili do města proniknout vojáci české zemské hotovosti, kteří zde chtěli rabovat. Několik měšťanů ozbrojených píkami se útočníkům v Katově uličce postavilo. I když měl protivník značnou přesilu, měšťanům se díky uličce nakonec podařilo útok odrazit.

Jedna z kadaňských pověstí vypráví příběh rouhavé jeptišky z magdalenitského kláštera na Želině. Ta měla mít údajně milostný poměr, a ještě navíc s kadaňským katem! Za trest byla tedy zazděna v Katově uličce. Pověst dále praví, že se zde v pozdních nočních hodinách zjevuje společně se svým milencem, duchem kadaňského kata. Pomáhají pocestným a strašidelnými kousky trestají pobudy a výtržníky.

Česká televize:

5. 3. 2013 – Kadaň má tři nové ulice, všechny v městské památkové rezervaci. Jedna z nich, Katova ulička, drží už od roku 2007 rekord – jde o nejužší ulici v České republice. Zdi sousedních domů jsou v jednom místě od sebe vzdálené pouhých 66 centimetrů.

Katova ulička v Kadani pochází z počátku 14. století a sloužila tehdy jako spojovací průchod pro vojsko mezi jednotlivými hradbami. Později se využívala jako odvod vody z městských kašen. Své jméno má z doby, kdy uličku používal městský kat. „Tudy přicházel provádět exekuce přímo na náměstí, protože nebylo možné, aby do města vstupoval hlavními branami,“ uvedl starosta Kadaně Jiří Kulhánek (ODS).

Na svou největší slávu čekala ulička do roku 2007. Tehdy tam komisař agentury Dobrý den přijel na pozvání města změřit její šířku. Od té doby je zapsaná v České knize rekordů v kategorii nejužší ulice. Uvedení Katovy uličky mezi regulérní kadaňské ulice přivítali místní lidé, zejména provozovatelé prodejny v bývalé katovně. „Po osmnácti letech jsme se konečně dočkali názvu naší ulice,“ říká provozovatelka prodejny Edita Frajtová.

Přestože je Katova ulička v nejužším místě široká pouhých 66,1 cm, je s trochou opatrnosti průchozí i pro matky s kočárky. Místní doufají, že se Katova ulička, která bez větších změn stojí přes sedm set let, stane dalším turistickým lákadlem.

Ulička je kulturní památkou:

Katova ulička, pocházející z přelomu 13. a 14. stol., je metr úzký prostor vymezený dvěma domy, vydlážděný žulovými kameny, vedoucí z Mírového náměstí na parkán za hradební zdí nedaleko tzv. Katovny. Přes uličku se klenou prampouchy se stříškami.

Soutka mezi domy č. p. 76 a č. p. 77, nazývaná též Katova ulička, byla postavena jako součást opevnění na přelomu 13. a 14. století. Představuje unikátní součást původního městského opevnění.

Soutka mezi č. p. 76 a č. p. 77, resp. tzv. Katova ulička, byla postavena jako součást opevnění na přelomu 13. a 14. století. Jedná se asi jeden metr úzkou uličku vymezenou domy č. p. 76 a č. p. 77. Vstup do ní začíná na Mírovém náměstí a ulička vyúsťuje na parkánu za hradební zdí nedaleko domu č. p. 190, tzv. Katovny. Je vydlážděna žulovými kostkami. Přes uličku se klenou v několika úrovních prampouchy se sedlovou stříškou krytou pálenou krytinou. Prampouchy jsou z lomového zdiva, některé z cihel. Na východním vstupu do uličku je gotický kamenný půlkruhový portál.