Radnice v Novém Boru

Článek je součástí seriálu Architektura, technické památky, důlní díla, hodiny

Architektura, technické památky, důlní díla, hodiny

Západní stranu parkové úpravy náměstí Míru v Novém Boru uzavírá mohutná budova radnice, vybudované původně jako sýpka.
Na wiki:

Radnice představuje hlavní dominantu náměstí Míru v Novém Boru v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Budova radnice je zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Radnice je stejně jako řada výstavných sklářských měšťanských domů obklopujících náměstí součástí městské památkové zóny Nový Bor, vyhlášené 10. září 1992.

Budova čp. 1 na náměstí Míru v Novém Boru byla původně barokní sýpkou panského dvora ve zdejší osadě, náležející od roku 1710 k sloupskému panství Kinských. První písemná zmínka o existenci sýpky je z roku 1751. O šest let později, v roce 1757, císařovna Marie Terezie na žádost hraběte Josefa Jana Maxmiliána Kinského (1705–1780) udělila osadě Bor (Heyda, později Haida) s pouhými 21 domy statut tržního poddanského městečka.

Původně samostatně stojící objekt sýpky byl poté včleněn do prostoru nově vznikajícího náměstí. V prvních letech rozvoje města budova sýpky částečně sloužila i k bydlení. Představitelé města budovu sýpky koupili od majitelů panství v roce 1821 a nechali ji přestavět na radnici. V letech 1849–1850 byl objekt opět upraven, aby mohl sloužit jako sídlo okresního soudu a berního, pozemkového a celního úřadu. Mezi roky 1875 až 1904 byla v budově radnice městská spořitelna a od roku 1893 i městské muzeum. Funkci radnice pro Nový Bor a sousední Arnultovice začala budova ve skutečnosti plnit až od roku 1942.

Po druhé světové válce bylo mezi roky 1949 až 1960 v budově radnice napřed sídlo okresního národního výboru a posléze městského národního výboru. V letech 1996 až 1997 prošla budova jako sídlo městského úřadu velkými úpravami.

Novoborská radnice je spojena i s jednou z neblahých událostí, k nimž došlo na území Československa krátce po osvobození v květnu roku 1945. Dne 2. června 1945 bylo na novoborském náměstí u zdi radnice bez předchozího soudu zastřeleno osm německých mužů a žen z Nového Boru, Sloupu a Janova. Popravu německých občanů navzdory nesouhlasu představitelů města vykonali vojáci ze 47. pluku Československé armády na rozkaz svého velitele podplukovníka Josefa Sekáče.

Původně barokní sýpka a pozdější radnice je obdélná zděná dvoupatrová budova s mansardovou střechou. Na hlavním průčelí, obráceném na jihovýchod, je celkem třináct okenních os. Radniční okna mají ostění, v prvním patře s nadokenními římsami. Hlavní vstupní portál s pilastry a rozeklaným štítem je nahoře doplněn rokokovou kartuší se znakem města. Některé prostory v přízemí jsou zaklenuté, ostatní místnosti v budově mají stropy ploché. Vstupní prostor za portálem má trámový strop. Levá část chodby, která v přízemí prochází napříč budovou, má křížové klenby, v pravé části chodby jsou klenební pásy a klenby plackové. Prostory obřadní síně jsou klenuty valeně.

Pozoruhodnou součástí objektu jsou podzemní sklepení. Barokní sklepy jsou rozčleněny na osm částí ve třech výškových úrovních. Tři z těchto místností jsou přímo vysekány v pískovcovém skalním masívu. Nejzazší sklepní místnost je kruhová s klenutým stropem a původně sloužila jako podzemní mlýnice. Ve stropě této místnosti se zachoval kruhový otvor, který sloužil pro nasypání obilí do mlýnice.

Památkový katalog:

Objekt byl zbudován jako panská sýpka v polovině 18. století, před rokem 1768 byl přestavěn na vrchnostenské sídlo. Vznik mohutné třípodlažní budovy radnice však přinesla až klasicistní přestavba roku 1821. Na konci 20. století byl objekt rekonstruován.

Původní evidenční list památky:

Samostatná, zděná a omítaná dvoupatrová budova. Hlavní průčelí 13, boční 5 os. Stěny rozčleněny lisen. rámci, plocha pod nimi s psovou bosáží. Vyklenutá hlavní římsa (kámen překrytý omítkou). Osový hlavní (i vedlejší) portál pískovcový, zaklenut stlačeným půlkruhem, lemován svazkovými pilastry. Na ně nasazen pásová římsa, zatížená při okrajích esovitými křivkami. Volutový klenák, nad ním pískovcový městský znak. Vedlejší vchod v jednoduchém pískovcovém portálu se stlačeným půlkruhem. Obdélné okenní otvory ostění s ušima a lištou. V 1. p. přímé nadokenní římsy. Mansardová střecha s bočními štíty, v nichž jsou 2 obdélná okénka. U štítu do náměstí uprostřed kartuše z vavřín. věnce a pentlí, uvnitř kotva. Eternitová střecha, interiér plochostropý. Postaveno 1751 (viz portál a měst. znak), 1821 prodáno majitelem panství hr. Kinským městu. Kanceláře MěstNV, OSP a advokátní poradny.

V práci studentů Gymnázia Nový Bor, která předcházela knize Památky Nového Boru:

Pro zajímavost trocha historie z bakalářské práce Uliční názvosloví města Nový Bor Kristýny Matysové z roku 2017 (o radnici však ani slovo):

Náměstí je považováno za střed města. Jeho dominantou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, budova Základní školy náměstí Míru vybudována v roce 1761 (dříve patristický klášter) a Sklářské muzeum se stálou výstavou o vývoji sklářství na severu Čech, založené v roce 1893 z podnětu sklářských dělníků. Stojí zde i Egermannovy památkově chráněné domy č. 100 a 101, ve kterých Egermann zřídil svoji dílnu se vzorkovnou.