weby pro nejsevernější čechy

Kašna na Paříkově náměstí v Třebenicích

This entry is part 4 of 70 in the series Kašny a fontány

Na Paříkově náměstí v Třebenicích stojí v parku poměrně nenápadná kamenná kašna.

Kašna je kulturní památkou:

August Sedláček v Dějích Třebenic uvádí, že roku 1678 dala obec Třebenice postavit novou kašnu litoměřickým kameníkem Františkem Kalderarem (jiní hovoří o italském kameníku Calderarim a vznik kladou do roku 1682). Sedláček dále píše, že roku 1691 (patrně v návaznosti na požár, který zasáhl 47 domů) byl pověřen Kryštof Kärpert, aby velkou kamennou kašnu vyspravil tak, aby stále vodu držela (do té doby tedy voda ucházela). Slíbeno mu za to bylo 6 věder hořkého piva mimo diškrecí neb přídavek. Hned následujícího roku 1692, při příležitosti návštěvy kněžny Františky Heleny Pieroni da Galiano (dcera architekta G. Pieroniho) v návaznosti na potvrzení svobod obci, byl pověřen úředník, aby kašnu opravil, aby nějak vodu v sobě měla. Mapy stabilního katastru z roku 1843 kašnu nezachycují. Ve městě stávaly údajně ještě další dvě kašny – kašna u Masarykova knihkupectví byla zlikvidována, kašna na Havlíčkově nám. k nepoznání opravena. Restaurování kašny na Paříkově nám. prováděl v letech 2000 a 2013 akad. soch. Libor Pisklák. O opravách více v Litoměřickém Deníku ->

Pískovcová kašna, pokud nejde o záměnu s jinou třebenickou kašnou, pochází z r. 1678 (jiný zdroj uvádí, že jde o dílo z 2. pol. 18. stol.). Problém s těsností měla již od samého počátku, jak dokládají zmínky o opravách z let 1691 a 1692. Místní šetření památkového ústavu v r. 1967 zaznamenává, že je kašna zvětralá a otlučená, v r. 1974 neudržovaná (doporučuje se oprava zdiva a přívodu vody), v r. 1994 je konstatováno, že je bez vody a zdemolovaná. Vnitřní prostor byl vybetonován cca 20 cm silnou betonovou vanou, která byla v r. 2000 v rámci restaurování odstraněna a nahrazena vanou tenkostěnnou, patrně plastovou.

Kašna je umístěna v zadlážděné čtvercové ploše na třebenickém Paříkově náměstí. Dostupná je mimo travní porost ze severní strany od silnice po několika širokých terénních stupních a dále chodníkem od východu. Při západní straně zpevněnou plochu kolem památky tečuje chodník druhý. Terén náměstí se svažuje k severu.

Jednoduchá barokní pískovcová kašna má čtvercový tvar se zaoblenými rohy a zesílenými nárožími. Je zhotovena ze střednězrnného pískovce pravděpodobně místního zdroje. Na vnější straně je povrch plasticky členěn, obvodové stěny jsou zakončeny mírně přesahující prostou parapetní profilací.

Bočnice kašny jsou zhotoveny z několika svisle spojovaných kamenných bloků. Vnější hrubá profilace boků je tvořena vodorovně vyšší soklovou partií, nad ní z plochy vystouplými zrcadly a završena je prostou korunní římsou s oblounem. Svislé členění vychází ze spojů jednotlivých bloků a z okosení mírně předsazených nároží. Kašnu tvoří z každé strany dva bloky a dvě poloviny nároží, tedy celkem jde o osm jednoduchých bloků a čtyři nárožní. Nárožní bloky, půdorysně do L, mají vnější roh sražený lehce dovnitř odsazeným obloukem. Jednotlivé kamenné bloky jsou spojovány svisle „na rybinu“, což je patrné při pohledu shora. Historická střední část již není dochována a zdroj vody je tak řešen jednoduchou novodobou trubkou bez ozdob. Vzhledem k průsakům kašny byla při předcházející opravě umístěna dovnitř plastová vana, napojení na původní hmotu je řešeno oplechováním.

Series Navigation<< Kašna na hřbitově u kostela svatého Vavřince v HavraniKašna se sochou Panny Marie na náměstí 3. května v Železném Brodě >>
Tagy