weby pro nejsevernější čechy

Horní kašna na Mírovém náměstí v Litoměřicích

Článek je součástí seriálu Kašny a fontány

Na hlavním náměstí v Litoměřicích, pojmenovaném Mírové, se nachází na jeho opačných koncích dvě kašny. Západním směrem je to kašna, zvaná Horní.

Obě kašny jsou kulturní památkou. Památkový katalog praví:

Kamenná barokní kašna pochází z počátku 18. století. Nádrž má polygonální půdorys, uprostřed ní je umístěný sloupkovitý chrlič s hlavami ryb, nahoře zakončený širokou mísou.

Původní evidenční list památky:

Dvě barokní kamenné kašny, umístěné symetricky v západní a východní části náměstí. Obě mají polygonální obrubu s nárožními pilířky a střední vodotryskový stojan s mísou – na západní kašně socha Neptuna. Prostor kolem kašen ohrazen původními patníky, spojenými řetězy.

Po soše Neptuna a po řetězech ani stopy.

Kupodivu si kniha Kdo se to na nás dívá! – Co prozrazují a tají sochy města Litoměřice všímá i těchto kašen:

Dvě kamenné barokní kašny byly původně postaveny v souvislosti se zřízením dřevěného vodovodu. Originál je ta západní (někdy též horní) postavená roku 1715 na místě zničené původní dřevěné kašny z roku 1541 (některé prameny uvádějí 1547) postavené Mistrem Martinem ze Žitavy. Kašnu zdobí čtyři chrliče v podobě ryb. Na jejich vztyčených ocasních plouvích leží kruhová mušle s vodotryskem. Voda z tlam chrličů-ryb i z vodotrysku není jen tak nějaká. Počátkem devadesátých let 20. století byl proveden u obou kašen hloubkový vrt, který se dostal k „původní“ podzemní vodě, jež v časech dávných zásobovala kašny i litoměřický pivovar. Z kašny tak stříká právě tato voda. To tenkrát napadlo stavebního technika odboru školství, kultury a sportu Městského úřadu Jiřího Halmla, což mu schválil tehdejší tajemník úřadu Ing. Jiří Hauptman (v úřadu v letech 1991 až 2000).

Kašna výhodní (dolní) byla kamenná a nebyla po třicetileté válce obnovena. Až v polovině 19. století město nechalo postavit kopii kašny západní.

Restaurátorky opravovány byly několikrát. Připomeňme alespoň v roce 1994 akademického sochaře-restaurátora Čestmíra Mudruňku nebo akademického sochaře-restaurátora Libora Piskláka v roce 2007.

Památkový katalog eviduje restaurátorskou dokumentaci východní kašny Václava Nováka a Bohumila Pánka z roku 1984.

Na webu o vodních zdrojích je popis vodních zdrojů pro kašny na náměstí. Autor záznamu uvádí:

Na náměstí v Litoměřicích se nachází dvě studny, cca 115 metrů od sebe. Obě studny slouží v současné době pro napájení kašen. Studna na východě měla v nedávné době (20 let zpět) kolo „rumpál“, bylo to na jakési kožené písty a na fotce je vidět boční chrlič. Navštívil jsme několik institucí pro zjištění detailů. Nejvíc mi pověděl náčelník městské policie v LT který se do studny spouštěl kvůli problémům s čerpadlem pro kašnu. K hladině je to asi 16 metrů. Voda je hluboká jenom 1 metr. Studny jsou zakryté měděnou stříškou.

Než byly vybudovány kašny tak kdysi vedl přes náměstí Kamýcký potok v dřevěném korytě. V dlažbě jsou prý vidět pozůstatky tohoto koryta. Informace z archivu kde jsem se ptal. Kamýcký potok je sveden potrubím od ubytovny Cargo a vyúsťuje do Pokratického potoka pod Katovnou-restaurace.

Series Navigation<< Dolní kašna na Mírovém náměstí v LitoměřicíchKašna na Kostelním náměstí v Litoměřicích >>
Tagy