Samsonova kašna na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích

Dominantou náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích je Samsonova kašna.
Na wiki:

Samsonova kašna (z let 1721–1727) je barokní kašna, kulturní památka České republiky, stojící na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou památku a symbol města.

Základem fontány je kamenná nádrž s charakteristickým barokním půdorysem (při značném zjednodušení se blíží osmiúhelníku) o velkolepém průměru 17 metrů. V jejím středu vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi chrliči na bočních stranách, na němž stojí čtyři postavy atlantů podpírajících rozměrnou kruhovou mísu ze které v jejím středu, na samém vrcholu celé kašny, vyrůstá podstavec s plastikou představující biblického Samsona krotícího lva. Samson přitom hledí na sever ku Praze. Na obrubě základní nádrže jsou umístěny ještě čtyři ozdobné kamenné vázy. Okolo celé kašny je pak po obvodu rozmístěno 24 kamenných sloupků, spojených masivním řetězem.

S rostoucím počtem obyvatel Budějovic v 16. a 17. století se rovněž úměrně zvyšovala spotřeba vody sloužící domácnostem i hospodářským a řemeslným účelům. S tím souvisely také rostoucí komplikace se zásobováním města vodou. Roku 1716 proto městská rada rozhodla vybudovat ve městě kašnu, z níž by byla voda rozváděna do některých ulic. Pro kašnu bylo vybráno místo uprostřed náměstí (původně zde stával pranýř), aby zde kromě praktického využití vhodně sloužila také k ozdobě.

Návrh technického řešení nové kašny upravil jezuita František Baugut. Jako zdroj vody (namísto nově budovaného rybníka u Suchého Vrbného) navrhl vést vltavskou vodu s využitím vodárenské věže. Na náměstí doporučil zvýšit terén a vyzdvihnout tím kašnu o dva lokty, aby odtud mohla voda samospádem proudit do dalších městských kašen. Hlavní kašna pak měla být oproti původnímu návrhu zvětšena našíř o tři lokty, aby proporčně odpovídala náměstí. Konečný návrh technického řešení s ohledem na Baugutovy vstupy vypracoval schwarzenberský stavitel Pavel Kolečný tehdy sídlící v Třeboni. Kamenickými pracemi byl pověřen budějovický mistr Zachariáš Horn, sochařskou výzdobou pak Josef Dietrich (působící od roku 1710 v Budějovicích), který je autorem i dalších sochařských děl ve městě. Vlastní práce na kašně probíhaly v letech 1721–1727.

Zhruba čtyřmetrovou okrouhlou mušli k zachycování vody vytesal mistr Horn přímo v kamenolomu na svahu hory Kohout u Dobrkovské Lhotky, odkud byla roku 1719 dopravena do města. Nejprve se rozlomil vůz, takže musel být vyroben nový a během cesty bylo potřeba průběžně řešit problémy od střídání koní (kterých bylo využito celkem 77), přes odstraňování plotů až po vybourání průjezdu Svinenské brány a následného dozdění. Hornovou prací jsou i čtyři ozdobné vázy a kamenné sloupky okolo kašny. Josef Dietrich vytesal plastiku Samsona krotícího lva, čtyři atlanty podpírající mušli a čtyři chrliče vody.

Voda byla do kašny čerpána z Vltavy, na jejímž pravém břehu byla za tímto účelem vybudována Vodárenská věž, dokončená roku 1724. Potrubí odtud přivádělo vodu do města pod hladinou Vltavy, což byl v tehdejší době značný technický úspěch. Svému praktickému poslání sloužila kašna velmi dlouho, a to i v zimních obdobích, kdy byla přikrývána, aby voda nezamrzala ani při velmi nízkých teplotách.

V polovině 19. století nebo začátkem 20. století došlo k zásahu bleskem, který soše Samsona urazil část tváře a celou ruku. Dobová neodborná oprava spočívala v náhradě tváře zinkovým plechem pokrytým vápennou maltou. Neodborně byla připevněna i ruka. Tyto zásahy byly opraveny až během restaurování v roce 1990.

V roce 1990 prošla kašna rekonstrukcí, na níž se podíleli sochaři Ivan Tlášek, Ladislav Krnínský a Ondřej Nosek. Původní sochy byly nahrazeny kopiemi od Ivana Tláška. Originální sochařská díla z kašny byla přesunuta do českobudějovické radnice, Samson je umístěn v přízemí a čtveřice chrličů na nádvoří. Další rekonstrukce a opravy proběhly v letech 2015 a 2025.

Od 5. září 2025 do 4. ledna 2026 byl originál sochy Samsona umístěn na výstavě Vltava slavná a splavná v Jízdárně Pražského hradu.

Vnitřní průměr osmiúhelníkové kašny má cca 15 m, objem je 237 m³, z toho využitelných 200 m³.

Poloha uprostřed náměstí dělá z kašny jeden ze symbolů města, a proto je čas od času využita i jiným způsobem, což není vždy kladně přijímáno veřejností:

Na jaře 2015 bojoval českobudějovický hokejový klub o postup do extraligy. Během baráže byla socha Samsona oblečena do hokejového dresu.

V září 2016 byla kašna zakryta v rámci výstavy Vnímání kruhovou stěnou a byla přístupná pouze po lávce z pořádajícího Domu umění.

Památkový katalog:

Oktogonální barokní kašna uprostřed náměstí, jeden ze symbolů města. Při pohledu na ni upoutá ústřední socha Samsona krotícího lva umístěná v mušli, kterou nesou čtyři atlanti. Hranolový sokl je zdoben čtyřmi maskarony sloužícími jako chrliče vody.

Samsonova kašna, inspirovaná pravděpodobně Kohlovou Lví fontánou z roku 1686 na druhém nádvoří Pražského hradu, pochází z let 1721-1726. Původní návrh vyhotovený státním geometrem Johannem Rappou v roce 1718 byl podroben připomínkám jindřichohradeckého jezuity Františka Bauguta. Následkem toho vypracoval konečný návrh projektu technického zařízení schwarzenberský stavitel Pavel Kolečný z Třeboně. Technické zařízení kašny, napájené prostřednictvím vodárenské věže z Vltavy, vyhotovil pražský zvonař Zachariáš Dietrich za přispění vídeňských specialistů Andrease Reicha a Johanna Duvala. Sochařské práce provedl jihočeský sochař Josef Dietrich a kamenické práce pocházejí z dílny Zachariáše Horna. Po roce 1990 byla originální sochařská výzdoba kašny (Samsonova socha a maskaroni) nahrazena kopiemi, vytvořenými sochařem Ivanem Tláškem.

Barokní kašna se skládá z vlastní kašny a sloupu, jehož součástí jsou čtyři chrliče, čtyři postavy atlantů nesoucích mušli a zcela nahoře plastika Samsona se lvem na soklu. Konkávně zprohýbaná kamenná vodní nádrž z masivních profilovaných kamenů, mající v půdorysném průměru 15 m a objem 237 m3, je založena na půdorysu zalamovaného osmiúhelníka. Na horní hraně stěn nádrže jsou osazeny čtyři dekorativní kalichové vázy. Dno tvoří velké žulové desky silné zhruba 0,15 m. Stěny nádrže jsou spojené skobami a táhly s centrálním sloupem, pod nímž vede ve směru východ – západ cihelná klenutá chodba široká 0,8 m a vysoká 1,15 m. Na konci 20. století byl po dlouhé době obnoven vodotrysk, aby tak byl napodoben vzhled kašny v době jejího vzniku. Vodní střiky jsou řešeny ve třech rovinách: nejvyšší z tlamy lva, prostřední přelivem kamenné mušle a dolní z plochých trysek kamenných chrličů. Ze středu kamenné nádrže vyrůstá hranolový podstavec, jehož hladký žulový sokl, ukončený římsou, doplňuje čtveřice chrličů ve tvaru bizarních masek (maskaronů). Ty připomínají vousaté mužské tváře, ale v 19. století byly dokonce označovány za „lví hlavy“. Nad nimi stojí 2,5 m vysocí čtyři svalnatí atlanti, podpírající rozměrnou kulatou vápencovou mušli. Kašnu zakončuje plastika biblického Samsona, který bojuje se lvem. Socha je vysoká také 2,5 m a stojí na vápencovém soklu, který je opatřen reliéfní ornamentální výzdobou. Nádrž je přístupná po dvou vyrovnávacích žulových schodech, které důsledně kopírují její oktogonální tvar. Tento schodišťový sokl doplňují po obvodu umístěné polygonální kamenné patníky, ukončené hřibovými hlavicemi a spojené řetězy.

Samsonova kašna vykazuje z památkového hlediska velmi významné hodnoty. Jedná se o barokní kašnu, která je svého druhu největší v České republice a zároveň tvoří jednu z nejvýznamnějších dominant Českých Budějovic. Na oktagonálním půdorysu se rozprostírá v průměru 15 m široká kamenná nádrž, z jejíhož středu vyrůstá sokl se čtveřicí chrličů, nad nimiž stojí sochy čtyřech atlantů nesoucích kamennou mušli se sochou Samsona, který krotí lva. Kašna tak reprezentuje kvalitní sochařské a kamenické práce umělců konce 18. století, konkrétně Josefa Dietricha a Zachariáše Horna. Po celkové rekonstrukci koncem devadesátých let 20. století byla kašna opatřena novým vodním recirkulačním systémem, čímž byl opět uveden v činnost vodotrysk. Díky němu získala kašna svůj původní vzhled z doby vzniku. Zmíněná movitá památka se nachází na území Městské památkové rezervace České Budějovice. Kašna odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

Původní evidenční list památky:

Samsonova kašna na Žižkovo náměstí. Postavena podle návrhu Janna Rappa, upraveného Fr. Baugutem, Jos, Dietrichem z Trh. Svinů v l. 1721-1727.

Osmiboká, konkávně zprohýbaná kamenná nádrž z masivních profilovaných kamenů, doplněná 4 kalichovými vázami. V jejím středu je umístěn hranolový podstavec, jehož hladký sokl, ukončený římsou, doplňují 4 zavěšené kartuše s mužskými maskami jako chrliči vody. Užší horní část doplňují 4 postavy atlantů, kteří vzpírají kruhovou mušlovou nádrž. V její ose je na zužujícím se členěném podstavci postava Samsona, zápasícího se lvem.

Kolem nádrže jsou polygonální kamenní patníky, ukončené hřibovými hlavicemi.

Encyklopedie Českých Budějovic:

Kamenná vodní nádrž s kamennou plastikou, zřízená 1721—1727 jako součást městského vodovodu na náměstí Přemysla Otakara II.; byla pravděpodobně inspirována Kohlovou Lví fontánou z 1686 na druhém nádvoří Pražského hradu.

Kašna je charakteristickou dominantou města a svou velikostí patří na první místo v České republice.

První návrh kašny uprostřed náměstí zhotovil 1716 státní geometr Jan Rappa. Po připomínkách jindřichohradeckého jezuity Františka Bauguta k velikosti zásobního objemu kašny vypracoval konečný návrh technického řešení schwarzenberský stavitel Pavel Kolečný z Třeboně. Samsonova kašna byla provedena jako trvale průtočná nádrž se samospádovým přítokem vltavské užitkové vody z vodárenské věže. Na přítokovém i odtokovém potrubí byly osazeny ovládací ventily ve dvou šachtách, umístěných východně a západně od kašny. Nádrž vnitřního půdorysného průměru 15 m a maximálního využitelného objemu 237 m3 dokázala pokrýt i vysoké nárazové odběry vody. Složité technické zařízení kašny, napájené prostřednictvím vodárenské věže z Vltavy, je dílem pražského zvonaře Zachariáše Dietricha a zdokonalili jej vídeňští specialisté Andreas Reich a Johann Duval.

Samsonova kašna je dílem jihočeského sochaře J. Dietricha a kameníka Zachariáše Horna (1679—1738). Dominantu tvoří ústřední socha Samsona krotícího lva, která stojí na výrazném dekorativním soklu se čtyřmi maskarony sloužícími jako chrliče vody. Horní součástí soklu jsou čtyři postavy atlantů nesoucí kamennou mušli, která byla vytesána Zachariášem Hornem přímo v lomu v Besednici u Trhových Svinů a složitě dopravena na místo (z důvodu průchodnosti transportu musela být rozšířena Svinenská brána). Horn vytesal za celkový honorář 2 301 zlatých a 15 krejcarů i oktogonální bazén se čtveřicí dekorativních váz a schodišťový sokl doplněný patníky spojenými po polovině 20. století řetězy. V celkovém konceptu stavby je možné nalézt sakrální symboliku (tři vertikálně navazující sféry: peklo, země, ráj; Samson jako předobraz Krista, čtyři proudy vody odkazující na rajské řeky, osmiúhelník bazénu evokující křtitelnici).

Od konce 19. století obklopovalo kašnu několik stromů, které byly odstraněny při komplexní úpravě náměstí od architekta Pavla Janáka (1882—1950) v roce 1934.

Kamenná nádrž kašny je založena na kamenné rovnanině s vápenným pojivem. Dno nádrže tvoří velké kamenné desky tloušťky asi 0,15 m. Stěny nádrže jsou spojené skobami a táhly s centrálním sloupem. Těsnění kamenných bloků bylo původně provedeno zálivkou z horké smůly. Pod centrálním sloupem vede ve směru východ – západ cihelná klenutá chodba šíře 0,8 m a výsky 1,15 m. Vodní střiky byly řešeny ve třech rovinách: nejvyšší z tlamy lva, prostřední přelivem kamenné mušle a dolní z plochých trysek kamenných chrličů. V zimním období byla kašna rovněž napuštěna a zakryta dřevěným bedněním kuželového tvaru. Náročné restaurátorské akce byly provedeny v letech 1979 a 1989. Originální sochařská výzdoba kašny byla po 1990 nahrazena kopiemi. Z podnětu 1. JVS byla 1999 provedena celková rekonstrukce Samsonovy kašny zahrnující i instalaci osvětlovací technologie a nové osazení vodního recirkulačního systému, který napodobuje vzhled kašny v době jejího vzniku. S ohledem na vodní nasycenost podloží není možné vyprázdnit kašnu na zimu a mrazem tak ohrozit její stabilitu. Provozovatel proto udržuje maximální vodní sloupec v kašně po celý rok. V 2014 proběhla obnova Samsonovy kašny spojená zejména s doplněním technologie úpravy vody. Zároveň byla rozšířena podzemní šachta na západní straně kašny pro technické zázemí. V 2016 byla vytvořena architektem Janem Šépkou (*1969) výstavní instalace nazvaná Vnímání, která dočasně vydělila kašnu z kontextu náměstí a návštěvníky upozorňovala na proměny vjemu památky v intimním uzavřeném prostoru. Rozsáhlou opravou a restaurováním spojeným novou technologií úpravy vody prošla kašna znovu v 2025.