Doerellova vyhlídka u Dubice

Na trase žluté turistické značky nad kaňonem Labe mezi Dubicí a Radejčínem je odbočka na Doerellovu vyhlídku.

Žlutá značka v těchto místech vede poměrně daleko od toku Labe, takže na samotnou vyhlídku je to dle ukazatele 600 metrů. Pěšina vede po vrstevnici docela strmým svahem, a protože vede hustou vegetací, zastiňující cestu, byla v době mé návštěvy hodně podmáčená, blátivá a kluzká. Předpokládám, že málokdo z procházejících tuší, že kdyby se mu podařilo uklouznout a sjet až dolů, dorazil by k bezejmennému potůčku, na němž za vhodných klimatických podmínek bývají k vidění vodopády. Bez mučení se přiznám, že při pohledu na sklon a délku svahu jsem si původně plánovaný pokus je hledat rychle rozmyslel.

Na konci cesty ke skalisku pod vrcholem Výsluní čeká lavička a kamenná mohyla s pamětní deskou, věnovanou malíři, po němž se vyhlídka jmenuje. Ernst Gustav Doerell (*22. srpna 1832 ve Freibergu v Sasku – †18. března 1877 v Ústí nad Labem) byl český malíř krajinomaleb období romantismu. Maloval krajinu Českého středohoří a Podkrušnohoří. Neexistuje však jeden jediný autorův obraz, který by byl z tohoto místa. V knize, kterou vydalo Statutární město Ústí nad Labem a Muzeum města Ústí nad Labem v roce 2016 při příležitosti výstavy malířových obrazů, je pouze několik obrazů kostela v Dubici a jeden obraz, na němž je v pozadí Výsluní (s poznámkou, že tam sice je vyhlídka, ale nikdy z ní Doerell zřejmě nemaloval).

Oficiální zdroje tvrdí: „Z místa se vám naskytne kouzelný výhled na údolí řeky Labe, dále vrchy Deblík, Plešivec, Kamýk nebo Lovoš„. Já měl při pohledu směrem do vnitrozemí pocit, že vidím minimálně do Lovosic, ne-li ještě dál, a že se na obzoru krčí Říp. A hlavně se naskytne pohled na DéOsmičku, a hukot projíždějících aut je slyšet až sem.