weby pro nejsevernější čechy

Klíč

This entry is part 9 of 114 in the series Skály, hory, vrcholy, jeskyně, propasti

Jednou z lužickohorských sedmistovek je znělcová hora Klíč (760 metrů nad mořem).

Místo, vyhlášené svými výhledy, čnící nad obcí Svor a viditelné ze všech stran zdaleka… Ovšem s těmi výhledy je třeba mít štěstí. Já se nahoru drásal několikrát, za různého počasí, někdy i o zlomkrk, a výhledu se dočkal až po několika letech – do té doby jsem obdivoval tolika ceduli na vrcholu v mlze. Neuvěřitelné, že se sem nahoru dokázala dostat Čechie, či že tu kdysi stála bouda

Nahoru buď ze Svoru po červené, na silnici lze dorazit také po modré (od další sedmistovky Velký Buk) či žluté (od Kytlic) a pak se z modré napojit na zmíněnou červenou. Z opačné strany červená od Nového Boru. A samozřejmě řada neznačených polních pěšin. Všechno se to nakonec sejde u ukazatele Pod Klíčem. Ale i tady je na výběr – buď po značené červené odbočce, nebo o kousek dál pěšinou skrz kamenná pole.

Z reklamních sloganů na netu:

Výrazný osamocený kuželovitý vrch Klíč (760 m) je čtvrtou nejvyšší horou Lužických hor. Na jeho vrcholu se nachází skalnatá plošina, ze které je nádherný kruhový výhled na blízký Nový Bor, celé Lužické hory, ale i Ralskou pahorkatinu, České středohoří a Ještěd.

Hora Klíč je jednou z největších dominant krajiny Lužických hor. Tvoří jej majestátní znělcová sopečná kupa pravidelného kuželovitého tvaru, která je v okolním terénu nepřehlédnutelná. Celá hora a její úpatí je součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace. V místních skalnatých terénech se prohánějí třeba i kamzíci, kteří byli v Lužických horách vysazeni na začátku 20. století. Na jihozápadním úbočí hory je zkosená svislá místy až převislá skalní stěna, na které se koncem zimy vytvářejí ledové záclony a krápníky i ledopády. Přes relativně nízkou nadmořskou výšku má hora a okolí horské klima se zajímavou květenou. Sníh vydrží až do května.

Na jižním svahu ve vrcholové části se i přes značnou nadmořskou výšku daří teplomilné doubravě. V nižších skalnatých polohách se vyskytují vzácné květiny – hvězdice alpská, česnek pažitka horská, či kapradina sklaní, které jsou pozůstatkem po zalednění ve starších čtvrtohorách. V minulosti zde hnízdil sokol stěhovavý, po jeho vymizení jej nahradil výr velký a v současné době krkavec velký.

Na starých mapách je hora známa pod názvem Kleis. V roce 1925 je v českém průvodci označena již jako Klíč. Jméno pravděpodobně vzniklo ve spojitosti se slovanským výrazem kluč, což je vyvěrající voda nebo pramen, který pod sedlem hory skutečně vyvěrá. Na konci 18. století byl Klíč strážnou horou, ze které se ohněm oznamovalo nebezpečí. Bájné pověsti se zmiňují i o středověkém opevnění. Pod vlivem starší tradice popsal František Alexandr Heber fragmenty opevnění, které mělo být pozůstatkem hradu. August Sedláček předpokládal, že na vrcholu nestál hrad ale pouhá strážní věž. Povrchový průzkum vrcholové části kopce neprokázal žádné stopy po opevněném sídle a na místě nebyly nalezeny ani žádné archeologické artefakty.

V pozdějších dobách se na Klíči vystřídalo několik dřevěných turistických chatek, které však většinou dlouho nevydržely. První přístřešek na vrcholu zřídil už v roce 1850 svorský nadlesní Seeland. Zároveň s ním byl tehdy vztyčen i velký dubový kříž, který zde vydržel až do roku 1886. Přístřešek ale zanikl mnohem dříve, protože již v roce 1872 postavil dřevorubec Anton Glücklich na jeho místě novou chatku s letním občerstvením. Když v létě roku 1893 vybudovali členové novoborského Alpského spolku na severním a východním úbočí hory dodnes používanou serpentinovou stezku na vrchol, otevřel tu Konrad Weber ze Svoru výčep piva, který byl v provozu dva roky. Poslední turistické přístřeší na Klíči vystavěla cvikovská sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy v roce 1910. Pěkná roubená chatka stála na nejvyšším místě skalnatého vrcholu a o nedělích bývala otevřena pro návštěvníky. Její vnitřní zařízení bylo ale několikrát vandalsky zničeno a opravy si vyžádaly velké náklady. Přesto zde chatka vydržela až do roku 1938, kdy musela být z nařízení vojenských orgánů snesena. Po připojení českého pohraničí k Německé říši se sice místní sekce Horského spolku v Novém Boru, Svoru a Cvikově dohodly na stavbě nové chaty, ale jejich záměr zmařila 2. světová válka a vrchol kopce zůstal od té doby bez přístřeší.

Pokud vyšplháte až na vrchol, kam vede relativně namáhavá turistická cesta s převýšením zhruba 400 metrů, nebudete litovat. Za jasného počasí jsou odtud vidět Krkonoše, Jizerské hory, České a Saské Švýcarsko, Krušné hory i bájná hora Říp. Na jihozápadním úbočí hory je až 60 m vysoká, místy převislá skalní stěna s rozsáhlým suťovým polem. Koncem zimy tady bývají krápníky a ledopády. Na západní straně kopce jsou vydatné prameny, sloužící dnes k napájení vodovodu, jehož přepad je v lese pod kamenným mořem upraven jako Kamzičí studánka. Jméno hory se odvozuje od staroslovanského výrazu „ključ“, kterým se označovala právě vyvěrající voda.

Přístup na Klíč je možný z obce Svor (3,5 km), z Nového Boru (5,5 km), nebo z Kytlice (6 km). Stezku na vrchol upravili alpinisté z Nového Boru už roku 1893.

Nejpodrobněji na webu Lužických hor (výběr částečně zapracován do předchozího textu):

Holý skalnatý vrchol Klíče nabízí daleký kruhový výhled, který je často považován za nejkrásnější v celých Lužických horách. Téměř celou severní polovinu krajiny kolem Klíče zaujímají lesnaté kopce Lužických hor s dominantami Studence, Malého a Velkého Buku, Jedlové, Pěnkavčího vrchu, Luže, Hvozdu a Jezevčího vrchu. Na obzoru za nimi se na severozápadě rozprostírá Českosaské Švýcarsko s charakteristickým Růžovským vrchem a se vzdálenějšími stolovými horami v Německu, na severu vyčnívají táhlé kopce Šluknovska a na východě můžeme za jasného počasí vidět Jizerské hory, Krkonoše a blíže před nimi Ještědský hřbet, táhnoucí se přes Kozákov až k Jičínu. V údolí přímo pod Klíčem leží Svor a o něco dále na východě je pod Zeleným vrchem městečko Cvikov. Na jihu a jihovýchodě se rozprostírá zvlněná krajina Českolipska, ve které vyniká Ortel a kopce kolem Slavíčku u Sloupu, o něco dále je vidět Tlustec, Ralsko, a na obzoru směrem k jihu vyčnívá dvojice Velkého a Malého Bezdězu. Pod jižním úpatím Klíče leží Nový Bor se zalesněnými kupami Skalického vrchu, Chotovického vrchu a Lipovce, vlevo za nimi je vidět Špičák u České Lípy a na obzoru můžeme rozeznat četné kopce v okolí Doks a na Kokořínsku s méně výraznou Vrátenskou horou a dominantním Vlhoštěm, za nímž je v dálce vidět Říp. Dále vpravo vystupuje táhlý hřbet Kozla a na jihozápadě bližší hřeben České skály, pokračující přes Klučky až k Polevsku. Jihozápadní obzor vyplňuje České středohoří s výrazným Sedlem u Úštěku, špičatým kuželem Milešovky a televizním vysílačem na Bukové hoře, na západě můžeme vidět Děčínský Sněžník a část hřebene Krušných hor.

Series Navigation<< Hlídková jeskyně u SvojkovaKamenná slunce u obce Staré >>
Tagy