Sluj českých bratří a Symbolický hrob českých bratří

Na okraji Besedických skal ve skalním městě Kalich je místo, které údajně sloužilo jako skrytá modlitebna Jednoty bratrské.

Bývalá skalní modlitebna s oltářem pochází z roku 1634. Podle jiných zdrojů se zde stoupenci Jednoty bratrské skrývali už po roce 1627, kdy Ferdinand II. vyhlásil násilnou rekatolizaci. Jsou zde ve skalách vyryty verše a kalichy.

Po Bílé hoře se ve skalách ukrývali čeští bratři a na tomto místě konali bohoslužby. Zde zaznamenané citace pochází z Kšaftu J. A. Komenského, bible Kralické a od františkánského mnicha Erazima J. Vitáska.

Další zdroj podrobněji:

V první polovině 17. století, přesně 31. 7. 1627 vydal Ferdinand II. patent o konvertování nekatolíků ke katolické víře. V patentovém nařízení byla obsažena klauzule, že pokud tak nekatolíci neučiní, musí do 6 měsíců opustit monarchii, čili emigrovat. To však nebylo možné pro poddané, kteří byli nemajetní či nevolníky. Nekatolíci se tedy začali scházet na utajovaných místech, kde provozovali své obřady. V Besedických skalách, na místě později nazvaném „Modlitebna“, se začali scházet přívrženci vyznání pod obojí. V době, kdy vrcholilo národního obrození, přichází do Besedických skal Jindřich Erazím Vitásek (1817 – 1897), františkánský mnich z Turnova. Erazím Vitásek ovlivněn vlivy národních událostí vytesal v místě modlitebny do pískovce kalich a úryvek z Kšaftu umírající matky od J. A. Komenského: „Věřím v boha, že po přejetí vichřic hněvu, vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český.“ a přitesal ještě své vlastní verše: „Vítám tebe v citu rozechvění, místo s tu sluji tvoji, jež před věky v krutém utrpení, skryla Bratry pod obojí.“ Oba nápisy jsou obnovené a čitelné do dnešní doby v místě symbolického hrobu Českých bratří, který se nachází kousek od turistického rozcestníku Kalich – Modlitebna. Místo je součástí žlutě značeného vyhlídkového okruhu, vedoucího z Besedic přes Kalich a Chléviště, který byl slavnostně otevřen už 25. září 1935 (tehdy ještě červeně značený) pod názvem Turistická stezka Dr. Edvarda Beneše. Dnes se nazývá Okruh Dr. E. Beneše.

Někomu se zřejmě občas míchají jablka s hruškami, obdobné místo je zcela jinde – odtud zřejmě pochází přenesené info o kalichu a letopočtu 1627.

V knize Marka Řeháčka a Jana Pikouse Příběhy skalních vyhlídek Českého ráje je samozřejmě i o tomto místě psáno, byť nikoli tak romanticky, jak vyprávějí ostatní zdroje:

Měli se zde v 17. století skrývat pronásledovaní čeští bratři, kteří měli v nitru skal několik jeskyní za útočiště a jedno místo prý sloužilo i jako modlitebna. Dodnes se přesně neví, jak to s nimi ve skalách pod Sokolem opravdu bylo; jejich přítomnost zde potvrzoval jen vytesaný kalich, který dal v 19. století tomuto skalnímu labyrintu jméno.

Již historik Josef Vítězslav Šimák na počátku 20. století českobratrskou minulost skal u Besedic zpochybňoval.

K prvním návštěvníkům Kalicha můžeme řadit vlasteneckého kněze, františkána Jindřicha Erazima Vitáska (1818-1897). Tento brněnský rodák působil od roku 1851 v Turnově a měl zálibu v krajině a v listování její minulostí. Proto také doputoval do bludiště a v údajné českobratrské modlitebně k vytesanému kalichu a letopočtu 1635 prý vymaloval na skálu desku s nápisem:

VÍTÁM TEBE V CITU ROZECHVĚNÍ,
MÍSTO A TU SLUJI TVOJI,
JEŽ PŘED VĚKY V KRUTÉM UTRPENÍ
SKRYLA BRATRY POD OBOJÍ.
Jinřich Erazim Vitásek, Moravan

Za jeho časů vedla do skalního labyrintu jen bědná steka, kterou sem přicházeli první turisté, jejichž monogramy a letopočty můžeme dodnes ve skalách tu a tam číst.

Musím se přiznat, že jsem opakovaně hledal ve skalách za Besedicemi onen pověstný kalich ze 17. století, u něhož se náboženští psanci měli scházet ke společným modlitbám, a nikdy jsem nebyl úspěšný. Pravda: kalichů je ve skalní stěně vyškrábáno či nakresleno hned několik, ale všechny pocházejí až z přelomu 19. a 20. století…

Takže tak. Ony i ty nápisy mi připadají trochu podezřelé. jsou sice zašlé a poničené, ale použité písmo mi vůbec nepřipadá historické a dávné. A co se týče symbolického hrobu, ten jsem jaksi minul, protože v místě údajné modlitebny, jak tvrdí citace výše, určitě není. Takže ho na fotkách nemám. Mapy.cz ho ukazují ve fotogalerii takto: