weby pro nejsevernější čechy

Dutý kámen u Cvikova

This entry is part 6 of 7 in the series Skály, hory, vrcholy

Název Dutý kámen (německy Hohlstein) nese v současné době skalnatý izolovaný pískovcový hřbet jihovýchodně od Cvikova nad údolím Boberského potoka v místní části Drnovec (300 m jižně od této obce).

Skalní masiv má celkovou délku přibližně 600 metrů, výšku 378 metrů nad mořem s převýšením nad okolním terénem 20 – 30 metrů. Skály bývaly nazývány Kunratickým Švýcarskem (Kunnersdorfer Schweiz), dnes je zařazujeme do Cvikovské pahorkatiny (geomorfologická součást Zákupské pahorkatiny). Při severním okraji hřbet přeťala v 70. letech 20. století frekventovaná silnice ze Cvikova na Jablonné v Podještědí (Děčín-Liberec), zářez pro stavbu silnice odhalil výraznou polzenitovou žílu (třetihorní vyvřelina).

DSC_2889.JPG

DSC_2890.JPG

DSC_2892.JPG

Už r. 1955 tu byla vyhlášena státní přírodní rezervace, od roku 1963 je oblast chráněným přírodním výtvorem o rozloze 0,25 ha, od roku 2003 ve správě Libereckého kraje. Předmětem ochrany jsou především jedinečné ukázky působení sopečného magmatu na starší usazeniny pískovce, projevující se sloupkovitou odlučností pískovce. Vznik tohoto ojedinělého geologického jevu je výsledkem třetihorní sopečné činnosti, při níž polzenitové magma proráželo vrstvy druhohorních pískovců. Vyvřelina nepronikla až k povrchu, horké plyny a pára stoupaly po puklinách vzhůru a zahřívaly okolí na vysokou teplotu. Porézní pískovec byl ve styku s vyvřelinou impregnován a protaven (prokřemeněnú, přičemž získal vlastnosti vyvřeliny – deskovitou a hlavně sloupcovitou odlučnost známou z mnoha čedičových varhan. Kontaktní sloupky se vyskytují na několika místech, nejlépe jsou ale vyvinuty ma skalním suku zhruba uprostřed hřbetu (bývá označován jako Vějíř nebo Varhany). Pětiboké a šestiboké sloupky, vějířovitě uspořádané do jakéhosi snopu, jsou zde široké 2 – 5 cm a vysoké až 3 m.

DSC_2905.JPG

V blízkosti skály s tímto úkazem je u cesty v kameni vytesané odpočívadlo (Karolina), jehož opěradlo zdobí reliéf koruny a dnes již nečitelný nápis „Karolinenruh“. Dřívější výhled směrem ke Kunraticím dnes zcela zakryly vzrostlé stromy.

DSC_2897.JPG

Při východním okraji naproti lavici je skála s menší, nejspíš uměle rozšiřovanou jeskyní. Poblíž je hlavní stěna bývalého lomu, na opačné straně je malé skalní okno.

DSC_2895.JPG

Cesta po hřbetě pokračuje dál směrem na jih, k tzv. Širokému kameni. Tady je ve skalní stěně dvěma cvikovskými amatérskými umělci (řídící učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann) vytesán reliéf hlavy ozdobené vavřínem, lyrou a mečem. Od roku 1913 je zde takto připomínán básník a hrdina Theodor Körner. Pocházel z Drážďan (nar. 1791), studoval filozofii a přírodní vědy, pro nedovolený souboj musel opustit svou vlast, stal se básníkem v Schillerově stylu, ve Vídni psal veršované divadelní hry, veselohry i truchlohry. V březnu r. 1813 vstoupil k dobrovolníkům bojujícím proti Napoleonovi za osvobození Německa. Tím ovlivněn psal oduševnělé verše, které měly mezi lidem velkou popularitu. Již v prvním boji byl vážně raněn, po uzdravení se vrátil ke svému oddílu a v srpnu 1813 v další bitvě u Gadebusch ve věku pouhých 22 let padl. Jeho bojovná lyrika vyšla posmrtně ve sbírce Lyra a meč.

DSC_2912.JPG

DSC_2910.JPG

Hned vedle reliéfu je skryt vstup ke 38 ve skále vytesaným schodům, po nichž je možno vystoupat na vrcholovou plošinu.

DSC_2918.JPG

DSC_2919.JPG

Ta byla r. 1913 vyhlídkově upravena a opatřena rozhledovou růžicí i slunečními hodinami (dnes zničeny) členy Horského spolku pro nejsevernější Čechy (Gebirks-Verein für das Nödlichste Böhmen) z pobočky v Kunraticích. Ze slunečních hodin je dnes stůl, u něhož je vytasaná lavice. Kdysi na stole kromě slunečních hodin bývala i astronomicko-geografická orientační tabule. Na východní straně stolu je vytesaný eliptický medailon s datem zhotovení 19.7.1914, iniciálami kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy a jménem jejího tehdejšího předsedy, učitele Franze Řeháka. Na dalších stranách stolu najdeme údaje o místní odchylce od středoevropského času (-1 min. 22 s) a o zeměpisné poloze místa: 50°46’13“ severní šířky a 14°39’35“ východní délky.

DSC_2920.JPG

V bezprostředním sousedství vyhlídky směrem k SV jsou při západním okraji skalní věže Bezcenná a Děravec, za nimi pak po krátkém přerušení pokračuje skála, zvaná dnes Sloupská jehla. Tato izolovaná postranní věž má ve své vrcholové části dutinu, ústící navenek otvory jakoby oušky (odtud Jehla). Skála však měla též název Zvon či Jezdec (z boku připomíná profil šachové figurky), nebo i Soví hlava (dutiny připomínali soví oči). Nejčastěji se však nazývala Dutý kámen a její jméno postupně přešlo na celý hřbet.

Lokalita je přístupná po zelené turisticky značené cestě od Cvikova do Drnovce, odbočka na Dutý kámen.

DSC_2884.JPG

Vývoj se nezastavuje, najednou je tu i parkoviště ->

Původní text byl zveřejněn 18. 7. 2015. Úplnou náhodou si 19. 7. 2019 vzpomněl na tuto nevšední lokalitu Liberecký kraj tiskovou zprávou:

Méně známé, ale zajímavé místo kraje: Dutý kámen

Dutý kámen, německy Hohlstein, je dalším z ne tolik známých, ale přesto pozoruhodných míst Libereckého kraje. Nalézá nedaleko města Cvikov. Skalní pískovcový hřbet o délce 600 metrů a vysoký 30 metrů je od roku 1963 státem chráněnou přírodní památkou. Pískovec se tu lámal na stavební bloky.

Často neví ani místní, jaké zajímavosti mají za domem. A pokud není člověk zrovna milovník davů, je potřeba trochu zapátrat a taková zajímavá místa najít. V Libereckém kraji jich je celá řada. Po cestě nepotkáte nikoho a krása je tu jenom pro vás. Léto a prázdniny jsou pro takové dobrodružné hledání jako stvořené,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Přírodní památka Dutý kámen se nahází po pravé straně silnice I/13 z Cvikova do Jablonného v Podještědí u obce Drnovec. V případě příjezdu autem je nejlepší zaparkovat u motorestu Dutý kámen, kde začíná odbočka ze zelené značky a odkud pěšinou při silnici dovedou zelené šipky po asi 300 metrech na začátek skal Dutý kámen. Značená cesta dále pokračuje až k vyhlídce při jihozápadním okraji Dutého kamene, kam je to ještě asi půl kilometru.

Na skalním hřbetu se nalézá stará cesta se zbytky tesaných schodů. Vede ke Karolíninu odpočinku, což je ve skále vytesané odpočívadlo s kamennou lavicí, ozdobenou reliéfem koruny. V sousední skále je menší jeskyně. Hned za odpočívadlem je již skalní suk s pískovcovými sloupky, nazvaný někdy Varhany. Jedná se o pozoruhodný geologický jev. Vějířovitě uspořádané sloupky jsou široké 2 až 5 centimetrů a jsou vysoké až 3 metry.

Ve skalách na jižním konci hřbetu je malé prostranství, na němž je vytesán reliéf hlavy ozdobené vavřínem, lyrou a mečem. Byl vytesán roku 1913 k 100. výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera. Vedle je ve skále vytesané schodiště s 38 kamennými stupni, vedoucí na vyhlídkovou skálu zvanou Široký kámen, na jejímž vrcholu je osmihranný kamenný stůl s lavicí. Na horní desce stolu byla původně astronomicko-geografická orientační tabule a sluneční hodiny, z nichž se dodnes zachoval ciferník.

Jan Mikulička
Oddělení tiskové a vnějších vztahů
Krajského úřadu LK

Series Navigation<< Lom KlučkyVrch Zlatý (a Stříbrný) >>
Tagy