weby pro nejsevernější čechy

Dutý kámen u Cvikova

This entry is part 6 of 7 in the series Skály, hory, vrcholy

Název Dutý kámen (německy Hohlstein) nese v současné době skalnatý izolovaný pískovcový hřbet jihovýchodně od Cvikova nad údolím Boberského potoka v místní části Drnovec (300 m jižně od této obce).

Skalní masiv má celkovou délku přibližně 600 metrů, výšku 378 metrů nad mořem s převýšením nad okolním terénem 20 – 30 metrů. Skály bývaly nazývány Kunratickým Švýcarskem (Kunnersdorfer Schweiz), dnes je zařazujeme do Cvikovské pahorkatiny (geomorfologická součást Zákupské pahorkatiny). Při severním okraji hřbet přeťala v 70. letech 20. století frekventovaná silnice ze Cvikova na Jablonné v Podještědí (Děčín-Liberec), zářez pro stavbu silnice odhalil výraznou polzenitovou žílu (třetihorní vyvřelina).

DSC_2889.JPG

DSC_2890.JPG

DSC_2892.JPG

Už r. 1955 tu byla vyhlášena státní přírodní rezervace, od roku 1963 je oblast chráněným přírodním výtvorem o rozloze 0,25 ha, od roku 2003 ve správě Libereckého kraje. Předmětem ochrany jsou především jedinečné ukázky působení sopečného magmatu na starší usazeniny pískovce, projevující se sloupkovitou odlučností pískovce. Vznik tohoto ojedinělého geologického jevu je výsledkem třetihorní sopečné činnosti, při níž polzenitové magma proráželo vrstvy druhohorních pískovců. Vyvřelina nepronikla až k povrchu, horké plyny a pára stoupaly po puklinách vzhůru a zahřívaly okolí na vysokou teplotu. Porézní pískovec byl ve styku s vyvřelinou impregnován a protaven (prokřemeněnú, přičemž získal vlastnosti vyvřeliny – deskovitou a hlavně sloupcovitou odlučnost známou z mnoha čedičových varhan. Kontaktní sloupky se vyskytují na několika místech, nejlépe jsou ale vyvinuty ma skalním suku zhruba uprostřed hřbetu (bývá označován jako Vějíř nebo Varhany). Pětiboké a šestiboké sloupky, vějířovitě uspořádané do jakéhosi snopu, jsou zde široké 2 – 5 cm a vysoké až 3 m.

DSC_2905.JPG

V blízkosti skály s tímto úkazem je u cesty v kameni vytesané odpočívadlo (Karolina), jehož opěradlo zdobí reliéf koruny a dnes již nečitelný nápis „Karolinenruh“. Dřívější výhled směrem ke Kunraticím dnes zcela zakryly vzrostlé stromy.

DSC_2897.JPG

Při východním okraji naproti lavici je skála s menší, nejspíš uměle rozšiřovanou jeskyní. Poblíž je hlavní stěna bývalého lomu, na opačné straně je malé skalní okno.

DSC_2895.JPG

Cesta po hřbetě pokračuje dál směrem na jih, k tzv. Širokému kameni. Tady je ve skalní stěně dvěma cvikovskými amatérskými umělci (řídící učitel Karl Beckert a četnický strážmistr Karl Bundesmann) vytesán reliéf hlavy ozdobené vavřínem, lyrou a mečem. Od roku 1913 je zde takto připomínán básník a hrdina Theodor Körner. Pocházel z Drážďan (nar. 1791), studoval filozofii a přírodní vědy, pro nedovolený souboj musel opustit svou vlast, stal se básníkem v Schillerově stylu, ve Vídni psal veršované divadelní hry, veselohry i truchlohry. V březnu r. 1813 vstoupil k dobrovolníkům bojujícím proti Napoleonovi za osvobození Německa. Tím ovlivněn psal oduševnělé verše, které měly mezi lidem velkou popularitu. Již v prvním boji byl vážně raněn, po uzdravení se vrátil ke svému oddílu a v srpnu 1813 v další bitvě u Gadebusch ve věku pouhých 22 let padl. Jeho bojovná lyrika vyšla posmrtně ve sbírce Lyra a meč.

DSC_2912.JPG

DSC_2910.JPG

Hned vedle reliéfu je skryt vstup ke 38 ve skále vytesaným schodům, po nichž je možno vystoupat na vrcholovou plošinu.

DSC_2918.JPG

DSC_2919.JPG

Ta byla r. 1913 vyhlídkově upravena a opatřena rozhledovou růžicí i slunečními hodinami (dnes zničeny) členy Horského spolku pro nejsevernější Čechy (Gebirks-Verein für das Nödlichste Böhmen) z pobočky v Kunraticích. Ze slunečních hodin je dnes stůl, u něhož je vytasaná lavice. Kdysi na stole kromě slunečních hodin bývala i astronomicko-geografická orientační tabule. Na východní straně stolu je vytesaný eliptický medailon s datem zhotovení 19.7.1914, iniciálami kunratické sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy a jménem jejího tehdejšího předsedy, učitele Franze Řeháka. Na dalších stranách stolu najdeme údaje o místní odchylce od středoevropského času (-1 min. 22 s) a o zeměpisné poloze místa: 50°46’13“ severní šířky a 14°39’35“ východní délky.

DSC_2920.JPG

V bezprostředním sousedství vyhlídky směrem k SV jsou při západním okraji skalní věže Bezcenná a Děravec, za nimi pak po krátkém přerušení pokračuje skála, zvaná dnes Sloupská jehla. Tato izolovaná postranní věž má ve své vrcholové části dutinu, ústící navenek otvory jakoby oušky (odtud Jehla). Skála však měla též název Zvon či Jezdec (z boku připomíná profil šachové figurky), nebo i Soví hlava (dutiny připomínali soví oči). Nejčastěji se však nazývala Dutý kámen a její jméno postupně přešlo na celý hřbet.

Lokalita je přístupná po zelené turisticky značené cestě od Cvikova do Drnovce, odbočka na Dutý kámen.

DSC_2884.JPG

Vývoj se nezastavuje, najednou je tu i parkoviště ->

Series Navigation<< Lom KlučkyVrch Zlatý (a Stříbrný) >>
Tagy