- Boreč
- Raná
- Lenešický Chlum
- Luž
- Jeskyně Wildbrethöhle
- Kleiner Zschirnstein
- Jeskyně na Slánské hoře ve Slaném
- Čertovo kopyto u Jezdecké cesty nad Tuhnicemi v Karlových Varech
- Skála Homolka jižně od Bečova nad Teplou
- Vyhlídka Muchomůrka na Hostibejku v Kralupech nad Vltavou
- Vyhlídkový altán na Hostibejku v Kralupech nad Vltavou
- Vyhlídka Na Zámečku nad Vysokou Lípou
- Vyhlídka Švýcárna nad Drnovcem u Cvikova
- Socha rytíře u vyhlídky Libverdských pramenů v Lázních Libverda
- Vyhlídka Libverdských pramenů v Lázních Libverda
- Vyhlídka Hejnické Madony u hřbitova v Lázních Libverda
- Vyhlídka Dobrého ducha MUHU u Obřího sudu v Lázních Libverda
- Vyhlídka Hájníkova Kohouta východně od Lázní Libverda
- Vyhlídka Ptačí kámen u Vysoké Lípy
- Skalní brána Lesní kaple
- Slunečná brána
- Schachtenstein
- Kaňkov
- Milešovka
- Radobýl
- Bořeňská vyhlídka na Radovesické výsypce
- Švarcvaldská skalní brána ve Skalním divadle u Hamru na Jezeře
- Geopark VlnoKam u Brozan nad Ohří
- Jeskyně Pusté kostely u Svitavy
- Skalní brána u Svojkova
- Vyhlídka ve Svojkovských skalách
- Vyhlídka pod Tisovým vrchem u Svojkova
- Jeskyně Poustevna u Svojkova
- Skalní okna Kolonáda u Svojkova
- Slavíček
- Jeskyně Staré časy u Svojkova
- Hlídková jeskyně u Svojkova
- Klíč
- Kamenná slunce u obce Staré
- Národní přírodní památka Kamenná slunce
- Sluj českých bratří a Symbolický hrob českých bratří
- Besedická vyhlídka (na Vysoké skále)
- Kinského vyhlídka (Besedické skály)
- Vyhlídka pod Křížovou horou u Pohořan
- Vyhlídka Kde domov můj (Besedické skály)
- Jeskyně Matěje Krocínovského v Besedických skalách
- Husníkova vyhlídka (Besedické skály)
- Hořákova vyhlídka (Besedické skály)
- Masarykova vyhlídka (Besedické skály)
- Vyhlídka Sokol (Besedické skály)
- Lafitova vyhlídka pod Křížovou horou
- Hraběcí vyhlídka u Rabštejna nad Střelou
- Rudolfův kámen
- Vyhlídka Jaroslava Srby
- Bořeň
- Vyhlídka jihovýchodně od Manušic u cyklostezky Varhany
- Vyhlídka na Chřibském (Kamzičím) vrchu
- Kamenická vyhlídka
- Vyhlídka nad jezírkem v Srbské Kamenici
- Výšina královny Vilemíny
- Vyhlídka na Vysokém vrchu
- Doerellova vyhlídka u Dubice
- Vyhlídka u kostela svaté Barbory v Dubici
- Vyhlídka Václava Krčila
- Vyhlídka Mlynářův kámen
- Křížová cesta u Janovických pousteven (Janovice v Podještědí)
- Vyhlídka u Wachbergu (Berggaststätte Wachbergbaude)
- Jeskyně Kameníkova jizba (Panenská jeskyně)
- Vyhlídky na Řípu (Mělnická, Roudnická, Pražská)
- Císařský výhled (Kvádrberk, Stoličná hora)
- Vyhlídka Labská stráž
- Růžová vyhlídka nad kaňonem Labe
- Vyhlídky na trase Naučné stezky Větruše-Vrkoč
- Humboldtova vyhlídka u Větruše v Ústí nad Labem
- Čedičový lom pod Kamenickým kopcem u Zákup
- Vyhlídka na SWAMP u Máchova jezera
- Janovické poustevny
- Vyhlídky na Malé Bukové
- Vyhlídka pod Velkou Bukovou
- Vyhlídka na Křížovém vrchu u Rynartic
- Großer Zschirnstein
- Kohlbornstein
- Vyhlídka v lukách pod Hrazeným
- Vyhlídka Nad Praporkem
- Vyhlídka Skalní bratři
- Kinského vyhlídka
- Vyhlídka Kaple u Brniště
- Vyhlídka Borský vrch
- Vyhlídka Borný
- Malé varhany ve Šluknově
- Vyhlídka Židovský vrch (Šluknov)
- Vyhlídky na Hradci u Liběšic
- Vyhlídka pod Velkým Pravčickým kuželem na Gabrielině stezce
- Vyhlídka u Vlčí hory
- Vyhlídka Volský kámen pod Hrazeným
- Vyhlídka Havran (Rynoltice – Polesí)
- Vyhlídka Vana (Sloup v Čechách)
- Vyhlídka Samuelova sluj (Sloup v Čechách)
- Samuelova jeskyně (Sloup v Čechách)
- Vyhlídka Lipka u Horního Prysku
- Jeskyně Lipka (Horní Prysk)
- Vyhlídka na Meixnerově stezce v Horním Prysku
- Písková vyhlídka
- Spravedlnost
- Úzké schody
- Herdstein
- Vyhlídka Pustý zámek
- Pustý zámek
- Střední vrch
- Sedlecký Špičák
- Poslední masiv
- Vyhlídka Kohoutí vrch
- Vyhlídka Šroubený
- Čertova zeď (+ Malá Čertova zeď a Rasova rokle)
- Kleines Prebischtor (Malá Pravčická brána č. 2)
- Pravčická brána
- Malá Pravčická brána
- Herkulovy sloupy (Herkulessäule)
- Popova skála
- Nonnenfelsen (Zittauer Gebirge)
- Carolafelsen (Zittauer Gebirge)
- Große und Kleine Orgel
- Vyhlídka Havraní skály
- Kaiserkrone
- Vyhlídka u Šenovské jehly (Kamenický Šenov)
- Vyhlídka Jelení skok u Nového Boru
- Zirkelstein
- Jeskyně Na Pozici
- Skalní věž Ropucha
- Konojedské bochníky
- Panská skála
- Čedičové varhany u Hlinek
- Rotavské varhany
- Lom Klučky
- Dutý kámen u Cvikova
- Vrch Zlatý (a Stříbrný)
- Karlova výšina pod Širokým vrchem
- Vyhlídka Sofie u Stožce
- Malý Stožec (Kleiner Schöber)
- Vyhlídka Konopáč (Jelení skála)
- Vyhlídka Pětikostelní kámen
- Vyhlídka Bielablick (Kaiser-Wilhelm-Feste)
- Vyhlídka Töpfer u Oybina
- Vyhlídka Jehla u České Kamenice
Národní přírodní památka Panská skála u Práchně na východním okraji Kamenického Šenova je zřejmě nejznámější a nejstarší geologickou rezervací u nás, byť zdaleka není jediná svého druhu.
Popularita tohoto útvaru je taková, že přes léto se málokdy podaří vystihnout okamžik, kdy po okolí či přímo na vrcholcích nepromenádují zástupy návštěvníků. V zimě je to o fous lepší, a možná i na focení mírně romantičtější.
Alternativní označení Kamenné varhany si Panská skála vysloužila pro typickou sloupcovitou krystalizaci čediče při tuhnutí magmatu do pěti až šestibokých hranolů (výšku různé prameny udávají od 12 až do 20 metrů a průměr od 20 do 40). Obnažený skalní útvar je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší, rozloha chráněného území je 1,26 ha v nadmořské výšce 560 až 597 m n. m.
V těsné blízkosti Panské skály je obří sběrné parkoviště s Infocentrem, od kterého dojdete několika pár minut. Poněkud předimenzované parkoviště (aspoň se na něm ale dají pořádat různé akce) by mělo být přístupné celoročně a minimálně v turistické sezóně je placené. Íčko, umístěné u parkoviště, nemá vlastní web, takže ověřit otevírací dobu není jednoduché. Je možné také využít několika turistických značek, kříží se tu hned tři barvy z různých směrů. A hotová je i cyklostezka Varhany z České Lípy po tělese zrušené železniční tratě (na opačné straně, než je parkoviště, bývala u Panské skály železniční zastávka).
Od 18. století zde byl v činnosti lom. Vytěžený materiál byl vyvážen do zemí Beneluxu, kde se využíval pro stavbu přímořských hrází, jelikož čedič má značnou chemickou odolnost proti mořské vodě. Pod skálou je dnes malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou. Již na konci 19. století se začínají objevovat nejrůznější snahy, např. českolipského Excursions Clubu založeného 10. dubna 1878 či geologa a vulkanologa profesora Josefa Emanuela Hibsche (1852-1940), na ochranu tohoto unikátního lomu. Ten roku 1878 poslal českému zemskému výboru žádost o ochranu skály. Je zachováno i znění odmítavé odpovědi podepsané nejvyšším zemským maršálkem Auerspergem Theummerem, zdůvodněné nedostatkem finančních prostředků. Až v roce 1895 bylo vydáno úřední rozhodnutí, které další těžbu v oblasti zakazovalo. Tento první zákaz ale nebyl lidmi dodržován a v těžbě se i nadále pokračovalo.
V roce 1902 občanské Sdružení pro záchranu Panské skály založené v Děčíně pro ochranu lokality vykoupilo horní část lomu, čímž se zabránilo pokračování těžby na dobu několika let do šířky. Peníze sdružení shánělo pouličními sbírkami, pořádáním plesů, prodejem suvenýrů s motivem skály. Roku 1906 uzavřelo s majitelkou dolu dohodu, že za poplatek 300 Kč ročně jim pronajme na 6 let hlavní stěnu. Následně se začalo těžit do hloubky, čímž vzniklo dnešní jezírko. Po vypršení smlouvy v lednu 1913 ale majitelka lámání sloupců ze skály obnovila a za další pronájem požadovala dvojnásobnou cenu, na kterou již shromážděný kapitál nestačil. Teprve po opakovaných intervencích byla 12. března 1913 další těžba okresním hejtmanstvím v Děčíně přerušena a po komisionelním projednání na místě bylo 30. dubna 1913 lámání kamene na Panské skále zakázáno. V roce 1914 byla skála okresním výborem v České Kamenici za 20 000 korun vykoupena a od té doby měla být chráněna, přesto se v následujících letech těžba ještě občas opakovala. V době II. světové války byl dokonce zpracován projekt, podle něhož se mělo těžit mimo hlavní stěnu do hloubky a až k silnici. Vytěžené sloupky měly chránit ponorkovou základnu na severu Německa na ostrově Helgoland.
Definitivní zákaz se prosadil až roku 1948 a rychle následovala i oficiální ochrana (v letech 1953 a 1963). Úředně byla Národní přírodní památka Panská skála vyhlášena Ministerstvem školství a národní osvěty 18. září 1953. V soupisu vedeném ONV Česká Lípa byla 6. září 1963 vedena v kategorii CHPV (chráněný přírodní výtvor). Nyní je ve správě CHKO České středohoří, v II. ochranné zóně. K popularitě místa samozřejmě přispěla propagace v jedné z nejznámějších pohádek, natáčeli se tu scény z Pyšné princezny v roce 1952.
Pokud chcete něco podobného, ale s daleko menší pravděpodobností potkat lidi, zkuste Zlatý a Stříbrný vrch, nebo zkuste štěstí v západních Čechách.