weby pro nejsevernější čechy

Vyhlídka Töpfer u Oybina

This entry is part 87 of 89 in the series Skály, hory, vrcholy, jeskyně, propasti

Krajina kolem Oybina je plná skalních útvarů a míst, odkud se nabízejí úžasné výhledy. Jedním z takových je i areál skály Töpfer.

Z Oybina se sem dá dojít po červené značce (Lausitzer Schlange – Oberlausitz – Mitte). Nebo od zastávky Teufelsmühle na zdejší úzkorozchodné trati po žluté.

Na skalním platu tu stojí restaurace (Töpferbaude), několik vyhlídek se zábradlím, řada neuvěřitelných skalních útvarů a hlavně skalisko, na které vedou kovové schody, a z jehož plošiny je výhled nejúžasnější… Paradoxně odtud vlastně není vidět na Oybin, ale především na opačnou stranu – částečně k nám, částečně k Polákům.

O tomto místě se dají najít docela podrobné informace (třeba i na perfektním webu o Lužických horách):

Protáhlá pískovcová stolová hora Töpfer s rozsáhlou vyhlídkovou plošinou se nachází v Žitavských horách, 1,5 km severovýchodně od lázní Kurort Oybin a 1,5 km jižně od horní části Olbersdorfu a dosahuje nadmořské výšky 582 m. Severní stranu tvoří asi 100 m vysoký strmý skalnatý sráz, spadající do mírně ukloněné lesnaté krajiny v podhůří. Tento výrazný terénní stupeň je projevem významného geologického zlomu – Lužické poruchy – která odděluje pískovcové sedimenty České křídové pánve od podstatně staršího žulového masivu v podloží Žitavské pánve.

Hora je známá především množstvím bizarních pískovcových útvarů na vrcholu, malebným horským hostincem Töpferbaude a nádherným výhledem na krajinu Horní Lužice, Krkonoš, Jizerských hor a Žitavskou pánev. Podle pověstí byla skalnatá plošina na severní straně již v době broznové kultovním místem starých Germánů nebo Slovanů. Usuzovalo se tak z existence několika okrouhlých skalních mís, o nichž se předpokládalo, že byly vyhloubené k obětním obřadům, a teprve později se prokázalo, že vznikly přirozenou erozí pískovce. Někdy se také uvádí, že skalní plošina mohla být v dávných dobách využívána jako signální místo, na němž se zapalovaly do dálky viditelné ohně, varující před nebezpečím.

Název hory Töpfer, česky Hrnčíř, je pravděpodobně odvozen od nejdominantnějšího skalního útvaru – skalní brány, která je tvořena dvěma skalisky podobnými číším či urnám. Jiná verze tvrdí, že název pochází od slovanského výrazu „tepr“, což býval výraz pro seníky, které prý na hoře stávaly. 

Jisté je, že když císař Karel IV. věnoval kopec roku 1369 oybinskému klášteru, byl jmenován jako „Tepper“. Celestýni jej pak drželi až do roku 1574, kdy přešel do majetku města Žitavy.

Ještě v pol. 19. stol. býval Töpfer opuštěným a zarostlým místem. Ojedinělí návštěvníci Töpferu si tehdy museli dole u Teufelsmühle (Čertův mlýn) najmout jednoho z horských vůdců označených žlutou páskou na rukávě. Zájem o kopec výrazněji vzrostl až s rozvojem turistiky v 19. století. V roce 1831 uvažovali Žitavští o tom, že právě tady postaví pískovcový Konstituční sloup, který by uctil a navěky připomenul přijetí saské ústavy, ale nakonec jej postavili v centru Žitavy.

V 50. letech 19. stol. proběhlo na Töpferu setkání 18 pěveckých sborů z Horní Lužice a severních Čech, tehdy ještě bez možnosti občerstvení. Setkání se stalo podnětem olbersdorfské obecní rady, která podala žitavskému starostovi návrh na postavení malého domku s občerstvením na vrcholu hory. Návrh byl schválen a 15. července 1860 byla na Töpferu za zvuků kapely ostrostřelců z Hainewalde slavnostně otevřena první turistická chata. Postavil ji Ernst Adolf Nentwig z Oybina, který se zde stal i prvním hostinským. Malý objekt však brzy přestal stačit náporům turistů, a proto byl již r. 1876 rozšířen a dobudován do podoby jednopatrové hrázděné stavby s malým dřevěným podloubím, kam bylo možné se uchýlit před nepřízní počasí. Ještě r. 1881 byl k chatě přistavěn společenský a taneční sál, ale v r. 1903 byla chata zasažena bleskem a částečně shořela. Rok na to byla stavba péčí žitavských radních obnovena a přestavěna do dnešní podoby.

Od té doby je horská bouda, nazývaná Töpferbaude, v majetku města Žitavy. R. 1925 byla na Z straně chaty přistavěna dřevěná veranda s velkými okny. O rok později postavil přírodovědný spolek Globus mezi Teufelsmühle a dnešní žlutě značenou stezku s mnoha schody, nazývanou tehdy Töpferská plazivka. Do druhé světové války byla veškerá voda do chaty dovážena na oslech, koních a na vozících tažených psími spřeženími. Od r. 1936 působil v Töpferské boudě Max König ze Žitavy, který zde vydržel celou válku i divoká léta po ní.

R. 1953 převzal horský hostinec Hugo Fritsche, který zde točil pivo až do r. 1973, kdy byla bouda převzata a provozována tehdejším socialistickým pohostinstvím. Po převratu byla r. 1996 pro svůj špatný stav uzavřena. Brzy však začala nákladná rekonstrukce, po níž byla horská chata znovu otevřena 18. května 1997 a opět se stala vyhledávaným cílem turistů. Z Oybinu sem v sezóně pravidelně zajíždí autovláčky Gebirgs-Express. K vrcholu vede již několik let mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory.

Töpfer je oblíbený hlavně díky krásným výhledům a pozoruhodným skalním útvarům, vzniklým selektivním zvětráváním pískovce. Nejznámějším z nich je v blízkosti chaty stojící dominantní  Felsentor (Skalní brána), nazývaná dříve podle svého tvaru také Koruna (Krone). Na jejím vrcholu je vyhlídka, přístupná po železném schodišti, upravená žitavským horským spolkem Globus již 8. května 1878. Objevuje se na většině pohlednic z Töpferu a je jeho symbolem. Je z ní vidět přes Olbersdorf s jezerem Olbersdorfer See na Žitavu a dále do zvlněné krajiny Horní Lužice, lemované vzdálenými vrchy Bieleboh, Czorneboh, Kottmar, Löbauerberg, Rotstein a Landeskrone. Za Žitavou již na území Polska je nápadný uhelný důl s elektrárnou Turów a městečko Bogatynia, o něco blíž leží Hrádek nad Nisou, za nímž uzavírají obzor Jizerské hory se vzdálenými vrcholky Krkonoš. Na severozápadě je vidět na Breiteberg, Špičák u Varnsdorfu a dále přes Šluknovský výběžek až k Valtenbergu.

Prakticky stejný výhled nabízí také široká skalní plošina před chatou, na níž byl 17. září 2003 postaven a slavnostně posvěcen trámový Evropský kříž (Europakreuz) s latinským, českým, polským a německým textem „Aby všichni jedno byli“. Jedná se o začátek věty z evangelia sv. Jana (17,21), která zní: „Aby všichni jedno byli, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mne poslal.“

Series Navigation<< Vyhlídka Bielablick (Kaiser-Wilhelm-Feste)
Tagy